Tento článek je součástí tematického seriálu zaměřeného na využití digitálních technologií při podpoře vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Jednotlivé články se postupně věnují možnostem rozvoje digitálních kompetencí a komunikace u různých skupin znevýhodněných žáků, konkrétně u žáků s mentálním postižením, zrakovým postižením, poruchou autistického spektra, specifickými poruchami učení a tělesným postižením. Cílem seriálu je představit příklady vhodných digitálních nástrojů i praktických doporučení využitelných ve školní praxi.
Digitální technologie jako podpora rozvoje jazykové komunikace u žáků s mentálním postižením, díl I.
Monika Kadrnožková
21.05.2026
Učitel/učitelka
Školní poradenský pracovník/ce
Asistent/ka pedagoga
Zdroj: vlastní tvorba Wordcloud: https://wordcloud.online/cs
Digitální technologie se v současném vzdělávání stávají významným nástrojem podpory učení, komunikace i sociálního zapojení žáků. U žáků s mentálním postižením mají zvláštní význam zejména proto, že umožňují přizpůsobit vzdělávací obsah individuálním potřebám, podporují názornost a usnadňují porozumění informacím. Vhodně zvolené digitální nástroje mohou přispívat k rozvoji jazykových dovedností, čtenářské gramotnosti, schopnosti vyjadřování i samostatnosti při učení. Současně napomáhají rozvoji digitálních kompetencí, které jsou důležitou součástí základního vzdělávání a běžného života v současné společnosti.
Rozvoj digitálních kompetencí jako součást základního vzdělávání
V případě žáků s mentálním postižením nabývá rozvoj digitálních kompetencí specifického významu. Tito žáci často potřebují vyšší míru názornosti, opakování a multisenzorické podpory při osvojování nových poznatků [1]. Vhodně zvolené digitální technologie mohou významně usnadnit porozumění informacím, podpořit rozvoj jazykových dovedností a posílit motivaci k učení. Současně umožňují vytvářet bezpečné a podnětné prostředí, ve kterém mohou žáci aktivně komunikovat, spolupracovat a získávat zkušenosti odpovídající jejich individuálním možnostem a potřebám [2]. Digitální nástroje umožňují přizpůsobovat vzdělávací obsah individuálním potřebám žáka, využívat kombinaci vizuálních, auditivních i interaktivních prvků a poskytovat okamžitou zpětnou vazbu. Díky tomu mohou žáci pracovat vlastním tempem a učit se způsobem, který podporuje porozumění učivu i aktivní zapojení do výuky. Technologie zároveň přispívají k rozvoji klíčových oblastí jazykové komunikace, zejména čtení s porozuměním, vyjadřování, slovní zásoby, naslouchání a spolupráce při společných aktivitách.
Specifika vzdělávání žáků s mentálním postižením
Žáci s mentálním postižením často potřebují více času na zpracování informací, oporu v názorných materiálech a používání jednoduchých jazykových konstrukcí. Důležitou roli při vzdělávání hraje přehlednost, strukturovanost a jasná organizace učiva. Digitální prostředí umožňuje kombinovat obraz, text, zvuk i pohyb, čímž podporuje porozumění obsahu a napomáhá udržení pozornosti žáků.
Pro tyto žáky je často přirozenější učení prostřednictvím multisenzorických podnětů, tedy propojením vizuálního, auditivního a kinestetického vnímání. Technologie umožňující interakci dotykem nebo pohybem (např. zařízení Prowise Touchscreen) podporují aktivní zapojení žáků do výuky, a tím přispívají k lepšímu porozumění probíranému obsahu i rozvoji komunikačních dovedností. Podpora těchto žáků by měla být cílená, strukturovaná, a především prakticky využitelná. Při práci s digitálními nástroji je důležité kombinovat jednoduchost s možností vizuální a zvukové podpory.
Způsob podpory žáků s mentálním postižením
Níže nabízíme příklady ověřených aplikací a zařízení, které podporují rozvoj jazykové komunikace i digitálních kompetencí u žáků s mentálním postižením.
1) Book Creator
Book Creator je intuitivní digitální nástroj určený pro tvorbu interaktivních knih, do kterých lze vkládat text, obrázky, fotografie, zvukové nahrávky i video. Aplikace umožňuje žákům vytvářet vlastní příběhy, popisy obrázků, jednoduché prezentace nebo komunikační knihy podle jejich individuálních schopností a potřeb. Velkou výhodou je jednoduché ovládání a možnost využití hlasového záznamu, díky kterému mohou pracovat i žáci s obtížemi v oblasti psaní nebo čtení.
