Ilustrační foto / FOTO: Freepik
Rozumově nadaný žák s přidruženými speciálními vzdělávacími potřebami má nadprůměrnou inteligenci, jeho potíže však natolik poutají pozornost a přebíjejí nadání, že žák působí jako zcela průměrný. Například rozumově nadaný žák se specifickou poruchou učení má vysoký potenciál, ale zároveň má v konkrétních oblastech učení potíže. [1] Jeho nadání tak často zůstává skryté.
Mnohdy se stává, že žákovi byl v raném dětství diagnostikován určitý hendikep, ale testování ze zjevných příčin (např. kvůli věku) nemohlo odhalit nadání. Nebo nebyla diagnostika na rozumové schopnosti přímo zaměřena. Následná reedukace je tedy nezbytná – jako první krok pro to, aby žák mohl rozvíjet své nadání.
Obecně je možné charakterizovat rozumově nadané žáky s dvojí výjimečností v oblasti jejich předností a omezení takto [2]:
Příznivé projevy rozumového nadání | Možná omezení |
|
|
Kazuistika: Vojta, 4. ročník ZŠ
Vojta od nástupu na základní školu nikterak nevyčníval. Zvládal učivo obdobně jako jeho spolužáci. V matematice byl vždy nejrychlejší a příklady měl správně. Ale už od počátku 1. ročníku byly patrné jeho potíže v grafomotorice. Obtížně zvládal psát tvary písmen. Později se připojily potíže při psaní delších slov a následně vět. Vynechával písmena, slova spojoval, vynechával diakritická znaménka.
V matematice stále dosahoval výborných výsledků, oblíbil si „matematické oříšky“, začaly se u něj ale objevovat potíže při řešení slovních úloh, které si sám musel přečíst a vypracovat. Na konci 2. ročníku mu byla v pedagogicko-psychologické poradně diagnostikována dyslexie a dysgrafické obtíže. Na základě diagnostiky začal Vojta docházet ke školní speciální pedagožce na reedukace specifických poruch učení. Speciální pedagožka zaškolila v péči o Vojtu v domácím prostředí rodiče a také ve výuce byly uplatňovány vhodné metody práce. Díky efektivní reedukaci došlo u Vojty k výraznému zlepšení deficitních oblastí. V matematice neměl už výrazné obtíže se čtením a porozuměním textu.
Učitelka si začala všímat, že Vojta dosahuje v matematice výborných výsledků a vyžaduje stále náročnější zadání. Proto bylo při pravidelném vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně kromě diagnostiky poruch specifických poruch učení zkoumáno také Vojtovo nadání v oblasti matematiky, které se následně potvrdilo.
Na Vojtově příkladu se potvrzuje, že až díky reedukaci specifických poruch učení bylo odhaleno nadání, které by jinak mohlo zůstat skryto.
Pro následnou identifikaci rozumového nadání u žáka, který byl v minulosti již diagnostikován jako žák se speciálními vzdělávacími potřebami (a u kterého probíhala/probíhá reedukace), je klíčová zejména všímavost učitele k projevům nadání:
Kazuistika: Markéta, 7. ročník ZŠ
Už od narození bylo jasné, že Markétin vývoj neprobíhá rovnoměrně. Patrné bylo svalové napětí, potíže s hybností celého těla. Byla diagnostikována kvadruparetická forma dětské mozkové obrny. Ačkoliv pravidelně rehabilitovala, její hybnost je značně omezena a prognóza do budoucna není příznivá. Ve většině fyzických činností je odkázána na pomoc druhé osoby. Ve velmi omezené míře je schopna sebeobsluhy. Dokáže držet hrnek s násadkou na pití. Omezeně dokáže pracovat na počítači díky upravené klávesnici. Oblékání, osobní hygienu, pohyb na vozíku nezvládá, musí být krmena.
Kvůli těžkému postižení a následným omezením hybnosti měla vždy kolem sebe pečující osoby – rodiče, později asistenty a pečovatele (jak ve škole, tak v domácím prostředí). Péče o Markétu byla vždy zaměřena na její tělesný rozvoj a pomoc při fyzických činnostech. Markéta nastoupila do běžné základní školy do třídy zdravých dětí. Vždy bez větších obtíží zvládala učivo.
Ačkoliv ji už v 1. ročníku zaujala angličtina, nikdo z okolí tomu nevěnoval pozornost. Své dovednosti v angličtině také mohla obtížně projevit, jelikož její mluvený projev je výrazně omezen poruchou řeči (symptomaticky k dětské mozkové obrně).
