logo

VIDEO: Metodické materiály NPI ČR pro jazykové vzdělávání žákyň a žáků se sluchovým postižením, část II

Monika Kadrnožková, Renata Votavová
13.06.2024
Učitel/učitelka
Asistent/ka pedagoga
Představujeme vám druhý díl seriálu o jazykovém vzdělávání žákyň a žáků se sluchovým postižením, tentokrát se zaměřením na inkluzivní vzdělávání. Jedná se o záznam webináře organizovaného Národním pedagogickým institutem České republiky (NPI ČR), kde aktérky a aktéři tvorby metodických příruček společně s odbornicemi a odborníky z NPI ČR popisují obsah metodické podpory a její následné využití pro školy při výuce českého jazyka.

VIDEO 

Metodická doporučení k výuce žákyň a žáků se sluchovým postižením za využití vzniklých metodických materiálů pro efektivní a úspěšnou práci v rámci společného vzdělávání, která cílí na podporu začlenění žákyň a žáků se sluchovým postižením do běžného vzdělávacího procesu.

Webinář je rozdělen na tři tematické okruhy, ve kterých jsou představeny možnosti podpory začlenění žákyň a žáků se sluchovým postiženým do společného vzdělávání.


Struktura videa: 

0:03 Vedoucí tematické oblasti společného vzdělávání NPI ČR, Renata Votavová, představuje odbornice a spoluautorky metodiky: Milenu Hanákovou, Annu Cíchovou Hronovou a Marii Komornou. Jsou vyjmenována řešená témata (vstup do tématu vzdělávání žákyň a žáků se sluchovým postižením, jazyková nedostatečnost žákyň a žáků v rovině morfologicko-syntetické a posilování čtenářských kompetencí). Renata Votavová představuje metodiky NPI ČR a jejich výstupy. 

4:47 Milena Hanáková, speciální pedagožka ve speciálně pedagogickém centru, která se zabývá podporou integrovaných žákyň a žáků, představuje možnosti využití materiálů v běžné výuce pro učitelky a učitele žákyň a žáků se sluchovým postižením. Dále zmiňuje příčiny nedostatečné diagnostiky a efektivní práce s dětmi na běžné škole. 

10:19 Milena Hanáková popisuje sluchové postižení a jeho projevy. Skrze příklady ze školního prostředí a na praktickém příkladu ze Základní školy Heuréka. Dále představuje příklady z praxe týkající se specifických chyb žákyň a žáků se sluchovým postižením a možností jejich nápravy a následného hodnocení. 

16:35 Milena Hanáková uvádí rozdíly mezi výukou českého jazyka na běžných školách a školách zřízených dle § 16 odst. 9 školského zákona pro žákyně a žáky se sluchovým postižením. Dále ukazuje názorné příklady z metodiky zabývající se specifiky gramatiky u těchto žákyň a žáků. 

23:50 Milena Hanáková popisuje práci s pracovními listy ve výuce a uvádí konkrétní příklady pro efektivní vzdělávání žákyň a žáků se sluchovým postižením. 

31:00 Anna Cíchová Hronová vymezuje příčiny a následnou podporu v jazykovém vzdělávání žákyň a žáků se sluchovým postižením v inkluzivním vzdělávání s důrazem na morfologicko-syntaktickou rovinu s využitím vypracované metodické podpory. Uvedené příklady vychází především z individuální práce s konkrétním žákem v předmětu speciálně-pedagogické péče. 

34:20 Anna Cíchová Hronová uvádí kazuistiku dítěte s nedoslýchavostí a ukazuje na ní mluvené chyby v lexikálně-sémantické a morfologicko-syntaktické rovině a v rovině psaného textu. 

40:00 Anna Cíchová Hronová ukazuje na příkladech, jak u žákyň a žáků mladšího věku kompenzovat sluchové znevýhodnění ve školním prostředí, odkazuje zde na 4. kapitolu: Jazykové vzdělávání žákyň a žáků mladšího školního věku. 

41:27 Anna Cíchová Hronová pro žákyně a žáky na druhém stupni a střední škole doporučuje pro efektivní podporu využít kapitolu 8. „Učební materiály češtiny jako cizího jazyka u žákyň a žáků se sluchovým postižením.“ Dále představuje konkrétní výukové materiály pro podporu těchto žákyň a žáků. 