Ve vzdělávání žáků s mentálním postižením podporuje Book Creator zejména rozvoj čtenářské gramotnosti, slovní zásoby a komunikačních dovedností. Žáci se učí formulovat jednoduché věty, pracovat s posloupností děje a propojit text s obrazovým materiálem. Využití vlastních fotografií a hlasových nahrávek zároveň zvyšuje motivaci k práci a podporuje aktivní zapojení do výuky. Aplikaci lze využít například při tvorbě deníků, komunikačních knih, sociálních příběhů nebo jednoduchých tematických projektů.
Při práci se žáky s mentálním postižením lze aplikaci Book Creator využít k tvorbě jednoduchých tematických knih, které propojují obrázky, krátké věty, zvukové nahrávky a vlastní zkušenosti žáků. Velkou výhodou je možnost přizpůsobit obsah individuálním schopnostem žáka – někteří žáci mohou pracovat s fotografiemi a symboly, jiní mohou doplňovat jednoduché věty nebo vlastní hlasový komentář.
Vhodnou aktivitou může být například tvorba digitální knihy na zvolené téma. Zde vidíme příklad: „Moje morčátko (Můj zvířecí kamarád)“. Žáci mohou do knihy postupně vkládat fotografie morčete, obrázky potravy, prostředí nebo péče o zvíře. Každá stránka může obsahovat jednoduchou větu, například:
- „Morče je malé.“
- „Morče jí mrkev.“
- „Morče bydlí v kleci.“
Žáci mohou text doplnit vlastním hlasovým záznamem, čímž dochází nejen k rozvoji vyjadřování, ale také k podpoře komunikační jistoty a sebevědomí. Aktivita zároveň rozvíjí slovní zásobu, práci s posloupností informací a schopnost propojit obraz s textem.
Při společné tvorbě knihy lze podporovat také sociální komunikaci a spolupráci mezi žáky. Každý žák může vytvořit jednu stránku nebo část příběhu a následně ji prezentovat ostatním. Výsledná digitální kniha může sloužit jako opora při opakování učiva, komunikační pomůcka nebo prezentace pro rodiče.
Přínos aplikace spočívá také v její jednoduchosti a vysoké míře názornosti. Žáci mohou snadno přesouvat obrázky, měnit velikost objektů nebo kombinovat kresbu s fotografiemi a hlasem. To podporuje kreativitu a umožňuje aktivní zapojení i těm žákům, kteří mají obtíže v oblasti kreslení, psaní nebo jemné motoriky.
Obrázek č. 2. Tvorba digitálních knih žáky v aplikaci Book Creator
Zdroj: Kemp, D. (2021). Partner spotlight: Newburgh Enlarged City School District. Book Creator. Dostupné z: https://bookcreator.com/2021/03/case-study-newburgh-enlarged-city-school-district/
2) WordPack
WordPack je online nástroj zaměřený na práci se slovy, tvorbu slovních mraků a vizualizaci textu. Umožňuje názorně zobrazovat často používaná slova, vytvářet tematické okruhy a podporovat práci se slovní zásobou. Díky vizuálnímu zpracování je vhodný také pro žáky, kteří potřebují názornost a jednodušší orientaci v textu.
Při práci se žáky s mentálním postižením může WordPack pomoci rozvíjet čtení, pravopis i porozumění významu slov. Učitel může využít aplikaci například při procvičování nových pojmů, třídění slov podle kategorií nebo vytváření tematických slovních map. Barevné a grafické zpracování podporuje pozornost žáků a usnadňuje zapamatování učiva. Aktivita může být doplněna hlasovým komentářem nebo prací na interaktivní tabuli, což dále posiluje multisenzorické učení.
Ve vzdělávání žáků s mentálním postižením má WordPack význam zejména jako prostředek vizualizace učiva a podpory porozumění slovům. Názorné zpracování pomáhá žákům lépe si zapamatovat novou slovní zásobu, chápat vztahy mezi pojmy a orientovat se v tematických okruzích. Učitel může například vytvořit slovní mrak k určitému tématu (např. „zvířata“, „škola“, „emoce“) a následně se žáky pracovat na pojmenovávání, třídění nebo přiřazování slov k obrázkům.
Aplikace podporuje multisenzorické učení, protože kombinuje vizuální vnímání s prací s jazykem. WordPack lze využít také jako motivační prvek při úvodu do tématu nebo jako oporu při opakování učiva. Díky jednoduchému a přehlednému zpracování je vhodný i pro žáky s nižší úrovní čtenářských dovedností.
Obrázek č. 3. Vizuální podpora k tématu: Jaké jsou tvé oblíbené sporty?
