Ilustrační foto / FOTO: Freepik

Ještě před vypuknutím konfliktu na Ukrajině bylo mezi žáky základní školy profesora Švejcara v pražských Modřanech přibližně deset procent žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ). Nejčastěji se jedná o žáky hovořící vietnamsky, ukrajinsky nebo rusky. Část z nich již umí česky natolik dobře, že nepotřebují žádnou podporu při výuce. Přesto je zde značný počet žáků (51), kteří podporu získávají. Ta má tři různé podoby podle jejich jazykové úrovně. Pro nově příchozí bez znalosti jazyka škola organizuje intenzivní kurz českého jazyka. Zdatnější mluvčí se účastní výuky, ale místo vybraných hodin absolvují individuální kurz češtiny nebo mají doučování v odpoledních hodinách.

Intenzivní kurz

Intenzivní dopolední kurz je určen nově příchozím žákům, kteří by výuku v českém jazyce zvládali jen velmi obtížně. Po dobu tří měsíců absolvují s lektorkou čtyři vyučovací hodiny českého jazyka denně. Celkem tak získají 240 hodin intenzivní přípravy, aby následně mohli sledovat výuku v českém jazyce. I během těchto tří měsíců do své třídy na pár hodin docházejí, aby byli v kontaktu se svými českými spolužáky.

V současnosti je kurz financován z projektu Podpora dětí a žáků s OMJ na území MČ Praha 12 a škola má v plánu ho po skončení programu financovat z rozpočtu školy. Důvody jsou praktické. Podmínky projektu neumožňují flexibilně reagovat na aktuální situaci. Například neřeší, co s dětmi, které přijdou do školy v době, kdy kurz již probíhá, a fixně daný je také počet hodin, které musí žák absolvovat.

Kurz probíhá v učebně vyčleněné na výuku češtiny jako druhého jazyka. Jsou zde potřebné hry, pomůcky a bannery usnadňující učení. Oblíbené jsou materiály a učebnice nevládní organizace META, která se žákům s OMJ dlouhodobě systematicky věnuje.

Hodiny češtiny místo výuky (vytahování z hodin)

O tyto hodiny se stará určený učitel, který takto denně odučí dvě až tři hodiny. Žáci mají obvykle individuální výuku, někdy ji absolvují ve dvojici. Takto podpořené dítě týdně získá dvě až tři hodiny, v nichž se věnuje české gramatice a rozvoji slovní zásoby pro různé předměty – žáci mají jednak nárok na bezplatnou jazykovou přípravu dle platné legislativy, jednak mohou čerpat podpůrná opatření na základě doporučení školského poradenského zařízení dle § 16 školského zákona, více viz např. v těchto materiálech:

Metodika cizinci 2021-11-11.pdf, MŠMT ČR (msmt.cz)

Možnosti podpory dětí a žáků s nedostatečnou znalostí češtiny (npi.cz)

Odpolední doučování

Nejzdatnějším žákům je určeno odpolední doučování (rovněž financované z výše uvedeného projektu), které probíhá individuálně nebo v malých skupinkách po třech až pěti dětech. Do skupin se rozdělují podle úrovně českého jazyka a věku, aby skupinka mohla dobře fungovat.

Plán jazykové podpory

O tom, jakou žák získá podporu, škola rozhodne na základě pedagogické diagnostiky. Tu provádí třídní učitel spolu s koordinátorem pro žáky s OMJ, který na škole začal působit před čtyřmi lety.

Podpůrný tým, který se o žáky s nulovou nebo nízkou počáteční znalostí českého jazyka stará, se dále skládá z učitelky češtiny jako druhého jazyka a učitele, který se věnuje dopoledním individuálním hodinám češtiny. Oporou je žákům také školní psycholožka. Po provedení diagnostiky se vypracuje plán jazykové podpory, jenž na základě zjištěné jazykové úrovně žáka určí, jakou podporu a v jakém rozsahu má dostat, způsob jeho hodnocení a časový harmonogram neboli co kdy má dítě ve kterém předmětu zvládnout.

Koordinátor péče pro žáky s OMJ Martin Šuk vidí právě zde největší výzvu. „Neustále se učíme,“ přiznává. „Musíme hodně pracovat s učiteli, aby s plánem jazykové podpory uměli pracovat, snažíme se s nimi analyzovat vzniklé chyby a poučit se z nich,“ dodává. Pro některé učitele je složité zejména hodnocení žáka na základě individuálního pokroku bez přihlížení k úrovni znalostí probírané látky a bez toho, aby ho srovnávali s ostatními spolužáky.

