Kampaň ŠKOLA POMÁHÁ v regionech

Setkání v Olomouci: Škola jako systém podpory

První setkání s názvem „Škola jako systém podpory: zkušenosti, nástroje, dopady“ se uskutečnilo 21. listopadu v prostorách NPI Olomouc. Diskutovalo se o tom, co projekt PROP konkrétně přinesl školám, jak nové přístupy posilují spolupráci mezi školou, rodinou a odborníky, a jakou roli sehrává sociální pedagog jako klíčový aktér změny.
Setkání bylo velmi přínosné a obohacující – sešli se zástupci různých regionálních aktérů, kteří sdíleli dopady, inspirativní příklady i výzvy spojené s proměnou školního prostředí.

Ústí nad Labem: Podpora žáků se sociálním znevýhodněním

V prostorách NPI ČR v Ústí nad Labem proběhla 24. listopadu již třetí akce v rámci regionální spolupráce RS Škola pomáhá. Hlavním tématem byla podpora a identifikace žáků se sociálním znevýhodněním.
Setkání nabídlo konkrétní výstupy projektu PROP, příklady dobré praxe i diskusi nad výzvami ve školním prostředí. Pozornost byla věnována také ukotvení role sociálního pedagoga a sociálního pracovníka.

Akce se zúčastnili zástupci ČŠI, Středního článku, MAP, MPSV, zřizovatelé i sociální pracovníci působící na školách.
Za účasti více než 20 účastníků proběhla živá debata nad tím, jak školy mohou efektivně podpořit děti ohrožené sociálním znevýhodněním.

Brno: Škola, která vidí všechny děti

Brněnské setkání „Škola, která vidí všechny děti“ proběhlo 24. listopadu v atmosféře otevřené diskuse. Zúčastnění již často měli osobní zkušenost s identifikací žáků se sociálním znevýhodněním.
Po inspirativním úvodu starosty Malečka z Brna-sever následovala diskuze nad konkrétními zkušenostmi škol. Pozvání přijala ředitelka ZŠ Křížová v Jihlavě M. Nováková Hotařová a školní sociální pedagog P. Meidl ze ZŠ Košinova v Brně.
Potvrdilo se, že proces identifikace zvyšuje citlivost pedagogů vůči potřebám žáků, umožňuje včasné zachycení ohrožených dětí a nastavování odpovídajících opatření.

Zároveň se ukázalo, že největší výzvou na začátku je přesvědčit pedagogy o smysluplnosti celého procesu – právě jejich porozumění a zapojení rozhodují o kvalitě a efektivitě identifikace i o následném hledání vhodných opatření. Identifikace nefunguje dobře, pokud s ní nejsou vnitřně ztotožněni všichni pedagogičtí pracovníci. Jakmile však učitelé vidí, že přináší konkrétní návrhy, opatření a skutečné změny (např. v podobě lepších výsledků, docházky či komunikace s rodiči), jejich postoj se výrazně mění.

Za zásadní byla označena také koordinace celého procesu jednou osobou – klíčovou roli zde může plnit školní sociální pedagog.

Praha: Sdílení zkušeností školních poradenských pracovišť

Závěrečné setkání se uskutečnilo 28. listopadu v Konferenčním centru NPI v Praze za účasti více než 30 zástupců škol z Prahy a středních Čech. Účastníci si vyměňovali zkušenosti s nastavením školních poradenských pracovišť v rámci podpory žáků se sociálním znevýhodněním.
Na základě prezentací a vstupů ředitelek základních škol profesora Otokara Chlupa a Grafická (A. Kroftová a R. Jedličková) proběhla živá výměna informací, tipů a inspirací. Účastníci ocenili také závěrečné shrnutí aktuálních dat a informací od Z. Němce na téma identifikace žáků se sociálním znevýhodněním a na to navazujícího plánu indexace a podpory škol. Setkání se neslo ve výrazně pozitivním duchu sdíleného uvědomování si potřeby podpory žáků pocházejících ze zhoršených socioekonomických podmínek, a to i přes také sdílený povzdech, že na naplnění všech vizí, možností a potřeb se aktuálně (a nejen s koncem projektu Podpora rovných příležitostí) přes veškerou snahu jaksi nedostává dostatečné finanční podpory.