Ilustrační foto / FOTO: Freepik
Metody výuky
Ve výuce žáků s NKS mají převažovat názorně-demonstrační a dovednostně-praktické metody v kombinaci se slovním doprovodem oproti metodám verbálním. To vyžaduje doplňkové metody ke slovním metodám a vyšší stupeň komunikačních schopností učitele, navýšení časové dotace na průběh komunikace s daným žákem. Ve výuce je vhodné členit text na menší celky, doplňovat názornými obrázky, ověřovat pochopení děje. Pro zvýšení efektivity obohacovat výklad modulací hlasu, mimikou a gestikulací.
Metody výuky jsou významně ovlivňovány využíváním prostředků augmentativní a alternativní komunikace, které mají za cíl přechodně nebo trvale kompenzovat obtíže u žáků se závažným postižením řeči, jazyka a psaní. Je potřeba strukturovat komunikační proces, využívat schémata, tabulky [1].
Úprava obsahu a výstupů vzdělávání, IVP
Školní výstupy pro žáka s NKS odpovídají školnímu vzdělávacímu programu dané základní školy. Obsah vzdělávání může být modifikován na základě Doporučení ŠPZ, vzdělávání může být realizováno podle individuálního vzdělávacího plánu ve více vzdělávacích oblastech. Doporučení ŠPZ bývají – úprava pracovních listů, příprava tabulek, přehledů, názorných pomůcek. Ve vyšších stupních podpory žák pracuje částečně individuálně, má připravené činnosti s jinak vysvětleným zadáním. Úprava obsahu vzdělávání se vztahuje k řadě oblastí, které žák nemůže vzhledem ke svému handicapu zvládnout nebo je zvládá alternativním způsobem.
U nejtěžších druhů NKS, většinou v kombinaci s dalším postižením, je obsah učiva výrazně modifikován a redukován vzhledem k možnostem žáků. Vzdělávání probíhá prostřednictvím IVP nebo v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro obor vzdělávání základní škola speciální [2].
Hodnocení
Hodnocení žáka s NKS respektuje specifické nároky na činnost žáka. Využívá se především slovní, formativní, ale i sumativní hodnocení, provádějí se kriteriální úpravy hodnocení. Podporou sebehodnocení a kriteriálního hodnocení se snažíme zvyšovat motivaci žáka k učení. Pedagog vnímá žáka jako individualitu, hledá parametry, ve kterých se žák posouvá a které je možné individuálně ohodnotit (např.: „mluvíš ve větách“, „správně jsi pojmenoval části květu“). U žáků s dysfázií hodnotíme komplexnost vyjádření, vyjádření souvislosti a vztahů. U žáků s koktavostí oceňujeme jistotu v komunikačním kontaktu, udržování očního kontaktu.
Personální podpora a intervence školy
Na základě Doporučení ŠPZ je obvyklé od 3. stupně podpory vzdělávání s podporou asistenta pedagoga (především u žáků se senzorickou nebo smíšenou dysfázií), u těžších forem je možné i přiznání druhého pedagogického pracovníka. Zvláště pokud žák potřebuje k podpoře využití alternativní a augmentativní komunikace. Pokud je ve škole školní logoped, může zajišťovat logopedickou péči u žáků, kteří to potřebují. Většina žáků s těžší formou NKS je zařazena na základě Doporučení ŠPZ do předmětu speciálně pedagogické péče (pokud není zajištěn jinak – např. návštěvami SPC). Mohou podle potřeby využívat i služby školního psychologa.
Pomůcky
Pro podporu žáka s NKS školy obvykle disponují pomůckami pro rozvoj řečových funkcí a nácvik jazykových kompetencí. Pokud probíhá ve škole logopedická intervence, je třeba mít k dispozici logopedické zrcadlo, sady motivačních obrázků na jednotlivé hlásky, obrázky na jednotlivé slovní druhy apod. Vhodný je i software pro rozvoj komunikačních schopností.
U závažných druhů NKS je možné na základě Doporučení ŠPZ zakoupit komunikátor, software pro přepis psané řeči do hlasového výstupu, software pro alternativní komunikaci, tablet nebo notebook.
Zdroje
[1] Castañeda, C., Fröhlich, N., & Waigand M. (2023). Modelování v alternativní a augmentativní komunikaci. Praha: Pasparta.
[2] Skalová, P. F., Kunová, A., & Šarounová, J. (2021). Jak si porozumět, domluvit se a společně si hrát: neverbální dítě v mateřské škole. Praha: Pasparta.
V mnoha heterogenních třídách základní školy jsou vzděláváni žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), kteří mají nárok na poskytování podpůrných opatření při svém vzdělávání. Žáky se SVP lze pro přesnější popis specifik jejich vzdělávacích potřeb řadit do skupin, které jsou charakteristické složením a podobou potřebných podpůrných opatření ze strany školy. V tomto pětidílném seriálu si klademe za cíl představit vám specifika podpory a vzdělávání těch žáků, kteří pro úspěšné zapojení do školní práce potřebují zohlednění svých komunikačních obtíží. První část textu vás seznámí s definicí narušené komunikační schopnosti (NKS), osvětlí vám pozorované roviny řeči a určí základní typy NKS, s nimiž se ve školách setkáváte.
Žákova narušená komunikační schopnost (NKS) se specificky propisuje do průběhu vzdělávání. Ve druhé části seriálu, který se věnuje právě této skupině žáků se SVP a jejich zohlednění v průběhu školní docházky, nabízíme popis projevů takto indisponovaných žáků v konkrétních školních disciplínách. Komunikační bariéry mají rovněž vliv na budování sociálních vztahů, jimž se v kontextu žákovského kolektivu budeme detailněji věnovat později.
Předposlední část seriálu upozorňuje na faktory, kterými učitel může podpořit přítomnost žáka s NKS v žákovském kolektivu. Život ve třídě je organický, vyvíjí se. Využívejme setkávání odborníků s rodiči pro nastavení vhodné formy vzdělávání žáka s NKS. Obracejme se na kolegy ze školního poradenského pracoviště (ŠPP) při zájmu o budování příjemného třídního klimatu, které na školním úspěchu také významně participuje.
Na závěr seriálu o podpoře žáků s NKS vám na následujících řádcích nabízíme několik tipů na další dostupné zdroje k tématu. Věříme, že seznam může posloužit pro hlubší seznámení s tématem, případně k navedení na další zdroje.
Žákova narušená komunikační schopnost (NKS) se specificky propisuje do průběhu vzdělávání. Ve druhé části seriálu, který se věnuje právě této skupině žáků se SVP a jejich zohlednění v průběhu školní docházky, nabízíme popis projevů takto indisponovaných žáků v konkrétních školních disciplínách. Komunikační bariéry mají rovněž vliv na budování sociálních vztahů, jimž se v kontextu žákovského kolektivu budeme detailněji věnovat později.
V mnoha heterogenních třídách základní školy jsou vzděláváni žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), kteří mají nárok na poskytování podpůrných opatření při svém vzdělávání. Žáky se SVP lze pro přesnější popis specifik jejich vzdělávacích potřeb řadit do skupin, které jsou charakteristické složením a podobou potřebných podpůrných opatření ze strany školy. V tomto pětidílném seriálu si klademe za cíl představit vám specifika podpory a vzdělávání těch žáků, kteří pro úspěšné zapojení do školní práce potřebují zohlednění svých komunikačních obtíží. První část textu vás seznámí s definicí narušené komunikační schopnosti (NKS), osvětlí vám pozorované roviny řeči a určí základní typy NKS, s nimiž se ve školách setkáváte.