Rozvoj digitálních kompetencí u žáků s poruchou autistického spektra, díl II.

Zdroj: Ideal Connect. (n.d.). SymWriter screen 2 [Obrázek]. Ideal Connect. https://tools.idealearning.eu/wp-content/uploads/sites/2/2024/04/symwriter_screen2.webp 

Digitální technologie se v současném vzdělávání stávají významným nástrojem podpory učení, komunikace i sociálního zapojení žáků. U žáků s poruchou autistického spektra (PAS) mají zvláštní význam zejména proto, že mohou podporovat strukturované učení, usnadňovat komunikaci, rozvíjet sociální dovednosti a napomáhat orientaci v běžných životních situacích. Vhodně zvolené digitální nástroje přispívají k individualizaci vzdělávání, posilují motivaci k učení a vytvářejí předvídatelné a  bezpečné prostředí odpovídající specifickým vzdělávacím potřebám těchto žáků. Současně podporují rozvoj digitálních kompetencí, které představují důležitou součást základního vzdělávání a jsou nezbytné pro aktivní zapojení do života v současné digitální společnosti. 

Rozvoj digitálních kompetencí jako součást základního vzdělávání, význam podpory žáků s poruchou autistického spektra v oblasti rozvoje digitálních kompetencí   

Rozvoj digitálních kompetencí je v současném pojetí základního vzdělávání chápán jako jedna z  klíčových kompetencí, která umožňuje žákům nejen efektivně využívat digitální technologie při učení, ale také bezpečně a odpovědně fungovat v digitálním prostředí. U žáků s PAS nabývá tato oblast specifického významu, protože digitální technologie mohou současně fungovat jako podpůrný prostředek kompenzující obtíže v oblasti komunikace, sociální interakce, organizace činností a  samostatnosti. Rozvoj digitálních kompetencí má pro žáky s PAS zásadní význam. Klíčovým faktorem je možnost začlenění se do běžného života a minimalizace dopadů vycházejících ze specifik typických pro PAS [1]. Pro tuto skupinu představují digitální technologie nejen prostředek vzdělávání, ale i nástroj pro rozvoj komunikace, sociálních dovedností a orientaci v realitě [2]. Vhodné využití technologií může přispět ke snižování vzdělávacích bariér a podpořit aktivnější zapojení žáků do vzdělávacího procesu i  do společnosti. Dobře rozvinuté digitální kompetence mohou těmto žákům sloužit nejen jako prostředek k usnadnění práce, ale zároveň jako bezpečné prostředí, ze kterého mohou dále vycházet. Kromě zmíněného jsou právě digitální prostředky často dostupným prostředkem motivace a  předvídatelným a strukturovaným prostředím, které může při vhodném pedagogickém vedení podporovat smysluplné trávení volného času. Obecně by žák s PAS měl na konci základní školy efektivně využívat běžně dostupná digitální zařízení, aplikace a služby při učení i v každodenním životě [3]. Měl by být schopen alespoň částečně kriticky posuzovat informace, vytvářet a upravovat digitální obsah a zároveň v individuální míře reflektovat etické i bezpečnostní dopady svého chování v digitálním prostředí. 

Specifika vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra 

Žáci s PAS se vyznačují zejména deficity v oblasti komunikace, sociálního chování, představivosti a  flexibility myšlení. Typické jsou omezené a opakované vzorce chování, úzký předmět zájmů a zvýšená potřeba struktury a předvídatelnosti. Pro vzdělávání těchto žáků je klíčové vytvořit přehledné, vizualizované a strukturované prostředí, které minimalizuje nejistotu a z toho plynoucí zátěž. Z hlediska učení je důležité klást důraz na zrakové vjemy, kdy žáci s PAS nejlépe reagují na vizualizované informace, konkrétní vyobrazení a jasně formulované pokyny. Proto se doporučuje využívat obrazová schémata, piktogramy, grafy, videonávody či jiné vizualizované a individualizované pomůcky. Důležité je rovněž respektovat individuální tempo práce, umožnit přestávky a využívat motivační prvky – digitální technologie často působí jako přirozený zdroj zájmu a pozornosti. Jedním z hlavních cílů vzdělávání žáků s PAS je odbourávání komunikačních a sociálních bariér, které mohou být příčinou neporozumění, frustrace a v krajním případě také chování náročného na péči. Digitální prostředky mohou tuto oblast významně podporovat, zejména formou alternativní komunikace, interaktivních výukových aplikací či modelových sociálních situací. 

