Snídaňové kluby pro lepší začátek školního dne

Ilustrační foto / FOTO: Pixabay

Co jsou snídaňové kluby a pro koho jsou určeny?

EN: Snídaňové kluby jsou primárně určeny pro žáky, kteří ráno – ať už z jakéhokoliv důvodu – nesnídají. Ukazuje se totiž, že děti, které mají hlad, se hůře soustředí na výuku, ale mohou mít i problémy s chováním. Snídaňové kluby pomáhají dětem dosahovat lepších výsledků. Žáci, kteří se jich účastní, mají pravidelnější docházku a chodí na vyučování včas. To jsou zkušenosti, které zatím známe primárně ze zahraničí, ale už i v ČR existuje několik příkladů, kterými se můžeme inspirovat. Byli bychom rádi, kdyby se snídaňové kluby postupně staly součástí všech českých škol.

OH: Výzkumy prokázaly i takové dopady, mezi které patří snížená míra úzkosti, deprese a hyperaktivity. Důležitým aspektem snídaňových klubů je totiž i prostředí, které žákům zprostředkují. Nejde tu jen o primární cíl, kterým je nasytit hladové děti, ale je tu i příležitost pro rozvoj jejich sociálních dovedností, pozitivních vztahů a sebevědomí. Proto je důležité, aby se na chodu klubu podílely i podpůrné profese, které na školách působí. Patřit mezi ně může asistent pedagoga, výchovný poradce, sociální pedagog, školní psycholog nebo koordinátor inkluze. Ti mohou pomoci klub nastavit tak, aby byl bezpečným a přátelským prostředím pro společně strávený čas před začátkem vyučování, ve kterém se mohou žáci navzájem obohacovat, a třeba i dále rozvíjet. Žáci díky tomu získávají a upevňují si pocit, že je kolem nich řada lidí (kromě jejich vlastní rodiny), kterým záleží na jejich budoucnosti.

Mají na snídaňové kluby nárok všechny děti nebo jen děti se sociálním znevýhodněním či vybrané na základě jiného ukazatele?

EN: Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že nejúspěšnější jsou takové kluby, které jsou dostupné pro všechny a zároveň jsou v nich snídaně poskytovány zdarma tak, aby žádné dítě nebylo stigmatizované. Školy jsou metodicky vedeny k tomu, aby do jejich klubů chodilo co nejvíce žáků, a aby ani ti, kteří na vyučování přicházejí na poslední chvíli nebo pozdě, nezůstávali o hladu. To je však ideální varianta, kterou se nedaří prosadit všude, ať už kvůli finančním, organizačním nebo prostorovým omezením.

OH: Dobře fungovat mohou i kluby, které se orientují na určitou, předem definovanou, skupinu žáků. V rámci našeho projektu je snídaňový klub primárně zaměřen na žáky se sociálním znevýhodněním, v souladu s konceptem společného vzdělávání se ale mohou účastnit i ostatní žáci školy. Třeba ti, kteří mají prokazatelně hlad, docházejí na vyučování pozdě nebo mají problémy s docházkou či chováním. Pokud by škola ráda postupně otevřela svůj snídaňový klub všem, ale současný rozpočet jí to neumožňuje, může jí s výběrem žáků pomoci školní poradenské pracoviště a své služby nabízíme i my. Velký potenciál v sobě skrývá sponzoring, propojení klubu s místní komunitou, případně i s jinými iniciativami, které se zabývají školním stravováním. Je pro nás důležité hledat společně se školami cesty, které jim budou ušité na míru jejich aktuální situaci, potřebám i možnostem. Samozřejmě, že s ohledem na žáka a jeho potřeby.

Jak to funguje?

