Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) v hlavní roli případové konference

Ředitelka školy, Radmila Jedličková, ve třídě se žáky / FOTO: Archiv Radmily Jedličkové

Škola se někdy ohledně práce s žáky dostane do bodu, kdy neví kudy kam. Žák chodí za školu, kouří, možná se dokonce dopouští drobné trestné činnosti. Rodiče už dávno nezvedají telefon, nebo na svého potomka také nestačí. Co dál? V tuto chvíli může být vhodné, když se svolá případová konference a sejdou se všichni, kteří s konkrétním žákem a rodinou mají co do činění.

„My jsme velmi rádi, když se případové konference konají, ale nesvoláváme je,“ vysvětluje Radmila Jedličková, ředitelka Základní školy a mateřské školy Grafická v Praze 5. Tato škola se případových konferencí aktivně účastní vždy, když se jedná o jejich žáka. Často vysílají na setkání kromě třídního učitele i ředitelku, protože se škola snaží o co největší objektivitu. To se může lépe podařit, když se zúčastní více lidí, kteří žáka znají. Dalším častým účastníkem je také výchovný poradce.

„Musím říct, že v našem obvodu máme velmi dobrou spolupráci s Orgánem sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a případové konference u nás tedy vypadají tak, jak mají. Nechceme kárat ani trestat rodiče, jdeme do toho pozitivně a přejeme si změnu, která bude dobrá pro žáka,“ vysvětluje Jedličková.

„Problémový žák“

Občas se ve škole vyskytne tzv. „problémový žák“. Buď přijde odjinud, nebo se jeho chování zhorší během let docházky do školy. Výrazně neprospívá, víc je mimo školu než v ní nebo je tu podezření, že mu rodiče neposkytují vhodné zázemí. Nejprve přichází výchovný pohovor s rodiči a žákem, definují si pravidla pro všechny i potřeby rodiny, které třeba škola může částečně saturovat. Při neplnění se svolává výchovná komise, kam je přizván i OSPOD, a jsou stanovena další pravidla, mimo jiné třeba ambulantní návštěva Střediska výchovné péče. Potom následuje ještě mnoho pohovorů se zaměstnanci OSPOD a většinou tak po deseti selháních je svolávána případová konference.

„Máme například dobrou zkušenost se schůzkou s pediatrem,“ vysvětluje ředitelka Jedličková. „Může nastat situace, kdy se rodiči nechce ráno vstávat, tak žákovi píše omluvenky kvůli údajné nevolnosti. V tu chvíli je třeba řešit, co s tím,“ říká Radmila Jedličková. Jedním z výstupů případové konference může být tedy i to, že budou rodiče předávat omluvenky pouze od lékaře. „Mnohdy se tím zkomplikuje situace pediatra, kterému pak někteří rodiče volají i několikrát týdně a dožadují se omluvení absence. Je to nepříjemné, ale když je lékař se situací obeznámen, dají se lépe nastavit pravidla,” vysvětluje ředitelka.

OSPOD a facilitátor

Velmi cenné je, že na setkání případové konference se obvykle dostaví lidé, kteří se běžně jinak nesejdou, například sociální pracovník OSPOD, kurátor, rodiče, lékař atd., a společně hledají řešení. „Je to jakási poslední varianta, než se začnou podnikat kroky k odebrání dítěte z rodiny,“ upozorňuje Jedličková.

Podnět na pořádání případové konference dává nejčastěji OSPOD (ten konferenci také obvykle organizuje), ale může přijít i ze strany školy. Musí být nicméně splněny podmínky organizace konference a o tom bývá OSPOD zpravidla velmi dobře informován.

Případových konferencí se účastní i rodiče a žák, ale zejména žáci nebývají u všeho. Přítomen je také nezávislý facilitátor, který všem dává spravedlivý prostor a hlídá, aby nedocházelo ke konfliktům a osočování. Aby se někdo mohl stát facilitátorem, musí absolvovat akreditovaný kurz facilitace. Facilitátor má předem stanovený program a pravidla. Každý účastník dostává stejný časový prostor apod., případová konference má jasnou strukturu. „Dobré je, když konferenci vede někdo, kdo neustále zdůrazňuje to pozitivní směřování a snahu pomoci. Pro rodiče je těžké, když se dostaví na jednání, kde na ně čeká třeba osm lidí, a už se předem obávají, že se bude řešit jen jejich rodičovské selhání. Proto je dobré, když během setkání někdo udává pozitivní směr,“ zdůrazňuje Jedličková.

Výstupem ze setkání je závazný dokument, který všichni odsouhlasí, podepíší, a pokud se jím neřídí, slouží jako podklad pro případné soudní jednání. Obsahuje přesně v bodech jednotlivé kroky, které by měl udělat rodič. Část je věnovaná případným závazkům žáka, aby i on aktivně participoval na změně své situace. Plnění stanovených konkrétních závazků kontroluje škola a informuje OSPOD (některé závazky kontroluje také Středisko výchovné péče, kurátor, sociální pracovník nebo jiná organizace, která komunikuje s OSPOD). Většinou se řešení problémů netýká pouze jedné oblasti.

Výsledek případové konference

Ne vždy je výsledkem případové konference naprostý happy end, ale může se podařit situaci žáka zlepšit. Může se například podařit přesunout rodinu z ubytovny do bytu, dát víc důrazu na péči a snahu. „Samozřejmě že než se svolá případová konference, my toho už hodně uděláme a zařídíme. Často se ale až během konference dozvíme věci, které jsme o rodině vůbec nevěděli – třeba o potížích s bydlením nebo se zákonem,“ popisuje Radmila Jedličková.

Ve chvíli, kdy se sejdou všichni, kteří mají s rodinou co do činění, začne se skládat plastický obrázek toho, jak žák vlastně žije. „Někdy třeba zjistíme, že matka sice dlouhodobě selhává v dohledu nad plněním školní práce, ale zvládá si udržet zaměstnání, což je skvělé. Můžeme jí tedy vyjít vstříc – zjistit, kdy má směny, a zajistit, aby s žákem někdo napsal úkoly,“ vysvětluje Jedličková. „Někdy se ale také setkáte s rodičem, kterému je všechno jedno a neplní žádné dohody. V tu chvíli vám může dojít, že v nejlepším zájmu žáka opravdu může být odchod z rodiny.“ 

Jak se zachovat a co udělat, pokud chce škola začít s případovými konferencemi? „V současné době bych případové konference spíše nechávala na OSPOD. Já sama jsem deset let pracovala jako etoped diagnostického ústavu, a proto mám s případovými konferencemi bohaté zkušenosti. Nemyslím si ale, že ředitelé základních škol se orientují v této problematice natolik, aby byli schopni konference pořádat. Myslím, že velkým pozitivem je samotná práce školy jako podklad a příprava případové konference,” vysvětluje Radmila Jedličková, ředitelka Základní školy a mateřské školy Grafická v Praze 5.

Fotogalerie (FOTO: Archiv Radmily Jedličkové)

Načítání obrázků...

Zdroje:

[1] BECHYŇOVÁ, Věra. (2012). Případové konference: praktický průvodce pro práci s ohroženou rodinou. Vyd. 1. Praha: Portál.