Školy, které jsou v kontextu segregace zmiňovány nejčastěji, bývají vnímány jako místa, kde se její dopady projevují nejvýrazněji. Z analytického hlediska však nejsou příčinou segregace, ale důležitými aktéry v jejím řešení. Disponují specifickým know-how, zkušenostmi s prací s různorodými skupinami žáků a žákyň a často i silnými vazbami na komunitu. Tyto školy proto mohou sehrát zásadní roli v podpoře přechodu žáků a žákyň do jiných škol ve městě a stát se partnery v procesu systémové změny. Některé z nich už navíc aktivně vstoupily do transformačních procesů. Hledají cesty, jak podpořit vzdělávání svých žáků a žákyň na ostatních školách nebo zatraktivnit svou vlastní nabídku pro širší spektrum žactva. Spolupracují se zřizovateli a dalšími školami a přispívají k vytváření inkluzivnějšího vzdělávacího prostředí v celém městě.
Více o negativních dopadech segregace najdete na stránce Problém segregace – proč je nezákonná, škodlivá a drahá.
Proč se zabývat desegregací z pohledu školy, na níž se vzdělává vyšší podíl romského žactva a dalších dětí, které čelí bariérám ve vzdělávání – například kvůli potřebě jazykové podpory, migrační zkušenosti nebo sociálnímu znevýhodnění?
Není v pořádku, když romské děti a další žáci a žákyně z marginalizovaných skupin navštěvují pouze jednu školu, zatímco okolní školy mají výrazně jiné složení. Taková nerovnováha nevzniká náhodou – je důsledkem rozhodnutí, která lze změnit. Vyšší zastoupení žáků a žákyň z marginalizovaných skupin v jedné škole nebo třídě klade nadměrné nároky na vyučující a snižuje šanci, že škola naplní svůj vzdělávací potenciál. Tato zátěž nevyplývá z vlastností, schopností a vzdělávacích potřeb dětí, které se na škole vzdělávají, ale ze samotné segregace, která vede ke kumulaci různých forem znevýhodnění.
Výzkumy i praxe ukazují, že rovnoměrné rozložení žáků a žákyň přispívá k lepším výsledkům pro všechny. V heterogenním kolektivu mohou vyučující snáze reagovat na různé individuální potřeby žactva – jazykové, kulturní i identitní – a zároveň využívat nástroje, které pomáhají kompenzovat projevy sociálního znevýhodnění ve výuce. Žáci a žákyně zde také nalézají přirozené vzory: spolužáci a spolužačky je motivují k učení i vyšším výkonům. Takové prostředí podporuje vzdělávací úspěch všech bez ohledu na jejich výchozí podmínky.
Ulevíte svým pedagogům a pedagožkám a snížíte riziko vyhoření. Na školách, na kterých se vzdělává převážně romské žactvo nebo děti z dalších marginalizovaných skupin, se často projevují různé dopady strukturálního znevýhodnění – například nejisté bydlení, materiální nedostatek nebo nízká důvěra rodin ve školu, vycházející z historické zkušenosti s nerovným zacházením. Škola má přitom pouze omezené možnosti, jak tyto projevy kompenzovat nebo jakkoliv ovlivnit – mnohdy souvisejí s jinými agendami a neobejdou se bez dodatečných zdrojů nebo koordinace s dalšími aktéry. Pedagogové a pedagožky pak čelí zvýšeným nárokům na výuku i spolupráci s rodinami, často bez dostatečné podpory. Takováto zátěž vede k únavě, frustraci a fluktuaci. Snížení míry segregace na úrovni obce a současné posílení personálních kapacit školy může vytvořit podmínky pro stabilnější a udržitelnější pedagogickou práci. Složitější bývá situace v menších obcích s jedinou školou – tam je nutné maximálně využít dostupné zdroje a dobrou praxi k podpoře místních dětí.
Vaše škola už nebude mít nálepku. Pokud se podaří snížit míru segregace – například rovnoměrnějším rozdělením romského žactva a dalších dětí z marginalizovaných skupin mezi okolní školy – a zároveň posílit kvalitu výuky, mohou se zlepšit vzdělávací výsledky i celková atmosféra ve škole. V Krnově vedla kombinace těchto kroků ke zvýšení školní úspěšnosti žáků a žákyň (rozhovor, dobrá praxe), v Tanvaldu se díky posilování důvěry podařilo oslovit širší skupinu rodičů. Škola tak získává širší podporu komunity i stabilnější pedagogický tým.
