Ilustrační foto | FOTO: APIV B

Jana Svobodníková, ředitelka základní školy Brodek u Přerova se v následujícím rozhovoru podělila o  letité zkušenosti s žákovskými portfolii. Dozvíte se o zavádění a využívání žákovských portfolií, ale i o jejich překlopení do online podoby. Žákovská portfolia je totiž možné tvořit i při distanční výuce.

Zavádění žákovských portfolií ve vaší praxi sahá do vzdálenější minulosti. Jak probíhaly vaše první kroky?

Tehdy se tomu neříkalo portfolio, ale složka s pracemi žáků. Využila jsem šedé složky ze skladu, zakládala jsem do nich dětem jejich práce (například výkresy). Tato portfolia neměla strukturu, nebyla k nim odborná literatura, ale pomáhala mi v práci. S rodiči jsme o nich na třídních schůzkách diskutovali. Děti si portfolia odnášely domů. „Intuitivní portfolia“, jak jsem jim říkala, jsem používala jako učitelka už od roku 1992, tedy s nástupem do pedagogické praxe. Impulzem byla i moje vlastní zkušenost s mým „intuitivním“ portfoliem, které jsem si vedla už jako studentka na vysoké škole a později i v praxi. V roce 2004 jsem se stala ředitelkou školy a od roku 2007 jsem se rozhodla žákovská portfolia zavést ve škole plošně. Některé procesy v rámci žákovských portfolií jsou dnes nastaveny pevně, ale mnohé činnosti s portfolii jsou zcela volné, učitelé si řídí tento proces sami.

Zdroj: archiv Jany Svobodníkové.

Na jaké obtíže jste v procesu zavádění žákovských portfolií narazila a jak jste je vyřešila?

Každá změna s sebou přináší počáteční obtíže. Největší překážkou žákovských portfolií je „donutit se“ smysluplně třídit a archivovat materiály. To, co neustále připomínám, je označování daty, ale domnívám se, že lze hodnotně využít i nedatovaný materiál. Je třeba zdůraznit, že všechna portfolia, se kterými pracujeme, jak žákovská, tak i učitelská, jsou navzájem provázána. Nejsou to jen složky s pracemi, uvedená portfolia souvisí i  s plány pedagogického rozvoje učitelů, hospitační činností, vzájemnými kolegiálními hospitacemi, závěrečnými absolventskými pracemi žáků deváté třídy. Speciálním oddílem je pak portfolio pro žáky, kteří mají asistenta pedagoga.

Pro jakou věkovou kategorii dětí portfolia doporučujete?

Portfolia máme zavedena pro všechny ročníky od 1. do 9. tříd, využití záleží na kantorech. Já jako ředitelka školy si portfolia žákovská 1x ročně vybírám a kontroluji. Nejvíce se portfolia osvědčují na prvním stupni a pro děti s asistentem pedagoga. Je to mimo jiné z toho důvodu, že na prvním stupni základní školy učí děti převážně jeden učitel. Eliminují se tím potíže při třídění a archivaci materiálů do portfolií. I když v současné karanténní době vstupují do portfolií nové aspekty. Pro starší žáky se vynořují příležitosti online materiálů, což by mohla být nová forma portfolia (e-portfolio).

Zdroj: Portfolio. Základní škola Brodek u Přerova.

Liší se práce s portfoliem podle věku dětí?

Pro žáky vyšších ročníků 2. stupně, ale i kantory na druhém stupni je vedení žákovských portfolií mnohdy obtížná povinnost. V těchto případech je dohlédnout na „benefity“ portfolia velmi těžké. Já ale propaguji myšlenku, že v portfoliu je žák i učitel vidět „jako na dlani“. Lze lépe mapovat učební pokrok žáka, jeho případnou stagnaci. Je možné rozprávět nad portfoliem s rodičem, což je výhodné hlavně pro učitele, kteří uplatňují například tripartitu na třídních schůzkách. 

Kdy začínáte s žáky na tvorbě portfolií pracovat?

Když nastupuje první ročník na 1. stupeň a 6. ročník na 2. stupeň, dětem kupuji portfoliové složky. Dítě má pro každý stupeň novou složku. Zavádění je dlouhodobé. Největší problém je zapisovat data. Ale i když je portfolio nedatované, má to svůj význam. Portfolio má totiž i jinou hodnotu, nadčasovou, neuchopitelnou, která je možná důležitější než evaluace. Jsou v něm emoce. Některé materiály z portfolií jsou hmatatelné, měřitelné, ale některé nikoliv, například emoce při zpracovávání a hodnocení… Ty jsou někdy i hodnotnější.

Základní škola Brodek u Přerova | FOTO: Archiv Jany Svobodníkové

Máte nějaké pracovní listy či návody k vedení žákovského portfolia?