Zdroj: Escola Montserratina. (n. d.). [Fotografie z výuky / školní aktivity] [fotografie]. Dostupné z: https://agora.xtec.cat/escolamontserratina/wp-content/uploads/usu275/2023/11/IMG_0200.png
3) Popplet
Popplet je aplikace určená pro tvorbu myšlenkových map a vizuální organizaci informací. Umožňuje jednoduše propojovat text, obrázky, fotografie nebo kresby do přehledných schémat. Díky jednoduchému ovládání je vhodná i pro žáky, kteří mají obtíže s organizací myšlenek nebo potřebují větší vizuální podporu při učení.
U žáků s mentálním postižením může Popplet pomoci při rozvoji vyjadřování, třídění informací a budování vztahů mezi pojmy. Aplikaci lze využít například při přípravě vyprávění, popisu obrázku, tvorbě jednoduchých osnov nebo při shrnutí učiva. Vizuální uspořádání informací podporuje porozumění a usnadňuje žákům orientaci v tématu. Současně rozvíjí schopnost spolupráce, pokud žáci pracují na mapě společně ve dvojici nebo skupině.
Aplikace Popplet je vhodným nástrojem pro podporu vizuálního učení a organizace informací u žáků s mentálním postižením. Díky jednoduchému prostředí umožňuje vytvářet myšlenkové mapy, které propojují obrázky, krátký text, fotografie nebo symboly do přehledné struktury. To žákům pomáhá lépe chápat souvislosti mezi pojmy a usnadňuje zapamatování učiva.
Konkrétním příkladem využití aplikace Popplet může být téma „Moje tělo“. Žáci postupně vytvářejí jednoduchou myšlenkovou mapu, do jejíhož středu vloží obrázek postavy nebo vlastní fotografii. Z tohoto centrálního bodu poté vedou jednotlivé větve k základním částem těla, jako jsou hlava, oči, nos, ústa a uši. Ke každé části mohou přiřadit obrázek, fotografii nebo jednoduchý symbol, případně doplnit jednoslovné označení (např. „oko“, „nos“).
Učitel žákům pomáhá s výběrem vhodných obrázků a s pojmenováním jednotlivých částí těla, přičemž využívá jednoduché a srozumitelné jazykové instrukce. Žáci mohou také jednotlivé části ukazovat na vlastním těle nebo na obrázku, čímž dochází k propojení vizuální, verbální a pohybové složky učení.
Tato aktivita podporuje rozvoj slovní zásoby, vyjadřování i porozumění vztahům mezi lidmi. Zároveň umožňuje žákům pracovat vizuálně a strukturovaně, což je pro jejich učení zásadní. Výsledná myšlenková mapa může sloužit jako opora pro ústní prezentaci nebo další práci s tématem.
Obrázek č. 4. Ukázka tvorby myšlenkové mapy v aplikaci Popplet – téma lidské tělo
Zdroj: Základní a mateřská škola Březinová. (n. d.). Prvouka 2. ročník – aplikace Popplet [fotografie]. Dostupné z: https://www.zs-brezinova.cz/foto/redakce/539/foto/prvouka-2rocnik-aplikace-popplet-2-2.JPG
4) mTiny a Blue-Bot
mTiny a Blue-Bot robotické pomůcky představují jednoduché programovatelné roboty určené pro rozvoj základů informatického myšlení, orientace v prostoru a porozumění instrukcím. Ovládání probíhá prostřednictvím tlačítek, kartiček nebo jednoduchých příkazů, což umožňuje zapojení i žákům s nižší úrovní digitálních dovedností. Ve vzdělávání žáků s mentálním postižením mají tito roboti významný motivační efekt. Žáci se učí plánovat postup, rozumět jednoduchým instrukcím a spolupracovat při řešení úkolů. Robotické aktivity podporují také koncentraci pozornosti, prostorovou orientaci a schopnost řešit problémové situace hravou a názornou formou
Robot Blue-Bot je vhodnou didaktickou pomůckou pro rozvoj základů prostorové orientace, logického myšlení a porozumění jednoduchým instrukcím. Díky jednoduchému ovládání pomocí tlačítek nebo tabletu je dobře využitelný i u žáků s mentálním postižením, protože nevyžaduje složité digitální dovednosti a umožňuje okamžitou zpětnou vazbu.
