Jak zvýšit motivaci žáků ve výuce? ZŠ Velké Hamry se rozhodla využít více druhů hodnocení u žáků

V sociálně vyloučených lokalitách hraje vzdělávání velmi důležitou roli. Škola ale potřebuje zajmout citlivý a proinkluzivní přístup, aby žáky dokázala dostatečně motivovat. Inspiraci může v tomto ohledu nabídnout například Základní škola Velké Hamry, která se radí o vhodných postupech i s vládní Agenturou pro sociální začleňování. Ke svým žákům se tak snaží přistupovat individuálně, užívá formativní způsob hodnocení, má sjednocená pravidla pro zadávání a hodnocení domácích úkolů.

Základní škola Velké Hamry se nachází v Libereckém kraji, v mikroregionu Tanvaldsko. Jde o jedinou základní školu v obci, kde žilo k 1. lednu 2019 dle evidence obyvatel 2 597 lidí, z toho 335 mladších 15 let a kde má trvalý pobyt hlášeno 66 cizinců. Obec již dlouho a systematicky – od roku 2012 – spolupracuje s Agenturou pro sociální začleňování, která zde pomáhá zlepšit situaci v šesti domech, které jsou v současné době považovány za sociálně vyloučenou lokalitu.

Ilustrační foto / FOTO: APIV B

Výchozí situace pro sociální začleňování 

V obci v současné době žije kolem padesáti dětí ohrožených sociálním vyloučením. Obec se snaží situaci zlepšit a s jednotlivými rodinami řeší nejen vzdělávání, ale i bydlení, zaměstnávání, bezpečnost a zajišťuje terénní a sociální práce. Od roku 2016 ve městě začali působit čtyři asistenti prevence kriminality. Práce s rodinami je zajišťována zaměstnanci města Velké Hamry, a to především pracovnicemi z komunitního centra. V něm se scházejí rodiny v klubu pro rodiče a předškolní děti. Dále zde probíhají aktivity v oblasti prevence kriminality dětí a je tu umožněno neformální vzdělávání v době po skončení vyučování. [1]

Bývalo pravidlem, že téměř všechny děti ze sociálně vyloučených lokalit dojížděly do základní školy Tanvald, Údolí Kamenice, která je zřízena jako škola speciální dle § 16 školského zákona. Dnes ale téměř všichni žáci, a to i díky proinkluzivním programům a práci místní terénní pracovnice, docházejí do základní školy ve Velkých Hamrech. Ve škole není zřízena přípravná třída. Důraz je tak kladen na účast dítěte v předškolním vzdělávání v mateřské škole, v případě potřeby dítě nastupuje do prvního ročníku s podpůrnými opatřeními. Terénní pracovnice, která je zaměstnankyní městského úřadu, s rodinami řeší jejich problémy spojené s bydlením či dluhy, a dále také spolupracuje s mateřskou školou. Motivuje a podporuje rodiče při přípravě a řádné docházce dětí do škol: prevence neomluvených absencí a skrytého záškoláctví, spolupráce s pedagogy a pedagogickým asistentem. Pomáhá řešit veškeré další problémy, které se objeví při nástupu dětí i během jejich docházky do mateřské školy. [2] V současné době, dle ústního sdělení ředitelky školy, jsou jedinou výjimkou tři děti na druhém stupni, které do základní školy přímo v Hamrech nedocházejí. 

Aby škola žáky lépe motivovala, využívá několika způsobů hodnocení, a to sebehodnocení, hodnocení známkou, slovní a bodové formou kreditního systému a jejich vzájemnou kombinaci. 

Následující informace v textu, týkající se systému hodnocení žáků, jsou zpracovány na podkladě Směrnice 3 – Hodnocení žáků pro školní rok 2019/2020. (2019) Velké Hamry: ZŠ a MŠ Velké Hamry a Přílohy 1 ke Směrnici 3 – Kritéria pro souhrnné hodnocení (hodnocení na vysvědčení, hodnocení za delší ucelený celek) pro školní rok 2019/2020. (2019). (Směrnici a její přílohu rovněž naleznete ke stažení pod textem jako Přílohu 1 a 2.) 

