Jak se známkuje ve Finsku

Co je to rozšířená klasifikace

Ve Finsku se pro průběžné hodnocení používá metoda, která učitelům umožňuje hodnotit žáky procentuálním vyjádřením nebo užitím znamének „plus“ a „minus“, která odpovídají hodnotě 0,25. Takže žák může obdržet známku 4+, která odpovídá hodnotě 4,25, nebo 5-, což odpovídá hodnotě 4,75. Další možnost je i známka 4,5. Výjimečně může žák obdržet i 10,5, což je taková finská „jednička s hvězdičkou“. Hodnocení pomocí této rozšířené škály umožňuje zachytit i drobné pokroky dětí. Na závěrečném hodnocení dostávají žáci pouze celé známky. [5]

Způsoby hodnocení na různých stupních školy

• Žáci 1.–2. ročníku jsou hodnoceni ústně, hlavním předmětem hodnocení je pokrok dítěte a jeho dovednosti. 
• Žáci 3.–7. ročníku jsou hodnoceni buď ústně, číselnou klasifikací, nebo kombinací obou metod. 
• V prvních čtyřech ročnících se environmentální a přírodovědné vzdělávání hodnotí jako jeden celek. V šestém a sedmém ročníku se souhrnně hodnotí biologie a zeměpis, stejně tak fyzika a chemie. Od sedmého do devátého ročníku jsou již biologie, zeměpis, fyzika, chemie a výchova ke zdraví hodnocené zvlášť. [8] 

Při hodnocení chování žáků spolupracují týmově všichni učitelé, kteří se na vzdělávání daného dítěte podílejí. 

Názorný příklad

Pro konkrétní představu nabízíme tabulku s ukázkou forem hodnocení během školního roku, pro  1. až 6. ročník [7]:

1. ročník:

• setkání s rodiči jednotlivých žáků v průběhu nebo na konci období
• sebehodnocení v prosinci
• evaluační pohovor v lednu – za základ slouží sebehodnocení, které žák absolvoval v prosinci (pohovor se písemně dokumentuje)
• sebehodnocení v květnu
• roční vysvědčení na konci školního roku
• v případě potřeby jiné hodnocení

2. ročník:

• sebehodnocení v prosinci
• evaluační pohovor v lednu – za základ slouží sebehodnocení, které žák absolvoval v prosinci (pohovor se písemně dokumentuje)
• sebehodnocení v květnu
• roční vysvědčení na konci školního roku
• v případě potřeby jiné hodnocení

3. ročník:

• sebehodnocení v prosinci
• evaluační pohovor v lednu – za základ slouží sebehodnocení, které žák absolvoval v prosinci (pohovor se písemně dokumentuje)
• sebehodnocení v květnu
• roční vysvědčení na konci školního roku (číselné hodnocení v následujících předmětech: rodný jazyk, matematika a cizí jazyk na úrovni A1 Společného evropského referenčního rámce, u dalších předmětů se zaznamená splněno)
• číselné hodnocení chování od 3. ročníku
• hodnocení schopností pracovat je součástí hodnocení předmětu od 3. ročníku
• v případě potřeby jiné hodnocení

4. ročník:

• sebehodnocení v prosinci
• evaluační pohovor v lednu – za základ slouží sebehodnocení, které žák absolvoval v prosinci (pohovor se písemně dokumentuje)
• sebehodnocení v květnu
• roční vysvědčení na konci školního roku (číselné hodnocení ve všech předmětech)
• v případě potřeby jiné hodnocení

5. a 6. ročník:

• sebehodnocení v prosinci
• evaluační pohovor v lednu – za základ slouží sebehodnocení, které žák absolvoval v prosinci (pohovor se písemně dokumentuje)
• sebehodnocení v květnu
• roční vysvědčení na konci školního roku (číselné hodnocení ve všech předmětech)
• v případě potřeby jiné hodnocení. [7]

Může žák ve Finsku propadnout?

Jsou-li celkové výkony žáka i přes poskytnutou podporu slabé, byť ne zcela nedostatečné, dostane možnost opakovat ročník. Děje se tak jen se souhlasem rodičů. Do vyššího ročníku může žák postoupit i s nedostatečnými známkami, jestliže je schopen uspokojivě zvládnout studium v dalším školním roce. 

Pokud žák ročník opakuje z důvodu nedostatečného prospěchu v jednom nebo několika předmětech, má příležitost prokázat, čeho dosáhl, a to v průběhu školního roku nebo v jeho závěru. V případě nepřesvědčivých výkonů může podstoupit rozdílovou zkoušku. [6] 

Sebehodnocení

Finské školy postupně vedou děti k autonomnímu hodnocení, které představuje zároveň cíl sám o sobě. Sebehodnocení pomáhá žákům utvářet si vlastní sebepojetí, samostatně vytyčovat cíle, kterých chtějí dosáhnout v učení a školní práci i ve skupině spolužáků. Děti získávají kontrolu nad svým učením, kterou doplňuje pravidelná zpětná vazba od učitelů. 

