Začleňování žáků a žákyň s tělesným postižením a dlouhodobým onemocněním do běžného třídního kolektivu

Ilustrační foto | FOTO: Freepik

Začleňování žáků a žákyň s tělesným postižením (TP) a dlouhodobým onemocněním do běžného třídního prostředí je důležitým krokem k vytvoření inkluzivních vzdělávacích možností. Mnoho námětů lze nalézt v Katalogu podpůrných opatření, viz www.spolecnevzdelavani.upol.cz.  

Mezi užitečné strategie práce s různorodou třídou při snaze najít v kolektivu prostor po každého (i žáka/žákyni s TP) patří: 

Uplatňování individuálního přístupu, ke každému žákovi či žákyni (i s TP či dlouhodobě nemocným). Každý má odlišné (nejen vzdělávací) potřeby, je proto třeba věnovat se individuálním rozdílům a respektovat specifika každého žáka nebo žákyni.  

Nezbytné je vytváření přátelského a podpůrného prostředí, což vede k prohlubování vzájemného porozumění a spolupráce nejen mezi spolužáky a spolužačkami navzájem, ale též mezi žáky/žákyněmi a učiteli/učitelkami. Zařazujeme aktivity a cvičení zaměřené na rozvoj sociálních dovedností. Podporujeme vzájemnou pomoc a spolupráci mezi žáky a žákyněmi [1].

Během náročných situací je důležité zachovat klid a empatii. Učitelé a učitelky by měli být schopni rozpoznat příčiny náročného chování a hledat vhodné strategie pro jeho řízení. Identifikujeme společně s rodiči a dalšími odborníky příznaky, které mohou naznačovat blížící se krizovou situaci. Je vhodné vytvořit krizový plán, který by obsahoval kroky pro řešení akutních situací (kontakty na zodpovědné osoby – rodiče, školní psycholog/psycholožka atd.), včetně jasných postupů pro případ potřeby intervenčních opatření. Spolupracujeme s odborníky/odbornicemi ze speciálně pedagogického centra (SPC), s ergoterapeuty, logopedy i s dalšími specialisty relevantních oborů, aby bylo možné poskytnout žákovi/žákyni adekvátní podporu (tzv. ucelená rehabilitace) [2] [3].

Dále je důležité zajistit otevřenou komunikaci s rodiči a dalšími odborníky, kteří s žákem/žákyní pracují. Toto předávání si informací o specifických potřebách může pomoci vytvořit efektivní strategie začleňování. 

Všechny tyto kroky by měly být realizovány s ohledem na individuální potřeby žáka/žákyně s TP a dlouhodobým onemocněním v duchu inkluzivního přístupu, který klade důraz na rozvoj celkového učení a společenství ve třídě.

Zdroje

[1] Vítková, M. (2004). Integrativní speciální pedagogika. Integrace školní a sociální. Paido.

[2] Opatřilová, D. (2005). Metody práce u jedinců s těžkým postižením a více vadami. Masarykova univerzita.

[3] Buršíková, D. (2019). Dítě s epilepsií v prostředí školy. Triton.