Sebehodnocení žáků 

Sebehodnocení nenahrazuje hodnocení žáka pedagogem, ale má aktivizovat žáka a vést k sebeúctě a k posílení sebevědomí. V předmětech výchovného, praktického a estetického charakteru může být zahrnuto mezi hodnotící kritéria pro klasifikaci.

Žáci jsou vedeni k sebehodnocení v oblasti různých kritérií vzdělávací činnosti ve vazbě na klíčové kompetence, tedy nejen v oblasti vědomostí a znalostí. Učitel vždy vybírá k sebehodnocení jasná kritéria, včetně schopnosti komunikace, pečlivosti, aktivity při hodině, ale také chování ve skupině či třídě, což by mělo vést k formování osobnosti. 

Kritéria sebehodnocení učitel tvoří s žáky, nebo je s nimi předem seznamuje. Žák musí vědět, co se od něj očekává. Žáci jsou vedeni učitelem ke kladnému hodnocení ve vztahu k vlastním pokrokům. Sebehodnocení se provádí ústně nebo písemně. Pedagogové vedou žáky k dovednosti své výkony a výsledky okomentovat. 

Jedním z prvků sebehodnocení je práce s chybou. Žáci jsou vedeni k dovednosti chybu nalézt, opravit ji a vzít si ponaučení. Chyba je v rámci sebehodnocení vnímána  jako prostředek a součást učení.

Při sebehodnocení žák  pracuje s otázkami:

  • Co jsem si osvojil(a)? 
  • V čem jsem se zlepšil(a)?  
  • Kde mám rezervy?  
  • Co se mi daří?  
  • Co mi ještě nejde?  
  • Co musím udělat pro to, abych se zlepšil(a)? [3]

Kritéria pro sebehodnocení žáka uvádíme jsou podrobně uvedena v příloze Směrnice č. 3 [4]:


Průběžné hodnocení výkonu žáka

Průběžné hodnocení zahrnuje: 

  • hodnocení známkou nebo přidělenými body
  • sebehodnocení
  • vzájemné hodnocení žáků
  • poskytnutí slovní zpětné vazby od učitele

Průběžná hodnocení se zaznamenávají do sešitů, pracovních sešitů, žákovských portfolií a do žákovské knížky papírové anebo elektronické. Hodnocení se sděluje žákům a rodičům průběžně, v co nejkratším časovém odstupu od výkonu žáka. Průběžné hodnocení se vztahuje k týdenním, popřípadě měsíčním plánům výuky.

Průběžné hodnocení se liší dle věku žáků [3]:

Průběžné hodnocení v prvním až třetím ročníku základní školy

Hodnocení je zejména motivační a zaměřuje se na pedagogickou diagnostiku, která pomáhá odhalit specifické potřeby každého žáka ve vztahu k jeho dispozicím, nadání a dalším faktorům, které mohou ovlivnit průběh vzdělávání.

Učitel používá zejména slovní hodnocení a symboly, kterým žáci rozumí. Počínaje školním rokem 2019/2020 se zavádí od 1. ročníku na vysvědčení výhradně slovní hodnocení. Postupně bude zavedeno v 1.–3. ročníku.

Průběžné hodnocení ve čtvrtém až devátém ročníku základní školy

Učitel si po dohodě s vedením školy zvolí typ hodnocení:

  • kreditní systém
  • hodnocení pomocí známky
  • slovní hodnocení, pokud je doporučeno v IVP nebo o něj požádá zákonný zástupce

Formativní slovní hodnocení ve výuce: učitel také hodnotí výkony a přístup slovně ústně, nebo písemně tak, aby podal žákovi bezprostřední zpětnou vazbu.

