Příběh inspirace: Jak na formativní hodnocení a inkluzi na venkovské škole?

Obr. 3: Pět kritérií pro souhrnné hodnocení žáka. Zdroj: Příloha 1 ke Směrnici 3 – Kritéria pro souhrnné hodnocení (hodnocení na vysvědčení, hodnocení za delší ucelený celek) pro školní rok 2019/2020. (2019) Základní škola ve Velkých Hamrech / FOTO: Archiv Zdeňky Juklové

Obr. 4: Dílčí práce, kde se hodnotí kritérium „Znalost“, jsou rovněž hodnocené procenty. Zdroj: Příloha 1 ke Směrnici 3 – Kritéria pro souhrnné hodnocení (hodnocení na vysvědčení, hodnocení za delší ucelený celek) pro školní rok 2019/2020. (2019) Základní škola ve Velkých Hamrech / FOTO: Archiv Zdeňky Juklové

Obr. 5: Kritéria „připravenost na výuku“ a „aktivita a zájem o výuku“ a jejich hodnocení. Zdroj: Příloha 1 ke Směrnici 3 – Kritéria pro souhrnné hodnocení (hodnocení na vysvědčení, hodnocení za delší ucelený celek) pro školní rok 2019/2020. (2019) Základní škola ve Velkých Hamrech / FOTO: Archiv Zdeňky Juklové

Někteří učitelé uvádějí, že si neumějí zejména na sebehodnocení žáků vyčlenit čas. Stále je řada učitelů ještě v zajetí tlaku na splnění obsahu učiva v šíři, která vlastně ani někdy není vyžadována Rámcovým vzdělávacím programem. Změna ve způsobu přístupu k hodnocení je zásadní a uvědomujeme si, že u každého učitele může trvat různě dlouhou dobu. V předmětech, kde učitelé využívají kritéria i pro sebehodnocení žáků, zjišťujeme, že se jejich hodnocení významně neliší od hodnocení učitele. Pokud je jasně nastaven cíl a kritérium, je hodnocení daleko snadnější a pro žáka přijatelnější. 

Kritéria pomáhají do hodnocení vedle znalostí zahrnout i další dovednosti a kompetence, které mohou výslednou známku ovlivnit. Pokud vím, rodiče tento způsob nerozporují. V loňském roce jsem sama pilotovala bodové hodnocení, které bylo převedeno na známku až na vysvědčení. Při tomto hodnocení docházelo k tomu, že rodič přesně nechápal, jak na tom jeho dítě je. Po vyhodnocení jsme od tohoto směru ustoupili a nadále ho používáme jen jako podporu u hodnocení dílčích prací, například testů.

V nižších ročnících v oblasti sebehodnocení využíváme zatím více symboly, na druhém stupni již žáci pracují s textovou tabulkou s popisem kritérií. V prvním ročníku neznámkujeme, používáme slovní hodnocení a pro žáky srozumitelné hodnocení pomocí symbolů.

Kdybyste měla poradit jiným ředitelům, kteří by chtěli něco podobného realizovat ve svých školách, čím by měli podle vás začít?

Víte, nemám ráda rady, které jsou zaručené. Každá škola je jiná, má jinou tradici a zaměření, jiné učitele, jiné žáky, jiné rodiče. Možná jednodušší cestu mají školy, které se mohou profilovat, je jich ve městě více. My jsme školou, která je ve městě jediná, a ještě navíc jsme školou spádovou pro okolní obce, kde jsou malé malotřídní školy. 

V naší škole vycházíme ze složení žáků, které prostě máme, jsme pro ně školou, která je nejbližší, nebo si ji z různých důvodů vybrali. Z toho je jasné, že vzděláváme žáky nadané, vynikající sportovce, žáky, jejichž rodiče se orientují na výkon a vedou k tomu své děti, ale máme i žáky, kteří mají ztížené podmínky, pocházejí ze sociálně znevýhodněných rodin, z jiného kulturního i jazykového prostředí, žáky, kteří mají různá osobní, zdravotní omezení.