Způsob podpory žáků s poruchou autistického spektra v oblasti rozvoje digitálních kompetencí 

Podpora rozvoje digitálních kompetencí u žáků s PAS by měla být postavena na principech vycházejících ze strukturovaného učení a to individualizaci, strukturalizaci a vizualizaci. Digitální technologie umožňují individualizovat obsah výuky podle schopností a potřeb žáka – například formou interaktivních cvičení, přehledných digitálních plánů, kalendářů či personalizovaných úkolů. Důležité je tyto žáky nevyčleňovat z výuky s ostatními spolužáky, aby docházelo k rozvoji dané kompetence ve všech deficitních oblastech (komunikace, sociální dovednosti a představivost). Strukturu výuky je vhodné doplňovat pomocí digitálních nástrojů (např. elektronické časové osy, vizualizovaných rozvrhů nebo checklistů), což zvyšuje přehlednost a předvídatelnost a napomáhá eliminovat stres a nejistotu. Vizualizace obsahu prostřednictvím multimédií (obrázky, videa, 3D modely) podporuje lepší porozumění a udržení pozornosti. Digitální technologie mohou rovněž sloužit jako motivační prvek – umožňují žákům s PAS zapojit se do aktivit, které je baví (např. práce s grafikou, jednoduché programování, robotika nebo tvorba digitálního obsahu). V tomto směru se osvědčují i speciální pomůcky, jako jsou robotické hračky Bee-Bot, VEX 123, VEX GO nebo Ozobot, které propojují logické myšlení s pohybem a vizuálním učením. Z pedagogického hlediska je klíčové, aby učitelé i asistenti pedagoga disponovali dostatečnou digitální gramotností a dokázali volit vhodné nástroje podle úrovně žáka, a to podle technologických možností školy. Cílem není množství technologií, ale jejich smysluplné a cílené využití. 

Pro žáky s PAS představuje tato aktivita významnou podporu zejména díky jasné struktuře a vizuální opoře. Vizuální uspořádání příběhu pomáhá porozumět časové posloupnosti děje, předvídat další kroky a lépe organizovat vlastní vyjadřování. Současně lze cíleně rozvíjet porozumění emocím postav, příčinám a důsledkům jejich jednání i sociálním situacím. Učitel může obtížnost postupně zvyšovat – od jednoduchého popisu obrázků přes doplňování vět až po samostatné vytváření vlastních příběhů nebo alternativních zakončení. Aktivita podporuje komunikaci, společnou práci ve dvojicích či skupinách a motivuje žáky k aktivnímu zapojení prostřednictvím robotické pomůcky. 

Konkrétní tipy a doporučení pro rozvoj digitálních kompetencí žáků s konkrétním znevýhodněním 

Důležitým faktorem je začleňování digitálních technologií napříč předměty (v ideálním případě ve všech předmětech). Umožnit žákům s PAS využívat různé digitální prostředky, jako jsou tablety, notebooky, mobilní telefony či robotické pomůcky i v předmětech mimo informatiku. 

Učitel by měl: 

• Začleňovat digitální technologie napříč vzdělávacími oblastmi, nikoliv pouze v předmětu Informatika. Žákům s PAS by měl umožnit využívat různé digitální prostředky (např. tablety, notebooky, mobilní zařízení nebo robotické pomůcky) také při výuce dalších předmětů, pokud podporují jejich porozumění, aktivitu a samostatnost. 

• Využívat digitální nástroje podporující vizualizaci a názornost, protože vizuální podpora často usnadňuje žákům s PAS orientaci v zadání, pochopení instrukcí a zpracování informací. Vhodné mohou být například aplikace Google Lens, Microsoft Lens – PDF Scanner, Seeing AI nebo Envision AI pro rozpoznávání textů a obrázků. Tyto nástroje nelze chápat jako náhradu pedagogické podpory, ale jako prostředek umožňující zvýšit míru samostatnosti žáka a  usnadnit mu jeho orientaci v informačním prostředí. Pro tvorbu strukturovaných vzdělávacích materiálů lze využít také programy SymWriter nebo InPrint. 

• Podporovat rozvoj organizace času a seberegulace prostřednictvím digitálních kalendářů, plánovačů a aplikací pro zaznamenávání úkolů a poznámek (např. Google Kalendář, kalendář v mobilním zařízení nebo školní platformy typu Microsoft Teams). Tyto nástroje mohou zvyšovat předvídatelnost a podporovat větší samostatnost žáka. 

• Rozvíjet digitální komunikaci a sociální kompetence prostřednictvím bezpečného zapojování žáků do elektronické komunikace, online vzdělávacích platforem (např. EduPage, Škola Online) nebo dalších digitálních prostředí odpovídajících jejich možnostem. Součástí podpory by měla být také výuka pravidel vhodného chování v online prostředí. 

• Využívat digitální technologie pro podporu tvořivosti a sebevyjádření žáků, například prostřednictvím grafických editorů, tvorby prezentací, videí, digitálních příběhů, komiksů, programování nebo 3D tisku. Tyto aktivity mohou posilovat motivaci, zájem žáka a umožnit mu prezentovat vlastní nápady alternativními způsoby. 