Kreditní systém

  • Průběžné hodnocení pomocí kreditního systému je podkladem k souhrnnému pololetnímu hodnocení. 
  • Učitel uděluje žákům body ve vztahu k maximálnímu počtu bodů, které žák mohl získat. V kterémkoliv okamžiku lze dosažené body převést na známku. 
  • Učitel určí, jaké práce a činnosti budou ve školním pololetí daného předmětu hodnoceny: např. ústní zkoušení, písemné práce, testy, diktáty, samostatné a skupinové práce (referáty, prezentace, výkresy, či jiné výstupy), příprava na výuku, podíl na spolupráci ve skupinové práci, vedení sešitů, přehledů o učivu apod. 
  • Učitel stanoví na začátku školního pololetí jednak 1) samostatná kritéria hodnocení jednotlivých prací a činností, jednak 2) určí následný podíl těchto už ohodnocených výstupů na výsledné známce, tzn. jejich „váhu“ podle předem určených kritérií. Seznámí se systémem hodnocení žáky.
  • Jednotlivá kritéria hodnocení jednotlivých výstupů a jejich následnou „váhu“ učitel předem konzultuje v rámci předmětových skupin s kolegy. 
  • Před každou hodnocenou činností ve výuce učitel určí samostatná konkrétní kritéria hodnocení a ukazatel naplnění, tzn. že musí být žákům jasné, „co“ a „jak“ se hodnotí.
  • V případě hodnocení známkou seznámí žáky s její „váhou“ pro pololetní hodnocení. 

Stupeň  prospěchu se tedy neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.  Výsledná známka za klasifikační období má odpovídat předem určeným kritériím hodnocení, což jsou nejen znalosti, ale i další klíčové kompetence-kritéria. Celková známka nemusí odpovídat průměru známek v elektronickém systému, nesmí se odchylovat o více než 1 stupeň. V hodnocení se zohledňuje všech pět kritérií. [3]


Kritéria pro souhrnné hodnocení (hodnocení na vysvědčení, hodnocení za delší ucelený celek) pro školní rok 2019/2020


Žáci s IVP se hodnotí vždy ve vztahu k individuálně nastaveným cílům.
 

  • Žákům se SVP mohou být pro zjišťování výsledků vzdělávání zadávány jiné testy, diktáty a doplňovačky v souladu s Doporučením ŠPZ. Rovněž může být žák zkoušen mimo třídu, pokud to doporučuje ŠPZ. 
  • Váha jednotlivých kritérii je u těchto žáků v jednotlivých předmětech daná. Nejvyšší váhu má KRITÉRIUM 3: pracovní kompetence a zájem o předmět. (viz níže)
  • Žákům se SVP mohou být navíc zcela individuálně upravena kritéria hodnocení. Učitel žáka s kritérii seznámí předem. Posuzuje se zejména pokrok žáka. 
  • Žáky se SVP a žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními lze hodnotit na vysvědčení slovně, nebo kombinací slovního hodnocení a klasifikace na základě žádosti rodiče a rozhodnutí ředitele v souladu s doporučením ŠPZ v souladu s IVP. Na konci školní docházky nebo při přechodu na jinou školu je vždy převedeno slovní hodnocení na známky. [3]

Kritéria pro souhrnné hodnocení (hodnocení na vysvědčení, hodnocení za delší ucelený celek) pro školní rok 2019/2020 pro žáky se SVP

 

V rámci hodnotícího systému existují ještě samostatná obecná kritéria:

  1. pro hodnocení samostatné práce žáka: referát, prezentace, myšlenková mapa, zápis, výukový plakát, esej, jiný slohový útvar.

Čtyři základní kritéria pro hodnocení samostatné práce:

  1. Obsah
  2. Rozsah/termín
  3. Porozumění 
  4. Kvalita

Úrovně hodnocení čtyř kritérií:

  • Výborná úroveň – 3 body 
  • Základní úroveň – 2 body 
  • Je co zlepšovat – 1 bod 
  • Práce nevyhovuje – 0 bodů

Rozmezí výsledného bodového ohodnocení – klasifikační stupeň (známka):

  • 12–11  bodů – odpovídá známce 1
  • 10–9  bodů – odpovídá známce 2
  • 8–6  bodů – odpovídá známce 3
  • 5–3  bodů – odpovídá známce 4
  • 2–0 bodů – odpovídá známce 5


Výsledné známce z tohoto výstupu je pak v rámci daného předmětu následně ještě přičtena váha při pololetním hodnocení (viz výše).