Naplnění pedagogické mise. Mnoho učitelů a učitelek vstupuje do školství s vizí podporovat všechny děti v rozvoji jejich schopností a dávat jim šanci na lepší budoucnost. Ve škole, na níž se vzdělává převážně žactvo z marginalizovaných skupin, však mohou opakovaně narážet na systémové bariéry, které omezují možnosti těchto dětí a zároveň přinášejí do práce pedagogů a pedagožek frustraci a vyčerpání. Řešení segregace – například rovnoměrnější rozdělení žáků a žákyň mezi jednotlivé školy a současně posilování kvality výuky – může tuto situaci změnit. Vyučující tak znovu získají pocit smysluplnosti a vlivu na vzdělávací dráhy všech dětí.
Vaše první kroky
Situace každé školy je jiná, stejně jako podmínky v jednotlivých městech. Váš konkrétní příběh detailně neznáme, proto předkládáme několik návrhů, které vycházejí ze zkušeností škol, zřizovatelů a dalších aktérů, kteří se rozhodli řešit nerovnosti ve vzdělávání. Desegregace může mít různé podoby – vyberte si takový přístup, který odpovídá vašim možnostem a kontextu. Všechny uvedené scénáře staví na spolupráci a zapojení klíčových partnerů.
Spolupráce se zřizovatelem. Pokud je vedení města otevřené myšlence desegregace či spravedlivějšího rozložení žáků a žákyň mezi školami (dlouhodobým cílem by měla být profesionalizace správy ve vzdělávání na úrovni obce a regionu), může škola iniciovat první společné schůzky. Na nich lze vytvořit pracovní skupinu složenou z důležitých aktérů – například ředitelů a ředitelek škol, zástupců zřizovatele, odborníků a odbornic z NPI ČR nebo MŠMT, poskytovatelů sociálních služeb či neziskových organizací. Skupina pak může společně plánovat další kroky, síťovat potřebné partnery a připravovat komunikační strategii pro pedagogické sbory i rodiče. Ti totiž mohou mít z desegregace oprávněné obavy – je důležité je včas a citlivě vyslechnout, podpořit a přesvědčit, že změna má smysl. Kompletní přehled aktivit najdete v Katalogu intervencí.
Spolupráce s dalšími školami. Pokud není zřizovatel změnám nakloněn, upozorněte jej na skutečnost, že náročná práce s třídními kolektivy vede k vyšší fluktuaci vyučujících a k velkým problémům při získávání nových pedagogů a pedagožek – to s sebou nese větší břímě při výběrových řízeních a vyšší nároky na vedení a podporu pedagogického sboru. Zároveň je důležité zřizovateli připomenout, že jeho zákonnou povinností je zajistit rovný přístup a kvalitu vzdělávání pro všechny děti v jím zřizovaných školách (k naplňování tohoto úkolu nabízí více kapitola Město, obec (politik/politička, úředník/úřednice). Pokud zřizovatel i nadále váhá, může být prvním krokem spolupráce mezi školami v rámci jednoho města či spádové oblasti. Společné setkání vedení škol může otevřít debatu o rovnoměrnějším rozložení romského žactva a dětí z dalších marginalizovaných skupin mezi více škol – obzvlášť pokud je jedna škola dlouhodobě vnímána jako segregovaná nebo „romská“. Taková diskuse často vede ke konstruktivnímu tlaku na zřizovatele a zároveň posiluje spolupráci mezi školami. Neméně důležitá je otevřená komunikace směrem k pedagogickým sborům a rodičům, která pomáhá předcházet nedorozuměním a odporu.
Spolupráce s odbornými partnery. Národní pedagogický institut (NPI ČR) nabízí školám i zřizovatelům metodickou podporu v oblasti desegregace a podpory rovného přístupu ke vzdělávání, Agentura pro sociální začleňování (MMR) pomáhá s koordinací zapojených aktérů na místní úrovni. Spolupráce s těmito institucemi může přinést vaší škole oporu v rozhodujících momentech, dodat procesu odborné zázemí, data a argumentaci a usnadnit komunikaci se zřizovatelem i dalšími školami. Jejich zapojení zároveň zvyšuje důvěru veřejnosti v proces změny a napomáhá lepšímu propojení školy s dalšími službami v území.
