Co dělat, když zažíváte mobbing nebo bossing? Kde hledat pomoc?
Ilustrační foto | FOTO: APIV B
V předchozím článku jsme se seznámili s tím, co mobbing a bossing je, jak ho poznáme. V následujícím textu se dozvíte, na jaké instituce či poradce se můžete při řešení obtíží spojených s mobbingem/bossingem obrátit.
Učitel k odvedení kvalitní práce potřebuje schopné, loajální vedení, které si svých učitelů váží. Potřebuje mít uspokojenou potřebu uznání, žít v zaměstnání v pozitivním klimatu. Když si vás vedení neváží, těžko můžete podávat dobrý výkon a cítit se ve škole dobře. Stejně ničivě působí pomluvy a závist ze strany kolegů. Pokud se stanete terčem nepodložené kritiky a agresivních výpadů, není snadné uchovat si pozitivní pohled na sebe sama a svou práci.
Umět řešit problém ve správný čas
Karolína od samého začátku, kdy vstoupila za školní katedru, často slýchávala od svých starších, zkušených kolegyň: „Abys nepřepálila začátek, počkej, až zjistíš, jaké ty děti opravdu jsou….“ Začala učit tehdy ještě jako nekvalifikovaná, o to více nadšená učitelka malých dětí. Děti se doma moc učit nemusely, protože hodně věcí uměly ze školy. Také jejich rodiče učitelku svých dětí uznávali. Dařilo se jí vyjít i s dětmi, se kterými ostatní učitelky nevycházely. Brzy se její dobrá pověst rozkřikla. Vztahy s kolegy ale veškole ideální nebyly, učitelský sbor nikdy netáhl za jeden provaz. Úspěšná kolegyně byla tak spíše terčem nedůvěry než ocenění a uznání.
Schopný zaměstnanec může být ze strany vedení školy přetěžován a dostávat více úkolů nad rámec svého pracovního úvazku. Karolíně bylo opakovaně přidělováno třídnictví ve třídách s velkým počtem žáků s problémovým chováním. Vzhledem k jejímu nadstavbovému vzdělání v oblasti speciální pedagogiky se očekávalo, že si poradí samostatně. Karolína se postupem času zcela vyčerpala a došlo u ní k profesnímu vyhoření. Důvodem byly, kromě absence podpory ze strany vedení školy a kolegů, také časté schůzky s rodiči, komunikace s poradenskými organizacemi nad rámec vlastní práce, práce s individuálními vzdělávacími plány, opakující se případové konference s rodiči žáků.
Karolína se nakonec, ve stavu fyzického a psychického vyčerpání, rozhodla změnit pracoviště. Na nové škole ale byly podmínky nevýhodné. Opět dostala „problémovou“ třídu. Pracovní smlouva byla termínovaná jenom na rok. Nové vedení školy jí sdělilo, že po roce se vrací služebně starší kolegyně zpět na své místo z mateřské dovolené. U Karolíny se začaly objevovat psychosomatické obtíže: nespavost, bolesti hlavy a zad. Začala pochybovat o svých schopnostech, o svém nadání, o sobě samé.
Co dělat, když zažíváte mobbing nebo bossing
Pokud se ocitnete v situaci, kdy vás vedení nesmyslně přetěžuje, hlídejte si své hranice a trvejte na přiměřeném množství práce. Dožadujte se pomoci od školského poradenského pracoviště. Když začnete řešit odchod z intoxikovaného pracoviště příliš pozdě, koledujete si o vyhoření. Odchod v tísni a narychlo také znamená, že nebudete mít možnost v klidu si rozmyslet další kroky a najít dobré pracovní místo.
Pokud jste vystaveni situacím, ve kterých dochází k porušování právních předpisů anebo neetickému jednání, vše si pokud možno pečlivě dokumentujte. Můžete si psát deník, kde si budete zaznamenávat jednotlivé události. Rovněž si můžete archivovat e-maily anebo písemné dokumenty.