Příklad:

Žák je ohodnocen za prezentaci v hodině dějepisu následovně podle 4 kritérií:
Obsah prezentace – základní úroveň – 2 body
Rozsah/termín – výborná úroveň – 3 body 
Porozumění – výborná úroveň – 3 body
Kvalita – základní úroveň – 2 body

Žák získává celkem 10 bodů, tzn. známku 2.

Tento výstup spadá pod KRITÉRIUM 3 – KOMUNIKACE.

Tomuto kritériu učitel určil v rámci předmětu dějepis váhu 2. (Váhu 3 je možné používat pouze u předmětů český jazyk, matematika a cizí jazyky).
Tomuto výstupu je tedy při souhrnném pololetním hodnocení připočtena váha 2 – jedná se o výstup, který má střední důležitost. 
Známka, v tomto případě dvojka, je tedy započtena 2 x.

U žáka se SVP se používá v KRITÉRIU 3 – KOMUNIKACE vždy váha 1. Známka je tedy započtena jen 1x. 

  1. Obecná kritéria pro hodnocení skupinové práce (kritéria jsou doporučující a vždy záleží na přesném zadání práce, slouží ke sjednocení hodnocení ve škole (společná prezentace, žákovský projekt, laboratorní práce, týmový úkol…):

Tři základní kritéria pro hodnocení skupinové práce:

  1. Obsah a rozsah (hodnotí se skupina společně)
  2. Zpracování a prezentace (hodnotí se skupina společně)
  3. Spolupráce (hodnotí se zapojení jedince) Body 2x!

Úrovně hodnocení tří kritérií:

  • Výborná úroveň – 3 body 
  • Základní úroveň – 2 body 
  • Je co zlepšovat – 1 bod 
  • Práce nevyhovuje – 0 bodů

Rozmezí výsledného bodového ohodnocení – klasifikační stupeň (známka):

  • 12–11  bodů – odpovídá známce 1
  • 10–9  bodů – odpovídá známce 2
  • 8–6  bodů – odpovídá známce 3
  • 5–3  bodů – odpovídá známce 4
  • 2–0 bodů – odpovídá známce 5

  1. Kritéria hodnocení: připravenost a zájem o výuku (pracovní kompetence). Doporučení ke klasifikaci této kompetence: doporučená frekvence hodnocení v rozsahu 10–20 % z celkového počtu hodnocení a je závazná pro všechny předměty.

Dvě základní kritéria pro hodnocení připravenosti a zájmu o výuku:

  1. Připravenost na výuku
  2. Aktivita (píle) a zájem o výuku

Úrovně hodnocení dvou kritérií:

  • Výborná úroveň – 3 body 
  • Základní úroveň – 2 body 
  • Je co zlepšit – 1 bod
  • Je třeba zabrat – 0 bod 
  • Nevyhovuje – 0 bodů

Rozmezí výsledného bodového ohodnocení – klasifikační stupeň (známka):

  • 6 bodů – odpovídá známce 1
  • 5 bodů –  odpovídá známce 2
  • 4–3 body – odpovídá známce 3
  • 2 body – odpovídá známce 4
  • 1–0  bodů – odpovídá známce 5


Hodnocení se liší rovněž podle skupin předmětů

Skupiny předmětů

matematika, český jazyk a literatura a anglický jazyk,

 tj. předměty s nejvyšší mírou výkonnostního hlediska. Celková klasifikace je výsledkem hodnocení úrovně zvládnutí výstupů za sledované období, které vychází ze školního vzdělávacího programu, popřípadě z IVP žáka. 

Váha 3 se používá pouze u předmětů matematika, český jazyk a literatura a cizí jazyky.

Podrobná kritéria hodnocení jsou popsána v příloze [4] Směrnice č. 3 a vycházejí z dohody učitelů jednotlivých předmětů. [3]

Předměty naukového charakteru: prvouka, přírodověda, vlastivěda, přírodopis, zeměpis, fyzika, chemie, dějepis a výchova k občanství. 

V těchto předmětech tvoří základ pro hodnocení průběžný výkon žáka, kde jsou hodnoceny zejména klíčové kompetence: kompetence k učení, komunikační dovednosti, vyhledávání a zpracování informací, pracovní kompetence, kompetence k řešení problémů, schopnost spolupracovat a využívat ke svému vzdělávání zejména texty (tištěné i elektronické) a moderní technologie (zpracování výstupů). 

