Přehled možností vzdělávání žáků s mentálním postižením na základních školách

Jak se od sebe liší pojmy mentální postižení a mentální retardace? Jaké jsou možnosti docházky do přípravné třídy a plnění povinné školní docházky u dětí s mentálním postižením s různými stupni mentální retardace?

Ilustrační foto/FOTO: Pixabay


Mentální postižení

Mentální postižení je vnímáno jako širší pojem než mentální retardace a jde o zastřešující termín pro snížení rozumových schopností v důsledku organického poškození mozku nebo nedostatečnosti mozkových funkcí. Projevuje se sníženou úrovní kognitivních procesů, odlišným vývojem některých psychických funkcí a nižší sociální adaptabilitou. Individuální modifikace uvedených příznaků závisí na hloubce a rozsahu mentálního postižení, na míře postižení jednotlivých funkcí a na úrovni psychického vývoje.

„Mentální postižení se projevuje obtížemi v učení a běžných denních aktivitách, což je výsledkem omezení pojmové, praktické a sociální inteligence. Tato omezení intelektu jsou obvykle spojována s hodnotou IQ 69 a nižší ve více testech inteligence. Nicméně intelekt samotný je nedostatečným podkladem pro stanovení mentálního postižení. Jedinec s mentálním postižením má snížené schopnosti adaptace. Omezené adaptační schopnosti se vyskytují v kontextu společenského prostředí. Jedním z důležitých aspektů zlepšení a zkvalitnění života osob s mentálním postižením je správné stanovení vhodné a trvalé podpory.“ [1]

Podle aktuálně platné Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) i Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch (verze DSM-V) jsou osoby s mentálním postižením dále děleny do skupin podle hloubky postižení: lehká, středně těžká, těžká a hluboká mentální retardace.

Mentální retardace

Podle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN 10 – 2022) se jedná o stav zastaveného nebo neúplného duševního vývoje‚ který je charakterizován zvláště porušením dovedností‚ projevujícím se během vývojového období a postihujícím všechny složky inteligence‚ to je poznávací‚ řečové‚ motorické a sociální schopnosti. Retardace se může vyskytnout bez nebo současně s jinými somatickými nebo duševními poruchami. K mentální retardaci bývají přidružené i další duševní poruchy (autismus‚ jiné vývojové poruchy‚ epilepsie aj.) anebo závažné tělesné postižení. S mentální retardací mohou souviset také poruchy chování různého rozsahu, vyžadující další léčbu.

Stupeň mentální retardace se obvykle měří standardizovanými testy inteligence (např. WISC-III - Wechslerova inteligenční škála pro děti a další). Vyšetření inteligence provádí proškolený psycholog, optimálně atestovaný klinický psycholog pracující ve zdravotnictví nebo poradenský psycholog působící ve školském poradenském zařízení nebo jiném odborném zařízení pro děti. Psychologické vyšetření může být nahrazeno škálami‚ které určují stupeň sociální adaptace v určitém prostředí. Taková měření škálami ale určují stupeň mentální retardace jen přibližně.

Intelektuální schopnosti a sociální přizpůsobivost se mohou měnit v průběhu času a i snížené hodnoty se mohou zlepšovat cvičením a rehabilitací. Diagnóza má odpovídat současnému stavu duševních funkcí.

Lehká mentální retardace – IQ se pohybuje přibližně mezi 50 až 69 (což u dospělých odpovídá mentálnímu věku 9 až 12 let). Stav vede k obtížím při školní výuce. Mnoho dospělých je ale schopno práce a úspěšně udržují sociální vztahy a přispívají k životu společnosti.

Střední mentální retardace – IQ dosahuje hodnot 35 až 49 (což u dospělých odpovídá mentálnímu věku 6 až 9 let). Výsledkem je zřetelné vývojové opoždění v dětství‚ avšak mnozí se dokáží vyvinout k určité hranici nezávislosti a soběstačnosti‚ dosáhnou přiměřené komunikace a školních dovedností. Dospělí budou potřebovat různý stupeň podpory k práci a k činnosti ve společnosti.

Těžká mentální retardace – IQ se pohybuje v pásmu 20 až 34 (u dospělých odpovídá mentálnímu věku 3 až 6 let). Stav vyžaduje trvalou potřebu podpory.

Hluboká mentální retardace – IQ dosahuje nejvýše 20 (což odpovídá u dospělých mentálnímu věku pod 3 roky). Stav způsobuje nesamostatnost a potřebu pomoci při pohybování‚ komunikaci a hygienické péči.

Plnění povinné školní docházky u dětí s lehkou mentální retardací (LMR)

    1. Přípravný stupeň běžné základní školy

Je chápán jako příprava na povinnou školní docházku dětí s předpokladem, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj. Přípravná třída funguje v rámci běžné základní školy, nezapočítává se do povinné školní docházky, děti se neklasifikují a nedostávají vysvědčení. 