Lidem, kteří se ocitnou v intoxikovaném pracovním prostředí, doporučuje psycholožka a autorka Linnda Durré postupovat následovně [1].
Obraťte se na nadřízené a zkuste si s nimi otevřeně promluvit. Objasněte svoje potřeby, váš pohled na situaci a navrhněte možná řešení.
Pokud se kýžený efekt nedostaví, je na místě zvážit další kroky. Součástí těchto kroků může být i konečné rozhodnutí pracoviště opustit. Jak vyplývá z příběhu Karolíny, je vhodné případný odchod z pracoviště vždy předem naplánovat a neodkládat jej na poslední chvíli.
Jaké další kroky můžete ještě podniknout?
- Poraďte se s odborníkem
Obraťte se na Mobbing Free Institut, který poskytuje konzultace a poradenství zaměstnancům, kteří jsou nebo byli vystaveni mobbingu a bossingu.
Využijte služeb odborníků, jako jsou poradci a terapeuti.
- Obraťte se na instituce ochránců práva
Napište školskému ombudsmanovi. Ten řeší stížnosti lidí, kteří nejsou spokojeni s předchozím vyřešením svého požadavku a domnívají se, že došlo k pochybení nebo porušení jejich práv. Školský ombudsman může celou záležitost znovu posoudit. Provádí pravidelné návštěvy škol, kde mohou být porušována základní práva. Funguje také jako mediátor sporů.
Obraťte se na veřejného ochránce práv. Ten chrání jednotlivce před jednáním úřadů a dalších institucí, které neodpovídá principům demokratického právního státu. Také přispívá k prosazování práva na rovné zacházení.
Vyhledejte bezplatnou právní pomoc. Doporučujeme například Bezplatnou právní poradnu.
- Oslovte příslušné úřady
Kontaktujte zřizovatele školy.
Oslovte správní úřady, v tomto případě Českou školní inspekci, která vykonává nezávislou inspekční činnost.
Kontaktuje Státní úřad inspekce práce. Ten dohlíží na dodržování pracovněprávních předpisů, kam spadají i vztahy na pracovišti, včetně jevů, jako je bossing a mobbing.
- Obraťte se na odbory
Obraťte se na Českomoravský odborový svaz pracovníků školství, který hájí práva svých členů a prosazuje jejich požadavky vůči státním a samosprávným orgánům, organizacím a zaměstnavatelům. Také poskytuje svým členům právní pomoc a poradenství a vykonává kontrolní činnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Upozornit na situaci na intoxikovaném pracovišti anebo kontaktovatv takové situaci odbornou pomoc může být obtížným krokem,ale tento krok vám může přinést určité benefity:
Jedinec, který je vystaven bossingu či mobbingu, nezůstává v roli oběti, naopak jedná aktivně a snaží se situaci čelit.
Existuje určitá pravděpodobnost, že se situací na daném pracovišti bude některá instituce zabývat, tudíž se zvyšuje šance na změnu pracovního klimatu a podmínek.
Zdroje
[1] DURRÉ, L. (2012). Jak přežít na intoxikovaném pracovišti: braňte se problémovým chvastounům, vzteklounům, sabotérům, sexuálním manipulátorům, závislákům. Vyd. 1. Praha: Práh, s. 245–258
Mohlo by Vás zajímat
Chci učit angličtinu na ZŠ, ale mám jen středoškolské vzdělání. Jaké mám možnosti?
Do poradny na webu Zapojmevšechny.cz přichází dotazy od rodičů i pedagogů. Některé využíváme a odpovědi na ně zveřejňujeme v sekci Otázky a odpovědi, protože by se mohly hodit také dalším rodičům a kolegům pedagogům. Dnešní otázka se týká získání kvalifikace pro výuku anglického jazyka na druhém stupni ZŠ nebo na SŠ. Jaké možnosti má zkušená učitelka ve věku padesáti let, která doposud učila v zahraničí a má SŠ vzdělání? Může začít učit i jako nekvalifikovaná učitelka?