Podrobně jsou kritéria a jejich podíl na celkovém hodnocení žáka popsány v příloze [4] ke Směrnici č. 3 a vycházejí z dohody učitelů v rámci předmětových komisí. [3]

Předměty praktického, výchovného a estetického charakteru jsou tyto předměty: svět práce, výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova, výchova ke zdraví, etická a osobnostní výchova a volitelné předměty druhého stupně. Do této skupiny zařazujeme také předměty speciálně pedagogické péče. 

V těchto předmětech tvoří pro hodnocení a klasifikaci rozhodující hledisko úroveň přístupu žáka ke zvládání požadovaných činností, učitelé uplatňují zejména formativní hodnocení, tj. hodnocení ve vztahu k pokroku žáka, s podáváním zpětné vazby žákovi s převahou ústního hodnocení, s přihlédnutím k dispozicím žáka pro daný obor. 

Důležitou roli zde hraje i sebehodnocení žáka, které by mělo být nedílnou součástí výuky i hodnocení. 

Celkové hodnocení zohledňuje individuální předpoklady žáka, jeho přístup a osobní pokrok. Předměty speciálně pedagogické péče se hodnotí na vysvědčení vždy slovně.  [3]

Zásady pedagogického taktu

Důležitou roli ve výuce hraje i tzv. pedagogický takt, což je laicky řečeno ohleduplnost učitele k okolnostem souvisejícím se vzdělávacím procesem. Byť se tyto zásady mohou zdát samozřejmé, nejsou vždy aplikované – a proto není od věci mít je zapsané ve školním řádu či příslušné směrnici. 

V základní škole Velké Hamry učitelé dodržují tyto zásady pedagogického taktu [3]:

  • společně s žáky nastavují konkrétní cíle vzdělávání a výchovně vzdělávacího procesu v souladu se ŠVP a s předstihem informují žáky o způsobu a kritériích hodnocení, 
  • neklasifikují žáky hned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než pět po sobě jdoucích dní, 
  • základem klasifikace je tzv. kladná klasifikace, tj. hodnotí se to, čeho již žák dosáhl, co umí a zvládl, hodnocení motivuje žáka k dalšímu učení, chyba v průběhu učení se považuje za prostředek učení, 
  • učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě za domácí úkol není přípustné, prověřování znalostí se provádí po dostatečném procvičení a zažití učiva, 
  • při průběžném i souhrnném hodnocení učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi, přihlíží k věkovým a osobnostním aspektům žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici a je mu umožněna oprava, 
  • kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích, 
  • termínu kontrolní práce, která bude trvat víc než 25 minut, informuje učitel ostatní pedagogy zápisem do třídní knihy, v jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru, tyto kontrolní práce vyučující archivuje do uzavření klasifikace za daný školní rok, tento typ práce se zadává pouze z matematiky a českého jazyka
  • učitel je povinen vést soustavnou a přehlednou evidenci o každé klasifikaci žáka i o způsobu získávání známek (ústní zkoušení, písemně apod.), za splnění tohoto bodu se považuje zápis hodnocení v systému Bakaláři, 
  • na konci klasifikačního období zajistí vyučující zapsání výsledné známky, popřípadě sepsaní slovního hodnocení v souladu s touto směrnicí a udělená výchovná opatření, 
  • při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (léčebné a lázeňské pobyty, dočasné umístění v ústavech, žáka, který přestoupil z jiné školy v průběhu hodnotícího období apod.) respektuje vyučující známky žáka, které sdělí škola při instituci, kde se žák vzdělával, žák se znovu nepřezkušuje, 
  • stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období, výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat předem určeným kritériím hodnocení, tj. nejen znalosti, ale i další klíčové kompetence, 
  • přechází-li žák do jiné školy, zašle ředitel škole, na niž žák přechází, dokumentaci o žákovi a záznam o jeho chování a prospěchu za neukončené klasifikační období. 
  • Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech, je hodnoceno výchovnými opatřeními.  