EN: Pro snídaňové kluby neexistuje jeden univerzální návod: každá škola je jiná a má různé potřeby. Jednotlivé modely lze navzájem kombinovat. Cíle každého z nich jsou trochu jiné, modely se mezi sebou liší i typem poskytovaného jídla či možnostmi pro zapojení samotných žáků a doprovodných aktivit. Většina modelů se neobjevuje v čisté formě a školy si je uzpůsobují tak, aby byly realizovatelné v jejich specifických podmínkách.

OH: Jak říká Eva, dává nám smysl ponechat školám svobodu v hledání svého modelu, koneckonců je to pro většinu z nás úplně nová zkušenost, a tak je pravděpodobné, a vlastně i žádoucí, když budeme objevovat a zkoušet různé varianty. Kluby můžeme například realizovat ve školních jídelnách, cvičných kuchyňkách, knihovnách, ve třídách, ale také formou balíčků, které si děti ráno vyzvedávají na předem určených místech. Snídaně mohou být teplé i studené, připravované přímo ve škole, ale je možné je i objednat. Zejména na prvním stupni se osvědčuje doplňovat snídaňové kluby o další aktivity, vedené zaměstnanci školy nebo mentory z řad starších žáků. Aktivity mohou zahrnovat hry, pohyb, hudbu, ale i podporu při vypracovávání domácích úkolů nebo učení.

Lze snídaňové kluby přirovnat k obědům zdarma? Mají nějaké společné jmenovatele i typy podpory?

OH: Společným jmenovatelem je určitě snaha o nasycení dětí ohrožených hladem a vědomí, že teprve potom se mohou učit a dosahovat dobrých školních výsledků. Oproti obědům se se snídaněmi pojí jednodušší vykazování, nejsou zatíženy tak složitou administrativou. Například s nevyzvednutými snídaněmi si školy mohou snadno poradit tak, že z nich připraví svačinky, které si děti mohou vyzvednout kdykoliv během dne nebo odnést s sebou.

EN: Další podstatný rozdíl vidím v tom, že na nastavení snídaňového klubu se kromě zaměstnanců školy mohou podílet i samotné děti a rodiče. Škola tak může snadno zjistit, jaká jídla preferují, nastavit svůj model tak, aby se snídaně dostala ke všem dětem, které ji potřebují. Díky intenzivní komunikaci ví a kontinuálně vyhodnocuje, co žáci skutečně ocení, co je pro účast na klubu motivuje, co naopak vidí jako překážky. Díky zapojení asistentů pedagoga nebo jiných podpůrných profesí může kluby využít i pro lepší a cílenější podporu žáků se sociálním znevýhodněním, která se nemusí omezovat jenom na budovu školy. A přidanou hodnotou je i důraz na budování podpůrného prostředí.

Jak školám, které mají o založení klubu zájem, můžete pomoci?

EN: Nejdůležitější formou pomoci je samozřejmě financování. Příspěvek na provoz snídaňových klubů obsažený ve výzvě Podpora rovných příležitostí činí 20 korun na žáka a den. Zároveň zahrnuje financování personálu ve výši 210 korun na hodinu a skupinu do 25 dětí. Vhodnou kombinací dalších nástrojů obsažených ve výzvě je možné získat dostatečnou personální kapacitu potřebnou pro realizaci klubu a navázat jej na další aktivity, které škola realizuje. Kromě finanční pomoci bych ráda zmínila ještě podporu metodickou. Konzultanti, metodici a garanti z NPI mohou školám pomoci s nastavením cílů a zaměřením klubu.

OH: Rádi se školou probereme její situaci, pomůžeme s rozhodnutím, zda kluby nejprve otestovat v menším rozsahu a postupně rozšiřovat o další skupiny žáků a aktivity, nebo zda rovnou začít s ostrým provozem. Provedeme školy úvodní rozvahou a plánováním, pomůžeme zacílit klub na vybrané skupiny žáků, popřípadě hledat způsoby, jak jej otevřít všem. Můžeme pomoci i s komunikací s rodiči, propagací klubu a nápady, jak jej začlenit do každodenního života celé školy nebo jak zajistit jeho udržitelnost. Společně můžeme nastavit i nástroje pro monitoring a evaluaci a na základě sebraných dat a zpětné vazby kluby vylepšovat. Školy s námi mohou diskutovat své pokroky, ale i výzvy, překážky a problémy, se kterými se potýkají. Kromě individuálních nebo skupinových konzultací budeme v rámci nabídky vzdělávání realizovat i webináře zaměřené na zakládání a provoz snídaňových klubů. Pomůžeme snídaňové kluby propojit i s dalšími nástroji, které projekt nabízí.

