Strategie desegregace: Rezervovaná místa v základních školách?

Zajímavé přístupy k řešení segregace nabízel v minulosti například mezinárodní projekt ECASS – European Cities Against School Segregation zaměřený prioritně na řešení segregace ve španělské Barceloně, italském Miláně a norském Oslu.  Jedním z praktických opatření vyzkoušených a doporučovaných realizátory tohoto projektu je „seat reservation“ – rezervace míst, která jsou v základních školách určena pro žáky se sociálním znevýhodněním.    

Opatření založené na rezervaci míst pro žáky se sociálním znevýhodněním popisují autoři projektu na pilotní zkušenosti z Barcelony. Samotné opatření je v zásadě velmi jednoduché – na základě obecně platného pokynu mají všechny základní školy v dané lokalitě povinnost určitý počet míst v každé třídě rezervovat prioritně pro žáky, kteří mají „speciální vzdělávací potřeby vycházející z jejich socioekonomicky znevýhodněné situace“. Obsazování těchto míst pak následně mezi sebou koordinují vedoucí pracovníci škol. Cílem opatření je zajistit rovnoměrnou distribuci žáků se sociálním znevýhodněním mezi jednotlivými školami. 

V prostředí České republiky by podobná rezervace míst ve třídách mohla dobře navazovat na proces identifikace dětí a žáků se sociálním znevýhodněním, který je nově zaváděný ve všech úrovních vzdělávání. V první polovině roku 2025 vydal Národní pedagogický institut ČR metodiku, která popisuje mimo jiné i strategii identifikace dětí se sociálním znevýhodněním v mateřských školách. Ministerstvo školství následně zahrnulo kategorie dětí a žáků se sociálním znevýhodněním do pravidelného plošného sběru dat ze škol – v září 2025 mohly školy počty dětí a žáků se sociálním znevýhodněním uvádět ještě jen dobrovolně, v září 2026 budou ale muset základní i mateřské školy uvádět počty dětí a žáků se sociálním znevýhodněním (identifikovaných podle metodiky NPI) povinně.

V následujících letech by tak každá mateřská škola měla vědět, kolik dětí se sociálním znevýhodněním se v ní vzdělává, a tedy by i místní vzdělávací systémy měly mít informaci o tom, kolik žáků se sociálním znevýhodněním bude přicházet do prvních tříd základních škol.  Místní samosprávy, obce a města, tedy budou mít v následujících letech k dispozici veškeré potřebné podklady pro to, aby mohly ve všech místních základních školách vytvořit v prvních ročnících systém míst prioritně rezervovaných pro nástup žáků, kteří byli v předchozím roce v mateřské škole identifikovaní jako děti se sociálním znevýhodněním.

Ačkoli jde o model vyzkoušený dosud jen v zahraničí, i v ČR by v městech s větším počtem základních škol tento model mohl pomoci s lepší distribucí znevýhodněných žáků mezi školami – potenciálně tedy může jít o důležité opatření v oblasti prevence a řešení segregace ve vzdělávání.