Z podpory dětí a žáků, kteří se ve škole nedomluví česky, plynou benefity pro všechny

Proč je důležité, aby se školy podpoře dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem systematicky věnovaly? Co tím získají žáci a žákyně ale i škola samotná? 

Je potřeba podporovat děti a žáky, kteří se ve škole nedomluví česky a pro něž je vzdělávání složitější. Benefity z toho plynou pro všechny strany – všem se otvírají nové obzory a rozšiřuje se povědomí o odlišnostech. Zároveň podpora vytváří prostředí, kde se ostatní učí ohleduplnosti a vzájemné pomoci. 

Benefit pro učitele spočívá určitě i v tom, že pokud takové děti dostanou včas podporu, budou mnohem lépe chápat, co se v hodinách děje, a budou se dříve zapojovat do práce i dění ve třídě. Tyto děti často přinášejí novou perspektivu a nové úhly pohledu do zažitých kolejí. 

Škola, která podporuje integraci žáků s odlišným mateřským jazykem a buduje pro ně vlídné prostředí, má také velký vliv na to, jak se tyto děti budou cítit přijaty do společnosti a jak budou mít vůli se podílet na její prosperitě. 

S jakými nejčastějšími výzvami se podle vás školy potýkají? 

V oblasti integrace dětí, které přicházejí z cizích zemí bez znalosti vyučovacího jazyka, jsme se v ČR za poslední roky hodně posunuli. Školy mají mnohdy větší možnosti, jak tyto děti podporovat. Určitě je ale co zlepšovat a rozvíjet. Setkávám se s mnohem větší otevřeností a vstřícností škol a pedagogů, máme skvělé učitele s velmi lidským přístupem. Vždy je složité a náročné najít individuální cestu pro každé dítě. Výzvou mohou být různorodé skupiny dětí při výuce češtiny jako druhého jazyka, ale i podpora žáků, kteří již částečně česky umí, a jejich co největší zapojení do výuky, či hledání řešení v situacích způsobených například tím, že rodiče cizinci často nerozumí češtině, ale také nerozumí českému vzdělávacímu systému. Je proto mnohem náročnější a dá to větší práci najít s těmito rodiči společnou řeč a nastavit spolupráci, ale na druhou stranu ke stejným nedorozuměním může docházet i s českými rodiči. Hledání společného jazyka pedagogů a rodičů vidím jako jednu z výzev. V oblasti integrace cizinců pak vidím jako jednu z výzev nalezení způsobu, jak do výuky češtiny jako druhého jazyka, na kterou mají děti již ze zákona nárok, zapojit více dětí, hlavně z menších škol mimo velká města. 

Jak konkrétně NPI podporuje vedení škol? 

NPI se dlouhodobě snaží podporovat vedení škol orientací v tématu, hledáme pro ně informace, propojujeme je s praxí a nabízíme sdílení toho, co se podařilo. Naši koordinátoři v krajích jsou k dispozici každému, nejen z vedení škol, kdo hledá informace, řeší nějaký problém ve škole nebo se snaží najít způsob, jak podpořit konkrétní dítě. Konzultace, materiály, informace a v neposlední řadě podpora službami, jako je tlumočení schůzek s rodiči či překlady materiálů – to vše mohou využívat bezplatně. A hlavně jsme tu jako někdo, kdo je připraven dát hlavy dohromady a nad řešením se s nimi zamyslet a pomoct hledat cesty. 

A co NPI nabízí školním poradenským pracovištím, jednotlivým pedagogům a pedagožkám a dalším zaměstnancům škol? 