Ano, máme. Některé mé vlastní návody a přehledy jsou na školních webových stránkách.

Využívají děti portfolia pouze na nějaké předměty, nebo plošně?

Máme zavedená portfolia plošně, ale přesné využití záleží na každém učiteli, případně asistentovi pedagoga. Dříve jsme využívali portfolia i pro zařazení sebehodnocení žáků, ale již několik let si necháváme tisknout žákovské knížky a autoevaluace žáků je zahrnutá v nich.

Jak je třeba k dítěti přistupovat a na co dát pozor, aby se naučilo s portfoliem pracovat?

Především motivovat, využít hlavně na prvním stupni to, že se děti rády svými pracemi pochlubí. Paní učitelka může dětem krásně ukázat, co už se naučily, jak se zlepšují, vyburcovat je. Klást důraz na datování výstupů a kantory i děti učit třídit, rozloučit se s některými věcmi, vyloučit je z portfolia. Dálkové vzdělávání nám nyní otevírá obrovské možnosti např. digitalizované verze portfolia. Poslední dobou, v souvislosti s epidemií koronaviru, to ve škole i učitelům už nepřipadá tak nereálné, portfolio formou např. super žákovského videa.

Ve vaší škole každoročně žáci 9. ročníku představují své absolventské práce. Jakou návaznost mají na portfolia?

Jsou součástí žákovského portfolia. V září si deváťáci vyberou téma absolventské práce, které může být zaměřeno na předměty, které se učí ve škole, nebo na střední školu, na kterou by chtěli jít, anebo na něco, co je zajímá. Mají stanovený plán, jak mají postupovat. V září mají za úkol si vybrat, o čem budou psát. V průběhu roku na absolventské práci pracují. V červnu prezentují svou práci před osmáky a svou třídou. Je to slavnostní událost. Musí udělat základní text, abychom věděli, že dovedou vyhledat a třídit informace, dát je na papír, vypsat je bez hrubek a mluvit o nich, promítají k tématu fotky. Děti dokážou úžasně mluvit a prezentovat. Někdy se o nich dozvíme, co mají za celoživotní zájem, co dělají, a nikdy jsme se dříve k tomu nedostali. K prezentaci se vyjadřuje komise, kde jsou tři učitelé. Ti mají hodnotící list, podle kterého hodnotí. Odměňujeme ty, kteří se nám nejvíce líbili. Emocionálně je to krásné. Děti pouštíme do světa a víme, že dokážou obhájit svou myšlenku, o něčem povyprávět. Absolventské práce jsou žáků, my si ale zakládáme jejich kopie do archivu.

Jak jste pracovali s portfolii v období distanční výuky?

Měli jsme elektronické portfolio. Chtěla jsem, aby děti měly kam ukládat své materiály a nezapadlo, co dělaly, co se jim podařilo. Také jsem chtěla zmapovat distanční výuku. Řešila jsem, kam portfolia ukládat. A také zda mají být povinná, nebo nepovinná. Nakonec byla dobrovolná, tvořily je děti, které chtěly. Zapojila jsem učitele neprofilových předmětů. Zapojily se také vychovatelky a školní psycholožka. Určila jsem koordinátora elektronických portfolií, kterému jsem delegovala úkoly. Jeho úkolem bylo domlouvat se s ostatními kolegy. Učil se on, učili se kantoři, učily se děti. Při dodržení GDPR jsme elektronická portfolia, která jsme nazvali online akademie Brodek, zveřejnili. Jsou volně přístupná pro rodiče i pro veřejnost. Kategorie příspěvků si zvolil tým učitelů, do toho jsem nezasahovala. V rámci online akademie probíhaly soutěže, například o nejhezčí roušku. Ve škole se soutěže vyhlásily, děti byly oceněny. Asi se budeme do virtuální podoby přesunovat čím dál tím víc. Elektronická portfolia jsou moderní a atraktivní forma. Děti si neuvědomují, že dělají portfolio, že nějakým způsobem evaluují, ale zajímá je například, co Franta vyráběl, že sekal dřevo.

Myšlenková mapa k online školní akademii | FOTO: Archiv Jany Svobodníkové

Jak jste využívali komunikační technologie v období distanční výuky kromě práce s elektronickými portfolii?

Na začátku distanční výuky někteří kantoři neměli jednotné postupy. Děti nevěděly, kde hledat učivo, každý ho posílal jiným způsobem. Proto jsme stanovili platformu pro učitele i žáky. Každá třída má své webové stránky. Měli tam všechny úkoly, včetně zpětné vazby, měli možnost dotazů. Stanovili jsme jednotnou platformu i na online výuku.

Ke stažení:

Příloha 1:  Myšlenková mapa – online školní akademie základní školy Brodek u Přerova.

Příloha 2:  Organizace online školní akademie – interní dokument základní školy Brodek u Přerova.