Jak zvýšit motivaci žáků ve výuce? ZŠ Velké Hamry se rozhodla využít více druhů hodnocení u žáků
Základní škola Velké Hamry se nachází v Libereckém kraji, v mikroregionu Tanvaldsko. Jde o jedinou základní školu v obci, kde žilo k 1. lednu 2019 dle evidence obyvatel 2 597 lidí, z toho 335 mladších 15 let a kde má trvalý pobyt hlášeno 66 cizinců. Obec již dlouho a systematicky – od roku 2012 – spolupracuje s Agenturou pro sociální začleňování, která zde pomáhá zlepšit situaci v šesti domech, které jsou v současné době považovány za sociálně vyloučenou lokalitu.
Ilustrační foto / FOTO: APIV B
Výchozí situace pro sociální začleňování
V obci v současné době žije kolem padesáti dětí ohrožených sociálním vyloučením. Obec se snaží situaci zlepšit a s jednotlivými rodinami řeší nejen vzdělávání, ale i bydlení, zaměstnávání, bezpečnost a zajišťuje terénní a sociální práce. Od roku 2016 ve městě začali působit čtyři asistenti prevence kriminality. Práce s rodinami je zajišťována zaměstnanci města Velké Hamry, a to především pracovnicemi z komunitního centra. V něm se scházejí rodiny v klubu pro rodiče a předškolní děti. Dále zde probíhají aktivity v oblasti prevence kriminality dětí a je tu umožněno neformální vzdělávání v době po skončení vyučování. [1]
Bývalo pravidlem, že téměř všechny děti ze sociálně vyloučených lokalit dojížděly do základní školy Tanvald, Údolí Kamenice, která je zřízena jako škola speciální dle § 16 školského zákona. Dnes ale téměř všichni žáci, a to i díky proinkluzivním programům a práci místní terénní pracovnice, docházejí do základní školy ve Velkých Hamrech. Ve škole není zřízena přípravná třída. Důraz je tak kladen na účast dítěte v předškolním vzdělávání v mateřské škole, v případě potřeby dítě nastupuje do prvního ročníku s podpůrnými opatřeními. Terénní pracovnice, která je zaměstnankyní městského úřadu, s rodinami řeší jejich problémy spojené s bydlením či dluhy, a dále také spolupracuje s mateřskou školou. Motivuje a podporuje rodiče při přípravě a řádné docházce dětí do škol: prevence neomluvených absencí a skrytého záškoláctví, spolupráce s pedagogy a pedagogickým asistentem. Pomáhá řešit veškeré další problémy, které se objeví při nástupu dětí i během jejich docházky do mateřské školy. [2] V současné době, dle ústního sdělení ředitelky školy, jsou jedinou výjimkou tři děti na druhém stupni, které do základní školy přímo v Hamrech nedocházejí.
Aby škola žáky lépe motivovala, využívá několika způsobů hodnocení, a to sebehodnocení, hodnocení známkou, slovní a bodové formou kreditního systému a jejich vzájemnou kombinaci.
Následující informace v textu, týkající se systému hodnocení žáků, jsou zpracovány na podkladě Směrnice 3 – Hodnocení žáků pro školní rok 2019/2020. (2019) Velké Hamry: ZŠ a MŠ Velké Hamry a Přílohy 1 ke Směrnici 3 – Kritéria pro souhrnné hodnocení (hodnocení na vysvědčení, hodnocení za delší ucelený celek) pro školní rok 2019/2020. (2019). (Směrnici a její přílohu rovněž naleznete ke stažení pod textem jako Přílohu 1 a 2.)
Sebehodnocení žáků
Sebehodnocení nenahrazuje hodnocení žáka pedagogem, ale má aktivizovat žáka a vést k sebeúctě a k posílení sebevědomí. V předmětech výchovného, praktického a estetického charakteru může být zahrnuto mezi hodnotící kritéria pro klasifikaci.
Žáci jsou vedeni k sebehodnocení v oblasti různých kritérií vzdělávací činnosti ve vazbě na klíčové kompetence, tedy nejen v oblasti vědomostí a znalostí. Učitel vždy vybírá k sebehodnocení jasná kritéria, včetně schopnosti komunikace, pečlivosti, aktivity při hodině, ale také chování ve skupině či třídě, což by mělo vést k formování osobnosti.