Změna koncepce školy – pozor na neúmyslnou segregaci. Pokud narazíte na nezájem zřizovatele nebo okolních škol, může být vhodné začít změnu „zdola“. Úprava koncepce školy může oslovit širší skupinu rodičů a posílit důvěru veřejnosti. Zásadní je, aby tyto změny nebyly přístupné jen omezenému okruhu žáků a žákyň a aby nevznikal systém, ve kterém romské děti zůstávají oddělené, byť uvnitř jedné školy. Pokud se škola profiluje prostřednictvím alternativních vzdělávacích přístupů, je důležité dbát na rovný přístup pro všechny děti a na to, aby se žádná skupina dětí – byť neúmyslně – neocitla mimo hlavní vzdělávací proud. Zkušenosti z praxe ukazují, že podobným rizikům čelily například školy s programy Montessori (MZŠ Tanvald), Waldorfské třídy (ZŠ Cimburkova, Praha-Žižkov) nebo Začít spolu (ZŠ Kamenná stezka, Kutná Hora).
Příprava na změnu u pedagogického sboru. Změna ve složení tříd se dotýká i učitelů a učitelek působících na školách vykazujících známky etnické segregace. Ti mohou mít obavy z reakcí rodičů, ze své profesní budoucnosti i z toho, zda nové nastavení zvládnou. Je proto důležité s nimi pracovat otevřeně a partnersky. Pomáhá vysvětlit, proč ke změně dochází, co bude znamenat v praxi a jakou podporu mohou očekávat. Užitečné jsou konzultace s vyučujícími z ostatních škol ve městě, sdílení jejich zkušeností a know-how, případně i zapojení těchto kolegů a kolegyň do komunikace s rodiči. Takový přístup posiluje důvěru, snižuje riziko frustrace a fluktuace a pomáhá pedagogům a pedagožkám vnímat změnu jako zvládnutelný proces, na kterém se mohou aktivně podílet.
Příprava na změnu u rodičů. Změna ve složení žáků a žákyň a způsobu vzdělávání se dotýká všech rodičů – je proto důležité je zapojit do dialogu od samého začátku. Rodiče z majority mohou mít z desegregace oprávněné obavy, které je třeba citlivě vyslechnout, reflektovat a společně hledat cesty, jak změnu uchopit. Také rodiče dětí z marginalizovaných skupin by měli mít možnost aktivně se podílet na utváření školního prostředí – sdílet své zkušenosti, potřeby a návrhy. O všech krocích je důležité s rodiči otevřeně komunikovat – vysvětlovat, co se mění a proč, a vytvářet prostor pro jejich otázky i zpětnou vazbu. Silnými argumenty, které mohou rodiče oslovit, jsou zejména konkrétní přínosy společného vzdělávání pro všechny děti, které se projevují ve výuce i v každodenním životě školy. Děti se v různorodém kolektivu učí spolupracovat, respektovat odlišnosti a lépe zvládat složitější sociální situace. Ve třídách bývá lepší klima, méně konfliktů a více vzájemné podpory, což přispívá i k bezpečnějšímu prostředí školy a jejího okolí. Učitelé a učitelky častěji volí individuální přístup a přizpůsobují výuku různým potřebám, což podporuje učení všech žáků a žákyň. Výsledkem bývá zlepšení školní úspěšnosti napříč celou třídou. Při komunikaci s rodiči je podstatné tyto přínosy srozumitelně vysvětlovat, ukazovat konkrétní příklady z praxe a ujistit je, že změna probíhá promyšleně a s ohledem na potřeby všech dětí. Je vhodné, aby změny ve složení tříd doprovázela posílená personální podpora – například asistent/asistentka pedagoga, speciální či sociální pedagog/pedagožka. Ti mohou pomoci řešit složitější situace ve třídách, a rodiče tak získají jistotu, že kvalita vzdělávání zůstává zachována.
Další konkrétní opatření a jejich popis najdete v Katalogu intervencí.
Řekněte si o podporu, rozšiřte své znalosti, získejte další partnery
V Česku existují organizace, kterým na desegregaci záleží a ocení každou aktivitu.
