Žákům s těžším zrakovým postižením je třeba pomoci se začleněním do kolektivu vrstevníků, je třeba cíleně vytvářet příznivé klima třídy a celé školy. Nejlépe prostřednictvím psychosociálních her, aktivit na podporu koheze ve třídním kolektivu. Mnoho námětů lze najít v Katalogu podpůrných opatření: www.spolecnevzdelavani.upol.cz. Prostřednictvím cílených aktivit je třeba vzbuzovat zájem o komunikaci ve skupině. Společné zážitky žáků ve třídě jsou nejlepší cestou, jak si uvědomit obtíže a bariéry, s kterými se musí žák se ZP vyrovnávat. Pomocí her je vhodné představit spolužákům (i pedagogickému sboru) zrakové postižení, způsob orientace ve třídě, čtení a psaní žáků se ZP, orientaci ve škole, jak probíhají každodenní (sebeobslužné) činnosti žáka bez podpory zraku [1].
I mírné zrakové postižení (porucha binokulárního vidění) může působit závažný problém zejména v nižších ročnících základního vzdělávání. Je proto vhodné seznámit vyučující i intaktní spolužáky s poruchou, přiblížit jim, jak vidí jedinec při okluzi (zakrývání zrakově přesnějšího oka) [2].
Na vše výše zmíněné je třeba pamatovat s ohledem na bezpečnost pohybu ve třídě, ve škole i při vycházkách.
Vytvoření tzv. „integračního týmu“ je základním kamenem úspěšného začlenění žáka se SVP do kolektivu vrstevníků a také úspěšného vzdělávání takového jedince. Ani SPC, ani škola nesmí vystupovat při nastavování PO jako instituce, která všechno ví a má vždy pravdu. V týmu může působit speciální pedagog (psycholog, sociální pracovník) SPC, zákonný zástupce žáka se ZP (případně žák), za školu ředitel školy, případně jeho zástupce, zástupce školního poradenského pracoviště (ŠPP), všichni vyučující žáka a případně asistent pedagoga [3].
Tým se nemusí vždy scházet v plném obsazení, i když jmenované osoby mají většinou k tématu podpory žáka co říci. Při podpoře žáka se ZP je důležité minimálně jednou za rok školu ze strany ŠPZ navštívit osobně a zjistit vše potřebné na místě. Během takové návštěvy se uskuteční diagnostika (sledování žáka během vyučovacích hodin a přestávek, prohlídka portfolia), konzultace s vyučujícími, setkání s vedením školy a většinou i s rodiči [4]. Tyto schůzky se vyplácí uskutečňovat i v době dosud platného Doporučení. Pracovník ŠPZ může během návštěvy školy zaznamenat podněty pro kolegy: návrhy na prostorové uspořádání (třídy, chodby, šatny, WC) nebo doporučení úpravy světelných podmínek aj. [5].
Zdroje
[1] Janková, J. (2015). Komunikace se žákem se zrakovým postižením. In Žampachová, Z. a kol. Komunikace se žákem se zdravotním postižením. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
[2] Keblová, A. a kol. (2000). Náprava poruch binokulárního vidění. Praha: Septima.
[3] Baslerová, P., Michalík, J., & Felcmanová, L. a kol. (2020). Katalog podpůrných opatření. Obecná část pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
[4] Van Dyck, H. (2004) Ne tak, ale tak. Praha: Tyfloservis.
[5] Wiener, P. (2006) Prostorová orientace zrakově postižených. Praha: MŠMT.
V mnoha heterogenních třídách základní školy jsou vzděláváni žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), kteří mají nárok na poskytování podpůrných opatření při svém vzdělávání. Žáky se SVP lze pro přesnější popis specifik jejich vzdělávacích potřeb řadit do skupin, které jsou charakteristické složením a podobou potřebných podpůrných opatření ze strany školy. V tomto čtyřdílném seriálu bychom vám rádi nabídli inspiraci pro vaši práci s žáky s postižením zraku (ZP). V první části našeho seriálu jde především o popis vlivu zrakového postižení na proces výuky.
Druhý díl seriálu o pedagogické práci s žáky se zrakovým postižením (ZP) rozebírá jednotlivé typy podpůrných opatření (PO), s nimiž se setkáváme v textu Doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami se zaměřením na zrakové obtíže žáků. Text popisuje podoby těchto PO, poukazuje na možnosti jejich využití, odůvodňuje jejich zařazení do vzdělávacího procesu.
Podpora žáků se ZP si zaslouží pozornost všech pedagogů, nejen těch, kteří se s takovým žákem setkávají ve svém školním kolektivu. Jako tip pro doplnění informací může posloužit seznam literatury a dalších dostupných zdrojů.
Druhý díl seriálu o pedagogické práci s žáky se zrakovým postižením (ZP) rozebírá jednotlivé typy podpůrných opatření (PO), s nimiž se setkáváme v textu Doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami se zaměřením na zrakové obtíže žáků. Text popisuje podoby těchto PO, poukazuje na možnosti jejich využití, odůvodňuje jejich zařazení do vzdělávacího procesu.
V mnoha heterogenních třídách základní školy jsou vzděláváni žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), kteří mají nárok na poskytování podpůrných opatření při svém vzdělávání. Žáky se SVP lze pro přesnější popis specifik jejich vzdělávacích potřeb řadit do skupin, které jsou charakteristické složením a podobou potřebných podpůrných opatření ze strany školy. V tomto čtyřdílném seriálu bychom vám rádi nabídli inspiraci pro vaši práci s žáky s postižením zraku (ZP). V první části našeho seriálu jde především o popis vlivu zrakového postižení na proces výuky.