Kritéria sebehodnocení učitel tvoří s žáky, nebo je s nimi předem seznamuje. Žák musí vědět, co se od něj očekává. Žáci jsou vedeni učitelem ke kladnému hodnocení ve vztahu k vlastním pokrokům. Sebehodnocení se provádí ústně nebo písemně. Pedagogové vedou žáky k dovednosti své výkony a výsledky okomentovat.
Jedním z prvků sebehodnocení je práce s chybou. Žáci jsou vedeni k dovednosti chybu nalézt, opravit ji a vzít si ponaučení. Chyba je v rámci sebehodnocení vnímána jako prostředek a součást učení.
Při sebehodnocení žák pracuje s otázkami:
- Co jsem si osvojil(a)?
- V čem jsem se zlepšil(a)?
- Kde mám rezervy?
- Co se mi daří?
- Co mi ještě nejde?
- Co musím udělat pro to, abych se zlepšil(a)? [3]
Kritéria pro sebehodnocení žáka uvádíme jsou podrobně uvedena v příloze Směrnice č. 3 [4]:
Průběžné hodnocení výkonu žáka
Průběžné hodnocení zahrnuje:
- hodnocení známkou nebo přidělenými body
- sebehodnocení
- vzájemné hodnocení žáků
- poskytnutí slovní zpětné vazby od učitele
Průběžná hodnocení se zaznamenávají do sešitů, pracovních sešitů, žákovských portfolií a do žákovské knížky papírové anebo elektronické. Hodnocení se sděluje žákům a rodičům průběžně, v co nejkratším časovém odstupu od výkonu žáka. Průběžné hodnocení se vztahuje k týdenním, popřípadě měsíčním plánům výuky.
Průběžné hodnocení se liší dle věku žáků [3]:
Průběžné hodnocení v prvním až třetím ročníku základní školy
Hodnocení je zejména motivační a zaměřuje se na pedagogickou diagnostiku, která pomáhá odhalit specifické potřeby každého žáka ve vztahu k jeho dispozicím, nadání a dalším faktorům, které mohou ovlivnit průběh vzdělávání.
Učitel používá zejména slovní hodnocení a symboly, kterým žáci rozumí. Počínaje školním rokem 2019/2020 se zavádí od 1. ročníku na vysvědčení výhradně slovní hodnocení. Postupně bude zavedeno v 1.–3. ročníku.
Průběžné hodnocení ve čtvrtém až devátém ročníku základní školy
Učitel si po dohodě s vedením školy zvolí typ hodnocení:
- kreditní systém
- hodnocení pomocí známky
- slovní hodnocení, pokud je doporučeno v IVP nebo o něj požádá zákonný zástupce
Formativní slovní hodnocení ve výuce: učitel také hodnotí výkony a přístup slovně ústně, nebo písemně tak, aby podal žákovi bezprostřední zpětnou vazbu.
Kreditní systém
- Průběžné hodnocení pomocí kreditního systému je podkladem k souhrnnému pololetnímu hodnocení.
- Učitel uděluje žákům body ve vztahu k maximálnímu počtu bodů, které žák mohl získat. V kterémkoliv okamžiku lze dosažené body převést na známku.
- Učitel určí, jaké práce a činnosti budou ve školním pololetí daného předmětu hodnoceny: např. ústní zkoušení, písemné práce, testy, diktáty, samostatné a skupinové práce (referáty, prezentace, výkresy, či jiné výstupy), příprava na výuku, podíl na spolupráci ve skupinové práci, vedení sešitů, přehledů o učivu apod.
- Učitel stanoví na začátku školního pololetí jednak 1) samostatná kritéria hodnocení jednotlivých prací a činností, jednak 2) určí následný podíl těchto už ohodnocených výstupů na výsledné známce, tzn. jejich „váhu“ podle předem určených kritérií. Seznámí se systémem hodnocení žáky.
- Jednotlivá kritéria hodnocení jednotlivých výstupů a jejich následnou „váhu“ učitel předem konzultuje v rámci předmětových skupin s kolegy.