Obrázek č. 5. Blue-Bot bluetooth beruška
Zdroj: RPishop.cz. (n. d.). Blue-Bot bluetooth beruška [fotografie]. Dostupné z: https://rpishop.cz/wp-content/uploads/2020/10/13477-Blue-Bot-bluetooth-beruska.jpg
Příklad aktivity: „Cesta za potravou“: Učitel připraví na podložce se čtvercovou sítí (např. tematická mapa nebo jednoduchá mřížka) obrázky zvířat a jejich potravy – například kočka, miska s jídlem, myš, domeček. Úkolem žáka je naprogramovat Blue-Bota tak, aby se dostal od zvířete k jeho potravě nebo domovu. Žák nejprve slovně nebo s podporou učitele popíše plán cesty („dopředu“, „doleva“, „doprava“), poté zadá příkazy do robota a sleduje jeho pohyb. Pokud robot dojede správně, žák získá okamžitou vizuální zpětnou vazbu.
Vzdělávací přínos aktivity
- rozvoj prostorové orientace (vlevo, vpravo, dopředu, dozadu)
- porozumění jednoduchým instrukcím
- podpora logického myšlení a plánování kroků
- rozvoj komunikace při popisu postupu
- posilování spolupráce ve dvojici nebo skupině
- zvýšení motivace díky hravé formě učení
Aktivitu lze snadno obměňovat (např. „cesta do školy“, „nakupování v obchodě“, „roční období“) a přizpůsobovat individuálním schopnostem žáků. Díky tomu je Blue-Bot vhodným nástrojem pro multisenzorické a prakticky orientované učení žáků s mentálním postižením.
Obrázek č. 6. Blue-Bot bluetooth beruška
Zdroj: RPishop.cz. (n. d.). Blue-Bot bluetooth beruška [fotografie]. Dostupné z: https://rpishop.cz/wp-content/uploads/2020/10/13480-Blue-Bot-bluetooth-beruska.jpg
5) Prowise Touchscreen
Prowise Touchscreen je interaktivní multidotykový displej určený pro moderní výuku. Umožňuje propojit klasické vyučování s digitálními materiály, videi, obrázky, zvuky i interaktivními aktivitami. Dotykové ovládání podporuje aktivní zapojení žáků a umožňuje přirozenou manipulaci s obsahem přímo na obrazovce.
U žáků s mentálním postižením přispívá zařízení zejména k podpoře názornosti, multisenzorického učení a společné práce. Učitel může využívat interaktivní hry, přiřazovací aktivity, práci s obrázky nebo zvukové úkoly, které podporují rozvoj komunikace a porozumění. Výhodou je možnost okamžité zpětné vazby a přizpůsobení aktivit individuálním potřebám žáků. Společná práce u interaktivního displeje zároveň podporuje sociální interakci a rozvoj spolupráce mezi žáky.
Prowise Touchscreen je interaktivní dotykový displej určený pro školní výuku. Umožňuje ovládání dotykem prstu nebo speciálního pera a propojuje funkce klasické tabule, počítače a multimediálního zařízení. Učitel může do výuky zapojit obrázky, videa, zvuky, interaktivní cvičení i pohybové aktivity. Může skrze zařízení podporovat skupinovou spolupráci, okamžitou zpětnou vazbu a aktivní zapojení žáků do vyučování.
Obrázek č. 7. Interaktivní displej Prowise Touchscreen, využívaný při výuce žáků
Zdroj: Prowise Touchscreen Ultra. Prowise. Retrieved May 10, 2026, Dostupné z: https://www.prowise.com/en/product/prowise-touchscreen-ultra/
U žáků s mentálním postižením lze zařízení využít zejména k:
- podpoře názornosti a lepšímu porozumění učivu pomocí obrázků, symbolů a videí,
- rozvoji jazykové komunikace prostřednictvím interaktivních her, přiřazování slov a hlasových aktivit,
- procvičování čtení, psaní a slovní zásoby,
- podpoře multisenzorického učení kombinujícího zrakové, sluchové a pohybové vnímání,
- rozvoji spolupráce a sociální komunikace při skupinových aktivitách,
- zvýšení motivace žáků díky okamžité reakci zařízení na dotyk a pohyb.
Výhodou interaktivního displeje je také možnost přizpůsobit tempo práce individuálním potřebám žáka a vytvářet jednoduché, přehledné a vizuálně podporované vzdělávací aktivity.
6) Prowise Presenter
Prowise Presenter je software určený pro tvorbu interaktivních výukových materiálů a lekcí. Učitel může kombinovat text, obrázky, videa, zvuky, animace i herní prvky do jednoho vzdělávacího prostředí. Program umožňuje vytvářet názorné a strukturované aktivity odpovídající individuálním potřebám žáků.
