Jak bojovat proti stresu a být spokojeným pedagogem

Ilustrační foto | FOTO: APIV B

Mnoho věcí, jak v životě, tak na pracovišti, změnit nemůžete. Existuje však mnoho oblastí, na kterých můžete pracovat, a aktivně tak přispívat k vlastní spokojenosti. Spokojenost je vlastně zážitková dimenze, která se dá vyjádřit škálou mezi dvěma protiklady – spokojenost a nespokojenost ^[2]. Velký význam pro pracovní spokojenost učitelů má předcházení stresu. Tudy vede cesta k tomu, jak se na škále spokojenost–nespokojenost neustále přibližovat k pólu „spokojenost“.

Přejít na test

Pokud jste na většinu otázek odpověděli „ano“, pak jste patrně ohroženi stresem. Slovy A. Millera, amerického dramatika a esejisty: můžeme získat sílu, abychom změnili věci, které změnit můžeme; trpělivost, abychom snášeli věci, které změnit nemůžeme, a moudrost, abychom obojí od sebe odlišili. Naše postoje jsou modifikovatelné, můžeme je měnit. Co konkrétně tedy můžete ovlivnit a snížit tak riziko stresu? Zkuste se řídit následujícím:

1. Netlačte na výkon. Není pravda, že člověk, který je výkonnější, kvalitněji pracuje. 
2. Nebuďte k sobě přehnaně kritičtí. Omezte kritiku, posilujte sebeúctu.
3. Pokud zaznamenáte pocit nedostatečného výkonu při vysokém nasazení, nevšímejte si ho, anebo při současném výskytu únavy přerušte činnost, pokud to jde. Věnujte dostatek času odpočinku. Nejpřirozenějším odpočinkem je spánek. 
4. Nesnažte se být nejlepší ve všem. Není možné toho dosáhnout. Všichni máme mnoho silných i slabých stránek. Na slabých můžete zapracovat a objevíte jistě i některé další silné stránky. 
5. Nepodléhejte přílišné autocenzuře – nekontrolujte se neustále.
6. Zbavte se strachu, že byste mohli působit směšně. Nemějte strach, že se zesměšníte. Můžete se zesměšnit. Na vaší hodnotě se nic nezmění. 
7. Některé úkoly přenášejte na druhé. 
8. Zbavte se závislosti na názorech druhých. Máte právo být sami sebou. Možná jste zvědaví, co si o vás druzí myslí, ale není to pro váš život přece tak podstatné, abyste tomu vše podřídili. 
9. Mějte vlastní názor, i když je odlišný od názorů většiny, aniž byste se báli následků. Nebojte se vyjádřit vlastní názor bez strachu, že se někomu znelíbíte.
10. Pečovat o druhé je dobré, vhodné a záslužné. Není však dobré pečovat o jiné více než o sebe. Člověk má mít rád druhé lidi stejně jako sám sebe. Ani více, ani méně. 
11. Vyjádřete negativní pocity, pokud usoudíte, že jsou oprávněné. Nepotlačujte negativní pocity ze strachu. Nepotlačujte je ani ve snaze zalíbit se druhým.
12. Nepodceňujte se. Nemějte strach, že nikdy nebudete tak dobří jako jiní. S druhými lidmi vůbec není vhodné se srovnávat. Všichni jsme jedineční, každý má jinou „startovní čáru“. 
13. Nepodrobujte vlastní úsudky tvrdé kritice. Naše vlastní úsudky jsou vždy hodnotné. 
14. Řešte některé problémy „selským rozumem“. 
15. Naučte se přijímat pochvalu. Pokud vás někdo chválí, asi ví proč. Jistě to nebude zase tak často, lidé chválou druhých lidí šetří. Vaše případné rozpaky v tomto ohledu nejsou na místě. 
16. Relaxujte. Meditujte, odpočívejte, dopřávejte si dostatek spánku.
17. Mějte s okolím urovnané vztahy. Zbavte se neústupných hádek a sporů. S okolím komunikujte vždy pozitivně, i když chcete sdělit něco nepříjemného.
18. Veďte sami se sebou konstruktivní, ne sebepoškozující vnitřní monolog. 
19. Ujasněte si vlastní hodnotový žebříček. Sepište si, co je pro vás nejdůležitější. Položky v seznamu uspořádejte sestupně (od nejdůležitější).
20. Naučte se hospodařit s tím, co je objektivně pro všechny lidi nejcennější – s časem. 
21. Pobývejte v přírodě. Choďte na vycházky, na výlety, pohybujte se a dýchejte čistý vzduch. Těšte se rozhledem z vyhlídek a ze všeho krásného kolem sebe.
22. Obklopujte se krásnými lidmi. Pokud vás někdo sráží, škodí, přerušte s ním veškeré kontakty. 
23. Jezte vyváženou a pestrou stravu. Vyhýbejte se konzumování alkoholu a drog zejména v době, kdy jste ve stresu. Tehdy hrozí větší riziko závislosti. Mějte se na pozoru před veškerou závislostí – na práci, na lidech, na věcech. 
24. Pěstujte ve svém volném čase koníčky, zájmy a záliby.
25. Nebuďte pro okolí pasivní. Aktivně do něj zasahujte. Uspořádejte věci kolem sebe tak, aby vás pohled na ně těšil. Netrpte pasivně důsledky. Aktivně ovlivňujte prostředí a celé své okolí. Nebojte se ani radikálních změn. Plánujte, zejména tehdy, když cítíte bezmoc a beznaděj.
26. Nebojte se požádat o pomoc.
27. Věnujte se zábavě. Pěstujte smysl pro humor. Využijte toho, že smích je nakažlivý. Pokud se na vás žáci (nebo kolegové) mračí, vy se usmívejte. Nejen proto, že vás to nic nestojí a hodně lidí to „naštve“, ale právě proto, že i vy je můžete nakazit. Konečně si osvojíte vlastní osobní naladění. Občas se nezapomeňte usmát sami na sebe. Mějte se rádi. Bylo prokázáno, že  velice sobečtí lidé, trpící vlastní pýchou, mají špatný vztah sami k sobě. Nemají se rádi. V důsledku tudíž nemohou mít dobré vztahy ani s ostatními lidmi. Přijetí sama sebe není nekritická sebeláska. 

Za nějaký čas si vypracujete proti stresovým faktorům určitou odolnost. Zhodnocovat svoje počínání můžete každý večer ještě před tím, než na vás padne únava. Ke každé položce si poznamenejte, jak se vám daří ji naplnit. Označte si například ty, které jste si osvojili. Postupem času by mělo značek pochopitelně přibývat. Tomuto osobnostnímu nastavení – odolnosti – se říká hardiness ^[1]. 

Pro další informace vyhledejte Inventář hardiness autora K. Paulíka^[2]. Inventář obsahuje 50 položek, na které odpovídáte připsáním bodů ze čtyřbodové škály (0 znamená, že položka není pravdivá, není to tak, 1 znamená, že na tom asi část pravdy je, 2 znamená, že je na daném výroku hodně pravdy, a 3 znamená, že je to přesně tak, přesně to souhlasí). Škálu najdete v monografii Psychologické aspekty pracovní spokojenosti učitelů. 

Literatura:

[1] KUPKA, M. (2012). Syndrom vyhoření. Valašské Meziříčí: OA a VOŠ, s. 13.

[2] PAULÍK, K. (1999). Psychologické aspekty pracovní spokojenosti učitelů. Ostrava: Universitas Ostraviensis, 133–135.