- Před každou hodnocenou činností ve výuce učitel určí samostatná konkrétní kritéria hodnocení a ukazatel naplnění, tzn. že musí být žákům jasné, „co“ a „jak“ se hodnotí.
- V případě hodnocení známkou seznámí žáky s její „váhou“ pro pololetní hodnocení.
Stupeň prospěchu se tedy neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období má odpovídat předem určeným kritériím hodnocení, což jsou nejen znalosti, ale i další klíčové kompetence-kritéria. Celková známka nemusí odpovídat průměru známek v elektronickém systému, nesmí se odchylovat o více než 1 stupeň. V hodnocení se zohledňuje všech pět kritérií. [3]
Kritéria pro souhrnné hodnocení (hodnocení na vysvědčení, hodnocení za delší ucelený celek) pro školní rok 2019/2020
Žáci s IVP se hodnotí vždy ve vztahu k individuálně nastaveným cílům.
- Žákům se SVP mohou být pro zjišťování výsledků vzdělávání zadávány jiné testy, diktáty a doplňovačky v souladu s Doporučením ŠPZ. Rovněž může být žák zkoušen mimo třídu, pokud to doporučuje ŠPZ.
- Váha jednotlivých kritérii je u těchto žáků v jednotlivých předmětech daná. Nejvyšší váhu má KRITÉRIUM 3: pracovní kompetence a zájem o předmět. (viz níže)
- Žákům se SVP mohou být navíc zcela individuálně upravena kritéria hodnocení. Učitel žáka s kritérii seznámí předem. Posuzuje se zejména pokrok žáka.
- Žáky se SVP a žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními lze hodnotit na vysvědčení slovně, nebo kombinací slovního hodnocení a klasifikace na základě žádosti rodiče a rozhodnutí ředitele v souladu s doporučením ŠPZ v souladu s IVP. Na konci školní docházky nebo při přechodu na jinou školu je vždy převedeno slovní hodnocení na známky. [3]
Kritéria pro souhrnné hodnocení (hodnocení na vysvědčení, hodnocení za delší ucelený celek) pro školní rok 2019/2020 pro žáky se SVP
V rámci hodnotícího systému existují ještě samostatná obecná kritéria:
- pro hodnocení samostatné práce žáka: referát, prezentace, myšlenková mapa, zápis, výukový plakát, esej, jiný slohový útvar.
Čtyři základní kritéria pro hodnocení samostatné práce: |
|
Úrovně hodnocení čtyř kritérií: |
|
Rozmezí výsledného bodového ohodnocení – klasifikační stupeň (známka): |
|
Výsledné známce z tohoto výstupu je pak v rámci daného předmětu následně ještě přičtena váha při pololetním hodnocení (viz výše).
Příklad:
Žák je ohodnocen za prezentaci v hodině dějepisu následovně podle 4 kritérií:
Obsah prezentace – základní úroveň – 2 body
Rozsah/termín – výborná úroveň – 3 body
Porozumění – výborná úroveň – 3 body
Kvalita – základní úroveň – 2 body
Žák získává celkem 10 bodů, tzn. známku 2.
Tento výstup spadá pod KRITÉRIUM 3 – KOMUNIKACE.
Tomuto kritériu učitel určil v rámci předmětu dějepis váhu 2. (Váhu 3 je možné používat pouze u předmětů český jazyk, matematika a cizí jazyky).
Tomuto výstupu je tedy při souhrnném pololetním hodnocení připočtena váha 2 – jedná se o výstup, který má střední důležitost.
Známka, v tomto případě dvojka, je tedy započtena 2 x.
U žáka se SVP se používá v KRITÉRIU 3 – KOMUNIKACE vždy váha 1. Známka je tedy započtena jen 1x.
- Obecná kritéria pro hodnocení skupinové práce (kritéria jsou doporučující a vždy záleží na přesném zadání práce, slouží ke sjednocení hodnocení ve škole (společná prezentace, žákovský projekt, laboratorní práce, týmový úkol…):
Tři základní kritéria pro hodnocení skupinové práce: |
|
Úrovně hodnocení tří kritérií: |
|
Rozmezí výsledného bodového ohodnocení – klasifikační stupeň (známka): |
|
- Kritéria hodnocení: připravenost a zájem o výuku (pracovní kompetence). Doporučení ke klasifikaci této kompetence: doporučená frekvence hodnocení v rozsahu 10–20 % z celkového počtu hodnocení a je závazná pro všechny předměty.