Škola se rozhodla pro tvorbu vlastních plánů jazykové podpory mimo jiné proto, aby se vyhnula dlouhým lhůtám pro přijetí v pedagogicko-psychologických poradnách. Tam žáky posílají jen v případě, že by měli nastoupit do třídy bez asistenta. Toho může škola získat pouze s doporučením ze školského poradenského zařízení (pedagogicko-psychologické poradny). Na ZŠ profesora Švejcara je ale naštěstí asistentů vcelku hodně a nedochází k tomu moc často. Mohou tak okamžitě začít se systematickou podporou založenou na potřebách žáka.

Koordinátor péče pro žáky s OMJ

Koordinátor péče pro žáky s OMJ Martin Šuk působí na škole čtyři roky. Zaštiťuje jazykovou přípravu žáků, podporuje učitele, dohlíží na plnění plánů jazykové podpory, věnuje se komunikaci s rodiči a zajišťuje spolupráci s neziskovými organizacemi, jako je například Centrum pro integraci cizinců nebo META. Ta se dlouhodobě věnuje žákům s odlišným mateřským jazykem, připravuje materiály do výuky, pořádá školení pro učitele a poskytuje žákům i rodičům sociální poradenství. To je k dispozici také na půdě školy, kam pravidelně jednou v týdnu dochází sociální pracovník této organizace.

Martin Šuk má pro nově příchozí připravené základní informace o škole a jejím fungování v různých jazycích – vietnamštině, ruštině, ukrajinštině a angličtině. Najdou zde informace o školním systému, fungování školní družiny a jídelny, důležité listiny, kontakty nebo například informace o potřebných pomůckách do jednotlivých předmětů.

Po úvodní schůzce s ředitelem školy, na které se domluví nástup, absolvuje žák s rodiči schůzku s třídním učitelem, které se ideálně účastní také koordinátor. Pokud je to potřeba, zajistí také tlumočníka.

Třídní učitel vybere jednoho žáka, aby se stal patronem pro nově příchozího. Jeho rolí je zajistit, aby se nový spolužák, který ještě neumí druhý jazyk a nezná dobře fungování školy, rychle zorientoval a měl se na koho obrátit, pokud si s čímkoli neví rady. Mělo by se tím také předejít situacím, kdy žák s OMJ nemůže najít třídu kvůli změně v rozvrhu, nedozví se o odpadnutí hodiny a podobně.

Před pandemií COVID-19 škola pro rodiče nově příchozích dětí s OMJ organizovala informační setkání na způsob třídních schůzek, kde byl prostor se na cokoli zeptat a upřesnit nejasnosti.

Podle Martina Šuka mají rodiče největší problém zorientovat se ve školním programu pro komunikaci mezi školou a rodinou Bakaláři a s omlouváním nepřítomnosti dětí. Proto je důležité věnovat se těmto věcem hned zpočátku. Také je třeba vyjasnit si způsob komunikace, aby se k rodičům dostávaly všechny potřebné informace.

Integrace

Doba, kterou děti potřebují k tomu, aby se začlenily a zvládly dobře jazyk, je velmi individuální. Menší děti podle Šuka ztratí rychleji ostych a brzy se začlení do kolektivu. Žáci na druhém stupni mají situaci složitější: každý učitel má své vlastní požadavky a je pro ně těžší se zorientovat. Ve vyšším věku se také hůř začleňují do již vytvořeného kolektivu.

Přechod na střední školu

Nejméně záviděníhodnou pozici mají žáci s OMJ, před kterými stojí přijímací zkoušky na střední školu. Pokud mají zájem o maturitní obor, musejí zvládnout jednotnou přijímací zkoušku z českého jazyka. Ta je u nás odpuštěna jen těm, kteří v Česku chodí do školy méně než rok. Pro děti, které nastoupí například do osmé třídy, je ale zkouška velmi těžká a mají jen malou šanci ji zvládnout tak, aby byly přijaté.

Martin Šuk se žákům s OMJ v devátých třídách věnuje. Radí jim s výběrem školy, pomáhá s byrokracií nebo například s hledáním přípravných kurzů. „Žákům, kteří do Česka přišli později a jednotnou zkoušku z češtiny by nezvládli, pomáháme hledat zajímavé obory, které lze snadno doplnit maturitou. Například z elektrikáře lze časem jednoduše přejít na průmyslovou školu nebo třeba cukrářky, které přijímají bez zkoušek, spolupracují s další školou, která nabízí i náročnější obory,“ říká Šuk. Oblíbeným oborem je také například truhlář. „Děti mají ambice a my se je snažíme podpořit a nasměrovat tak, aby měly šanci je naplnit,“ dodává.