Jak zklidnit hlučící třídu a získat si respekt? Základem je nekřičet

Rob Plevin. Zroj: Archív Robina Plevina

Rob Plevin ve videu popisuje své začátky, kdy měl jako učitel velký problém zvládnout třídu a udržet v ní klid a pořádek. K zjednání respektu používal dvě základní strategie, které ho téměř vždy zklamaly. 

Nefungující strategie, kterých se vyvarovat

První strategií byl křik – pokud studenti hlučeli či ho neposlouchali, Plevin se je snažil překřičet. Když to nezabíralo, křičel prostě o něco hlasitěji. Někdy to došlo tak daleko, že křičel z plných plic, ale třída ho stále odmítala brát na vědomí. Plevin zpětně poukazuje na to, že to je pochopitelné, protože jako učitel ztratil v tu chvíli veškerou důvěryhodnost a ukázal, že nemá nad situací žádnou kontrolu. 

Druhou strategii uplatňoval Plevin v krajních případech, kdy nic jiného nefungovalo. Spočívala v tom, že poslal hlučící děti ven ze třídy. Často se mu pak ovšem stávalo, že ve třídě zůstala jen polovina žáků. Poselství, které tím nechtěje vysílal k dětem, znělo: „Nedokážu vás zvládnout, tak vás posílám k někomu, kdo to dokáže.“ Výsledek byl samozřejmě stejný jako u první strategie – jako učitel ztratil důvěru a žáci ho neuznávali jako autoritu. K tomu navíc i jeho kolegové viděli, že třídu nezvládá, což samozřejmě zhoršovalo jeho frustraci z celé situace.

Čekání před učebnou

Plevin ve videu dále uvádí, že si časem uvědomil svoje chyby, a rozhodl se vyzkoušet i další strategie metodou „pokus-omyl“. Pozoroval také své kolegy a učil se od nich, studoval řadu videí a knih od expertů. Dnes je tak schopný přijít v podstatě do jakékoli třídy a získat si respekt žáků, stejně tak se naučil pracovat i s dětmi s problémovým chováním. Podle Roba Plevina to může zvládnout každý s pomocí několika jednoduchých a ověřených strategií. 

Jedna z těchto strategií staví na tom, že je třeba žáky uklidnit ještě před tím, než budou vůbec vpuštěni do učebny. Představme si tu situaci: Děti stojí před učebnou, hlasitě se baví, pošťuchují, některé užívají vulgarismy.  Jsou v „uvolněném módu“, nejsou naladěné na soustředěné, a pokud půjdou hned do třídy, bude to podle jejich vlastních podmínek, a nikoliv podle podmínek učitele. To znamená, že budou hůře poslouchat instrukce, nerespektovat pravidla. Žáky bude třeba dlouze klidnit a připravovat na výuku. Z psychologického hlediska tu panuje nerovnováha sil.

Řešením podle Roba Plevina může být převzít kontrolu už ve chvíli, kdy je třída před učebnou, a už tam se projevit jako autorita. Tím je možné studenty rychleji naladit na učení. Právě vně učebny se totiž vytvářejí mezilidské vztahy a ustanovuje se atmosféra následující hodiny, je tedy zásadní, jakým způsobem tam učitel zapůsobí na děti. Pokud bude křičet nebo „štěkat“ příkazy, pravděpodobně si sám ztíží práci a bude pro něj složitější třídu uklidnit. Má to dva důvody. Prvním je, že děti nerespektují pedagogy, kteří často zvyšují hlas. To má negativní dopady i v tom smyslu, že u takových pedagogů obvykle neodvádějí svoji nejlepší práci.  Druhým důvodem je, jak už bylo řečeno výše, že děti křičící učitele často prostě ignorují. Tímto postupem tak učitel jen docílí toho, že ho žáci přestanou poslouchat ještě dříve, než vůbec vkročí do učebny.  

Jak si zjednat klid a pořádek?

Místo toho Rob Plevin navrhuje studenty postupně zklidnit a dostat do stavu, kdy pro ně bude jednodušší učitele poslouchat, soustředit se a dát se do práce. Jak to ale udělat? Důležitou roli hraje nekonfrontační prohlášení a neformální povídání. 