45:36 Anna Cíchová Hronová představuje tipy pro rozvoj jazykového vzdělávání ve druhé části metodické podpory, které jsou koncipovány pro výuku českého jazyka jako druhého jazyka. Seznamuje především s lingvodidaktikou (slovosled, koheze a koherence textu). 

50:23 Marie Komorná uvádí příklad, jak podpořit žákyně a žáky se sluchovým postižením při skupinové práci v běžné škole. Dále představuje téma v kontextu posilování čtenářských kompetencí a při podpoře gramotnosti v psané češtině u žákyň a žáků se sluchovým postižením. 

53:23 Marie Komorná nabízí možnosti, jak může učitelka či učitel zpřístupnit psaný text žákyni nebo žáku se sluchovým postižením. Představuje strategii scaffoldingu a metody pro práci s textem vedoucí k usnadnění učení u těchto žákyň a žáků. 

1:00:30 Marie Komorná popisuje možné aktivity před samotným čtením, při čtení a po čtení textu u žákyň a žáků se sluchovým postižením, a uvádí vhodné metody pro seznámení s textem. 

1:04:30 Marie Komorná radí, jaké texty je vhodné pro žákyně a žáky se sluchovým postižením vybrat. 

1:06:25 Marie Komorná představuje práci s průvodcem čtení, kterého lze využít u všech žákyň a žáků v běžné škole, a ukazuje na příkladech dobré praxe, jak lze průvodce čtení pro žákyně a žáky zpracovat. 

1:08:15 Marie Komorná závěrem shrnuje časovou náročnost těchto aktivit při samotné výuce a navrhuje jak společné aktivity, tak individuální spolupráci s žákyní či žákem se sluchovým postižením. 

1:09:19 Marie Komorná nabízí další zdroje pro práci nejen se sluchově postiženými žákyněmi a žáky. 

1:10:40 Milena Hanáková shrnula problematiku žactva se sluchovou vadou ve vzdělávacím prostředí a zdůraznila potřebu jejich podpory. 

1:14:30 Renata Votavová zakončila webinář a zopakovala kolektiv autorek a autorů, kteří na tvorbě metodiky spolupracovali.


Seriál textů v úvodní části představuje celý soubor metodických materiálů.

Podívejte se také na třetí díl seriálu o jazykovém vzdělávání žákyň a žáků se sluchovým postižením, tentokrát se zaměřením především na pedagogické pracovnice a pracovníky škol zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona pro žákyně a žáky se sluchovým postižením.

 


Mohlo by Vás zajímat

Vhodně nastavená podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se promítá i do celkové kultury školy

„Efektivní podpora žáků a žákyň se speciálními vzdělávacími potřebami nemůže stát na jednotlivci, ale vyžaduje koordinovaný přístup,“ říká Monika Kadrnožková z Národního pedagogického institutu.

Digitální technologie jako podpora rozvoje jazykové komunikace u žáků s mentálním postižením, díl I.

Tento článek je součástí tematického seriálu zaměřeného na využití digitálních technologií při podpoře vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Jednotlivé články se postupně věnují možnostem rozvoje digitálních kompetencí a komunikace u různých skupin znevýhodněných žáků, konkrétně u žáků s mentálním postižením, zrakovým postižením, poruchou autistického spektra, specifickými poruchami učení a tělesným postižením. Cílem seriálu je představit příklady vhodných digitálních nástrojů i praktických doporučení využitelných ve školní praxi.

Jak AAK pomáhá dětem ve školním prostředí očima speciální pedagožky – 2. díl

Druhá část rozhovoru se speciální pedagožkou Markétou Várošovou se zaměřuje na praktické využití alternativní a augmentativní komunikace ve školním prostředí. Text přibližuje zkušenosti se zaváděním této metody do škol a speciálně pedagogických center a poukazuje na význam mezioborové spolupráce při podpoře komunikace dětí s poruchou autistického spektra. Současně se věnuje potřebám vyučujících při práci s komunikačními pomůckami a významu jednotného přístupu napříč prostředími.

Zobrazit další články