Lidé z Národního pedagogického institutu vám pomohou s koordinací, síťováním aktérů, sdílením osvědčených postupů i konzultací aktivit – ať už jste na začátku, nebo máte první kroky za sebou.
Ministerstvo školství a Střední článek podpory pomáhají s právními i organizačními otázkami – od spádovosti po hodnocení škol a odměňování ředitelů.
Česká školní inspekce vám bude partnerem v debatě o kvalitě podmínek, průběhu i výsledků vzdělávání ve všech školách na území obce. Můžete využít i tematické zprávy inspekce zaměřené na spádovost, znaky kvality úspěšných škol či úspěšné strategie škol vzdělávajících znevýhodněné žáky a žákyně.
Agentura pro sociální začleňování (MMR) nabízí obcím spolupráci při řešení desegregace, s důrazem na podporu vzdělávání dětí se sociálním znevýhodněním. Můžete tak získat odborné a analytické zázemí nebo podporu při plánování, koordinaci či hledání zdrojů.
Úřad vlády ČR zaštiťuje agendu integrace romské národnostní menšiny a metodicky vede síť koordinátorů pro romské záležitosti na krajských úřadech a romských poradců na obcích s rozšířenou působností. Ti mohou mimo jiné poskytnout informace, kontakty, zprostředkovat setkávání. Úřad vlády rovněž monitoruje a vyhodnocuje naplňování Strategie rovnosti, začlenění a participace Romů (Strategie romské integrace) 2021–2030, včetně kapitoly Vzdělávání.
Sociální služby a neziskové organizace působící na vašem území – včetně romských a proromských – mohou být důležitými partnery při vyrovnávání podmínek ve vzdělávání. Pracují v nich odborníci a odbornice, kteří dobře znají životní zázemí žáků a žákyň i jejich rodin. Nabízejí cílenou podporu formou doučování, volnočasových aktivit nebo zprostředkování komunikace mezi školou a rodiči. Romské organizace navíc přinášejí vhled do potřeb dětí z komunity a mohou vás inspirovat, jak u romského žactva rozvíjet zdravou identitu, motivaci a povědomí o vlastní historii a kultuře. Totéž platí pro organizace zaměřující se na podporu dětí z dalších marginalizovaných skupin.
Nebojte se kontaktovat školy, které již na změně pracují: ZŠ Kamenná Stezka, MZŠ Tanvald, ZŠ Janáčkovo náměstí Krnov, ZŠ Budišov nad Budišovkou a další.
Zdroje a data, které pomohou popsat situaci ve vašem městě
Základní informace o školách ve vašem městě poskytují inspekční zprávy. Tematické zprávy České školní inspekce vám dále pomohou při plánování opatření především v oblasti pedagogické kvality škol. Kvalitu činností škol vymezují kritéria rámce Kvalitní školy.
Datové reporty NPI ČR a PAQ Research přinášejí přehled o sociální situaci, vzdělávacích výsledcích, struktuře žactva a míře segregovanosti na školách ve vaší obci. Jsou vytvořeny pro všechna města (včetně městských částí a obvodů) s více než dvěma základními školami na svém území, a to bez ohledu na jejich zřizovatele. Datové reporty jsou neveřejné a požádat o ně můžete na adrese: lucie.macku@npi.cz.
Přehled a prostorovou vizualizaci školských spádových obvodů (na základě dostupných vyhlášek) nabízí Mapa spádovosti od NPI ČR.
Data o sociálních podmínkách v obcích nabízí Index sociálního vyloučení od Agentury pro sociální začleňování z MMR.
Je důležité sledovat i rezidenční segregaci a sociální situaci v okolí škol a ve městě. K tomu slouží aplikace Lokality sociálního vyloučení a segregace vyvinutá Karlovou univerzitou.
Na desegregaci existují finanční zdroje!
Bez dodatečných financí je podpora škol, dětí i vyučujících obtížná. Existují zdroje a projekty, které lze využít. Cesta k financím nemusí být snadná, ale každý získaný asistent/asistentka, sociální pedagog/pedagožka nebo peníze na doučování či práci s rodinami posunou úspěch skokově vpřed. Zde jsou výzvy a projekty, které lze využít:
Spolupráce škol, zřizovatele a sociálních služeb
Evropské finance z OPZ+: poslední výzva Prevence předčasných odchodů ze vzdělávání zahrnovala aktivity jako multidisciplinární týmy, síťování služeb, koordinátoři spolupráce mezi školou, městem a rodinou. Výzvy jsou pravidelně aktualizovány, doporučujeme proto sledovat jejich úplný seznam a harmonogram.
