logo

Desegregace pro kraje (politik, úředník)

06.06.2025
Zřizovatelé škol

Segregované školství výrazně omezuje šance dětí na úspěch v dalších stupních vzdělávání i uplatnění na trhu práce. Zejména zařazování romských dětí do speciálních škol nebo tříd má dlouhodobé negativní dopady na jejich životní dráhy. Segregace dále prohlubuje systémové nerovnosti, které se promítají do kvality života a ekonomického rozvoje kraje i jednotlivých obcí. Hlavní negativa segregace popisujeme na stránce Problém desegregace - proč je trestná, drahá, škodlivá.

Proč desegregaci řešit z pohledu kraje

  • Kraj je zřizovatelem škol podle § 16 odst. 9 školského zákona – tedy škol pro žáky s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, vývojovými poruchami učení nebo chování, kombinovanými vadami či autismem. Do těchto škol však bývají ve zvýšené míře zařazovány také romské děti – často s diagnózou lehkého mentálního postižení, u níž ale existují oprávněné pochybnosti o její přiměřenosti. Svoji roli hraje nepřesná diagnostika, nízká očekávání od romských dětí, nízká důvěra rodčů v běžné základní školy a vzdělávací systém i přesvědčení různých aktérů, že ve speciální škole bude dítěti lépeže dítěti „tam bude líp“.

  • Zařazování romských žáků bez vážnějších zdravotních postižení do speciálních škol zvyšuje zátěž na veřejné rozpočty. Provoz těchto Tyto školy jesou personálně i finančně náročnýé a jejich kapacity by měly být využívány především pro děti, které specializovanou podporu skutečně potřebují. Pokud do nich nastupují žáci na základě sociálního znevýhodnění, jazykové bariéry nebo předsudků, dochází k neefektivnímu využívání krajských prostředků a k porušení principu rovného přístupu ke vzdělávání.

  • Podle výzkumu mezi romskými obyvateli v sociálně vyloučených lokalitách může desegregace přispět ke zvýšení pracovní aktivity – z 32 % až na 49 %. Rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání tak přináší nejen lepší uplatnění jednotlivců, ale i širší přínos pro rozvoj ekonomické úrovně kraje (Datalyrics, 2017). 

  • Tady nevím jestli by šlo třeba vizualizovat případy škol, o kterých víme, že tam chodí hlavně Romové, je to specka zřizovaná krajem a těch romů tam je XXX s blbou diagnozou a mohou chodit jinam 

„Přirovnal bych to ke zvýšení laťky. Najednou si rodiče řeknou, že dokončit základní nebo střední školu je od teď běžná věc. Dřív ta laťka byla speciální škola a oni s ní srovnávali nové nároky. Ti rodiče, kteří už absolvovali klasickou základní školu, podporují své děti jinak a říkají jim, že to zvládnou a že to dá, jen se musí snažit.“ - Karel Handlíř, ZŠJN Krnov

Vaše první kroky

  • Analyzujte složení žáků jednotlivých speciálních škol a ověřte, že do těchto škol docházejí pouze žáci s odpovídající diagnózou.  

    • Lehké mentální postižení (LMP) je v Česku nepoměrně častěji diagnostikováno romským žákům – přibližně 12 % z nich (tedy přes 4000) má v důsledku toho snížené nároky na vzdělávání. U neromských žáků je tento podíl pouze 1,3 %. Tento nepoměr neodpovídá vědeckým poznatkům o skutečném výskytu v populaci – promítá se do něj jazyková bariéra, nastavení diagnostických nástrojů, které nedokáží spolehlivě odlišit projevy sociálního znevýhodnění od skutečného mentálního postižení, a také očekávání okolí, která mohou být ovlivněna stereotypy (Němec 2020).






  • Vytvořte prostor pro sjednocení přístupu k podpoře romských žáků.

    • Zorganizujte setkání pracovníků škol, poradenských zařízení a odborníků na vzdělávací nerovnosti, kde bude možné sdílet zkušenosti a hledat společný přístup k práci s romskými žáky. Zaměřte se například na rozvoj jazykových kompetencí v češtině i romštině, budování důvěry mezi školou a rodinou nebo posilování etnicky citlivého a bezpečného vzdělávacího prostředí. Cílem setkání by mělo být pojmenování bariér, kterým romští žáci čelí, a nastavení konkrétních kroků k jejich odstranění.

  • Rozlišujte mezi sociálním znevýhodněním a potřebami, které vyplývají z příslušnosti k (marginalizované) národnostní menšině. 