Nejvyšší počet dětí v přípravné třídě je 15. Vzdělávají se podle Školního vzdělávacího programu pro přípravnou třídu vytvářeného podle Rámcového vzdělávacího programu (RVP) pro předškolní vzdělávání pro běžné mateřské školy (Vyhláška č. 48/2005 Sb., § 7).

Rámcové cíle a záměry předškolního vzdělávání jsou pro vzdělávání všech dětí společné. Při vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) je třeba jejich naplňování přizpůsobovat tak, aby maximálně vyhovovalo jejich potřebám a možnostem. Průběh vzdělávání a obsah učiva u dětí se SVP jsou řízeny také podle závěrů a doporučení z vyšetření školského poradenského zařízení. [2]

Dítě s lehkou mentální retardací může být tedy v rámci docházky do přípravného stupně individuálně integrováno. Může být vypracován Individuální vzdělávací plán (IVP) a stanovena podpůrná opatření.

O zařazení dítěte do přípravné třídy základní školy rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného zástupce dítěte a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení, které k žádosti přiloží zákonný zástupce (Školský zákon, § 47).

Časový rozsah vzdělávání je určen počtem vyučovacích hodin stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání pro první ročník. Učitel přípravné třídy vypracuje na konci druhého pololetí školního roku zprávu o průběhu předškolní přípravy dítěte v daném školním roce. Zpráva obsahuje vyjádření o dosažené úrovni hlavních cílů vzdělávání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání.

Dále zpráva obsahuje:

  • vyjádření speciálních vzdělávacích potřeb, předpokládaných schopností, nadání a zájmů dítěte;

  • případné doporučení pro přípravu individuálního vzdělávacího plánu pro vzdělávání dítěte v dalším období;

  • další doporučení pro vzdělávání dítěte.

Zprávu předá škola na konci druhého pololetí školního roku zákonnému zástupci dítěte a škole, ve které bude dítě plnit povinnou školní docházku, pokud se nejedná o školu, ve které bylo dítě zařazeno do přípravné třídy. Zároveň se zpráva stává součástí dokumentace školy (Vyhláška č. 48/2005 Sb., § 7).

    2. Běžná základní škola (s využitím podpůrných opatření)

Každý žák s lehkou mentální retardací má právo na integraci ve spádové základní škole.

Vzdělává se podle Školního vzdělávacího programu (ŠVP) – samostatné přílohy pro vzdělávání žáků s lehkou mentální retardacívytvořeného podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. V rámci této samostatné přílohy jsou rozepsány vzdělávací výstupy minimální doporučené úrovně. Očekávané výstupy a výsledky vzdělávání se v této samostatné příloze ŠVP mohou upravovat (přesněji snižovat) právě pouze pro tyto žáky s lehkou mentální retardací.

Tyto výstupy minimální doporučené úrovně slouží zároveň jako vodítko pro úpravy vzdělávacích výstupů v Individuálním vzdělávacím plánu žáka na základě doporučení školského poradenského zařízení a žádosti rodiče (jedná se o doporučení podpůrných opatření od 3. stupně výše). Tyto výstupy představují cílovou úroveň, kterou je možné s využitím podpůrných opatření případně i překročit.


Výstupy stanovené v IVP žáků s lehkou mentální retardací na základě minimální doporučené úrovně v rámci podpůrných opatření jsou ale vždy na vyšší úrovni než očekávané výstupy stanovené v Rámcovém vzdělávacím programu pro obor vzdělání Základní škola speciální, který je určen pro žáky se středně těžkou a těžkou mentální retardací (vyhláška č. 27/2016 Sb.).

Žáci (včetně žáků s mentálním postižením) uvedení v § 16 odst. 9 školského zákona se tedy přednostně vzdělávají ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině, která není zřízená podle § 16 odst. 9 zákona. Pokud by školské poradenské zařízení naznalo, že vzdělávání a poskytování podpůrných opatření v těchto školských zařízeních nestačí, může doporučit vzdělávání ve školách, třídách, odděleních nebo studijních skupinách zřízených podle § 16 odst. 9 zákona, které jsou zřizovány podle druhu znevýhodnění (vyhláška č. 27/2016 Sb.).


      3. Třídy zřízené podle § 16 v běžné základní škole

Jak uvádí školský zákon v § 16, pro žáky se zdravotním postižením (mentálním postižením a dalšími typy postižení) je možné v běžných školách zřizovat třídy, oddělení a studijní skupiny. Ve třídě může být od 4 do 14 žáků. Ve třídě zřízené podle § 16 odst. 9 zákona pro žáky s mentálním postižením se nevzdělávají žáci bez mentálního postižení (Školský zákon, § 19).