I učitelé jsou různí, někteří jsou výkonově zaměření, někteří cítí, že žáci mají zažívat úspěch, i když nejsou premianty. Obě tato omezení jsou překážkou, která před námi stála a stále stojí. V první řadě jsme na to šli přes vzdělávání pedagogů. Nyní jsme ve fázi, kdy se snažíme zajistit pedagogům podporu formou mentorství, koučinku, supervizí, vzájemných sdílení, čerpání inspirací i v zahraničí. Je to velmi náročný a pomalý proces, který se nedá urychlit. Takže na závěr přece jen rada – důležité je vědět, co chceme, a mít velkou trpělivost.

V současné době řešíte hodnocení čtenářství. V jaké jste fázi řešení a jaký je očekávaný dopad na žáky?

Již před čtyřmi roky jsme definovali čtenářskou gramotnost jako jednu z našich priorit. Zavedli jsme v každém ročníku jednu hodinu týdně čtenářských dílen. Učitelé již zvládají metody práce, začínáme pozorovat i zlepšení u žáků. Co se jevilo jako problém, bylo hodnocení. Učitelé českého jazyka se během posledního půl roku scházeli a diskutovali a společně vytvářeli kritéria pro sebehodnocení žáků, které zároveň budou využívat i pro dílčí hodnocení žáků z českého jazyka.

Čtenářství, čtení s porozuměním a následnou komunikaci vnímáme jako důležitou součást dovedností v předmětu český jazyk. Učitelé si uvědomovali, že rozdíly mezi jednotlivými žáky jsou ve třídách veliké. Dosud hodnotili spíše intuitivně a zohledňovali tyto dovednosti v rámci celkové známky. Od kriteriálního hodnocení si nyní v první fázi slibujeme jednotný přístup u různých učitelů, spojením se sebehodnocením i větší motivaci žáků. Kritéria umožňují neporovnávat žáky mezi sebou, ale vést žáky k dovednostem, které učitelé očekávají. 

Jaké máte další plány ohledně školy, co byste ještě ráda podpořila či zavedla?

Škola má jasně definovanou vizi a hodnoty, ze kterých vycházíme. V současné době je i dobře materiálně vybavená. Jsme nyní v procesu změny školy. Dnes již víme, že není možné každý rok nastolovat nějaké nové cíle a témata. V současné době hodně řešíme klima školy, věříme, že pokud bude kultura školy nastavená v souladu s našimi hodnotami, tj. slušnost, respekt, spolupráce, smysluplnost a profesionalita, budou i vytvořeny podmínky k naplňování naší vize. 

Společenské nálady ale tomuto přístupu příliš nenapomáhají. V naší zemi stále není většinově přijímána jinakost, přetrvávají osobní zájmy a výkon za každou cenu nad spoluprací. Nerozumíme stejně demokratickým principům, máme se všichni ještě co učit. Hledáme nyní inspirace v zahraničí, v Evropě se nyní ve stovkách škol zavádí model pozitivního posilování vhodného chování žáků: PBIS - Positive Behavior Intervention and Support (více se také můžete dočíst v rámečku pod textem). Jedná se o rámec, ve kterém spatřujeme cestu k vytvoření prostředí pro efektivní společné vzdělávání, je to náš nejbližší cíl.

Jaký je váš názor na inkluzi a na formativní hodnocení?

Inkluzi považuji za normální a přirozenou, problém je v tom, že pojmu inkluze stále mnoho lidí nerozumí, a i mezi pedagogickou veřejností si ji vykládá každý jinak. Pro mě je to stav, kdy škola používá takové metody a formy výuky, které jsou vhodné pro co nejširší okruh žáků, umožňuje individualizaci vzdělávacího procesu. Pokud takto nastavená škola vyhovuje dítěti, umožňuje jeho rozvoj, pak je pro něj zařazení do hlavního vzdělávacího proudu vhodné. Za důležité považuji i speciální školství, které může být pro některé žáky vhodnější. Představuji si to jako les – přirozený a zdravý, který má mnoho druhů stromů, a tím se vzájemně obohacuje, přesto některé druhy v některých podmínkách růst nemohou a potřebují jinou péči, například v botanických zahradách, ve sklenících.