Dvě základní kritéria pro hodnocení připravenosti a zájmu o výuku: |
|
Úrovně hodnocení dvou kritérií: |
|
Rozmezí výsledného bodového ohodnocení – klasifikační stupeň (známka): |
|
Hodnocení se liší rovněž podle skupin předmětů
Skupiny předmětů |
matematika, český jazyk a literatura a anglický jazyk, tj. předměty s nejvyšší mírou výkonnostního hlediska. Celková klasifikace je výsledkem hodnocení úrovně zvládnutí výstupů za sledované období, které vychází ze školního vzdělávacího programu, popřípadě z IVP žáka. Váha 3 se používá pouze u předmětů matematika, český jazyk a literatura a cizí jazyky. Podrobná kritéria hodnocení jsou popsána v příloze [4] Směrnice č. 3 a vycházejí z dohody učitelů jednotlivých předmětů. [3] |
Předměty naukového charakteru: prvouka, přírodověda, vlastivěda, přírodopis, zeměpis, fyzika, chemie, dějepis a výchova k občanství. V těchto předmětech tvoří základ pro hodnocení průběžný výkon žáka, kde jsou hodnoceny zejména klíčové kompetence: kompetence k učení, komunikační dovednosti, vyhledávání a zpracování informací, pracovní kompetence, kompetence k řešení problémů, schopnost spolupracovat a využívat ke svému vzdělávání zejména texty (tištěné i elektronické) a moderní technologie (zpracování výstupů). Podrobně jsou kritéria a jejich podíl na celkovém hodnocení žáka popsány v příloze [4] ke Směrnici č. 3 a vycházejí z dohody učitelů v rámci předmětových komisí. [3] |
Předměty praktického, výchovného a estetického charakteru jsou tyto předměty: svět práce, výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova, výchova ke zdraví, etická a osobnostní výchova a volitelné předměty druhého stupně. Do této skupiny zařazujeme také předměty speciálně pedagogické péče. V těchto předmětech tvoří pro hodnocení a klasifikaci rozhodující hledisko úroveň přístupu žáka ke zvládání požadovaných činností, učitelé uplatňují zejména formativní hodnocení, tj. hodnocení ve vztahu k pokroku žáka, s podáváním zpětné vazby žákovi s převahou ústního hodnocení, s přihlédnutím k dispozicím žáka pro daný obor. Důležitou roli zde hraje i sebehodnocení žáka, které by mělo být nedílnou součástí výuky i hodnocení. Celkové hodnocení zohledňuje individuální předpoklady žáka, jeho přístup a osobní pokrok. Předměty speciálně pedagogické péče se hodnotí na vysvědčení vždy slovně. [3] |
Zásady pedagogického taktu
Důležitou roli ve výuce hraje i tzv. pedagogický takt, což je laicky řečeno ohleduplnost učitele k okolnostem souvisejícím se vzdělávacím procesem. Byť se tyto zásady mohou zdát samozřejmé, nejsou vždy aplikované – a proto není od věci mít je zapsané ve školním řádu či příslušné směrnici.
