Podpora nadání (včetně toho mimořádného) je legislativně ukotvena ve školském zákoně a prováděcí vyhlášce. V praxi ale často vyvstává otázka, jak to udělat v běžné škole, aby opatření fungovala, byla udržitelná a zároveň posilovala rovné šance. Tereza Martínková, která se péčí o nadané žactvo zabývá mnoho let, sdílí v rozhovoru své zkušenosti. „Naším úkolem je, abychom dětem poskytli prostor, aby se jejich potenciál mohl projevit nejlepším možným způsobem,“ říká o pedagogické profesi.
Infobox:
Důležité pojmy. Co se Vám při poslechu rozhovoru může hodit?
Konstruktivistická pedagogika staví na tom, že žáci a žákyně si aktivně vytvářejí poznatky z vlastních zkušeností a objevování. Vyučující jsou průvodci: zadávají smysluplné výzvy, podporují dialog, dávají jasná kritéria a průběžnou zpětnou vazbu. V praxi jde o badatelské úlohy, projekty a řešení problémů s více cestami k cíli, které přirozeně podporují kreativitu.
Zóna nejbližšího vývoje je oblast mezi tím, co žáci a žákyně zvládnou sami, a tím, čeho dosáhnou s cílenou oporou. Opory poskytují vyučující nebo vrstevnické sdílení: jasné kroky, vodítka, nápovědy, modely a bezpečný prostor pro zkoušení. V praxi nabízíme „tak akorát“ náročné výzvy a opory postupně ubíráme, aby rostla samostatnost a porozumění.
Profesní vidění je schopnost vyučujících cíleně si všímat a přesně nastavovat a interpretovat výukově podstatné jevy v hodině (učení, interakce, klima, rovnost zapojení). Opírá se o jasné cíle a kritéria a umožňuje rychle volit účinnou podporu. V praxi jej rozvíjíme pomocí videoanalýzy, protokolů cíleného pozorování, kolegiálních hospitací a krátkých reflexí po hodině.
PHmax je maximální týdenní počet hodin výuky/přímé pedagogické činnosti, které jsou škole hrazeny ze státního rozpočtu. Stanovuje se podle typu a velikosti školy a charakteristik tříd (dle nařízení vlády a metodik MŠMT) a určuje rámec pro plánování a financování výuky.
Intelektoví vrstevníci jsou lidé přibližně stejného věku se srovnatelnou úrovní kognitivních schopností, zájmu o učení a způsobu myšlení. Setkávání s intelektovými vrstevníky podporuje motivaci, hlubší porozumění, sociální pohodu i zdravé sebepojetí nadaného žactva. V praxi pomáhá flexibilní vytváření skupin napříč třídami, obohacené semináře, soutěžení i badatelské kluby a online komunity k tématům do hloubky.
Sebehodnocení je pravidelné zamyšlení žactva nad vlastním učením vůči jasně sdíleným cílům a kritériím – co umím, čím jsem toho dosáhl/a, co chci zlepšit. V praxi: krátké zápisy co se dařilo/na čem pracuji, škály a rubriky, portfolia, vrstevnická zpětná vazba a konkrétní cíle na příště. Nejedná se o známkování.
Tripartita je setkání tří stran – např. žáka/žákyně, rodičů a vyučujícího – zaměřené na učení, pokrok a potřebnou podporu. Průběh: žák/žákyně představí své portfolio a sebehodnocení, vyučující přidá důkazy a doporučení a společně stanoví cíle. Role všech jsou tak rovnocenné. V praxi: krátké schůzky (cca 10–20 min.), předem sdílená kritéria a podklady, konkrétní kroky „co dál“ a termín dalšího ověření.
V pátek 11. září 2026 se v Národní technické knihovně v Praze uskutečnilo VIII. setkání národních skupin garantů NPI ČR pečujících o nadání. Letošní ročník se nesl v tématu „Nadaní žáci v pestré třídě“ a nabídl prostor pro sdílení zkušeností, odbornou diskusi i praktickou inspiraci pro práci s nadanými dětmi a žáky.
Jak ve škole systematicky podporovat nadané žáky? Jak pracovat s jejich potenciálem v heterogenní třídě, jaké možnosti nabízí diagnostika, moderní vzdělávací programy nebo umělá inteligence? Nejen těmto tématům se bude věnovat VIII. setkání národních skupin garantů NPI ČR pečujících o nadání, které se uskuteční 11. září 2026 v Národní technické knihovně v Praze.