Zřizovatel může ovlivňovat podobu vzdělávací nabídky ve městě – a zároveň nese odpovědnost za vytváření podmínek pro rovný přístup všech dětí ke kvalitnímu vzdělávání. Segregace ve vzdělávání v České republice připravuje část dětí o šance uspět ve škole i v životě. Dlouhodobě oslabuje soudržnost komunity, zvyšuje sociální napětí, přispívá ke stagnaci města a ohrožuje prosperitu celého regionu. Negativně ovlivňuje zaměstnanost, bezpečnost i kvalitu veřejných služeb a života v obci. Některé obce se již do změn úspěšně pustily a dosahují dílčích výsledků – ty zmiňujeme v části Praxe desegregace v území.
Více o negativních dopadech segregace najdete na stránce Problém segregace – proč je nezákonná, škodlivá a drahá.
Proč desegregaci řešit z pohledu zřizovatele?
Segregace oslabuje důvěru, vztahy i zapojení všech do života v obci
Základní škola je často jediným místem, kde se potkávají děti z různých sociálních a etnických prostředí. Právě tady vznikají první vztahy, které jsou základem pro soudržnost společnosti. Pokud jsou romské děti nebo děti s různorodým jazykovým a etnickým zázemím vzdělávány odděleně, téměř se nesetkají se spolužáky z majoritní společnosti. Navzájem se nepoznají. Chybí prostor pro rozvíjení vzájemných vztahů, porozumění i respektu.
Romské děti a děti z marginalizovaných skupin mohou vyrůstat v prostředí, kde jejich jazyk, historie a kultura ve vzdělávání chybí. Obtížně si tak budují zdravé sebevědomí, aspirace i pocit, že jsou ve společnosti vítány. Dlouhodobě to oslabuje důvěru v instituce (školy, úřady, další služby) a vede k polarizaci společnosti. Také se snižuje šance, že se tyto děti v budoucnu zapojí do veřejného života jako aktivní a sebevědomí občané. Město tím přichází o jejich potenciál, zkušenost i energii. Lidé s neukončeným vzděláním mají omezené možnosti uplatnění a méně příležitostí k rozvoji.
Desegregace je proto i volbou mezi dvěma budoucnostmi: pokud zřizovatel podpoří začlenění a kvalifikaci všech obyvatel, sníží tím dlouhodobé dopady sociálního vyloučení, nedůvěry a nevyužitého potenciálu. Základní škola v tom hraje nezastupitelnou roli – je součástí společenské zakázky, která může zásadně ovlivnit podobu místní komunity i její budoucnost.
Segregace narušuje spádovost škol a může vést k sankcím
Pokud jsou ve městě školy, které dlouhodobě nenavštěvují žádní romští žáci a žákyně, přestože v jejich spádových oblastech romské rodiny bydlí, a naopak školy, které jsou vnímané jako romské a do kterých děti někdy dojíždějí z různých částí města, vzniká nerovnováha, která narušuje funkci spádového systému a zvyšuje rozdíly v kvalitě vzdělávání mezi školami.
Tato situace může vyvolávat pochybnosti o transparentnosti nastavení spádových obvodů. Zřizovatel ztrácí přehled i vliv nad spravedlivým uspořádáním vzdělávací sítě ve městě i efektivním řízením jejích kapacit. V krajních případech může být situace předmětem kontroly ze strany České školní inspekce nebo ministerstva školství či vnitra.
Segregace zatěžuje školy a komplikuje práci pedagogů/pedagožek
Vyučující na školách s vyšším podílem žáků a žákyň z marginalizovaných skupin, čelí zvýšené zátěži. Ta vyplývá z kombinace různorodých potřeb, které je třeba při podpoře jejich vzdělávání zohlednit. Vedle etnicky citlivého přístupu, jenž zohledňuje kulturní, jazykové a identitní potřeby, se zde ve větší míře objevují i potřeby spojené se sociálním znevýhodněním, například chudobou, nestabilním a nevyhovujícím bydlením nebo složitou rodinnou situací.
Pro úspěšné vzdělávání takových dětí je klíčové tyto potřeby dobře rozpoznat a umět zvolit vhodné nástroje podpory. Opatření zaměřená na kompenzaci různých projevů sociálního znevýhodnění totiž nenahradí přístup, který zohledňuje jazykovou a kulturní identitu – a naopak. To nemusí být pro učitele a učitelky snadné.
