Ilustrační foto | FOTO: APIV B
Mnoho věcí, jak v životě, tak na pracovišti, změnit nemůžete. Existuje však mnoho oblastí, na kterých můžete pracovat, a aktivně tak přispívat k vlastní spokojenosti. Spokojenost je vlastně zážitková dimenze, která se dá vyjádřit škálou mezi dvěma protiklady – spokojenost a nespokojenost [2]. Velký význam pro pracovní spokojenost učitelů má předcházení stresu. Tudy vede cesta k tomu, jak se na škále spokojenost–nespokojenost neustále přibližovat k pólu „spokojenost“.
Pokud jste na většinu otázek odpověděli „ano“, pak jste patrně ohroženi stresem. Slovy A. Millera, amerického dramatika a esejisty: můžeme získat sílu, abychom změnili věci, které změnit můžeme; trpělivost, abychom snášeli věci, které změnit nemůžeme, a moudrost, abychom obojí od sebe odlišili. Naše postoje jsou modifikovatelné, můžeme je měnit. Co konkrétně tedy můžete ovlivnit a snížit tak riziko stresu? Zkuste se řídit následujícím:
Za nějaký čas si vypracujete proti stresovým faktorům určitou odolnost. Zhodnocovat svoje počínání můžete každý večer ještě před tím, než na vás padne únava. Ke každé položce si poznamenejte, jak se vám daří ji naplnit. Označte si například ty, které jste si osvojili. Postupem času by mělo značek pochopitelně přibývat. Tomuto osobnostnímu nastavení – odolnosti – se říká hardiness [1].
Pro další informace vyhledejte Inventář hardiness autora K. Paulíka[2]. Inventář obsahuje 50 položek, na které odpovídáte připsáním bodů ze čtyřbodové škály (0 znamená, že položka není pravdivá, není to tak, 1 znamená, že na tom asi část pravdy je, 2 znamená, že je na daném výroku hodně pravdy, a 3 znamená, že je to přesně tak, přesně to souhlasí). Škálu najdete v monografii Psychologické aspekty pracovní spokojenosti učitelů.
[1] KUPKA, M. (2012). Syndrom vyhoření. Valašské Meziříčí: OA a VOŠ, s. 13.
[2] PAULÍK, K. (1999). Psychologické aspekty pracovní spokojenosti učitelů. Ostrava: Universitas Ostraviensis, 133–135.
Může člověk regulovat zvládání stresu a tím ovlivňovat činnost mozku a autonomního nervového systému? Emoční první pomoc (EmotionAid®) je technika, která pomáhá uvolnit nahromaděný stres a zlepšit duševní pohodu. Tato metoda využívá jednoduchých cvičení a praktických kroků, které můžete provádět sami nebo s pomocí druhých lidí. Díky ní můžete zvládat náročné situace a posílit odolnost vůči stresu. Je také vhodná pro vyučující, kteří hledají efektivní způsoby, jak se vyrovnat s každodenní zátěží.
Co mají společného vyučující, vychovatelé, zdravotníci, hasiči, policisté, záchranáři nebo vojáci? Jejich práce je sice posláním, ale velmi náročná. Tito profesionálové jsou v první linii, což znamená, že jsou každý den vystaveni psychické zátěži, která vyvolává stres. Je proto nezbytné čelit stresu, aby se předešlo negativním důsledkům na zdraví. Ve dvoudílném seriálu se dozvíte více o metodě somatického prožívání a technice emoční první pomoci a naučíte se jejich principy pro samostatnou praxi.
Jaké jsou různé role, které plní třídní učitel? Jaké základní schopnosti a znalosti by měl mít každý učitel, který si přeje stát se třídním učitelem? A má učitel, který se pro třídnictví rozhodne dobrovolně, větší šanci na úspěch? V našem textu se nachází deset klíčových kroků, které pomohou nováčkům v učitelském povolání zorientovat se v průběhu školního roku, počínaje přípravným týdnem.