Propojení formálního a neformálního vzdělávání: klíč k inovativní pedagogice

Přínosy propojování formálního a neformálního vzdělávání

V České republice se již přes dvě dekády diskutuje o propojování formálního a neformálního vzdělávání jak ve školách, tak i v organizacích pro zájmové a neformální vzdělávání.

Formální vzdělávání je povinné, řídí se stanoveným kurikulem, obvykle využívá tradiční výukové metody, je zakotveno v školské legislativě a jeho výsledky jsou společensky uznávané. Jedná se o vzdělávání, které probíhá ve školách. Na druhou stranu, neformální vzdělávání (a zmíněné zájmové vzdělávání, v ČR jej dle legislativy poskytují střediska volného času, školní kluby a školní družiny, v článku budeme používat shrnující termín neformální vzdělávání) se obvykle koná v rámci organizovaných volnočasových aktivit, jako jsou různé kroužky, oddíly a sportovní kluby, a je vedeno instruktory, vedoucími, trenéry nebo lektory. Na rozdíl od formálního školního vzdělávání je účast v těchto aktivitách dobrovolná, častěji jsou zaměřené na zábavu a aktivní trávení volného času a dosažené výsledky nebo výstupy z těchto činností nejsou vždy všeobecně uznávány.

Kvalitní trávení volného času u dětí má ale významný potenciál rozvíjet jejich další kompetence, rozšiřovat síť vztahů a celkově přispívat k jejich zdravému psychickému i fyzickému rozvoji. Právě proto v rámci projektu Podpora rovných příležitostí při Národním pedagogickém institutu ČR podporujeme pedagogy škol i v tom, aby se zajímali o způsoby trávení volného času dětí a jejich využívání volnočasových aktivit a aby svým žákům, především těm se sociálním znevýhodněním, nabídli vhodné volnočasové aktivity i další mimoškolní akce, v rámci kterých můžou rozvíjet svůjpotenciál.

Následně pak žáci mohou znalosti a dovednosti získané v těchto aktivitách využít ve školním vzdělávání a zároveň už jen samotná účast na těchto aktivitách, především jsou-li organizovány školou, může posílit u dětí vztah ke škole a důvěru k jejich pedagogům.

„Využívání znalostí a dovedností získaných v mimoškolních aktivitách ve školní výuce (ale i naopak), je právě ono zmíněné propojování formálního a neformálního vzdělávání. Může mít mnoho podob a nikterak není určeno, která z oblastí má být při svém prolínání ta dominantní,“ dodává Aleš Sedláček.

Jak mohou pedagogové ve školách využívat prvky neformálního vzdělávání?

Pro některé pedagogy ve školách může kombinace těchto dvou vzdělávacích stylů a přidružených metod představovat komplexní výzvu. Nicméně jak potvrdili hosté naší debaty – zástupci obou těchto oblastí, zjišťujeme, že implementace je možná a překážky nemusí být velké. V podstatě jde o to, aby pedagogové v tradičním vzdělávacím systému otevřeli dveře i jiným učebním metodám a přístupům, než na jaké byli dosud zvyklí.

Často je efektivní vzít žáky z klasického školního prostředí a zapojit je do praktických aktivit, které na první pohled nemusí přímo souviset s tradiční výukou. Poté lze znalosti a dovednosti získané v neformálním vzdělávání uplatnit v rámci školního vzdělávání. Naopak, pracovníci v oblasti neformálního vzdělávání, jako jsou vedoucí kroužků, sportovních klubů a podobných aktivit, by neměli mít obavy z toho, že jejich programy budou mít jiné cíle než pouhou zábavu nebo sportovní výkony. Mnohé organizace již mají dobře promyšlenou metodiku práce s dětmi a jasné vzdělávací cíle. V ostatních organizacích může pomoci pouhé zaměření se na jejich činnosti a vzdělávací cíle, které lze také jasně definovat.

Praktický příklad:

Ve školách lze začít postupně, například v rámci matematiky či geometrie s žáky venku měříme výšku budov, šířku silnice apod. Podobně tomu může být v případě přírodopisných předmětů, kdy k výuce využijeme školní pozemek. Stejně tak je vhodné, když si je pedagog, vědom, když  žák dochází do dané volnočasové aktivity a při výuce toho umí využít.  

Obdobně můžeme například prostřednictvím celotáborové hry vytvářet nejen zábavu, ale u dětí rozvíjet mnohé znalosti a dovednosti dobře uplatnitelné ve škole i v osobním životě. V naprosté většině také k tomu dochází, akorát ne vždy si organizátoři těchto akcí jsou toho vědomi, nevědí, že tyto dovednosti lze pojmenovat. S přicházející praxí se ale jejich postoje mění a pomáhá tomu i diskuze o propojování formálního a neformálního vzdělávání.

Při začleňování neformálních vzdělávacích metod do školní výuky není nezbytné, aby se učitelé pustili do všeho sami a ihned. Radíme učitelům, aby, je-li to v místě možné, vyhledali spolupráci se Středisky volného času, nebo nestátními neziskovými organizacemi a dalšími subjekty, které často nabízejí vlastní vzdělávací programy založené na neformálních metodách a jsou připravené spolupracovat se školami.