Pro učitele připravujeme širokou škálu bezplatných webinářů v odpoledních hodinách, kde se věnujeme aktuálním tématům, která ve školách při vzdělávání dětí s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka rezonují. Sbíráme pro ně materiály, snažíme se mít všechny informace pohromadě, aby to nemuseli všechno vědět sami, ale mohli se na nás obrátit, když to zrovna potřebují. Nabízíme bezplatné tlumočnické a překladatelské služby, zajištění finančních prostředků na adaptačního koordinátora, který pomáhá v prvních dnech cizincům v nové škole, nebo například také učebnici češtiny jako druhého jazyka a hlavně kurikula češtiny jako druhého jazyka pro mateřské školy, základní školy i střední. Je to takový „jízdní řád“, jak a co učit v češtině jako druhém jazyce. Letos na podzim jsme spustili v režimu pilotního programu výuku češtiny jako druhého jazyka online pro středoškoláky a také nově podporujeme doučování na ZŠ jako přípravu na přijímací zkoušky pro žáky s OMJ, které se zaměřuje na jazykovou připravenost.  

Snažíme se ulehčit práci všem učitelům i dalším lidem, kteří se ve školském terénu pohybují, tak aby nemuseli všechno řešit sami, ale věděli, kam se obrátit, když to potřebují. Pak mohou mnohem víc své energie věnovat péči o děti ve škole. 

Co dalšího tady na webu lidé najdou? 
Najdou zde návody, jak postupovat, když dítě přichází nově do školy, jak jednat s rodiči, co nejdříve zabezpečit, jak učit první slova. Najdou zde také právě kurikula češtiny jako druhého jazyka, přehled různých učebnic, metodik a návodů. Najdou zde také aktuality, informace o interkulturních rozdílech nebo třeba inspiraci. Samozřejmě zde najdou kontakty na veškeré koordinátory této problematiky v krajích i odkazy na stránky krajských úřadů, které zveřejňují školy určené k realizaci bezplatné jazykové přípravy. 

Co vás osobně na téhle práci baví? 

To, co děláme, považuji za smysluplné – pomáhat lidem ve školství tak, aby se necítili ztracení v legislativě, v možnostech, v tom, jak pracovat ve třídě s dětmi, které nerozumí zcela dobře češtině, to je něco, co mě opravdu baví. Mám okolo sebe skvělé spolupracovníky, kteří přistupují k naší práci poctivě. To, že budeme všichni přistupovat k věcem pozitivně, dopadá zásadně na děti ve školách, zejména na děti, které přicházejí nově. To, jak je přijmeme ve školách, rozhodne o jejich budoucí vzdělávací a mnohdy životní dráze, proto doufám, že tu cestu pro všechny děláme hezčí, lehčí a pohodovější, což má vliv na učení. A pokud se daří dělat školy místem, kde se děti cítí dobře, vyrůstají v nich zralejší a kooperativně naladění jedinci, z čehož těží celá společnost. 

V neposlední řadě mě baví možnost spolupráce s organizacemi a lidmi, kteří považují téma integrace cizinců za důležité. Setkávám se pracovně s báječnými srdcaři, kteří pro téma dýchají, a to je vždy v pracovním životě inspirující. 

Jaký posun byste ve vašem tématu přála českému školství do následujících let? 

Českému školství bych přála, aby se posunulo od posuzování dětí a jejich výkonů k podpoře a rozvoji toho, v čem jsou dobré. U dětí s nedostatečnou znalostí češtiny je to obzvlášť důležité. Neříkám tím, že by ze škol měl zmizet důraz na znalosti, ale přála bych si, abychom se všichni naučili dělat chyby bez stresu a s vědomím, že nás posouvají a učí, jak dělat věci lépe. Přála bych si, aby se to stalo vnitřním nastavením. Věci se postupně mění a věřím i vím, že je to v některých školách standard, ale bylo by fajn, kdyby se to stalo standardem i v hlavním vzdělávacím proudu. 

Halka Smolová Závorová 

Vystudovala Husitskou teologickou fakultu, obory religionistika a psychosociální vědy. Působila v oblasti prevence návykových látek a na pražském magistrátu, byla u zrodu konceptu průtokových tříd. V Praze také rozvíjela podporu žáků s odlišným mateřským jazykem a nastavila podobné programy pro střední školy. 

Od roku 2019 působí v Národním pedagogickém institutu, kde se podílí na rozvoji a nastavování služeb v oblasti integrace cizinců. Spolupracuje přitom se státními institucemi i neziskovými organizacemi a přispívá k tomu, aby podpora žáků byla systematická a efektivní. 

Více o tématu