Evropské peníze z OP Spravedlivá transformace: dílčí výzvy pro takzvané uhelné regiony – Karlovarský kraj, Ústecký kraj a Moravskoslezský kraj cílí i na oblasti prevence a sociální stability, včetně propojení se školami.
Výuka žáků a žákyň, rozvoj vyučujících, prostředky pro školy
Evropské finance z OP JAK: jednotlivé výzvy jsou určeny především školám. Jsou zaměřeny na personální podporu a pozice, kvalitu výuky a vzdělávání učitelů a učitelek a další aktivity (zejména výzvy tzv. šablon). Seznam výzev a harmonogram jsou pravidelně aktualizovány.
Národní finance z MŠMT: jde o pravidelný program typu Výzva na podporu účasti dětí na předškolním vzdělávání v roce 2025 (pravděpodobně bude aktualizován i pro rok 2026). Obsahuje aktivity jako úhrada školního stravování, odstranění dalších finančních bariér nebo individuální komunikace s rodinami.
Školní stravování
Evropské finance z OPZ+: jedná se o pravidelnou výzvu a projekty, které realizují krajské samosprávy. Informace jsou dostupné na stránkách příslušného kraje (například Hlavní město Praha, Ústecký, Karlovarský). Programy se mohou pravidelně obnovovat. Hledejte vždy nejaktuálnější ročník dotačního programu.
Národní finance z MŠMT: jsou to pravidelné výzvy na podporu školního stravování žáků základních škol – MŠMT. O podporu žádají školy, je však důležité je o možnosti informovat, případně zapojit sociální odbor do sběru podkladů.
Víceúčelové aktivity – podpora zřizovatelů, školské poradenství, speciální výzvy pro romské děti, nestátní neziskové organizace a další
Evropské finance z OP JAK: výzva Podpora poradenského systému má za cíl vytvoření celorepublikové struktury mobilních týmů duševního zdraví pro přímou podporu škol a školských zařízení.
Evropské finance z OP JAK: již vyhlášená výzva PRO-ROMA umožňuje financovat vzdělávací aktivity v neformálním vzdělávání zaměřené na podporu romských dětí a mládeže na území ČR. Cílem je přispět ke snížení vzdělanostní nerovnosti a zvýšení spravedlnosti v přístupu ke vzdělání.
Národní finance z Úřadu vlády:
program Prevence sociálního vyloučení a komunitní práce: více informací zde.
program Podpora terénní práce pro rok 2026: více informací zde.
Národní finance z MŠMT: například Program na podporu integrace romské menšiny v roce 2025 (pravděpodobně bude aktualizován i pro rok 2026).
Kromě evropských a národních prostředků je důležité využívat také vlastní rozpočtové zdroje samospráv – právě ty často umožňují financovat konkrétní aktivity směřující k desegregaci a zajištění kvalitního vzdělávání pro všechny děti. Příkladem může být město Ostrava financující podpůrné pozice speciálních, sociálních pedagogů/pedagožek, psychologů/psycholožek ve školách. Praha 7 financuje mentoring a supervize pro své ředitele a ředitelky, klíčové je rovněž celkové odbřemenění vedení škol od nepedagogických činností (příklad Dolních Břežan).
Finálně se ohlédněte, zda máte základní výbavu pro start desegregace:
Víte, jací aktéři jsou s vámi ochotni spolupracovat a podle toho tvoříte plán na základě prvních kroků uvedených výše, společně s Katalogem intervencí?
Kontaktovali jste některé z doporučených organizací jako například Národní pedagogický institut nebo Agenturu pro sociální začleňování (MMR)?
Máte přehled o nabízené finanční podpoře v podobě výzev a projektů?
Máte vedle sebe ve vašem sboru/týmu člověka, který vás v myšlence podpoří nebo alespoň částečně s vámi vaši vizi sdílí (důležité je nebýt úplně sám)?
Máte časový plán rozdělený na jednotlivé kroky, který můžete sledovat a vyhodnocovat?