Až po přechodu na 2. stupeň a se změnou učitelky angličtiny došlo ke změně. Učitelka si všimla Markétina nadání pro cizí jazyk. Hledala možnosti, jak ji v této oblasti i přes značná omezení rozvíjet. Zajistila počítačové programy, které byla Markéta schopna samostatně ovládat, zajistila poslechová cvičení, zorganizovala její účast na olympiádě z anglického jazyka. Na popud učitelky jí rodiče zařídili soukromé lekce angličtiny.
Markéta se rozvíjí především v práci s anglicky psaným textem na počítači. V budoucnu by právě v této oblasti chtěla najít své uplatnění. Kromě samotného rozvoje nadání v lingvistické oblasti došlo ke zvýšení Markétina sebevědomí. Nyní ví, v čem je dobrá a v čem se může zdokonalovat i přes svůj hendikep.
Na příkladu Markéty je zřejmé, že je u žáků s dvojí výjimečností nutné se zaměřovat nejen na postižení, ale také na rozumové nadání. A k jeho rozvoji také nacházet vhodné prostředky, což v případě Markéty byly digitální technologie s využitím speciálních pomůcek, soutěže a aktivity nad rámec školní výuky.
U nadaných žáků s přidruženou poruchou učení může nastat situace, kdy u nich porucha učení nebude během docházky na základní či střední školu nikdy diagnostikována. Rozumově nadaný žák s nediagnostikovanou dyslexií například více těží z ústního výkladu učitele, pochytí informace z videí, nahrávek, čímž kompenzuje obtíže při čtení psaného textu. Při čtení textu pak využívá kontextu, odhaduje a hádá části slov a vět tak, že učitel si ani nemusí všimnout, že má se čtením problémy. Z pohledu učitele se může jednat o nenápadného žáka s průměrnými školními výkony. Z českého jazyka může mít nediagnostikovaný žák s dvojí výjimečností po celou dobu školní docházky průměrný prospěch. [4]
Pro žáka nicméně takováto kompenzace poruchy rozumovým nadáním představuje v mnoha směrech zátěž. Žák si uvědomuje, že má určité obtíže, že se mu v některých oblastech vzdělávání nedaří, že se musí spolehnout na svůj odhad. To s sebou může přinášet snížené sebevědomí, malou důvěru ve vlastní schopnosti, obavy z neúspěchu. Žák v této situaci nemá celkově vhodné podmínky, aby mohl rozvíjet své nadání.
Příklad z praxe:
Pavel, žák druhého stupně základní školy, v minulosti neměl a ani v současné době nemá diagnostikované nadprůměrné rozumové nadání a dyslexii společně s oslabenou pracovní pamětí. V českém jazyce má průměrný prospěch. Učitel českého jazyka se domnívá, že se jedná o po všech stránkách průměrného žáka, který je spíše slabším čtenářem a v písemném projevu má vždycky nějaké chyby. Učitel matematiky si povšiml, že Pavel je schopen řešit samostatně některé náročné matematické úlohy. Zároveň ale zaznamenal, že v jednoduchých početních úkolech má Pavel „školácké“ chyby. Někdy si dokonce Pavel nemohl zpaměti vybavit násobilku. Učitel uzavřel své pozorování s tím, že se jedná o poněkud nedbalého žáka, který má sice určité vlohy pro matematiku, ale není schopný se naučit pořádně základní látku.
Ve škole není zvykem si předávat podrobné informace o žácích a učitel matematiky s kolegy své závěry neprobíral. Mínění vyučujících o Pavlovi je tedy následující: jde o průměrného žáka, který je spíše nedbalý. Mohl by se více učit, osvojit si lépe základní znalosti.
Pavel je plachý žák, který toho moc nenamluví. V hodinách matematiky, i když ho hodně baví, se na sebe nesnaží nijak upozorňovat. V matematice totiž docela chybuje. Stává se mu, že si špatně přečte zadání, nebo začne dělat výpočty s jiným číslem, a špatně pak snáší připomínky učitele, že by se měl lépe soustředit na práci a osvojit si konečně základní učivo. Spíše si rád počítá příklady sám doma. Maminka Pavlovi domluvila jednou měsíčně schůzky s její bývalou kolegyní z práce, kterou na střední škole bavila matematika. Ta společně s Pavlem počítá matematické příklady pro střední školu. Pavel se ale o tom ve škole nikomu nezmínil.
Tip:
Sdílení informací o žácích, kteří vynikají v některých činnostech, anebo naopak mají v některých činnostech potíže, může učitelům usnadnit prvotní identifikaci dvojí výjimečnosti.