Při práci se žáky s mentálním postižením je přínosný zejména díky možnosti vytvářet jednoduché, přehledné a vizuálně podporované úkoly. Výukové materiály mohou obsahovat hlasové instrukce, obrázkové symboly nebo interaktivní prvky, které usnadňují porozumění obsahu. Software podporuje aktivní zapojení žáků, rozvoj digitálních kompetencí i procvičování jazykových dovedností prostřednictvím multimediálního obsahu.
U žáků s mentálním postižením lze Prowise Presenter využít zejména k tvorbě velmi jednoduchých a vizuálně jasných výukových aktivit. Učitel může připravit interaktivní stránku, kde žáci přiřazují obrázky k jejich názvům nebo kategorie (ovoce, zelenina, sladkosti). Žáci mohou pracovat dotykem na interaktivní tabuli, což podporuje jejich aktivní zapojení a lepší porozumění učivu.
Obrázek č. 8. Interaktivní displej Prowise Touchscreen využívaný při výuce žáků
Zdroj: Facebook. (n. d.). Prowise ve škole [Facebook skupina]. https://www.facebook.com/groups/prowiseskole/
Konkrétní tipy a doporučení
Učitel by měl:
- volit přehledné, intuitivní aplikace, které žák zvládne ovládat samostatně nebo s minimální pomocí,
- využívat technologie pro posílení jazykových dovedností, ne jako samoúčelnou aktivitu,
- vytvářet prostředí, kde technologie rozvíjejí komunikaci a spolupráci, nikoli izolaci,
- poskytovat žákům okamžitou a pozitivní zpětnou vazbu, například prostřednictvím herních prvků nebo hlasového výstupu.
Důležité je technologie nepoužívat samoúčelně, ale vždy s jasným vzdělávacím cílem. Ideální je to, když digitální nástroj rozvíjí více oblastí najednou – například při tvorbě digitální knihy žák čte, píše, mluví i naslouchá. Digitální technologie se mohou stát mostem mezi světem textu a světem porozumění. U žáků s mentálním postižením přinášejí možnost učit se aktivně, názorně a s radostí. V kombinaci s citlivým vedením učitele rozvíjejí nejen jazyk a komunikaci, ale i sebevědomí, samostatnost a chuť se učit.
Zdroje
[1] Fälth, L., Nilsson, S., Björklund, T., Svensson, I., & Selenius, H. (2025). Using digital technology for text comprehension: a single-subject design study on students with mild intellectual disability. European Journal of Special Needs Education, 40, 1045–1059. https://doi.org/10.1080/08856257.2025.2474841
[2] Ribeiro, P., Wild-Wall, N., & Ressel, C. (2024). Digital Augmentation in Special Needs Reading: Enhancing Inclusiveness: Exploring a Digitally Augmented Reading System in Special Needs Education. Proceedings of the 23rd Annual ACM Interaction Design and Children Conference. https://doi.org/10.1145/3628516.3659405
Mohlo by Vás zajímat
Jak AAK pomáhá dětem ve školním prostředí očima speciální pedagožky – 2. díl
Druhá část rozhovoru se speciální pedagožkou Markétou Várošovou se zaměřuje na praktické využití alternativní a augmentativní komunikace ve školním prostředí. Text přibližuje zkušenosti se zaváděním této metody do škol a speciálně pedagogických center a poukazuje na význam mezioborové spolupráce při podpoře komunikace dětí s poruchou autistického spektra. Současně se věnuje potřebám vyučujících při práci s komunikačními pomůckami a významu jednotného přístupu napříč prostředími.
Jak alternativní a augmentativní komunikace otevírá dětem cestu k porozumění očima speciální pedagožky – 1. část
Speciální pedagožka Mgr. Markéta Várošová v první části rozhovoru popisuje, jak prostřednictvím alternativní a augmentativní komunikace systematicky podporuje děti s poruchou autistického spektra v rozvoji porozumění, funkční komunikace, samostatnosti a schopnosti vyjadřovat vlastní potřeby. Text se dále zaměřuje na kritéria výběru vhodného komunikačního systému a zdůrazňuje význam mezioborové spolupráce a aktivního zapojení rodiny do komunikační intervence.
Vzdělávání žáků a žákyň s poruchou autistického spektra v běžné třídě
Začleňování žactva s poruchou autistického spektra (PAS) do běžných tříd podporuje rovné vzdělávací příležitosti, aktivní účast ve školním procesu a budování inkluzivního klimatu. Neurovývojová povaha PAS se projevuje odlišnostmi v sociální komunikaci, behaviorální flexibilitě, senzorickém zpracování a regulaci chování. Inkluze žactva s PAS vyžaduje plánovanou individualizovanou pedagogickou podporu, implementaci strukturovaných postupů a využívání intervenčních metod založených na empirických důkazech.
Konzultační centrum