V základní škole Velké Hamry učitelé dodržují tyto zásady pedagogického taktu [3]:
- společně s žáky nastavují konkrétní cíle vzdělávání a výchovně vzdělávacího procesu v souladu se ŠVP a s předstihem informují žáky o způsobu a kritériích hodnocení,
- neklasifikují žáky hned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než pět po sobě jdoucích dní,
- základem klasifikace je tzv. kladná klasifikace, tj. hodnotí se to, čeho již žák dosáhl, co umí a zvládl, hodnocení motivuje žáka k dalšímu učení, chyba v průběhu učení se považuje za prostředek učení,
- učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě za domácí úkol není přípustné, prověřování znalostí se provádí po dostatečném procvičení a zažití učiva,
- při průběžném i souhrnném hodnocení učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi, přihlíží k věkovým a osobnostním aspektům žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici a je mu umožněna oprava,
- kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích,
- termínu kontrolní práce, která bude trvat víc než 25 minut, informuje učitel ostatní pedagogy zápisem do třídní knihy, v jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru, tyto kontrolní práce vyučující archivuje do uzavření klasifikace za daný školní rok, tento typ práce se zadává pouze z matematiky a českého jazyka,
- učitel je povinen vést soustavnou a přehlednou evidenci o každé klasifikaci žáka i o způsobu získávání známek (ústní zkoušení, písemně apod.), za splnění tohoto bodu se považuje zápis hodnocení v systému Bakaláři,
- na konci klasifikačního období zajistí vyučující zapsání výsledné známky, popřípadě sepsaní slovního hodnocení v souladu s touto směrnicí a udělená výchovná opatření,
- při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (léčebné a lázeňské pobyty, dočasné umístění v ústavech, žáka, který přestoupil z jiné školy v průběhu hodnotícího období apod.) respektuje vyučující známky žáka, které sdělí škola při instituci, kde se žák vzdělával, žák se znovu nepřezkušuje,
- stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období, výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat předem určeným kritériím hodnocení, tj. nejen znalosti, ale i další klíčové kompetence,
- přechází-li žák do jiné školy, zašle ředitel škole, na niž žák přechází, dokumentaci o žákovi a záznam o jeho chování a prospěchu za neukončené klasifikační období.
- Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech, je hodnoceno výchovnými opatřeními.
I tato následující opatření lze zařadit k zásadám pedagogického taktu [3]:
- Souhrnné písemné práce jsou oznámeny nejméně 1 týden předem, a to prostřednictvím elektronického systému, popřípadě v žákovské knížce. Práce tohoto rozsahu se zadávají tak, aby žáci psali maximálně jednu souhrnnou práci v rámci jednoho dne. Souhrnné písemné práce se zadávají pouze z českého jazyka a matematiky.
- Pokud žák chybí nebo v práci neuspěl, je mu umožněno napsat jakoukoliv hodnocenou práci, popřípadě opravnou práci v náhradním termínu v odpoledních hodinách, nebo před vyučováním, vždy mimo výuku.
- Učitel umožní opravu neuspokojivého průběžného hodnocení, pokud se jedná o jednorázové selhání, a to u písemných prací ve stanoveném náhradním termínu mimo výuku.
Následující opatření přispívají k rovným a spravedlivým podmínkám při hodnocení:
- ústní zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je přezkušování po vyučování v kabinetech (výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše nebo poruše komunikačních schopností, kdy je tento postup doporučován psychologem a je uveden v IVP),
- učitel sděluje žákovi všechna hodnocení, které bere do úvahy při celkové klasifikaci,
- učitel rozhoduje o tom, která práce bude hodnocena učitelem, která sebehodnocením, která vzájemným hodnocením,
- učitel řádně zdůvodní každé hodnocení v návaznosti na předem stanovená kritéria,
- žák má právo se vhodným způsobem k hodnocení vyjádřit. [3]
Pozornost je věnována i způsobu sdělování výsledků hodnocení rodičům:
- zákonným zástupcům žáka se sdělují tato hodnocení prostřednictvím zápisu do žákovské knížky nebo pomocí elektronického systému, při osobním jednání v rámci hodnotících setkání, na které jsou rodiče spolu s žáky zváni,