Nekonfrontační prohlášení

Konfrontační výpovědi jsou ty, kdy učitel komentuje, že není něco podle jeho představ. Sem spadá nařčení studentů z něčeho špatného, obviňování, mluvení o nevhodných způsobech chování. Jsou to věty jako: „Pavle, proč chodíš vždycky pozdě?“ a „Karolíno, proč jsi tak hlučná?“ apod. Tím učitel takové chování pouze podporuje a vytváří nepříjemnou atmosféru. 

Místo toho Rob Plevin navrhuje posílit dobré chování tím, že učitel pochválí studenty za to, co dělají správně, a tím k podobnému chování povzbudí i ostatní. Jde o poznámky jako „Pavle, díky, že jsi přišel včas“ a „Karolíno, vypadá to, že jsi připravená na výuku, to je super, díky“. Takové poznámky podpoří chování, které chceme u studentů vidět.

Neformální povídání

Druhým bodem je neformální povídání. Není pochyb o tom, že učitelé, kteří nemají problém si se studenty popovídat i mimo třídu – na chodbách nebo v autobuse –, si jednodušeji získávají respekt a děti na ně budou lépe reagovat. Zároveň to je skvělá příležitost pro navázání kontaktu s jednotlivými žáky a skupinkami, nikoli s celou třídou najednou. 

Jestliže s tím má učitel problém, Rob Plevin navrhuje zjistit si víc o tom, co děti zajímá, jaké sledují seriály a filmy, módu, jaký druh humoru mají rády. Tím lze lépe proniknout do jejich myšlení a zavést komunikaci. Učitel nemůže očekávat, že se studenti budou snažit přiblížit jemu, to on musí za nimi. Za to se mu může dostat větší úcty a respektu, než když je bude jen zachmuřeně kritizovat.

Pokud si pedagog osvojí strategii vyzdvihování dobrého chování, nekonfrontační přístup a zároveň bude schopen si s dětmi uvolněně popovídat, atmosféra ve třídě se zlepší a děti budou lépe spolupracovat. 

O autorovi:
Rob Plevin je britský učitel a tvůrce metody „Needs-Focused Teaching“ zaměřené na zohledňování potřeb studentů, která činí učení jednodušším a efektivnějším. 

Zpočátku měl i on problém udržet ve třídě pořádek, ale časem přišel na několik klíčových strategií, které vedou k okamžitému zlepšení reakcí žáků. Na těchto strategiích pak vystavěl systém, který předchází a dovede se vypořádat s problémovým chováním a zlepšuje motivaci ve třídě. Ve výsledku vede ke zvýšení respektu studentů vůči učiteli, zlepšení chování i mezilidských vztahů, což pro všechny zúčastněné znamená méně stresu a příjemnější zkušenost s výukou. 

Rob Plevin již deset let šíří osvětu ohledně vedení třídy a zapojování studentů do výuky. Patnáct let působí jako speciální pedagog a zástupce ředitele v Pupil Referral Unit (PRU) v Gatesheadu (Velká Británie). PRU je typ školy, která pečuje o děti, které nemohou navštěvovat běžnou školu a nemohou jinak získat odpovídající vzdělání. Může to být například proto, že mají krátkodobou nebo dlouhodobou nemoc, je u nich patrné mimořádně náročné chování apod. [2,3] 

Rob Plevin je autorem publikací zaměřených na management školní třídy. Knižně vyšly například následující tituly: Take Control of the Noisy Class (2019); Motivate the Unmotivated: A step-by-step system you can use to raise motivation in your classroom tomorrow (2018); Classroom management success in 7 days or less (2017).

Doporučená literatura k tématu: 

Zdroje:

[1] Youtube.com. Plevin, R. (2013). Classroom Management Strategies To Take Control Of Noisy Students. [online]. [dat. cit. 20. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=u086rr7SRso

[2] Needs-Focused Teaching. (nedatováno). About. [online]. [dat. cit. 20. 3. 2020]. Dostupné z: https://needsfocusedteaching.com/

[3] Hawker Brownlow Education. (nedatováno). Rob Plevin. [online]. [dat. cit. 20. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.hbe.com.au/rob-plevin.html