Kde hledáte inspiraci?

EN: Základním zdrojem inspirace pro nás byly snídaňové kluby z anglicky mluvících zemí. V tomto prostředí fungují již desítky let, prošly si různými fázemi pokusů a omylů a poskytují cenné poznatky o tom, jak vypadá úspěšný klub. A díky nim víme, jak je důležité, aby si školy hledaly vlastní cesty a využívaly při tom dostupnou podporu, ať už metodickou či jinou. Mají řadu zkušeností s tím, jak snídaňové kluby rozšířit mezi co nejvíce dětí, jak do jejich chodu zapojovat žáky – a formou dobrovolnictví i rodiče nebo jiné členy místní komunity.

OH: Ty příklady, které jsme nastudovaly, mě nadchly hlavně tím, že otevírají velký prostor pro kreativní řešení. V Austrálii jsou kluby napojené na potravinové banky a v centru jejich pozornosti je dobrovolnictví. Viděli jsme například klub, kde jednou týdně vydává jídlo uniformovaný policista nebo třeba záchranář. Jako dobrovolníky zapojují seniory, jinde mají snídaňový tým, složený z žáků, který se stará o hladký chod klubu. Setkaly jsme se i s tím, že součástí klubů je třeba čištění zubů a edukace o zdravém životním stylu. Jinde kladou důraz na ekologii a klub mají propojený například se školní zahradou. Úžasné jsou i zdroje, které mají kluby k dispozici, a organizace, které se je snaží podporovat. Ze všech příkladů se ukazuje, jak mohou kluby skutečně přispívat k budování celé školní komunity a mít přesah i za jejími zdmi.

EN: Ještě bych ráda dodala, že nějakou inspiraci máme samozřejmě i v ČR, byť tu zatím nejsou snídaňové kluby tolik rozšířené ani systémově uchopené. Školy se zapojují například do Férových snídaní, pořádají projekty, jako je Snídaně s knihou, některé prostřednictvím snídaní pořádají komunitní nebo fundraisingové aktivity. Kolem roku 2015 začaly některé školy poskytovat pravidelné snídaně ve školních jídelnách. Lídrem a asi vůbec první školou, která se do snídaňových klubů pustila, byla kladenská ZŠ Vašatova, kde se kromě dětí mohli ráno přijít najíst i jejich rodiče. Platili za to tenkrát 20, respektive 30 korun. Pokud někde takové kluby fungují dodnes, rády o nich uslyšíme.

Kde najdou zájemci více info?

OH: Pro školy budeme postupně budovat knihovnu dostupných zdrojů. Jako první materiál představujeme metodickou kuchařku, která poskytuje základní přehled o tom, co snídaňové kluby jsou, a návod, jak na ně. Obsahuje i přílohovou část a v ní praktické materiály, se kterými mohou školy při plánování klubů pracovat. S tím, jak budou školy snídaňové kluby zavádět, budeme doplňovat i konkrétní příběhy, vzorové jídelníčky a recepty nebo tipy na aktivity, které lze v rámci klubů realizovat. Budeme zveřejňovat také inspirativní příklady, kdy se školám podaří kluby propojit s dalšími nástroji a projekty.

Na dotazy odpovídaly: Bc. Eva Nováková, metodička (sociální intervence), a Mgr. Olga Havlátová, odborná garantka (sociální intervence) pro projekt Podpora rovných příležitostí.