logo

Speciální pedagog a zápis předškoláků se SVP do 1. třídy

Autorský tým APIV B
29.08.2020
Učitel/učitelka
Školní poradenský pracovník/ce
Speciální pedagog hraje během screeningu předškoláků se SVP při zápisu do 1. třídy důležitou roli. Jaká je dobrá praxe na pražské Základní škole Lyčkovo náměstí? Zdroj fotky: Freepik.com
Obrázek článku

charakteristikaCharakteristika

ZŠ Lyčkovo náměstí přijímá děti do 1. ročníku v níže popsaných pěti provázaných krocích. Program nese název: „Pět kroků do Smysluplné školy aneb Organizace zápisu k základnímu vzdělávání na ZŠ Lyčkovo náměstí.“  Tento metodický list slouží k popisu posledního kroku: 5. Zápis předškoláků do 1. ročníku a do přípravného ročníku ZŠ. 


  1. Registrace předškoláků – termín: leden až únor 


– registrací předškoláků získáme data o počtu zájemců a můžeme informovat o šancích na přijetí do 1. ročníku nebo přípravného ročníku; 


  1. Setkání rodičů předškoláků s vedením školy – termín: únor 


– seznámení s organizací zápisu a s pravidly přijímání dětí do 1. ročníku a přípravného ročníku ZŠ, seznámení s programem školy a diskuse;


  1. Den nanečisto pro všechny předškoláky a jejich rodiče – termín: únor


– den, kdy si předškoláci vyzkoušejí být školáky v naší škole; rodiče se seznámí s metodami práce učitelů, okusí atmosféru školy a setkají se s ostatními pracovníky školy;


  1. Škola nanečisto – termín: březen 


– pětidílný přípravný kurz (5 úterků před zápisem) pro budoucí prvňáky;


– do přípravného kurzu jsou přijímány děti podle kritérií přijímání k předškolnímu vzdělávání.


  1. Zápis předškoláků do 1. ročníku a do přípravného ročníku ZŠ – termín: duben


Školní speciální pedagog se účastní zápisu dětí do 1. třídy, přičemž v motivační fázi zápisu, kdy dítě plní různé úkoly, sleduje vývoj dílčích smyslových funkcí, pozornosti, motoriky nebo řeči, celkovou školní zralost. 

cilCíl:



Prevence budoucího školního neúspěchu u dítěte, prevence nízké motivace k určení u dítěte.

postupPostup:



Výchozí situace

  1. dítě u zápisu prokazuje výrazný nerovnoměrný nebo opožděný vývoj dílčích smyslových funkcí, pozornosti, motoriky nebo řeči, celkovou nezralost,
  2. dítě přichází do 1. třídy se a) zprávou z vyšetření, b) doporučením ŠPZ.



Speciální pedagog kontaktuje při zápisu rodiče a ověří si:

  • zda dítě navštěvovalo MŠ nebo přípravný ročník
  • datum narození dítěte
  • zda rodiče sami uvažují o odkladu školní docházky dítěte
  • zda už dítě někdy vyšetřoval nějaký specialista a s jakým závěrem, vyžádá si od rodiče případnou zprávu z vyšetření.


Na základě těchto zjištění postupuje dále.

V případě obtíží popsaných v kazuistikách níže vysvětlí problém rodičům a nabídne jim možnost odkladu školní docházky.

Dále doporučí kontakt na školské poradenské zařízení (PPP, SPC), kde dítě přešetří specialista a určí další postup, který pak v písemné podobě předá škole:

  • odklad školní docházky o 1 rok (dítě zůstává v MŠ)
  • nástup do přípravného ročníku
  • nástup do 1. ročníku, podle závažnosti případného oslabení dítěte vyhotoví ŠPZ dokument Doporučení školního poradenského pracoviště ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami.


Některé příčiny odkladu školní docházky u dětí

Sociální nezralost

Příklad:

K zápisu přichází chlapec v doprovodu rodičů. Drží se jich za ruku, vystrašeně se rozhlíží. Když je vyzván, aby se posadil ke stolečku vedle učitelky, zaboří se matce do klína a pláče. Ani po několika minutách se neosmělí a nechce komunikovat. Po celou dobu zápisu vyžaduje rodiče vedle sebe a neustále se ujišťuje, že jsou nablízku. Při činnosti drží matku za ruku, kontroluje rodiče očima, ujišťuje se o správnosti odpovědí. Působí nejistě a bázlivě.


Hyperaktivita a oslabená pozornost

Příklad:

K zápisu přichází chlapec. Zvědavě se rozhlíží, cestou ke stolečku, kde na něj čeká učitelka, sahá na všechny věci, které jsou po ruce. Zničehonic jde k poličce na druhé straně místnosti a vyndává z ní hru. Když je vyzván, aby se posadil, nereaguje. Hlasitě mluví. Sedá si na úplně jiné místo. Často přerušuje práci, vrtí se, houpe na židli, vstává. 


Vada řeči a oslabená grafomotorika

Příklad:

K zápisu přichází dívka. Je vyzvána, aby řekla básničku. Její řeč je na první poslech nesrozumitelná, nedaří se jí vyslovit správně velké množství hlásek, patlá. Některé hlásky nejdou od sebe odlišit a v řeči splývají. Dívka drží psací náčiní křečovitě, ruku má ztuhlou a nepohyblivou, nedokáže nakreslit plynule jednoduché tvary.


Mentální oslabení nebo porucha porozumění řeči a komunikačních dovedností

Příklad: 

K zápisu přichází dívka. Při prvním kontaktu nerozumí zadání úkolu, je třeba jí ho několikrát znovu vysvětlit. Nedokáže pojmenovat jednoduché obrázky, odpovídá nesprávně, nebo že neví. Neodhadne správně časovou a logickou návaznost děje. Řeč je chudá, dívka hovoří v holých větách, na úrovni mladšího dítěte. Nechápe smysl položených otázek. Neví, jestli chodí do školky, nezná další odpovědi na běžné otázky.




Mohlo by Vás zajímat

Aplikace Včelka pomáhá (nejen) dětem se sociálním znevýhodněním a se SVP

S aplikací Včelka a jejím jednatelem Michalem Hudečkem jsme začali spolupracovat hned v počátcích projektu Podpora rovných příležitostí na podzim roku 2022. S radostí jsme přijali, my i zapojené školy, nabídku licence zdarma. A tak jsme se s panem Hudečkem spojili, abychom zjistili, jak a proč pomáhá Včelka (nejen) dětem se sociálním znevýhodněním a se speciálními vzdělávacími potřebami. Více se dozvíte v našem rozhovoru!

Vnitřní motivace a sebedůvěra žáků s SVP

Třídílný seriál přináší učitelům i asistentům pedagoga tipy pro práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami v oblasti motivace.

Podpora vnitřní motivace a sebedůvěry u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami – díl 3.

V předchozích dvou dílech třídílného seriálu jsme probrali některé strategie podpory sebedůvěry a vnitřní motivace u žáků a žákyň se speciálními vzdělávacími potřebami, jako jsou sdílení úspěchů dítěte, rozvoj zodpovědnosti, umět požádat ve vhodnou chvíli o pomoc a další. V posledním díle se zaměříme na to, jak mohou vyučující anebo asistenti či asistentky podpořit motivaci žáků, když se potýkají s úkoly, které jsou pro ně nezáživné, nebo když čelí při plnění úkolů opakovaným neúspěchům.

Zobrazit další články