U nadaných žáků s přidruženými speciálními vzdělávacími potřebami, kteří nikdy nebyli diagnostikovaní jako nadaní žáci, se výraznější obtíže až selhávání při studiu mohou objevit až ve druhé polovině střední školy, u maturitní zkoušky, na vyšší odborné nebo vysoké škole. Velký objem učiva, mnoho zkoušek naráz po sobě, nutnost sepsat obsáhlou odbornou práci – to vše pro ně může najednou představovat nadměrnou zátěž. Tito studenti pak mohou předčasně ukončovat studium, opakovat studium, anebo měnit studijní obor / školu.
Včasná identifikace a diagnostika těchto studentů už v průběhu povinné školní docházky by výrazně pomohla eliminovat popisované problémy na vyšších stupních vzdělávání.
Příklad z praxe:
Rozumově nadaný student s přidruženou poruchou pozornosti s hyperaktivitou se po nesložení několika zkoušek v 2. semestru vysoké školy rozhodl vyhledat odbornou pomoc. Studentovi hrozilo ukončení studia. Po absolvování diagnostiky mu bylo poskytnuto více času na sepsání odborné práce, pomoc při strukturování textu odborné práce a větší časová dotace během skládání zkoušek.
Pro úspěšnou identifikaci žáka s dvojí výjimečností je nezbytná komunikace a spolupráce více aktérů: třídního učitele, ostatních vyučujících, školních poradců a odborníků ze školských poradenských zařízení.
Odborníci v pedagogicko-psychologických poradnách disponují dostatečně bohatou nabídkou diagnostických nástrojů, díky kterým jsou schopni rozlišit, ve které oblasti je žák rozumově nadaný, a kde se naopak projevuje porucha učení. Diagnostiku je navíc možné v určitém časovém intervalu opakovat, případně využít různé typy diagnostických nástrojů. Odborník z poradny může uskutečnit pozorování žáka ve třídě, významným vodítkem může být i rozhovor s rodiči o zájmech dítěte.
Podporou nejen pro školu, ale také pro rodiče mohou být státní i nestátní organizace, které se na problematiku nadání zaměřují. Mensa Česká republika nabízí kromě testování rozvíjející aktivity jako klub nadaných, kluby na hraní deskových her, logickou olympiádu, vzdělávání pedagogů apod. Mimořádně rozumově nadané děti podporuje také Qiido, nadační fond. Nabízí poradenství pro rodiče i školy, pořádá pro ně i setkání. Rozvoji pedagogů v oblasti vzdělávání nadaných žáků se věnuje také Národní pedagogický institut ČR v rámci portálu talentovani.cz. Při Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity působí Centrum rozvoje talentovaných dětí, které se zaměřuje na podporu diagnostiky nadání, vzdělávání pedagogů, výzkumnou činnost, hledání příkladů zahraniční dobré praxe apod.
Včasná identifikace těchto žáků a včasná reedukace poruch hraje důležitou roli v rozvoji jejich sebedůvěry, pozitivního sebepojetí a možnosti dále úspěšně rozvíjet své nadání. Žáci, kteří nebyli nikdy identifikováni a diagnostikováni, a to ani ohledně nadání, ani ohledně specifických vzdělávacích potřeb, mohou mít potíže se zdravou sebedůvěrou, s motivací ke vzdělávání, se studiem na vyšších stupních vzdělávání. Může se u nich objevit odložený rozvoj nadání, případně hrozí riziko, že své nadání vůbec nerozvinou.
O tématu dvojí výjimečnosti si více můžete přečíst v textech Nadaný žák s dyslexií: Jak s ním pracovat nebo si poslechněte podcast Můj dobrý výkon přičítali náhodě, kde si redaktorka povídá o zkušenostech se základní a střední školou, pocitech, obtížích a úspěších s datovou analytičkou a studentkou VŠ Janou, u které se setkala dysortografie s talentem na matematiku.
[1] KONEČNÁ, V. (2010). Sebepojetí a sebehodnocení rozumově nadaných dětí. Brno: Masarykova univerzita.
[2] PORTEŠOVÁ, Š. (2011). Rozumově nadané děti s dyslexií. Praha: Portál.
[3] MACHŮ, E. (2006). Rozpoznávání a vzdělávání rozumově nadaných dětí v běžné třídě základní školy: příručka pro učitele a studenty učitelství. Brno: Masarykova univerzita.
[4] JURÁŠKOVÁ, J. (2003). Základy pedagogiky nadaných. Pezinok: Formát.
[5] HŘÍBKOVÁ, L. (2012). Rizikové skupiny, typy a profily nadaných žáků (studentů). Svět nadání. Praha: Národní institut pro další vzdělávání.
Jak poznat nadané děti předškolního věku nebo nadaného žáka? IQ test vám stačit nebude. Vezměte si na pomoc náš dotazník a tipy, jak nadání podpořit.