logo
logo
Začleňování žáků s tělesným postižením a dlouhodobým onemocněním do běžného třídního kolektivu

Začleňování žáků s tělesným postižením a dlouhodobým onemocněním do běžného třídního kolektivu

04.01.2023
PhDr. Dušana Chrzová, Ph.D.
Ředitel/ředitelka
Do třídního kolektivu patří každý žák, který ho navštěvuje. Osamocenost, izolaci a nepřátelství je třeba nahrazovat sounáležitostí, zapojením a radostí z vrstevnických vztahů. Proto budujme a nastavujme takové klima v třídním kolektivu, aby se v něm cítil dobře každý. A to nejen žák s tělesným postižením (TP), ale i pedagog, který v něm vyučuje. Je důležité přiznat si významný vliv pohody v žákovském kolektiv na školní úspěšnost.
Obrázek článku

Ilustrační foto | FOTO: Freepik


Začleňování žáků s tělesným postižením (TP) a dlouhodobým onemocněním do běžného třídního prostředí je důležitým krokem k vytvoření inkluzivních vzdělávacích možností. Mnoho námětů lze nalézt v Katalogu podpůrných opatření viz. www.spolecnevzdelavani.upol.cz 

Mezi užitečné strategie práce s různorodou třídou při snaze najít v kolektivu prostor po každého (i žáka s TP) patří: 

Uplatňování individuálního přístupu, ke každému žákovi (i s TP či k žákovi dlouhodobě nemocnému). Každý má odlišné (nejen vzdělávací) potřeby, je proto třeba věnovat se individuálním rozdílům a respektovat specifika každého žáka.  

Nezbytné je vytváření přátelského a podpůrného prostředí, což vede k prohlubování vzájemného porozumění a spolupráce nejen mezi spolužáky navzájem, ale též mezi žáky a učiteli. Zařazujeme aktivity a cvičení zaměřené na rozvoj sociálních dovedností. Podporujeme vzájemnou pomoc a spolupráci mezi žáky [1].

Během náročných situací je důležité zachovat klid a empatii. Učitelé by měli být schopni rozpoznat příčiny náročného chování a hledat vhodné strategie pro jeho řízení. Identifikujeme společně s rodiči a dalšími odborníky příznaky, které mohou naznačovat blížící se krizovou situaci. Je vhodné vytvořit krizový plán, který by obsahoval kroky pro řešení akutních situací (kontakty na zodpovědné osoby – rodiče, školní psycholog atd.), včetně jasných postupů pro případ potřeby intervenčních opatření. Spolupracujeme s odborníky ze speciálně pedagogického centra (SPC), s ergoterapeuty, logopedy i s dalšími specialisty relevantních oborů, aby bylo možné poskytnout žákovi adekvátní podporu (tzv. ucelená rehabilitace) [2] [3].

Dále je důležité zajistit otevřenou komunikaci s rodiči a dalšími odborníky, kteří s žákem pracují. Toto předávání si informací o specifických potřebách může pomoci vytvořit efektivní strategie začleňování. 

Všechny tyto kroky by měly být realizovány s ohledem na individuální potřeby žáka s TP a dlouhodobým onemocněním v duchu inkluzivního přístupu, který klade důraz na rozvoj celkového učení a společenství ve třídě.

Zdroje

[1] Vítková, M. (2004). Integrativní speciální pedagogika. Integrace školní a sociální. Brno: Paido.

[2] Opatřilová, D. (2005). Metody práce u jedinců s těžkým postižením a více vadami. Brno: Masarykova univerzita.

[3] Buršíková, D. (2019). Dítě s epilepsií v prostředí školy. Praha: Triton.

Mohlo by Vás zajímat

Vzdělávání a péče o žáky s vážným onemocněním: klíčové postupy pro školy

Do poradny na webu Zapojmevšechny.cz přichází dotazy od rodičů i vyučujících. Některé otázky využíváme a odpovědi na ně zveřejňujeme v sekci Otázky a odpovědi, protože by se mohly hodit dalším čtenářům a čtenářkám. Dnešní otázka se týká zajištění vzdělávání a péče pro žáky a žákyně s vážným onemocněním. Dozvíte se, jak mohou školy reagovat na vzdělávací a zdravotní potřeby těchto žáků a jak nastavit komunikaci mezi školou, rodiči a zdravotnickými zařízeními.

Zobrazit další články