Specifika vzdělávání žáků s narušenou komunikační schopností

Ilustrační foto / FOTO: Freepik

Specifika vzdělávání žáků s narušenou komunikační schopností  

Metody výuky 

Ve výuce žáků s NKS mají převažovat názorně-demonstrační a dovednostně-praktické metody v kombinaci se slovním doprovodem oproti metodám verbálním. To vyžaduje doplňkové metody ke slovním metodám a vyšší stupeň komunikačních schopností učitele, navýšení časové dotace na průběh komunikace s daným žákem. Ve výuce je vhodné členit text na menší celky, doplňovat názornými obrázky, ověřovat pochopení děje. Pro zvýšení efektivity obohacovat výklad modulací hlasu, mimikou a gestikulací. 

Metody výuky jsou významně ovlivňovány využíváním prostředků augmentativní a alternativní komunikace, které mají za cíl přechodně nebo trvale kompenzovat obtíže u žáků se závažným postižením řeči, jazyka a psaní. Je potřeba strukturovat komunikační proces, využívat schémata, tabulky [1].

Úprava obsahu a výstupů vzdělávání, IVP 

Školní výstupy pro žáka s NKS odpovídají školnímu vzdělávacímu programu dané základní školy. Obsah vzdělávání může být modifikován na základě Doporučení ŠPZ, vzdělávání může být realizováno podle individuálního vzdělávacího plánu ve více vzdělávacích oblastech. Doporučení ŠPZ bývají – úprava pracovních listů, příprava tabulek, přehledů, názorných pomůcek. Ve vyšších stupních podpory žák pracuje částečně individuálně, má připravené činnosti s jinak vysvětleným zadáním. Úprava obsahu vzdělávání se vztahuje k řadě oblastí, které žák nemůže vzhledem ke svému handicapu zvládnout nebo je zvládá alternativním způsobem. 

U nejtěžších druhů NKS, většinou v kombinaci s dalším postižením, je obsah učiva výrazně modifikován a redukován vzhledem k možnostem žáků. Vzdělávání probíhá prostřednictvím IVP nebo v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro obor vzdělávání základní škola speciální [2].

Hodnocení 

Hodnocení žáka s NKS respektuje specifické nároky na činnost žáka. Využívá se především slovní, formativní, ale i sumativní hodnocení, provádějí se kriteriální úpravy hodnocení. Podporou sebehodnocení a kriteriálního hodnocení se snažíme zvyšovat motivaci žáka k učení. Pedagog vnímá žáka jako individualitu, hledá parametry, ve kterých se žák posouvá a které je možné individuálně ohodnotit (např.: „mluvíš ve větách“, „správně jsi pojmenoval části květu“). U žáků s dysfázií hodnotíme komplexnost vyjádření, vyjádření souvislosti a vztahů. U žáků s koktavostí oceňujeme jistotu v komunikačním kontaktu, udržování očního kontaktu. 

Personální podpora a intervence školy 

Na základě Doporučení ŠPZ je obvyklé od 3. stupně podpory vzdělávání s podporou asistenta pedagoga (především u žáků se senzorickou nebo smíšenou dysfázií), u těžších forem je možné i přiznání druhého pedagogického pracovníka. Zvláště pokud žák potřebuje k podpoře využití alternativní a augmentativní komunikace. Pokud je ve škole školní logoped, může zajišťovat logopedickou péči u žáků, kteří to potřebují. Většina žáků s těžší formou NKS je zařazena na základě Doporučení ŠPZ do předmětu speciálně pedagogické péče (pokud není zajištěn jinak – např. návštěvami SPC). Mohou podle potřeby využívat i služby školního psychologa. 

Pomůcky 

Pro podporu žáka s NKS školy obvykle disponují pomůckami pro rozvoj řečových funkcí a nácvik jazykových kompetencí. Pokud probíhá ve škole logopedická intervence, je třeba mít k dispozici logopedické zrcadlo, sady motivačních obrázků na jednotlivé hlásky, obrázky na jednotlivé slovní druhy apod. Vhodný je i software pro rozvoj komunikačních schopností.  

U závažných druhů NKS je možné na základě Doporučení ŠPZ zakoupit komunikátor, software pro přepis psané řeči do hlasového výstupu, software pro alternativní komunikaci, tablet nebo notebook. 

Zdroje

[1] Castañeda, C., Fröhlich, N., & Waigand M. (2023). Modelování v alternativní a augmentativní komunikaci. Praha: Pasparta.

[2] Skalová, P. F., Kunová, A., & Šarounová, J. (2021). Jak si porozumět, domluvit se a společně si hrát: neverbální dítě v mateřské škole. Praha: Pasparta.