Obecný popis intervence
Tato intervence reaguje na situace, kdy se děti z marginalizovaných skupin neúčastní předškolního vzdělávání kvůli nedostatku informací, nedůvěře v instituce nebo přetrvávajícím praktikám, které vedou k oddělování dětí do segregovaných zařízení.
Jejím obsahem je mapování oblastí s nízkou účastí dětí v předškolním vzdělávání, aktivní oslovování rodin, pořádání komunitních setkání, informačních akcí a individuálních konzultací.
Jejím cílem je, aby rodiče měli dostatek informací o možnostech vzdělávání, rozuměli procesu zápisu a mohli se samostatně a informovaně rozhodovat o vzdělávací cestě svého dítěte. Intervence zároveň posiluje důvěru mezi institucemi a rodinami a přispívá k tomu, aby se všechny děti mohly zapojit do předškolního vzdělávání v běžných mateřských školách.
Jak může nástroj pomoci při kompenzaci projevů sociálního znevýhodnění ve vzdělávání?
Rodiče získávají přístup k přehledným a srozumitelným informacím o školách, zápisech a dostupných podpůrných opatřeních. Intervence posiluje jejich možnosti rozhodovat se informovaně a podporovat vzdělávací dráhu dítěte už od raného věku.
Zároveň pomáhá odstraňovat obavy spojené s finančními náklady, administrativní náročností nebo nedůvěrou k institucím. Otevřená komunikace a osobní přístup umožňují rodinám cítit se v systému školství bezpečněji a vnímat školu jako partnera, ne jako vzdálenou instituci.
Součástí intervence může být i propojení s komunitními službami a zdroji, které pomáhají řešit širší kontext sociálního znevýhodnění. Včasné zapojení dítěte do běžného předškolního vzdělávání tak podporuje nejen jeho rozvoj, ale může také působit preventivně proti pozdější segregaci v základním vzdělávání.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání romských dětí (v rámci etnicky citlivého přístupu)?
Aktivní vyhledávání a oslovování rodin dětí v předškolním věku pomáhá posilovat důvěru mezi školami a romskými rodinami. Základem je osobní a respektující komunikace, která rodičům dává prostor vyjádřit jejich přání, potřeby a obavy.
Intervence přispívá k tomu, aby se rodiče dozvěděli o všech možnostech vzdělávání a mohli se skutečně svobodně rozhodnout, kam své dítě zapíší. V některých oblastech se dlouhodobě vytvářel dojem, že určité školy jsou určeny pro romské děti a jiné nikoli. Citlivé a otevřené informování rodičů pomáhá tyto stereotypy narušovat a posiluje jejich vědomí, že i oni mají plné právo volby a že spádovost (tedy docházka do spádové školy) i možnost si školu vybrat se vztahují na všechny děti bez rozdílu.
Důležitým cílem je také posílení rodičovských kompetencí – aby se rodiče cítili jistě v tom, že mají dostatek informací o školách, o právech svých dětí a o tom, jak proces zápisu probíhá. Tím se zároveň zvyšuje jejich důvěra v instituce.
Aktivní vyhledávání rodin a naslouchání jejich potřebám je výrazem zájmu a uznání. Dává rodičům najevo, že na jejich dětech i jejich názoru záleží. Tento přístup podporuje hrdost a pozitivní vztah k vlastní identitě – dítě může být úspěšné, aniž by se muselo vzdát svého romství.
Současně může tato intervence působit preventivně proti diskriminačním praktikám, které se v minulosti projevovaly například v praxi přesměrovávání dětí do oddělených tříd nebo přímo segregovaných škol. Aktivní a transparentní komunikace s rodinami pomáhá těmto situacím předcházet a posiluje rovnost v přístupu ke vzdělávání.
Celkově tak tento nástroj napomáhá tomu, aby se romští rodiče i jejich děti cítili v systému vzdělávání vítaní, slyšení a respektovaní – jako plnohodnotní partneři škol.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání dětí s různorodým etnickým a jazykovým zázemím a/nebo zkušeností s migrací?
Podobné přínosy jako při podpoře vzdělávání romských dětí má nástroj i při podpoře vzdělávání dětí vícejazyčných a z rodin s migrační zkušeností. Pro rodiny s migrační zkušeností s předškolními dětmi je zásadní získat přehled o fungování českého školství a možnosti předškolního vzdělávání. Způsoby, jak toho dosáhnout, je vhodné kombinovat – aktivní oslovování rodin s dětmi terénními pracovníky, letáky s informacemi o předškolním vzdělávání s odkazy na zdroje informací pro cizince žijící v ČR na webových stránkách zaměřených na tuto cílovou skupinu, on-line informačními setkáními a podobně.