Zařadit žáka do takové třídy (studijní skupiny nebo oddělení) je možné pouze tehdy, shledá-li školské poradenské zařízení, že vzhledem k povaze SVP žáka nebo k průběhu a výsledkům dosavadního poskytování podpůrných opatření by samotná podpůrná opatření nepostačovala k naplňování jeho vzdělávacích možností.

Podmínkou pro zařazení je písemná žádost zákonného zástupce žáka a doporučení školského poradenského zařízení. V případě doporučení zařazení žáka do školy nebo třídy pro žáky s lehkou mentální retardací je první doporučení platné nejvýše po dobu 1 roku a dále pak nejvýše po dobu 2 let (§ 20 vyhlášky č. 27/2016 Sb.).

Žák s lehkou mentální retardací se opět vzdělává podle ŠVP – samostatné přílohy pro vzdělávání žáků s lehkou mentální retardacívytvořeného podle RVP pro základní vzdělávání (podrobněji viz bod 2).

Základní vzdělávání pro žáky s lehkou mentální retardací, kteří se vzdělávají ve třídách s upraveným vzdělávacím programem, může s předchozím souhlasem ministerstva trvat deset ročníků; první stupeň je tvořen prvním až šestým ročníkem a druhý stupeň sedmým až desátým ročníkem (§ 46 školského zákona).

    4. Základní škola podle § 16 odst. 9 školského zákona  

Jedná se o ZŠ speciální určenou pro žáky se středně těžkou a těžkou mentální retardací, se souběžným postižením více vadami a s autismem. Žák s lehkým mentálním postižením může být za určitých podmínek (dočasně) integrován i ve školní třídě ZŠ speciální.

Docházka do základní školy speciální je podmíněna jednak vyjádřením a doporučením školského poradenského zařízení, jednak písemným souhlasem zákonného zástupce žáka. Vždy je třeba v první řadě posoudit zájem dítěte a přínosy docházky do zařízení – např. zda diagnostikovaná lehká mentální retardace u dítěte hraničí s pásmem střední mentální retardace, anebo zda dítě zároveň má např. diagnostikovány poruchy autistického spektra či má chronické a dlouhodobé onemocnění vyžadující specifickou péči a uzpůsobení okolního prostředí apod.

    5. Individuální vzdělávání žáka

Individuální vzdělávání je taková forma, kdy žák plní povinnou školní docházku, aniž by pravidelně docházel na výuku v budově školy. S individuálním vzděláváním musí souhlasit ředitel školy na základě žádosti zákonného zástupce. Žák se vzdělává ve svém přirozeném prostředí (domov, zařízení sociálních služeb) a přezkoušení probíhá každé pololetí ve škole.

Žádost zákonného zástupce o individuální vzdělávání musí obsahovat:

a) osobní údaje,

b) uvedení období, ročníku, popřípadě pololetí, kdy má být žák individuálně vzděláván,

c) důvody pro individuální vzdělávání,

d) popis zabezpečení vzdělávání a podmínek ochrany zdraví,

e) doklady osvědčující splnění vzdělání osoby, která bude žáka vzdělávat,

f) seznam učebnic ad., které budou ve výuce užívány, pokud nejde o učebnice uvedené v § 27 odst. 1,

g) další skutečnosti, které mají vliv na průběh vzdělávání žáka,

h) vyjádření školského poradenského zařízení.

Výdaje spojené s individuálním vzděláváním hradí zákonný zástupce žáka s výjimkou učebnic a základních školních potřeb, speciálních učebnic, učebních a kompenzačních pomůcek (§ 41 školského zákona).

Plnění povinné školní docházky u dětí se středně těžkou a těžkou mentální retardací (STMR a TMR)

    1. Přípravný stupeň základní školy speciální


Zřizovatel základní školy speciální může zřídit třídy přípravného stupně základní školy speciální, které poskytují přípravu na vzdělávání v základní škole speciální dětem se středně těžkou a těžkou mentální retardací, se souběžným postižením více vadami nebo s autismem. Přípravný stupeň se nezapočítává do doby plnění povinné školní docházky – je chápán jako příprava na povinnou školní docházku.

O zařazení dítěte do třídy přípravného stupně základní školy speciální rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného zástupce a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení. Do třídy přípravného stupně základní školy speciální je možné zařadit dítě od školního roku, v němž dosáhne 5 let věku, do zahájení povinné školní docházky, a to i v průběhu školního roku. Třída přípravného stupně základní školy speciální má nejméně 4 a nejvýše 6 dětí. Vzdělávání v přípravném stupni základní školy speciální trvá nejvýše 3 školní roky (Školský zákon, § 48).