I tato následující opatření lze zařadit k zásadám pedagogického taktu [3]:

  • Souhrnné písemné práce jsou oznámeny nejméně 1 týden předem, a to prostřednictvím elektronického systému, popřípadě v žákovské knížce. Práce tohoto rozsahu se zadávají tak, aby žáci psali maximálně jednu souhrnnou práci v rámci jednoho dne. Souhrnné písemné práce se zadávají pouze z českého jazyka a matematiky.
  • Pokud žák chybí nebo v práci neuspěl, je mu umožněno napsat jakoukoliv hodnocenou práci, popřípadě opravnou práci v náhradním termínu v odpoledních hodinách, nebo před vyučováním, vždy mimo výuku.
  • Učitel umožní opravu neuspokojivého průběžného hodnocení, pokud se jedná o jednorázové selhání, a to u písemných prací ve stanoveném náhradním termínu mimo výuku. 

Následující opatření přispívají k rovným a spravedlivým podmínkám při hodnocení:  

  • ústní zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je přezkušování po vyučování v kabinetech (výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše nebo poruše komunikačních schopností, kdy je tento postup doporučován psychologem a je uveden v IVP), 
  • učitel sděluje žákovi všechna hodnocení, které bere do úvahy při celkové klasifikaci, 
  • učitel rozhoduje o tom, která práce bude hodnocena učitelem, která sebehodnocením, která vzájemným hodnocením, 
  • učitel řádně zdůvodní každé hodnocení v návaznosti na předem stanovená kritéria, 
  • žák má právo se vhodným způsobem k hodnocení vyjádřit. [3]

Pozornost je věnována i způsobu sdělování výsledků hodnocení rodičům: 

  • zákonným zástupcům žáka se sdělují tato hodnocení prostřednictvím zápisu do žákovské knížky nebo pomocí elektronického systému, při osobním jednání v rámci hodnotících setkání, na které jsou rodiče spolu s žáky zváni, 
  • při osobním jednání je hodnocení sdělováno zákonným zástupcům individuálně bez přítomnosti nezúčastněných osob, 
  • třídní učitel informuje rodiče o prospěchu žáka, který nemá možnost využívat elektronický systém na základě jejich žádosti vytištěním týdenního výpisu ze systému. [3] 

Domácí úkoly

V českém školství velice často vyvstávají nejasnosti ohledně domácích úkolů. Mnohdy na jedné škole, v rámci téhož předmětu, nejsou sjednocená pravidla jejich hodnocení, kontroly a ani jejich smysl – proto uveřejňujeme tuto část ze směrnice základní školy Velké Hamry:

Domácí úkoly:

  • domácí úkoly slouží k upevnění a procvičení učiva, 
  • učitel může zadávat domácí úkoly jednotlivým žákům nebo celé třídě, 
  • domácí úkoly mohou být závazné nebo dobrovolné, což určuje vždy učitel předem, 
  • při zadávání domácích úkolů učitel respektuje pravidla: jednoduché a jasné zadání, smysluplný obsah, zadání musí být přiměřené věku žáka a samostatně zvládnutelné, 
  • domácí úkoly slouží zejména pro poskytnutí zpětné vazby o tom, zda žák učivo zvládá, popřípadě kde učivo potřebuje doplnit, pokud žák nezvládne vypracování sám, může požádat učitele o konzultaci, 
  • termín splnění úkolu musí respektovat jeho časovou náročnost a možnost volby jeho vypracování, tj. nezadává se ze dne na den, učitel vždy stanoví termín jeho splnění, u žáků 1.–3. ročníku je zapsán do úkolníčku, u žáků 6.–9. ročníku je úkol vždy zaznamenán do elektronické žákovské knížky, pokud zaznamenán není, nemůže být vyžadován, 
  • domácí úkoly může zadávat i školní speciální pedagog nebo doučující lektor v rámci podpory žáka v jeho vzdělávacích potřebách, 
  • u domácích úkolů se nehodnotí správnost, ale jejich vypracování a odevzdání v dohodnutém termínu, 
  • u skupinové a projektové práce je možné část zadání zadat jako domácí úkol, u této dílčí části se rovněž nehodnotí správnost, mělo by jít zejména o vyhledávání informací a přípravu materiálů k další společné činnosti v rámci vyučování. [3]

Cílem tohoto textu bylo seznámit zájemce s dobrou praxí na základní škole Velké Hamry, obzvláště co se týká motivace a hodnocení žáků, pedagogického taktu, domácích úkolů a obecně snahy o začlenění všech žáků – i těch z vyloučených lokalit – do vzdělávacího procesu. Podrobnější informace lze nalézt v odkazech a přílohách níže uvedených.