Žádoucí praxí je informovat rodiče o možnostech včasné péče a předškolního vzdělávání – včetně dostupnosti služeb v místě jejich pobytu – už při komunikaci s Odborem azylové a migrační politiky nebo v krajských asistenčních centrech. Klíčové je zajistit dostupné informační materiály v různých jazycích a kontakty na podpůrné služby. Aktivní vyhledávání a oslovování těchto rodin je vhodné zejména v oblastech, ve kterých žijí (například v oblastech s vyšším zastoupením migrantů či v ubytovnách).
Na co si dát pozor při implementaci?
Aktivní vyhledávání a oslovování rodin vyžaduje citlivý přístup a dlouhodobé budování důvěry. Pokud je realizováno formálně nebo bez znalosti místního kontextu, může být vnímáno jako nátlak nebo kontrola ze strany instituce.
Je důležité, aby pracovníci či pracovnice, kteří s rodinami komunikují, rozuměli principům etnicky citlivého přístupu a byli si vědomi historických i současných zkušeností romských rodin s diskriminací. Pouhé předávání informací nestačí – klíčová je schopnost naslouchat, reagovat na obavy a vytvářet rovný dialog.
Rizikem může být i to, že intervence bude zaměřena pouze na „aktivizaci“ rodičů bez reflexe systémových bariér, které jim brání v plném zapojení (například kapacita školek, dostupnost dopravy nebo zkušenost s odmítavým přístupem škol).
Při plánování je také nutné zajistit koordinaci s dalšími službami – sociálními, komunitními i vzdělávacími. Izolovaně realizované aktivity ztrácejí efekt a mohou vést k přetěžování rodin.
Komunikace by měla být srozumitelná, respektující a vedená v jazyce a formě, které rodiny rozumějí. Pokud se daří budovat důvěru a partnerský vztah, může mít tato intervence významný dopad nejen na účast dětí v předškolním vzdělávání, ale i na celkové začlenění rodin do školního prostředí.
Dostupnost informací v různých jazycích případně ve srozumitelné češtině podpořené přehledným strukturováním, grafickým znázorněním velmi napomáhá dobré informovanosti.
Důležité je také komunikovat rodičům, že poslední ročník MŠ je součástí povinného vzdělávání v ČR, a nikoliv svobodné volby rodiče.
Kde hledat inspiraci?
Mezi příklady dobré praxe se zapojením místní komunity patří především zkušenosti MŠ Špálova v Ostravě.
S aktivním vyhledáváním rodin počítal projekt Podpora inkluze ve Slaném, který získal cenu Eduína. Tento projekt se soustředí především na žáky a žákyně základních škol z vyloučených lokalit. Cílem je udržet žactvo ve výuce, i přes složitou rodinnou situaci.
Kvůli jazykové bariéře je vhodné kombinovat různé způsoby informování o předškolním vzdělávání – například dvojjazyčné informace pro zákonné zástupce nabízí Praktický rádce na různá témata z oblasti vzdělávání v ČR k vytištění, které jsou dostupné vždy v kombinaci čeština + 11 dalších jazyků: angličtina, arabština, bulharština, čínština, francouzština, mongolština, rumunština, ruština, španělština, ukrajinština, vietnamština.
Na webu Inkluzivní škola jsou dvojjazyčné zprávy nejen informačního charakteru, ale i pro praktické použití ke komunikaci škola-rodina a naopak – například domluva, omluvenka kvůli nemoci, žádost o schůzku ve školce/škole (čeština + 12 jazyků – kromě jazyků zmiňovaných výše navíc i perština).
K dispozici jsou dále například informační videa z webu Do školy společně v češtině, angličtině, ukrajinštině, vietnamštině či ruštině.
Výzkumná verifikace
Předškolní vzdělávání má vysoký pozitivní dopad na vzdělávací dráhu dětí, především znevýhodněných (za všechny například Kautz a kol. 2014). Informování rodičů bývá ve vzdělávacím kontextu často efektivním nástrojem, nicméně neznáme studii, která by exaktně měřila dopad pomoci rodinám s účastí dětí v předškolním vzdělávání.