Tip: 

Metodický portál RVP.CZ, který je pod správou Národního pedagogického institutu ČR, představuje významný zdroj inspirace pro vzdělávací programy zaměřené na neformální vzdělávání. Na hlavní stránce tohoto portálu mohou návštěvníci pod záložkou „stupeň vzdělávání“ vyhledat sekci „neformální vzdělávání“, kde je k dispozici více než 400 ověřených výukových materiálů.

Informace o zařízeních pro volnočasové aktivity je možné také nalézt na webu Zapojmevšechny.cz v sekci Mapa expertních služeb.

Nová role ve školách: Pracovník volnočasových aktivit – Klíč k otevření světa zábavy a učení pro všechny žáky

V rámci projektu Podpora rovných příležitostí jsou školám nabízeny pracovní místa jako „pracovník volnočasových aktivit“. Tato pozice zahrnuje řadu činností, hlavně organizování a řízení volnočasových aktivit ve školách, které jsou přístupné i pro žáky se sociálním znevýhodněním, kteří většinou do jiných volnočasových aktivit nedochází. Důležitou součástí práce je další spolupráce s těmito žáky a jejich rodinami, podpora jejich zapojení do volnočasových aktivit a kooperace s jinými organizacemi nabízejícími zájmové a neformální vzdělávání. Kromě toho by měli tito pracovníci komunikovat s ostatními učiteli školy, informovat je o zapojení a úspěších žáků v rámci těchto aktivit a celkově přispívat ke změně školního prostředí v oblasti neformálního vzdělávání.

Vedle pravidelných kroužků a dalších volnočasových aktivit je možné ve škole zřídit také volnočasový klub, kde pravidelná docházka nemusí být povinná a činnost se až do určité míry adaptuje podle aktuálních zájmů dětí. Samozřejmě, možnost založení takového klubu závisí na kapacitách a zdrojích školy, včetně dostupnosti personálu.

Pokud škola o zřízení takového klubu uvažuje, stačí, když bude postupovat jako při zřizování jiné zájmové aktivity, tedy školního kroužku. Pokud škola rozhodne, že docházka do klubu může být nepravidelná (pro žáky se sociálním znevýhodněním, kteří nejsou zvyklí chodit do volnočasových aktivit pravidelně, respektive jejich rodiče nejsou schopni toto zajistit, považujeme toto rozhodnutí za vhodné), je třeba toto ošetřit „legislativou“, aby škola nenesla odpovědnost za žáka, který v době provozních hodin klubu není přítomen, i když k jeho docházce je přihlášen. Praxe škol s klubem, ve kterém není vyžadována pravidelné docházka, je taková, že rodič v přihlášce podepisuje souhlas s tím, že žák bude do klubu docházet v jeho provozní době dle svých časových možností a že souhlasí s podmínkami účasti v klubu. V těchto podmínkách je pak mimo jiné uvedeno, že žák dochází na základě souhlasu rodičů v době svých možností, že se při příchodu a odchodu hlásí u vedoucího pedagoga klubu apod. Možnost nepravidelné docházky často bývá prvním krokem ke vzbuzení zájmu o pokračování ve volnočasových aktivitách i na pravidelné bázi, ale také se u těchto žáků buduje lepší vztah ke škole a jejím pedagogům.

Pro žáky s potenciálem zapojit se do volnočasových aktivit mimo školu, například v “specializovaných“ organizacích, je opět vhodné oslovit místní Středisko volného času, neziskovou organizaci nebo jiné subjekty nabízející volnočasové aktivity a žákům pomoci docházku do těchto organizací zprostředkovat. Pokud finanční situace žáků se sociálním znevýhodněním brání v účasti, projekt Podpora rovných příležitostí může v zapojených školách přispívat na poplatky za tyto aktivity.

Další možností financování kroužků je projekt “Darujeme kroužky“, prováděný Českou radou dětí a mládeže, který funguje na bázi voucherů pro děti z rodin ve finanční nouzi. Tento systém je prvním svého druhu v České republice. V případech, kdy rodiče nemají dostatek informací o možnostech trávení volného času dětí nebo potřebují pomoc s vyplňováním formulářů, by měla škola poskytnout podporu (více informací o úhradě kroužků naleznete na www.darujemekrouzky.cz).

Závěr

Věříme, že učitelé budou postupem času úspěšně začleňovat metody neformálního vzdělávání do svého vyučování a že jejich snažení se odrazí v lepších výsledcích žáků. Toto platí i pro účast dětí v kroužcích a jiných volnočasových aktivitách. Čím více budou děti aktivně využívat svůj volný čas, tím budou pravděpodobněji spokojenější a lépe připravené na další spolupráci, jak ve škole, tak v organizaci pro neformální vzdělávání a konečně i samotném životě.

Doporučené webové odkazy:

Projekt: Podpora rovných příležitostí - edu.cz

Darujeme kroužky dětem. Česká rada dětí a mládeže | darujemekrouzky.cz

Mapa expertních služeb | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)

Metodický portál RVP.CZ. EMA | ema.rvp.cz/