Děti začínají se sebehodnocením v ústní formě, postupem času se dostanou k písemnému sebehodnocení na formulářích (v prvním a druhém pololetí školního roku). Po odevzdání formuláře následuje evaluační pohovor, kterého se účastní žák, rodič a pedagog. [7]

Speciální vzdělávací potřeby

Sem spadají jakékoli obtíže v učení, proto je ve Finsku větší počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami než v České republice. Ve finských školách působí na podporu dětí se speciálními vzdělávacími potřebami další pedagogické profese jako speciální pedagogové či asistenti pedagoga. 

Hodnocení zohledňuje obtíže v učení, děti se hodnotí podle konkrétních cílů v jejich individuálním plánu. Používané metody motivují děti k co nejlepším výkonům. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mohou být ve všech ročnících hodnoceni slovně. [8]

Žákovské knížky tu nemají

Finské školství klade silný důraz na komunikaci a spolupráci s rodiči žáků. Žákovské knížky tu ale nemají. Rodiče dostávají zpětnou vazbu o vzdělávání svého dítěte jinak. Musí například podepsat každý test a účastní se evaluačních pohovorů. [6]

A co vysvědčení?

Ve finském základním vzdělávání neexistují celostátní testy. Učitelé odpovídají za hodnocení ve svých vyučovacích předmětech na základě cílů stanovených v kurikulu. Celostátní základní kurikulum obsahuje vodítka pro hodnocení ve všech obvyklých předmětech. [5] Učitelé tedy žáky hodnotí na základě testů, esejů, prezentací, rozhovorů, pozorování, sebehodnocení žáka nebo portfolia. 

Žáci obdrží pololetní vysvědčení nebo vysvědčení na konci roku. Žáci dostávají vysvědčení alespoň jednou za školní rok. V devátém ročníku získávají Finové závěrečné vysvědčení, když mají ve všech předmětech lepší známku než 5. [6]  Na základě tohoto hodnocení probíhá výběr k dalšímu studiu. [5] 

Vzdělávání učitelů

Učitelské pravomoci jsou podložené vysokou odborností, kvalifikační požadavky na učitele jsou jasně stanovené. Magisterský titul mají učitelé základních a středních všeobecně vzdělávacích škol, v odborném školství i ve školkách. Školští poradenští pracovníci musí mít kromě magisterského titulu i doklad o absolvování oboru poradenství. 

Učitelé žáků se speciálními potřebami mají magisterský titul ze speciální pedagogiky jako hlavního předmětu nebo učitelskou kvalifikaci a studium pro učitele žáků se speciálními potřebami. Ředitelé školy musí mít za sebou vysokoškolské studium a učitelskou kvalifikaci. Dále musí mít příslušné pracovní zkušenosti a certifikát ze školské administrativy nebo jeho ekvivalent. [5]

Zdroje

[1] OECD. (2019). PISA 2018 Results (Volume I): What Students Know and Can Do, PISA, OECD Publishing, Paris. Dostupné z: https://doi.org/10.1787/5f07c754-en (datum citace 31. 8. 2020).

[2] ŠORNOVÁ, K. (2005). Předškolní vzdělávání ve Finsku [online]. Praha: Portál www.rvp.cz. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/P/378/PREDSKOLNI-VZDELAVANI-VE-FINSKU.html (datum citace 31. 8. 2020).

[3] O’KANE, M., MURPHY, R. (2016). Transition from Preschool to Primary School: Audit of Policy in 14 Jurisdictions [online]. Dublin: NCCA. Dostupné z: https://ncca.ie/media/2468/transition-from-preschool-to-primary-school-audit-of-policy-in-14-jurisdictions.pdf (datum citace 31. 8. 2020).

[4] VÚP PRAHA. (2006). Základy pro vytvoření rámcového vzdělávacího programu předškolní výchovy – Finsko [online]. Dostupné: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/P/463/ZAKLADY-PRO-VYTVORENI-RAMCOVEHO-VZDELAVACIHO-PROGRAMU-PREDSKOLNI-VYCHOVY---FINSKO.html (datum citace 31. 8. 2020).

[5] KONOPÁSKOVÁ, A. (2013). Finské vzdělávání v kostce [online]. Praha: NÚV. Dostupné z: http://www.nuv.cz/uploads/Periodika/ZPRAVODAJ/2013/Zp1305pIIa.pdf (datum citace 31. 8. 2020).

[6] HÁJKOVÁ, E. (2008). Hodnoticí metody při práci s dětmi [online]. Praha: NIDV. Závěrečná práce. Dostupné z WWW https://clanky.rvp.cz/wp-content/upload/prilohy/2641/hodnotici_metody_pri_praci_s_detmi.pdf (datum citace 31. 8. 2020).

[7] ZÁKLADNÍ ŠKOLA KÄPYLÄ, HELSINKY, FINSKO. (2007). Spolupráce školy s rodiči a evaluace ve finském ŠVP [online]. Praha: Portál www.rvp.cz. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/1475/SPOLUPRACE-SKOLY-S-RODICI-A-EVALUACE-VE-FINSKEM-SVP.html./ (datum citace 31. 8. 2020).

[8] MAŤAŠOVÁ, Z. (2005). O hodnocení žáků ve Finsku [online]. Praha: Portál www.rvp.cz.  Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/k/z/380/O-HODNOCENI-ZAKU-VE-FINSKU.html/ (datum citace 31. 8. 2020).