Specifika začleňování žáků se sluchovým postižením
Zdroj: Canva
Zařazení žáků se sluchovým postižením do hlavního vzdělávacího proudu přináší řadu problémů, které bez pozitivních postojů všech zúčastněných, tj. samotného žáka, rodičů, pedagogů a spolužáků, lze jen obtížně úspěšně řešit. Nedostatečné sluchové vnímání způsobuje především komunikační bariéru. Úroveň mluveného projevu má vliv na utváření sociálních vztahů v kolektivu třídy, čím méně je řeč srozumitelná, tím komplikovanější je začlenění do skupiny slyšících spolužáků. Komunikační bariéra způsobená sluchovým postižením často zapříčiňuje nižší sociální status žáků, ve třídě patří k méně oblíbeným a mají méně kamarádů. [1]
Při komunikaci ve skupině je třeba vždy upozornit na změnu mluvčího i změnu konverzačního tématu, není vhodné používat jen jednotlivá slova nebo neúplné věty. Pokud chcete mít opravdu jistotu, že vám žák se sluchovým postižením rozumí, tak je nezbytné neustále kontrolovat, zda stačí předávané informace sledovat a správně chápe vše, co se mu snažíte sdělit. Také i vy se při konverzaci průběžně ujišťujte, zda všemu rozumíte. V průběhu komunikace je vhodné dávat najevo, že rozumíte, např. pokyvováním hlavou nebo odpovídající mimikou, při sdělování důležitých informací je porozumění vhodné ověřit i kontrolními otázkami. Sdělujte jen přiměřené množství informací, mluvte jasně, správně a jednoznačně.
Překážkou může být například zvýšený šum ve třídě, krátkodobý silný zvuk, který překryje hlas učitelky nebo spolužáka v okamžiku předávání informací či nepřehledná skupinová konverzace. Nedoslýchavý žák většinou nevyužívá podpůrná opatření, na rozdíl od žáka neslyšícího je ve třídě méně nápadný, proto mohou okamžiky, kdy nerozumí, uniknout pozornosti. V případě, že žák používá k dorozumívání český znakový jazyk, je nezbytné, aby byl ve výuce přítomen tlumočník znakového jazyka, který je v tomto jazyce náležitě kompetentní. Neslyšící žák i jeho spolužáci by měli mít základní povědomí o pravidlech komunikace prostřednictvím tlumočení. [2]
Zdroje
[1] Lane, H. (2013). Pod maskou benevolence. Zneschopňování neslyšící komunity. Praha: Karolinum.
[2] Langer, J. (2013). Znakové systémy v komunikaci neslyšících. Univerzita Palackého v Olomouci.
V mnoha heterogenních třídách základní školy jsou vzdělávání žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), kteří mají nárok na poskytování podpůrných opatření při svém vzdělávání. Žáky se SVP lze pro přesnější popis specifik jejich vzdělávacích potřeb řadit do skupin, které jsou charakteristické složením a podobou potřebných podpůrných opatření ze strany školy. V tomto pětidílném seriálu se zaměřujeme na oblast žáků se sluchovým postižením. První část dává skupinu takových žáků do souvislostí s procesem školního vzdělávání.
Druhý díl seriálu o vzdělávání žáků se sluchovým postižením se zaměřuje na konkrétní tipy při jejich výuce. V textu k jednotlivým stupňům podpůrných opatření přiřazujeme související obtíže a definujeme škálu ve škole využívaných kompenzačních pomůcek.
Čtvrtá část seriálu o výlučnostech pedagogické práce se žáky se sluchovým postižením cílí na představení výhod využití širšího personálního zajištění péče o ně. Na základě podpůrných opatření stanovených školským poradenským zařízením, lze spolupracovat nejen s asistentem pedagoga, ale také s tlumočníkem pro děti s tímto typem speciální vzdělávací potřeby.
Mohlo by Vás zajímat
Specifika vzdělávání žáka se sluchovým postižením II
Druhý díl seriálu o vzdělávání žáků se sluchovým postižením se zaměřuje na konkrétní tipy při výuce sluchově postižených žáků. V textu k jednotlivým stupňům podpůrných opatření přiřazujeme související obtíže, definujeme škálu ve škole využívaných kompenzačních pomůcek. Jako užitečný se jeví soupis základních doporučení pro učitele těchto žáků.