Jedna z podmínek, jak vytvořit prostředí pro zdravý rozvoj každého žáka, jak podpořit jeho vnitřní motivaci. Vzdělávat žáky v heterogenních třídách je možné díky využívání formativního hodnocení. Je to podle nás spíš způsob vedení výuky než hodnocení, obsahuje řadu faktorů – komunikaci s žáky, nastavování cílů, podávání zpětné vazby, práci s chybou, prostě vše, co vede k formování procesu výuky, k učení žáka.

Chtěla byste něco vzkázat absolventům učitelství nastupujícím do současného školství?

Ano, zejména těm, kteří do školství opravdu nastoupí. Práce učitele je náročná, nečekejte, že všechno půjde samo a hladce, nevzdávejte se při prvním neúspěchu, ptejte se, dívejte se okolo sebe, čerpejte zkušenosti, zamýšlejte se nad smysluplností toho, co s žáky děláte, užívejte si společné úspěchy. Přijměte žáky, jací jsou, většinou nejsou stejní jako váš vysněný ideální žák. Jsou to budoucí dospělí, kteří budou řídit naši společnost, budou řešit situace, které si možná ani neumíme představit. Je to jejich i naše budoucnost, a to stojí za námahu.

Více informace o systému hodnocení podle kritérií se můžete dočíst ve článku Jak zvýšit motivaci žáků ve výuce? ZŠ Velké Hamry se rozhodla využít více druhů hodnocení u žáků.

Co je PBIS?

Intervence a podpora pozitivního chování u žáků (PBIS) je výzkumně ověřený koncept prevence a intervence zaměřený na problémové chování žáků. Jedná se o komplexní systém zaměřený na management třídy, nastavení školního prostředí, cílenou intervenci u žáků se závažnými problémy v chování i podporu zapojování rodičů žáků. [1]

Pozitivní behaviorální intervence a podpora má celkem tři úrovně. Každá úroveň se přizpůsobuje typu podpory, kterou studenti potřebují. Tyto tři úrovně jsou:
– Univerzální prevence (pro všechny žáky)
– Cílená prevence (pro některé žáky)
– Intenzivní, individualizovaná prevence (pro malý počet žáků)

Jedná se o způsob, jak podpořit všechny – zejména pak žáky se speciálními vzdělávacími potřebami – a vytvořit takový typ školy, ve které budou úspěšní všichni žáci. PBIS není vzdělávací program nebo něco, co se lze naučit na jednodenním školení dalšího profesního rozvoje. Jedná se o závazek řešit chování studentů prostřednictvím změn v samotném systému školy. Když je taková změna dobře zavedena, žáci získávají lepší sociální kompetence a mají lepší školních výsledky. Školy také řeší méně případů problémového chování žáků. [2]

Více informací lze nalézt ve videozáznamu přednášky Steva Goodmana, tlumočené do českého jazyka, která proběhla v roce 2019 na Pedagogické fakultě UK v Praze.

Steve Goodmann žije a působí ve státě Michigan (USA). Má dlouholeté zkušenosti na pozici učitele (a později i poradce) žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Aktuálně působí jako ředitel jednoho z vládních programů ve státu Michigan – Michiganské iniciativy pro podporu pozitivního chování a učení (Michigan’s Integrated Behavior and Learning Support Initiative). Působí i na federální úrovni v Národním středisku intervence a podpory pozitivního chování (National Technical Assistance Center on Positive Behavioral Interventions and Supports), v rámci kterého jsou zapojené organizace podporovány ve všech státech USA.

Zdroje:

[1] ČOSIV.CZ. (2019). Účinná prevence problémového chování – přístup PBIS. [online]. [dat. cit. 26. 6. 2020]. Praha: Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, z.s. Dostupné z: https://cosiv.cz/cs/2019/04/02/ucinna-prevence-problemoveho-chovani-pristup-pbis/ 

[2] PBIS.ORG (nedatováno). What is PBIS? [online]. [dat. cit. 26. 6. 2020]. National Technical Assistance Center on Positive Behavioral Interventions and Supports (PBIS). Dostupné z: https://www.pbis.org/pbis/getting-started