• Systematicky rozvíjet bezpečné a etické používání digitálních technologií, zejména schopnost rozpoznat rizika online prostředí, chránit osobní údaje, pracovat s informacemi a podle individuálních možností žáka rozvíjet kritické myšlení. 

• Využívat motivační aplikace a digitální pomůcky, které propojují učení s praktickou zkušeností a hrou. Vhodné mohou být například aplikace Psaní Hravě, Umíme to, programovací prostředí MakeCode Micro nebo robotické pomůcky Bee-Bot. Tyto nástroje podporují nejen digitální kompetence, ale také logické myšlení, řešení problémů, plánování a samostatné rozhodování. 

• Volit digitální technologie s ohledem na individuální profil žáka, protože žáci s PAS tvoří heterogenní skupinu. Technologie by neměla být cílem sama o sobě, ale prostředkem, který umožňuje žákovi lépe se zapojit do vzdělávání, komunikovat, učit se a rozvíjet vlastní potenciál. 

Orientační pořizovací náklady 

Pořizovací náklady digitálních technologií využívaných ve vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra se liší podle typu zařízení, technických parametrů, rozsahu funkcí a licenčních podmínek výrobce. Některé digitální nástroje, například aplikace pro podporu vizualizace, skenování dokumentů nebo rozpoznávání textu (např. Microsoft Lens, Seeing AI), jsou dostupné zdarma, případně nabízejí bezplatnou základní verzi. 

Specializované programy určené pro tvorbu strukturovaných vzdělávacích materiálů s využitím symbolů, například SymWriter nebo InPrint 3, představují placená řešení, jejichž cena se orientačně pohybuje přibližně v rozmezí 5 000–10 000 Kč podle typu licence, jazykové verze a způsobu využití. Tyto nástroje jsou často využívány zejména při podpoře vizualizace, tvorbě komunikačních materiálů, pracovních listů, sociálních příběhů a strukturovaných výukových materiálů pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. 

U robotických didaktických pomůcek se ceny pohybují od jednotek do desítek tisíc korun podle úrovně zařízení a jeho využití. Základní robotické pomůcky typu Bee-Bot lze pořídit přibližně za 2 500–4 000  Kč, rozšířené sady a příslušenství mohou cenu navýšit. Robotické systémy VEX 123 a VEX GO představují investici přibližně od 5 000 do 25 000 Kč podle konfigurace sady. Ozobot Evo se v závislosti na typu balení a příslušenství obvykle pohybuje přibližně mezi 3 000–6 000 Kč. 

Uvedené ceny je nutné chápat jako orientační hodnoty odpovídající běžné nabídce dodavatelů v letech 2025/2026, konkrétní cena se může lišit podle distributora, licenční politiky výrobce, dostupnosti vzdělávacích slev a možností financování prostřednictvím projektů, dotačních programů či podpůrných opatření školy.  

Při výběru technologií by proto neměla být rozhodujícím kritériem pouze jejich technická úroveň, ale především jejich pedagogická využitelnost, návaznost na individuální potřeby žáka a schopnost podpořit jeho samostatnost, komunikaci a aktivní zapojení do vzdělávání. 

Digitální technologie představují významný podpůrný prostředek ve vzdělávání žáků s PAS, pokud jsou využívány cíleně a s ohledem na individuální vzdělávací potřeby konkrétního žáka. Robotické pomůcky, vizualizační nástroje i aplikace podporující komunikaci a  organizaci činností umožňují rozvíjet nejen digitální kompetence, ale také oblasti, které jsou pro žáky s PAS často obtížné – například plánování, flexibilitu, komunikaci a sociální interakci. Klíčovou roli však nadále představuje pedagog, který volí vhodné technologie, nastavuje jejich využití a propojuje je s  konkrétními vzdělávacími cíli. 

Digitální technologie by neměly být využívány samoúčelně, ale vždy jako prostředek k naplňování konkrétních vzdělávacích cílů. Největší přínos mají tehdy, pokud podporují současný rozvoj více oblastí učení. Například při tvorbě digitální knihy žák současně rozvíjí čtenářskou gramotnost, písemný i ústní projev, porozumění textu a komunikační dovednosti. 

Zdroje 

[1] Justicia, B. J., Anta, V. N., & Rodríguez, M. P. (2026). Digital Applications in the Communicative Development of People with ASD: A Systematic Review. Education Sciences. https://doi.org/10.3390/educsci16020210 

[2] Liu, Y., Li, S., Huang, Y., & Li, D. (2025). Information Technology-Based Intervention on the Socio-Emotional Competence of Individuals with Autism Spectrum Disorders: A Systematic Review and Meta-Analysis. Journal of Intelligence, 13. https://doi.org/10.3390/jintelligence13080098 

[3] Valencia, K., Rusu, C., Quiñones, D., & Jamet, E. (2019). The Impact of Technology on People with Autism Spectrum Disorder: A Systematic Literature Review. Sensors (Basel, Switzerland), 19. https://doi.org/10.3390/s19204485