Některé z těchto potřeb navíc přesahují možnosti školy, která se při jejich řešení neobejde bez spolupráce s dalšími aktéry. Bez odpovídající pedagogické, personální, materiální i organizační podpory hrozí odchod vyučujících, pokles kvality výuky a další prohlubování nerovností. Naopak tam, kde se děti vzdělávají společně, je snazší udržet stabilitu týmu, posilovat aspirace žáků a žákyň a naplňovat vzdělávací cíle pro všechny.
Segregace zvyšuje náklady na vzdělávání
Segregované školy, které čelí zvýšené míře zátěže, zpravidla vyžadují dodatečné investice – například do personálního zajištění, implementace podpůrných opatření nebo systematické práce s rodinami. Bez systémového řešení však tyto náklady nepřinášejí odpovídající výsledky. Město (stejně jako státní rozpočet) tak přichází o část veřejných prostředků a zároveň ztrácí možnost rozvíjet vzdělávání rovnoměrně, spravedlivě a dlouhodobě udržitelně pro všechny děti.
Vaše první kroky
Ujměte se vedoucí a koordinační role. S lídrem, který propojí klíčové aktéry a povede proces změny, dojde ke zlepšení výsledků všech dětí v obci a městě. Zde je hlavní role zřizovatele, který odpovídá za podmínky kvality vzdělávání a rovné příležitosti ve všech školách.
Zapojte všechny – zástupce/zástupkyně škol, úředníky/úřednice, politiky/političky, pracovníky/pracovnice sociálních služeb, rodiče a členy a členky místní romské komunity, kteří sdílejí přesvědčení, že rozdělování dětí vedoucí k segregaci (ať už podle etnického, či jiného klíče) není v pořádku. Celý proces participace dobře připravte – a pokud to jen trochu jde, zapojte do něj i děti a využijte metody vhodné pro práci s nimi. Důležité je hledat porozumění, otevřený dialog a společné cíle.
Vyjděte z dat a příkladů dobré praxe. Sestavte plán konkrétních aktivit, které zajistí rovné šance ve vzdělávání ve všech školách, které zřizujete. Pracujte s daty o školní docházce a výsledcích vzdělávání, včetně informací o dětech z marginalizovaných skupin, romských dětech a dětech se sociálním znevýhodněním a/nebo speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřte se na opatření, která zlepší podmínky, průběh i výsledky vzdělávání všech dětí, zejména těch, které čelí největším bariérám.
Hledejte společně finanční zdroje a partnery uvnitř i vně obce. Na část opatření je možné čerpat externí finanční zdroje z evropských či národních peněz (viz níže). Část opatření ale vyžaduje investice z vlastních prostředků obce. Zásadní je také získání partnerů z jiných samospráv s podobnou situací a zkušeností. Nebojte se oslovit stát – MŠMT, NPI ČR, ČŠI a další k odborné pomoci.
Ve všech krocích se můžete inspirovat v Katalogu intervencí. Najdete v něm jak systémové kroky (například změny spádových obvodů či výběr a hodnocení ředitelů s důrazem na inkluzivní fungování školy), tak cílené nástroje, jako je doučování, zajištění podpůrných pozic, posilování jazykových dovedností, mentoring, stipendijní programy nebo zařazování romských reálií do výuky.
Zohledněte jedinečnost vaší obce a pokryjte všechny klíčové oblasti. Každá obec má jiné potřeby a neexistuje univerzální řešení ani sada intervencí. Východiskem by měly být místní potřeby a společně dohodnutá opatření. Zároveň je téměř vždy nutné zaměřit se na všechny klíčové oblasti – od předškolního vzdělávání, přes podmínky a kvalitu výuky ve školách, až po mimoškolní aktivity, práci s rodinami a další podpůrné služby. Jen tak lze zajistit, že žádné dítě nezůstane stranou a všechny školy budou skutečně podporovat rovné šance.
Celkový přehled ověřených opatření najdete v Katalogu intervencí.
Aktivity Krnova po zrušení segregované školy a rozdělení dětí do všech škol: Projekty Podpora inkluzivního vzdělávání v Krnově (2010-2019) a Společný rozvoj inkluze v Krnově (2019-2022):
Další příklady najdete také v části Praxe desegregace v území zde. |
Řekněte si o podporu, rozšiřte své znalosti, získejte další partnery
V Česku existují instituce a organizace, kterým na desegregaci záleží a ocení každou aktivitu.
Lidé z Národního pedagogického institutu vám pomohou s koordinací, síťováním aktérů, sdílením osvědčených postupů i s konzultací aktivit – ať už jste na začátku, nebo máte první kroky za sebou.
Ministerstvo školství a Střední článek podpory pomáhají s právními i organizačními otázkami – od spádovosti, přes hodnocení škol, až po odměňování ředitelů a ředitelek.
