Ilustrační foto | FOTO: APIV B

Na Základní škole Brodek u Přerova pracují s portfolii úplně všichni: učitelé, žáci, asistenti pedagoga i studenti na praxích. Ředitelka Jana Svobodníková nám prozradila, jakým způsobem seznamuje pedagogy s metodami, jako jsou portfolia a myšlenkové mapy. Portfolia slouží pro další profesní rozvoj pedagogů, myšlenkové mapy pro organizaci práce.

Ve vaší škole dlouhodobě pracujete s portfolii. Jak na ně navazují plány pedagogického rozvoje?

Může to vypadat, že portfolio je solitér, ale vede k plánům pedagogického rozvoje. Dotazník k vedení portfolia (ke stažení pod textem v příloze 1) a Plán pedagogického rozvoje (ke stažení v příloze 2) vypracovávají učitelé na začátku školního roku. Dávám jim dostatek času, měsíc až dva. Jejich úkol spočívá ve vypracování textu a tabulky. V textu odpovídají na otázky, co se jim povedlo za uplynulý školní rok nebo jak spolupracovali s kolegy. V tabulce musí obecné otázky konkretizovat. Každý rok některé otázky obměňuji. Učitelé píšou, co potřebují, v čem by se chtěli rozvinout a co je k tomu potřeba. Například zjistili, že vědí málo o inkluzi, chtěli by absolvovat školení, zjistili si konkrétní školení v Národním pedagogickém institutu ČR, kolik stojí a kolik potřebují na školení volna. 

V rámci tohoto ročního hodnocení je úkolem učitelů zmapovat zejména vlastní úspěchy, dosažení cílů. Jak to učitelům jde? 

Nechci po nich, aby hledali svoje chyby. Naopak. Chci, aby si srovnali myšlenky, jestli se něco naučili, posunuli se. A aby konkretizovali, co potřebují. Plán pedagogického rozvoje umožňuje zamyšlení se sama nad sebou. Učitelé se dokážou zamyslet nad tím, co dělají špatně, ale mají největší problém s tím se pochválit, zhodnotit, že udělali kus práce. Chci také, aby sdělili, co je trápí. Mají tak příležitost to uvést, aniž by se to dozvěděli ostatní. Přijímám konstruktivní kritiku vedení školy, zamýšlím se nad ní. To je pro mě důležitá součást. Říkám učitelům, že „pokud vaše loď neví, kam pluje, nikdy nedopluje do žádného cíle“. Plány archivuji, aby to bylo relevantní a porovnatelné s předchozími lety. 

Máte za sebou zkušenosti s vyhodnocováním plánů pedagogického rozvoje. Jakou oblast by vaši pedagogové potřebovali rozvíjet?

Aby se mohli rozvíjet, potřebují přemýšlet sami nad sebou v pozitivním slova smyslu. Aby se uměli pochválit, uměli se ohodnotit. Je potřeba rozebrat svoji osobnost a ustoupit od svého ega. Je potřeba neustat v práci na rozvoji svojí osobnosti. Aby učitelé věděli, že pracovat na sobě má význam. Učíme děti se pozitivně hodnotit, kantoři to ale potřebují také.

Ve vaší škole řada studentů plní pedagogické praxe. Jak při práci s adepty učitelství využíváte vaše vlastní tzv. „ředitelské“ portfolio?

Moje portfolio má dva účely. Abych shromažďovala data, a proto abych ho využívala pro studenty, kteří k nám do školy chodí na praxe. Studenty mívají na starosti učitelé daného předmětu, ale vždy jim ukazuju portfolio jako jednu z možností evaluace. Zabýváme se učitelským i žákovským portfoliem. Ukazuji, co by mohlo portfolio obsahovat, ale není to dogma. Důležité je studentům sdělit, k čemu slouží.

Co konkrétně ukazujete studentům ve vašem „ředitelském“ portfoliu?

