PODCAST 15. díl: Jak efektivně řešit výchovné obtíže ve třídě

Jak zvládat nevhodné chování ve třídě? V podcastu Zapojme všechny si Adéla Pospíchalová povídá se speciální pedagožkou a spolupracovnicí Národního pedagogického institutu ČR Martou Kozdas o jejích zkušenostech s problémovým chováním u žáků. Jak je řešit, na koho se případně obrátit a co se jí v takových situacích osvědčilo?

Poruchy chování v každodenní školní praxi

Krom toho, že je Marta Kozdas etopedkou, koučkou a metodičkou Národního pedagogického institutu ČR, je také učitelkou a speciální pedagožkou a má bohaté zkušenosti s prací se školní třídou. Během své praxe se proto setkala s mnoha žáky, kteří nějakým způsobem narušovali chod hodiny. Učitelé, asistenti pedagoga i speciální pedagogové si vždy kladou stejnou otázku: Jak efektivně řešit výchovné obtíže ve třídě?

Marta Kozdas přiznává, že to je vždy běh na dlouhou trať, doprovázený mnohými nezdary. Neúspěchy je však třeba brát jako důležitou stránku této profese, poučit se z nich a zaměřit se na sebezdokonalení a další vzdělávání – každý pedagog by měl zkrátka na sobě dále pracovat. Důležitým faktorem je také týmová spolupráce. Učitelé by se neměli pokoušet zvládnout případný problém sami, kolegiální podpora je velice důležitá a zkušenější kolegové mohou mnohdy přijít s řešením, které v dané situaci zafunguje. Sdílení problému je také dobrou psychohygienou, jež je v často emočně vyhrocených situacích víc než potřebná.

Jestli se Martě Kozdas něco při řešení problémového chování osvědčilo, je to klidný přístup, otevřená komunikace se žáky a především důslednost. Jako příklad uvádí zkušenost s „rozjívenou“ třídou, kde bylo těžké pracovat a někdy splnit plán výuky. Zapisovala si proto čas, kdy nebylo možno učit, ten pak sečetla a žáci si čas výuky museli nahradit v pátek po vyučování. Podobně fungovala otevřená komunikace i na notoricky zlobícího žáka. Namísto prchlivé reakce ho „odzbrojila“ přímými otázkami ohledně toho, jak by si on sám představoval, že by měla hodina vypadat, aby ho bavila. Je proto vhodné povzbudit žáky s problémovým chováním, aby sami převzali iniciativu a aktivně hledali východiska – nenechat je vězet v roli „zlobivého žáka“, kterou už dobře znají, ale nabídnout jim jinou roli i perspektivu, kdy mají příležitost sami dění aktivně ovlivnit.

Zásadní je také podpora pozitivních vzorců chování u dítěte/žáka, kdy si učitel všímá toho, co dítěti/žákovi jde, co se mu podařilo, a poskytuje nehodnotící a pozitivní popisnou zpětnou vazbu. U dětí s problémovým chováním je zapotřebí začít již ve školce, aby se neposilovaly negativní vzorce, např. že si dítěte učitelka všímá, jen když zlobí. Ač je u některých dětí složité najít, zač je chválit, je to velmi důležité – klidně i snížit laťku a hledat u nich jakýkoliv posun dobrým směrem.

Kazuistika

Žák 2. stupně, který přešel z jiné školy, měl problémy s nerespektováním autorit a jeho chování vůči učitelům a žákům jevilo známky agrese. Došlo k fyzickému napadení učitele. Po zásahu školního poradenského zařízení škola zaměstnala asistenta pedagoga-muže. Škola obdržela informaci, že žák je dlouhodobě léčen na psychiatrii z důvodů vážného duševního onemocnění. I přes individuální podporu ze strany asistenta pedagoga došlo k situaci, kdy žák během výuky jevil známky neklidu a agrese a slovně vyhrožoval žákům i učiteli. Žák byl následně dlouhodobě hospitalizován, povinnou školní docházku absolvoval v základní škole při dětské psychiatrické nemocnici.

Doporučení: Vždy je třeba stanovit meze a říct si, které chování je za hranou. Učitel/asistent by měl mít na paměti, že na prvním místě stojí bezpečnost dětí, a i jeho vlastní, a v opravdu vážných případech se nepokoušet řešit situaci sám. Je namístě zapojit do řešení externí odborníky i průběžně komunikovat s rodiči žáka.


Marta Kozdas 

Marta Kozdas pochází z Jihlavy. Vystudovala speciální pedagogiku (Mgr.) a hospodářsko-správní studia (Ing.), následně absolvovala doktorské studium speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (Ph.D.). Ve své disertační práci se zabývala ohrožením žáků 2. stupně základních škol a jejich pedagogů látkovými závislostmi a efektivitou školské adiktologické prevence. Praktické zkušenosti získávala jako školní speciální pedagožka, učitelka speciálních tříd pro žáky s mentálním postižením a potížemi v chování, také jako školní metodička prevence a jako ředitelka venkovské malotřídky. V současnosti působí jako speciální pedagožka na střední škole, koučka, lektorka, metodička začínajících učitelů, vyučuje budoucí pedagogy na střední a vysoké škole. Pro aplikaci www.zapojmevsechny.cz vytváří podcasty, píše a edituje texty.

