Obecný popis intervence
Kvalitní předškolní vzdělávání je jedním z nejúčinnějších nástrojů pro podporu rovného přístupu ke vzdělávání. Výzkumné studie opakovaně potvrzují, že právě účast v předškolním vzdělávání má zásadní vliv na školní úspěšnost dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí.
Za kvalitní předškolní vzdělávání lze považovat alespoň dvouletou docházku do zařízení, které dětem ve věku 3–4 let pomáhá nastavit rytmus a pravidla, a ve věku 5–6 let dohání výbavu potřebnou pro vstup do základní školy.
Kvalitní pedagogická práce v MŠ zahrnuje pozitivní vztahy mezi pedagogy či pedagožkami a dětmi, vřelost, empatii, nedirektivní přístup, kurikulum zaměřené na rozvoj schopností a dovedností, předvídatelnost a rutinu u mladších dětí a rozvoj komplexního myšlení u starších. Důležitá je také stabilita a kontinuita péče.
Zkušenost s předškolním vzděláváním zároveň usnadňuje budoucí komunikaci rodičů se základní školou a posiluje jejich důvěru v institucionální vzdělávání.
Jak může nástroj pomoci při kompenzaci projevů sociálního znevýhodnění ve vzdělávání?
Podpora účasti dětí se sociálním znevýhodněním v předškolním vzdělávání je klíčová pro prevenci školního neúspěchu. Mateřské školy mohou sehrát roli stabilního a podpůrného prostředí, které pomáhá dětem rozvíjet základní kompetence, návyky a vztahy.
Úspěšné zapojení dětí vyžaduje odstranění bariér – finančních (například úplata, obědy zdarma, doprava, pomůcky) i prostorových (dostupnost zařízení). Důležitá je také spolupráce s rodinami, průběžná pedagogická diagnostika a individualizovaný přístup.
U mateřských škol integrovaných se základními školami lze zavést systémová opatření zajišťující kontinuitu vzdělávání a plynulý přechod dětí do základní školy.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání romských dětí (v rámci etnicky citlivého přístupu)?
Účast romských dětí v kvalitním předškolním vzdělávání je zásadní pro jejich školní úspěšnost. Klíčové je získání důvěry romských rodičů, což vyžaduje citlivý přístup, stabilní pedagogický tým a spolupráci s komunitou.
Vhodným nástrojem mohou být předškolní centra nebo kluby provozované mateřskou školou či neziskovou organizací, které pomáhají navázat kontakt s rodinami a postupně je zapojit.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání dětí s různorodým etnickým a jazykovým zázemím a/nebo zkušeností s migrací?
Předškolní vzdělávání poskytuje vícejazyčným dětem bezpečné a podnětné prostředí pro rozvoj češtiny, jejich mateřského jazyka i celkových komunikačních dovedností. Součástí této podpory je také jazyková příprava, která dětem pomáhá systematicky rozšiřovat porozumění i aktivní používání češtiny prostřednictvím her, interakcí a každodenních situací. Jazyková podpora je důležitá nejen v posledním ročníku mateřské školy, ale po celou dobu předškolního vzdělávání, protože rozvoj jazyka probíhá postupně a navazuje na zkušenosti dítěte z běžného života ve školce. Zároveň podporuje rovné příležitosti, aktivní zapojení do kolektivu a plynulý přechod do základní školy.
Na co si dát pozor při implementaci?
Rizikem je vznik segregovaných mateřských škol, pokud není podpora předškolního vzdělávání provázána se strategií řízení vzdělávání v území. Dalším rizikem je nedostatečná kvalita pedagogické práce, která může vést k nízké důvěře rodičů a nízké účasti dětí.
Důležité je zajistit stabilitu pedagogického týmu, průběžnou diagnostiku, individualizaci a spolupráci s rodinou.
Kde hledat inspiraci?
Daná intervence je univerzálně doporučována v metodikách dobré praxe zaměřených na integraci romských dětí a dětí se sociálním znevýhodněním s cílem podpořit jejich úspěch ve vzdělávání i v životě. Příklady dobré praxe účasti v předškolním vzdělávání v MŠ popisuje materiál Předškolní klub Amálka příručka dobré praxe či jsou popsány v Metodickém manuálu ASZ (například kapitola 2.5.1 Navázání dobrého vztahu dětí a rodičů ke škole, či kapitola 2.5.2 Budování vztahu s dětmi a rodiči v MŠ bezpečnou komunikací).
Pro inspiraci doporučujeme využít materiály z portálu Inkluzivní škola – zejména metodiku Děti s odlišným mateřským jazykem v mateřských školách (2018, bez aktuální legislativy) a příručky Začleňování vícejazyčných dětí s konkrétními metodickými postupy, adaptačními aktivitami a nástroji pro spolupráci s rodiči.