Když k nám přijdou na praxi, už mají něco, co si mohou dát do portfolia, například přípravy, diplomy. Ve svém portfoliu ukazuji dotazník k vedení portfolia (ke stažení pod textem jako Příloha 1), otázky k plánu pedagogického rozvoje, anotace ze seminářů, které jsem vedla, diplom, certifikáty dalšího vzdělávání, jmenování do funkce, jak vypadají životopisy – mám své životopisy chronologicky odstupňované, strategické dokumenty, publikační činnost, fotoknihy oprav, dlouhodobý záměr, materiály ze školení, fotodokumentaci akcí, logo školy. Dále ukázku z tvorby školního vzdělávacího programu. Některé pedagogické fakulty tolik nepracují se školním vzdělávacím programem, proto je dobré jej studentům představit. Dále ukazuji příklady, jak se dělají vyučovací hodiny, přípravy na hodiny. Ukazuji také materiály k založení do portfolia, které dávám učitelům – například metodické materiály. 

Obsah portfolia učitele a ředitele je totiž trochu jiný. Kantor si do portfolia dává materiály z prostředí, ve kterém se pohybuje, například projekty, hodnotící škály, dotazníky, příručku třídního učitele, jak vypadá hospitační záznam u nás ve škole. Ten je také důležitý pro budoucí kantory, aby věděli, co po nich může ředitel chtít. Součástí portfolií jsou také desatera, například jak se mají děti chovat o přestávce nebo jak pracujeme s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami, a příručky. Zakládám si na tom, abychom měli jednotný postup. To se mi osvědčilo v období distanční výuky. Učitel si do portfolia může dávat třeba školní vtipy, perličky, co zábavného se přihodí během výuky. 

Říkám, že důležité je mít vše časově seřazeno. Ve svém portfoliu vše krásně dohledám.

Ilustrační foto. Zdroj: APIV B

Jak vedete ve vaší škole praxi studentů učitelství? 

Ačkoliv studenty přiděluji zkušeným kantorům, vždy se jim věnuji i já. Považuji to za důležitou součást přípravy učitelů. Ukazujeme studentům chod školy a hned je zapojujeme. Povídám si s nimi o důležitých věcech, jako je vedení portfolií nebo programy na tvorbu myšlenkových map. Chci, aby věděli, kde najít zdroje. I v období distanční výuky umožňuji studentům praxe. 

Co byste doporučila kolegům, kteří budou vedením budoucích učitelů pověřeni?

Moje doporučení pro vedoucí praxí budoucích učitelů je, aby jim věnovali čas. Potřebují vedení a ukázat, o čem skutečný kantorský život je.

Jaké jsou podle vás přednosti současných adeptů učitelství?

Nebojí se říct svůj názor. Ti, co k nám nastupují, většinou bývají dobře připraveni. Nejsou sice hotoví učitelé, neumí všechno, co je potřeba pro výuku, ale mají v sobě „kantorskou dušičku“. 

Kromě zavádění portfolií využíváte i jiné inovativní přístupy. Jedním z nich jsou myšlenkové mapy. Jak je ve své práci používáte?

Pomocí myšlenkových map jsem například řešila distanční výuku. Ministerstvo vydá pokyny, já si je zpracuju do jednoduché myšlenkové mapy, jak se bude organizovat a domlouváme se s učiteli nad jednotlivými věcmi. Máme online porady. Aby to šlo co nejrychleji, tak některé věci jen lajkujeme. 

Myšlenkové mapy používáme již delší dobu, ale chtěla bych je zavést také jako prostředek do výuky. Dlouhou dobu přemýšlím, jak to uchopit. Zavést je povinně není dobré. Přemýšlím, jak přesvědčit kantory, že používat myšlenkové mapy je dobrá věc. Aby se jejich tvorbu učili a pak to naučili děti. Důležité je, aby si každý svou myšlenkovou mapu zapisoval sám.

Jaké další inovativní přístupy byste ráda ve své škole v budoucnosti zavedla?

Zjistila jsem, že kromě formálních záležitostí nejvíce času věnujeme řešení vztahových témat. S kolegy se pravidelně potkáváme, jsem informována o všech dětech, které něco řeší. Také vítám, že máme školní psycholožku. Témata jsou od kouření elektronických cigaret po problémy dětí z rozvedených rodin a tak dále. To ovlivňuje vzdělávání. Emoční stránce dětí se věnujeme čím dál víc. Řešit vztahy mezi lidmi, pěkně spolu vyjít a říct si podstatné, to je hodně důležité. Proto by se mi líbilo zavést do některého z předmětů prvky mediace. 

Ke stažení:

Příloha 1: Příloha č. 1 Dotazník k vedení portfolia - plán osobnostního rozvoje_2020_21

Příloha 2: Příloha č. 2 Plán pedagogického rozvoje 2020_21