Tip:

Máte jakýkoliv dotaz k tématu problémového chování u žáků? Pište do naší internetové poradny zapojmevsechny@npi.cz.


Poruchy chování

Pod pojmem poruchy chování rozumíme negativní odchylky v chování, kdy jedinec nerespektuje normy chování na úrovni, která odpovídá jeho věku nebo rozumovým schopnostem. Jedinec normy chápe, rozumí jim, ale nepřijímá je nebo se jimi nechce řídit, protože v dané chvíli nebo i trvale není schopen ovládat svoje chování. Takové chování se u dítěte vyskytuje po dobu nejméně šesti po sobě jdoucích měsíců.

Specifické poruchy chování – základ spočívá v oslabení nebo změnách v centrální nervové soustavě. Pro tyto poruchy byl dříve používán termín LMD –  lehká mozková dysfunkce. Dnes se mnohem častěji setkáváme s termínem ADHD nebo ADD.

•ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) – porucha pozornosti s hyperaktivitou

• ADD (Attention Deficit Disorder) – porucha pozornosti bez hyperaktivity

Hlavní symptomy ADHD/ADD

• poruchy pozornosti – dítě není schopné zaměřit se na detaily, neudrží pozornost, není schopno postupovat podle instrukcí a dokončit započaté úkoly, často ztrácí věci, snadno je rozptýlí vnější podněty,

• impulzivita – dítě jedná zbrkle a někdy se zdá, že nemá pud sebezáchovy, neumí čekat, až na něj přijde řada, přerušuje ostatní a skáče jim do řeči,

• hyperaktivita – dítě si často hraje s rukama či nohama, často opouští místo ve třídě, je pro ně typické neustálé puzení k činnosti a pocit stálého podněcování k aktivitě.

Nespecifické poruchy chování – nejsou způsobeny „chybou“ v centrální nervové soustavě, ale působením vícero negativních vlivů, což přináší druhotné problémy v chování.

• nadměrné upoutávání pozornosti, tzv. „šaškování“ – může se často objevovat u dětí s pocity méněcennosti a dětí s neuspokojenými emočními a sociálními potřebami,

• negativismus – odmítání autorit, odmítání poslušnosti,

• lhaní – nástroj, který dítě používá k úniku ze situací, které mu nejsou příjemné,

• krádeže – typická je jejich záměrnost,

• agresivita – násilné chování, tendence k útočnému nebo nepřátelskému jednání vůči druhým, případně vůči sobě samému,

• šikanování – důvodů k záškoláctví může být mnoho, např. školní nezralost, neúspěchy ve škole, strach ze špatných známek, protest proti učiteli či rodičům, strach ze šikany.

Více v článcích „Poruchy chování a jak na ně“  a Psychologický profil a vnitřní svět dítěte s ADHD, které překračuje hranice  a také v odborné literatuře, viz níže.


Doporučená literatura:

Boďová, V., Hutyrová, M. a Růžička, M. (2013). Možnosti intervence u osob se specifickými poruchami chování a poruchami chování. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

Michalová, Z. (2011). ADD/ADHD v kontextu poruch chování. Liberec: Technická univerzita v Liberci.

Michalová, Z. (2011). Edukace žáků s problémovým chováním, poruchami adaptace, poruchami chování a emocí. Liberec: technická univerzita v Liberci.

Pokorná, V. (1993). Poruchy chování u dětí a jejich náprava. Praha: Karolinum

Vojtová, V. (2010). Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: Masarykova univerzita.

vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

VIDEO: Pravidla pro třídu vymýšlejte spolu s žáky. Budou je spíš dodržovat.
Konfliktům ve třídě se pravděpodobně nevyhnete. Můžete je ale řešit konstruktivně tak, abyste dosáhli svého cíle vy i žáci. Lektorka Radka Schillerová představí pro tyto účely metodu z kurzu pro pedagogy Škola bez poražených, kterou vytvořil psycholog Thomas Gordon. Jde o první – teoretickou – část dvoudílného videa.
Týmová spolupráce prvňáků a deváťáků
Když se prvňáci a deváťáci poznávají, pomáhají si a budují vztah, prospívá to dobrému klimatu školy. Společně naplánované a strávené školní výlety a další školní akce jsou toho důkazem. V ZŠ Máchovo náměstí vědí, jak na to, a o své tipy se nebojí podělit.
VIDEO: Jak zlepšit vztahy ve třídě a vybudovat dobrý kolektiv?
Vztahy mezi dětmi ve třídě výrazně ovlivňují nejen jejich postoj ke škole, celkovou spokojenost, ale i výsledky učení. Fungující kolektivy ovšem nejsou samozřejmostí, je potřeba je cíleně budovat a podporovat. Ředitel základní školy v pražském Karlíně Jan Korda radí, jak stmelovat vztahy ve třídách na prvním i druhém stupni. A jak případně řešit problémy.
Potřebujete konzultaci s odborníkem?
Napište nám.