Česká školní inspekce vám bude partnerem v debatě o kvalitě podmínek, průběhu i výsledků vzdělávání ve všech školách na území obce. Můžete využít i tematické zprávy inspekce zaměřené na spádovost, znaky kvality úspěšných škol či úspěšné strategie škol vzdělávajících znevýhodněné žáky a žákyně.
Agentura pro sociální začleňování (MMR) nabízí obcím spolupráci při řešení desegregace, s důrazem na podporu vzdělávání dětí se sociálním znevýhodněním. Můžete tak získat odborné a analytické zázemí nebo podporu při plánování, koordinaci či při hledání zdrojů.
Úřad vlády ČR zaštiťuje agendu integrace romské národnostní menšiny a metodicky vede síť koordinátorů pro romské záležitosti na krajských úřadech a romských poradců na obcích s rozšířenou působností. Ti mohou mimo jiné poskytnout informace, kontakty, zprostředkovat setkávání. Úřad vlády rovněž monitoruje a vyhodnocuje naplňování Strategie rovnosti, začlenění a participace Romů (Strategie romské integrace) 2021–2030, včetně kapitoly Vzdělávání.
Sociální služby a neziskové organizace působící na vašem území – včetně romských a proromských – mohou být důležitými partnery při vyrovnávání podmínek ve vzdělávání. Pracují v nich odborníci a odbornice, kteří dobře znají životní zázemí žáků a žákyň i jejich rodin. Nabízejí cílenou podporu formou doučování či, volnočasových aktivit nebo zprostředkování komunikace mezi školou a rodiči. Romské organizace navíc přinášejí vhled do potřeb dětí z komunity a mohou vás inspirovat, jak u romských žáků a žákyň rozvíjet zdravou identitu, motivaci a povědomí o vlastní historii a kultuře. Totéž platí pro organizace, zaměřující se na podporu dětí z dalších marginalizovaných skupin.
Zdroje a data, které pomohou popsat situaci ve vašem městě:
Základní informace o školách ve vašem městě poskytují inspekční zprávy. Tematické zprávy České školní inspekce vám dále pomohou při plánování opatření především v oblasti pedagogické kvality škol. Kvalitu činností škol vymezují kritéria rámce Kvalitní školy.
Datové reporty NPI ČR a PAQ Research přinášejí přehled o sociální situaci, vzdělávacích výsledcích, struktuře žactva a míře segregovanosti na školách ve vaší obci. Jsou vytvořeny pro všechna města (včetně městských částí a obvodů) s více než dvěma základními školami na svém území, a to bez ohledu na jejich zřizovatele. Datové reporty jsou neveřejné a požádat o ně můžete na adrese: lucie.macku@npi.cz.
Přehled a prostorovou vizualizaci školských spádových obvodů (na základě dostupných vyhlášek) nabízí Mapa spádovosti od NPI ČR.
Data o sociálních podmínkách v obcích poskytuje Index sociálního vyloučení od Agentury pro sociální začleňování z MMR.
Je důležité sledovat i rezidenční segregaci a sociální situaci v okolí škol a ve městě. K tomu slouží aplikace Lokality sociálního vyloučení a segregace vyvinutá Karlovou univerzitou.
Na desegregaci existují finanční zdroje!
Bez dodatečných financí je podpora škol, dětí i vyučujících obtížná. Existují však zdroje a projekty, které lze využít. Cesta k financím nemusí být snadná, ale každý získaný asistent/asistentka, sociální pedagog/pedagožka nebo peníze na doučování či práci s rodinami posunou úspěch skokově vpřed. Zde jsou výzvy a projekty, které lze využít:
Spolupráce škol, zřizovatele a sociálních služeb
Evropské finance z OPZ+: poslední výzva Prevence předčasných odchodů ze vzdělávání zahrnovala aktivity, jako jsou multidisciplinární týmy, síťování služeb, koordinátoři spolupráce mezi školou, městem a rodinou. Výzvy jsou pravidelně aktualizovány, a doporučujeme proto sledovat jejich úplný seznam a harmonogram.
Evropské peníze z OP Spravedlivá transformace: dílčí výzvy pro takzvané uhelné regiony – Karlovarský kraj, Ústecký kraj a Moravskoslezský kraj – cílí i na oblasti prevence a sociální stability, včetně propojení se školami.