    • U některých romských dětí se mohou projevovat známky sociálního znevýhodnění, které negativně ovlivňují jejich vzdělávání. Veďte školy a jejich poradenská pracoviště k tomu, aby tyto projevy dokázaly rozpoznat a cíleně na ně reagovat. Podpořte je v zavádění nástrojů, které pomáhají tyto dopady zmírňovat. Zároveň ale nezapomínejte na jazykové a kulturní potřeby romských žáků – důležité je například zařazování romských reálií do výuky, posilování jazykových kompetencí, využívání literatury romských autorů a spolupráce s pedagogickými pracovníky či mentory a mentorkami z řad úspěšných Romů a Romek. 

„Pedagogicko‑psychologická poradna Ústeckého kraje má v Litvínově detašované pracoviště, které sídlí v budově Základní školy speciální a Praktické školy Litvínov. Právě ta provádí na podnět výchovných poradců diagnostiky speciálních vzdělávacích potřeb z důvodu odlišného kulturního prostředí nebo jiných životních podmínek.” (PAQ, 2022)

  • Další kroky - konzultace Zbyněk Němec?

  • Něco z obcí typu: Koordinátor, hledání spolupracovníků, vytvoření pláu aktivit?

Další intervence v katalogu…. 

Řekněte si o radu, rozšiřte své znalosti, získejte další podporovatele. V Česku existují organizace, kterým na desegregaci záleží a ocení každou aktivitu. 

  • Lidé z Národního pedagogického institutu s vámi rádi proberou všechny potřebné kroky (síťování aktérů, předání zkušeností, konzultace potřebných aktivit), ať už jste na začátku nebo uprostřed cesty.

  • Česká školní inspekce

  • Sociální služby a neziskové organizace na vašem území - v sociálních službách se mnohdy nachází profesionálové, kteří znají životní zázemí segregovaných žáků a mohou být partnery pro vyrovnání jejich podmínek (doučování, volnočasové aktivity, mediace potřeb mezi rodiči a školou).

  • Agentura pro sociální začleňování nabízí spolupráci s obcemi při řešení desegregace. Můžete tak získat odborné a analytické zázemí nebo podporu v plánování, koordinaci či hledání zdrojů. 

  • PAQ Research vám poskytne data pro argumenty, že je situaci potřeba řešit. Na datech lze často ukázat původ, realitu a důsledky segregace ve vašem území.

Data, která pomohou popsat situaci ve Vašem městě: 

  • Základní informace o školách ve vašem městě vám dají zprávy ČŠI.

  • V datových reportech nadejte základní před o sociální situaci, výsledcích, struktuře žáků a míře segregovanosti na vašich školách. Datové reporty publikujeme pro všechna města (městské části a obvody) s více než 3 zřizovanými školami.

  • Zároveň je důležité sledovat prostorové vyloučení a chudobu. K tomu slouží aplikace Lokality sociálního vyloučení a segregace od kolegů z Karlovy Univerzity.

  • Základní přehled školských spádových obvodů z dostupných vyhlášek nabízí Mapa spádovosti od NPI ČR. 

Sežeňte si finanční a personální zdroje aneb papírování zdar! 

Bez dodatečných financí se školy, děti a učitelé podporují těžko. Existují zdroje a projekty, které lze využít. Cesta k financím nemusí být snadná, ale každý získaný asistent, sociální pedagog nebo peníze na doučování posunou úspěch skokově vpřed. Zde jsou výzvy a projekty, které lze využít:

  • Evropské projekty OPZ+ jako například Prevence předčasných odchodů ze vzděláváníPodpora sociálního bydlení (2) nebo Podpora sociálního začleňování ve vyloučených lokalitách (3) (výzvy jsou pravidelně aktualizovány a doporučujeme projít celý jejich seznamharmonogram)

  • Pomoci školám s administrací Šablon OP JAK (pouze školy běžné, ne § 16 odst. 9) -  lze hradit například vzdělávání pracovníků nebo pozice školních asistentů (podobná náplň práce jako sociální pedagog) 

  • Obědy do škol - projekt MPSV, informace většinou na stránkách příslušného kraje (např. PrahaÚsteckýKarlovarský). Programy se mohou pravidelně obnovovat. Hledejte vždy nejaktuálnější ročník dotačního programu. 

  • OP JAK - Akční plánování v území – IDZ. Místní akční plány (MAP). Pomocí MAP lze financovat různé aktivity (vzdělávání, podpora soc. znev. dětí apod.). Pro zapojené obce do KVSP 2021+ jsou vyčleněny další prostředky na inkluzivní vzdělávání a desegregační aktivity. 


Finálně se ohlédněte, že máte základní výbavu pro start desegregace:

  • Máte určené pracovníky (interní či externí) pro datovou analýzu potenciálních segregovaných škol a území. 

  • Máte přehled o organizacích a aktérech, které s vámi budou konzultovat potřebné kroky pro změnu.

  • Máte finance pro naplnění vašeho plánu získaných z libovolných zdrojů (rozpočet, projekty, státní pobídky).