- při osobním jednání je hodnocení sdělováno zákonným zástupcům individuálně bez přítomnosti nezúčastněných osob,
- třídní učitel informuje rodiče o prospěchu žáka, který nemá možnost využívat elektronický systém na základě jejich žádosti vytištěním týdenního výpisu ze systému. [3]
Domácí úkoly
V českém školství velice často vyvstávají nejasnosti ohledně domácích úkolů. Mnohdy na jedné škole, v rámci téhož předmětu, nejsou sjednocená pravidla jejich hodnocení, kontroly a ani jejich smysl – proto uveřejňujeme tuto část ze směrnice základní školy Velké Hamry:
Domácí úkoly:
- domácí úkoly slouží k upevnění a procvičení učiva,
- učitel může zadávat domácí úkoly jednotlivým žákům nebo celé třídě,
- domácí úkoly mohou být závazné nebo dobrovolné, což určuje vždy učitel předem,
- při zadávání domácích úkolů učitel respektuje pravidla: jednoduché a jasné zadání, smysluplný obsah, zadání musí být přiměřené věku žáka a samostatně zvládnutelné,
- domácí úkoly slouží zejména pro poskytnutí zpětné vazby o tom, zda žák učivo zvládá, popřípadě kde učivo potřebuje doplnit, pokud žák nezvládne vypracování sám, může požádat učitele o konzultaci,
- termín splnění úkolu musí respektovat jeho časovou náročnost a možnost volby jeho vypracování, tj. nezadává se ze dne na den, učitel vždy stanoví termín jeho splnění, u žáků 1.–3. ročníku je zapsán do úkolníčku, u žáků 6.–9. ročníku je úkol vždy zaznamenán do elektronické žákovské knížky, pokud zaznamenán není, nemůže být vyžadován,
- domácí úkoly může zadávat i školní speciální pedagog nebo doučující lektor v rámci podpory žáka v jeho vzdělávacích potřebách,
- u domácích úkolů se nehodnotí správnost, ale jejich vypracování a odevzdání v dohodnutém termínu,
- u skupinové a projektové práce je možné část zadání zadat jako domácí úkol, u této dílčí části se rovněž nehodnotí správnost, mělo by jít zejména o vyhledávání informací a přípravu materiálů k další společné činnosti v rámci vyučování. [3]
Cílem tohoto textu bylo seznámit zájemce s dobrou praxí na základní škole Velké Hamry, obzvláště co se týká motivace a hodnocení žáků, pedagogického taktu, domácích úkolů a obecně snahy o začlenění všech žáků – i těch z vyloučených lokalit – do vzdělávacího procesu. Podrobnější informace lze nalézt v odkazech a přílohách níže uvedených.
Ke stažení:
Příloha 1: Směrnice 3 – Hodnocení žáků pro školní rok 2019_2020. (2019) Velké Hamry_ ZŠ a MŠ Velké Hamry
Zdroje:
[1] Místní plán inkluze ve vzdělávání Velké Hamry 2020–2022. (2019) Praha: Agentura pro sociální začleňování, s. 3–7. [online]. [cit. 13. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.socialni-zaclenovani.cz/wp-content/uploads/MPI-Velk%C3%A9-Hamry.pdf
[2] Večerníková, L. a Bolf, Š. (2014). 7. Setkání pracovní skupiny pro vzdělávání Lokální partnerství Velké Hamry. Praha: Agentura pro sociální začleňování. [online]. [cit. 24. 6. 2020].
[3] Směrnice 3 – Hodnocení žáků pro školní rok 2019/2020. (2019) Velké Hamry: ZŠ a MŠ Velké Hamry, s. 1–12. [online]. [cit. 13. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.zsvhamry.cz/upload/files/zakl-dokumenty/sm-3-hodnoceni-zaku-2019-2020.pdf
[4] Příloha 1 ke Směrnici 3 – Kritéria pro souhrnné hodnocení (hodnocení na vysvědčení, hodnocení za delší ucelený celek) pro školní rok 2019/2020. (2019) Velké Hamry: ZŠ a MŠ Velké Hamry, s. 1-7. [online]. [cit. 13. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.zsvhamry.cz/upload/files/zakl-dokumenty/sm-3-hodnoceni-zaku-prilohy-20192020.pdf
Mohlo by Vás zajímat
Úspěšná práce s heterogenní třídou 11: Nástroj pro hodnocení práce se žáky
Tento poslední článek doplňuje seriál Deset zásad pro úspěšnou práci s heterogenní třídou. Najdete v něm jednak návod k nástroji pro hodnocení práce s žáky, jednak samotný nástroj k profesnímu rozvoji učitele v podobě check-listu: sebehodnotícího přehledu 10 položek mapujících práci učitele s heterogenní třídou. Inspiraci tu najde začínající učitel ZŠ 1. a 2. stupně, asistent pedagoga i zkušený učitel, který chce zlepšit praxi, nebo se zohledněním specifik terciálního vzdělávání i učitel SŠ.