Ke stažení:

Příloha 1: Směrnice 3 – Hodnocení žáků pro školní rok 2019_2020. (2019) Velké Hamry_ ZŠ a MŠ Velké Hamry

Příloha 2: Příloha 1 ke Směrnici 3 – Kritéria pro souhrnné hodnocení (hodnocení na vysvědčení, hodnocení za delší ucelený celek) pro školní rok 2019_2020. (2019) Velké Hamry_ ZŠ a MŠ Velké Hamry

Zdroje:

[1] Místní plán inkluze ve vzdělávání Velké Hamry 2020–2022. (2019) Praha: Agentura pro sociální začleňování, s. 3–7. [online]. [cit. 13. 2. 2020].  Dostupné z: https://www.socialni-zaclenovani.cz/wp-content/uploads/MPI-Velk%C3%A9-Hamry.pdf 

[2] Večerníková, L. a Bolf, Š. (2014). 7. Setkání pracovní skupiny pro vzdělávání Lokální partnerství Velké Hamry. Praha: Agentura pro sociální začleňování. [online]. [cit. 24. 6. 2020].  

Dostupné z: https://www.velke-hamry.cz/e_download.php?file=data/editor/142cs_17.pdf&original=Velk%C3%A9+Hamry+-+7.+Pracovn%C3%AD+skupina+pro+bezpe%C4%8Dnost+a+vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD.pdf

[3] Směrnice 3 – Hodnocení žáků pro školní rok 2019/2020. (2019) Velké Hamry: ZŠ a MŠ Velké Hamry, s. 1–12. [online]. [cit. 13. 2. 2020].  Dostupné z: https://www.zsvhamry.cz/upload/files/zakl-dokumenty/sm-3-hodnoceni-zaku-2019-2020.pdf

[4] Příloha 1 ke Směrnici 3 – Kritéria pro souhrnné hodnocení (hodnocení na vysvědčení, hodnocení za delší ucelený celek) pro školní rok 2019/2020. (2019) Velké Hamry: ZŠ a MŠ Velké Hamry, s. 1-7. [online]. [cit. 13. 2. 2020].  Dostupné z: https://www.zsvhamry.cz/upload/files/zakl-dokumenty/sm-3-hodnoceni-zaku-prilohy-20192020.pdf

vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Model hodnocení ve Smysluplné škole
Inspirujte se Smysluplnou školou a jejich modelem slovního hodnocení žáků za využití sebehodnocení, formulace obsahu vzdělávání a Bloomovy taxonomie cílů.
Program „Začít spolu“ učí žáky větší samostatnosti a zodpovědnosti
Že se dá učení dělat i trochu „jinak“, dokazuje například vzdělávací program „Začít spolu“, který se objevuje čím dál tím častěji také na českých školách. Orientuje se především na děti, při čemž se snaží individuálně podporovat jejich rozvoj, vést je k aktivitě, samostatnosti i zodpovědnosti. Chybu nepovažuje za konec světa, ale přirozenou součást procesu učení. Inovativní je také uspořádání učeben, které jsou rozděleny podle zaměření do jednotlivých center aktivit.
VIDEO: Pravidla pro třídu vymýšlejte spolu s žáky. Budou je spíš dodržovat.
Konfliktům ve třídě se pravděpodobně nevyhnete. Můžete je ale řešit konstruktivně tak, abyste dosáhli svého cíle vy i žáci. Lektorka Radka Schillerová představí pro tyto účely metodu z kurzu pro pedagogy Škola bez poražených, kterou vytvořil psycholog Thomas Gordon. Jde o první – teoretickou – část dvoudílného videa.
Nabídka poradenství v ukrajinštině
Пропонуємо консультації українською мовою
Potřebujete konzultaci s odborníkem?
Napište nám.