Koncept je založen na filozofii, že neexistuje jen jedna celková inteligence, ale nejméně osm – inteligence matematicko-logická, jazyková, hudební, prostorová, tělesně-pohybová, interpersonální, intrapersonální a přírodovědná. Podle teorie mnohočetných inteligencí se každé dítě může učit jiným způsobem a rozdílným způsobem zpracovávat informace kolem sebe. Předpokládá se, že dítě má svoji prioritní inteligenci, prostřednictvím které dokáže snáze uchopovat svět a současně rozvíjet vlastní specifické zájmy a nadání. Paní učitelky ve Štěnovicích připravují nabídku aktivit, pomocí kterých mohou být osloveny „silné“ stránky každého dítěte. Dítě si samo vybírá hry, hračky a individualizované činnosti z různých typů inteligencí a může pracovat vlastním tempem na rozdílných nebo různě obtížných úkolech. Tímto způsobem se plánují a realizují činnosti v mateřské škole a propojují se v určitém časovém úseku jedním námětem nebo tématem. Video je natočeno v rámci tématu Listopad, listopad, lísteček mi na dlaň spad. Průvodkyní hrami a činnostmi a tvůrkyní prostředí pro děti v motivačním videu je paní učitelka Lenka Brožíková.
Obsah videa:
00:06 Sestavení receptu podle obrázku - šípkový čaj
00:32 Stavění komínu
00:49 Stavění pece podle předlohy
01:05 Přiřazování knoflíků podle počtu symbolů
01:25 Tvoření soviček a skřítků z přírodnin
Americký psycholog Howard Gardner již v roce 1983 zpochybnil tradiční pojetí inteligence. Jako alternativu nabídnul multidimenzionální teorii inteligence, která popisuje osm nezávislých druhů inteligence. Ty můžou vzájemně spolupracovat a vytvářet inteligentní chování. Přestože většina jedinců dokáže do určité míry využívat všechny druhy inteligence, pro každého je typická jedinečná kombinace relativně slabších a silnějších typů inteligence. Přitom platí, že nemluvíme o danosti, ale o potenciálu.
Lingvistická inteligence (zacházení s jazykem, čtení, psaní, chápání obsahu)
Logicko-matematická inteligence (řešení matematických problémů, provádění důkazů, schopnost abstraktního myšlení)
Prostorová inteligence (schopnost vytvářet trojrozměrné představy, pohybovat jimi a otáčet je, čtení mapy)
Hudební inteligence (schopnost zacházet se zvukem, rytmem, zpívání, hraní, skládání)
Tělesně-kinestetická inteligence (schopnost využívat všechny části těla k řešení problémů nebo vytváření produktů, ovládání hrubé a jemné motoriky, manipulování s předměty, tanec, basketbal)
Interpersonální inteligence (schopnost chápat chování, motivace, emoce druhých lidí)
Intrapersonální inteligence (schopnost rozlišovat vlastní pocity, záměry a motivace)
Přírodovědná inteligence (schopnost rozlišovat různé druhy fauny a flóry, porozumění uspořádání přírody a schopnost využívat ji například při botanice, zemědělství nebo vaření).
V pátek 11. září 2026 se v Národní technické knihovně v Praze uskutečnilo VIII. setkání národních skupin garantů NPI ČR pečujících o nadání. Letošní ročník se nesl v tématu „Nadaní žáci v pestré třídě“ a nabídl prostor pro sdílení zkušeností, odbornou diskusi i praktickou inspiraci pro práci s nadanými dětmi a žáky.
Jak ve škole systematicky podporovat nadané žáky? Jak pracovat s jejich potenciálem v heterogenní třídě, jaké možnosti nabízí diagnostika, moderní vzdělávací programy nebo umělá inteligence? Nejen těmto tématům se bude věnovat VIII. setkání národních skupin garantů NPI ČR pečujících o nadání, které se uskuteční 11. září 2026 v Národní technické knihovně v Praze.
E-learningový kurz Mentor nadání: Průvodce na cestě k rozvoji je určen všem, kteří se chtějí aktivně podílet na systematické podpoře nadání ve škole či regionu. Kurz představuje roli mentora či mentorky nadání jako průvodců změnou a nabízí praktické nástroje pro rozvoj potenciálu nadaných žáků a žákyň, týmovou spolupráci i nastavování funkčního systému podpory nadání.