Výuka žáků/žákyň, rozvoj vyučujících, prostředky pro školy:
Evropské finance z OP JAK: jednotlivé výzvy jsou určeny především školám. Jsou zaměřeny na personální podporu a pozice, kvalitu výuky a vzdělávání učitelů a učitelek či další aktivity (zejména výzvy tzv. šablon). Seznam výzev a harmonogram jsou pravidelně aktualizovány.
Národní finance z MŠMT: pravidelný program typu Výzva na podporu účasti dětí na předškolním vzdělávání v roce 2025 (pravděpodobně bude aktualizována i pro rok 2026). Obsahuje aktivity, jako jsou úhrada školního stravování, odstranění dalších finančních bariér nebo individuální komunikace s rodinami.
Školní stravování
Evropské finance z OPZ+: pravidelná výzva a projekty, které realizují krajské samosprávy. Informace jsou dostupné na stránkách příslušného kraje (například Hlavní město Praha, Ústecký, Karlovarský). Programy se mohou pravidelně obnovovat. Hledejte vždy nejaktuálnější ročník dotačního programu.
Národní finance z MŠMT: pravidelné výzvy na podporu školního stravování žáků a žákyň základních škol – MŠMT. O podporu žádají školy, je však důležité je o možnosti informovat, případně zapojit sociální odbor do sběru podkladů.
Víceúčelové aktivity – podpora zřizovatelů, školské poradenství, speciální výzvy pro romské děti, nestátní neziskové organizace a další
Evropské finance z OP JAK: výzva Podpora poradenského systému má za cíl vytvoření celorepublikové struktury mobilních týmů duševního zdraví pro přímou podporu škol a školských zařízení.
Evropské finance z OP JAK: již vyhlášená výzva PRO-ROMA: umožňuje financovat vzdělávací aktivity v neformálním vzdělávání zaměřených na podporu romských dětí a mládeže na území ČR. Cílem je přispět ke snížení vzdělanostní nerovnosti a zvýšení spravedlnosti v přístupu ke vzdělání.
Národní finance z Úřadu vlády:
program Prevence sociálního vyloučení a komunitní práce: více informací zde;
program Podpora terénní práce pro rok 2026: více informací zde.
Národní finance z MŠMT: například Program na podporu integrace romské menšiny v roce 2025 (pravděpodobně bude aktualizován i pro rok 2026).
Bydlení, sociální začleňování
Evropské finance z OPZ+: výzvy pro oblast bydlení a sociálního začleňování jsou pravidelně aktualizovány, proto doporučujeme projít celý jejich seznam a harmonogram. Zaměřují se zejména na sociální práci, která je klíčová pro podporu dětí a rodin mimo školní prostředí.
Evropské finance z IROP+: výzvy pro sociální bydlení nabízí i IROP+. I zde je důležité pravidelně sledovat jejich vyhlašování.
Kromě evropských a národních prostředků je důležité využívat také vlastní rozpočtové zdroje samospráv – právě ty často umožňují financovat konkrétní aktivity směřující k desegregaci a zajištění kvalitního vzdělávání pro všechny děti. Příkladem může být město Ostrava financující podpůrné pozice speciálních, sociálních pedagogů/pedagožek, psychologů/psycholožek ve školách. Praha 7 financuje mentoring a supervize pro své ředitele a ředitelky, klíčové je rovněž celkové odbřemenění vedení škol od nepedagogických činností (příklad Dolních Břežan).
Finálně se ohlédněte, zda máte základní výbavu pro start desegregace:
Máte koordinátora/koordinátorku a leadership celého projektu (koordinátor/koordinátorka desegregace)?
Máte skupinu všech relevantních aktérů (úředníci/úřednice, politici/političky, ředitelé/ředitelky, vyučující, neziskové organizace, poradny a další), která se pravidelně schází a strategicky pracuje na desegregaci?
Máte připravený plán, jak do celého procesu zapojit rodiče, děti a místní komunitu, včetně zástupců marginalizovaných skupin?
Máte zpracovaná a vyhodnocená data i zmapované potřeby všech aktérů (od romských a dalších dětí z marginalizovaných skupin, přes ředitele a ředitelky škol po pracovníky a pracovnice neziskových organizací)? Máte také jasně definované vizi, cíle a časově ohraničený plán aktivit (inspirací je Katalog intervencí), z něhož je zřejmé, kdo nese odpovědnost a kdy se jednotlivé kroky plní?
Máte přehled o organizacích a dalších partnerech (například NPI ČR, ASZ), kteří vám s realizací pomáhají?
Máte finance pro naplnění vašeho plánu získané z libovolných zdrojů (zřizovatel, evropské peníze, státní programy, vlastní prostředky z rozpočtu samosprávy)?