    2. Základní škola speciální  

Žáci se středně těžkou a těžkou mentální retardací, se souběžným postižením více vadami a s autismem se mohou vzdělávat v základní škole speciální, a to na žádost zákonného zástupce a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení. Vzdělávání v základní škole speciální má deset ročníků a člení se na první a druhý stupeň. První stupeň je tvořen prvním až šestým ročníkem, druhý stupeň sedmým až desátým ročníkem (Školský zákon, § 48).

Žáci se vzdělávají podle Školního vzdělávacího programu vytvořeného dle Rámcového vzdělávacího plánu pro obor vzdělání Základní škola speciální (RVP ZŠS) – podrobné informace najdete na portálu edu.cz.

Vzdělávání podle RVP ZŠS je rozděleno podle stupně mentálního postižení:

  • DÍL I – Vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením,

  • DÍL II – Vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami.

Obsah učiva je zpravidla modifikován a také výrazně redukován vzhledem k charakteru speciálních vzdělávacích potřeb žáků (Příloha č. 1 k vyhlášce č. 27/2016 Sb.)

    3. Integrace žáka ve třídě zřízené podle § 16


Žáci se středně těžkou mentální retardací (podle posouzení školského poradenského zařízení) mohou být individuálně integrováni do tříd zřízených podle § 16 pro žáky s lehkou mentální retardací, a to často ve školních zařízeních, které slučují dohromady více subjektů: mateřskou školu, základní školu, základní školu speciální, speciálně pedagogické centrum, střední školu (praktickou dvouletou školu, učební obor) apod.

V jakékoliv škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 zákona pro žáky s lehkou mentální retardací se nevzdělávají žáci bez mentálního postižení, tzn. vždy je možné do takto zřízené třídy přijímat pouze žáky s některým stupněm mentálního postižení. Počet integrovaných žáků se závažnějším stupněm mentálního postižení by neměl přesáhnout jednu čtvrtinu nejvyššího počtu žáků vzdělávajících se ve třídě, oddělení nebo studijní skupině (Vyhláška č. 27/2016 Sb., § 19).

Vždy je třeba v první řadě posoudit zájem dítěte a přínosy docházky do třídy podle § 16 - např. zda diagnostikovaná střední mentální retardace u dítěte hraničí s pásmem lehké mentální retardace, zda dítě má osvojené některé sociální dovednosti, do jaké míry má rozvinuté řečové dovednosti apod.

Žáci se vzdělávají podle Školního vzdělávacího programu vytvořeného dle Rámcového vzdělávacího plánu pro obor vzdělání Základní škola speciální (RVP ZŠS).

„Pro vzdělávání žáků se středně těžkou mentální retardací třeba vytvořit optimální podmínky, které vyžadují především přátelskou atmosféru, klidné a nestresující prostředí poskytující pocit jistoty a bezpečí a umožňující koncentraci na práci. Uspokojováním nejen základních potřeb, ale i potřeb psychických a sociálních je dán předpoklad úspěšného vývoje tak, aby v rámci svých možností žáci dosáhli cílů základního vzdělávání.“ [3]

Domácí vzdělávání u žáků s hlubokou mentální retardací

Tuto možnost může povolit krajský úřad (se souhlasem rodičů a na základě doporučení odborného lékaře a školského poradenského zařízení), a to v případě, kdy zdravotní nebo psychický stav dítěte nedovoluje docházku do školy.

Před rozhodnutím o domácím vzdělávání je třeba vyzkoušet veškeré možnosti docházky, jako je:

  • změna školy,

  • zkrácení denní docházky na méně hodin,

  • účast na vybraných aktivitách ve škole apod.

Pokud nic z toho není možné, pak krajský úřad rozhodne o tomto způsobu vzdělávání a určí speciální školu nebo speciálně pedagogické centrum, které bude zajišťovat metodickou a pedagogickou pomoc při vzdělávání. Fakticky je tato pomoc zajišťována pravidelnými návštěvami pracovníků této instituce v místě bydliště žáka. [4] Dojde-li ke změně jeho duševních a fyzických možností, krajský úřad způsob vzdělávání odpovídajícím způsobem upraví (Školský zákon, § 42).

Ukončení základního vzdělávání

Podle školského zákona, § 55 žákovi uvedenému v § 16 odst. 9 může ředitel školy ve výjimečných případech povolit pokračování v základním vzdělávání do konce školního roku, v němž žák dosáhne dvacátého roku věku, v případě žáků vzdělávajících se ve vzdělávacím programu základní školy speciální pak se souhlasem zřizovatele do dvacátého šestého roku věku. V uvedených případech, pokud jde o přípravu na výkon povolání nebo pracovní činnosti, spolupracuje ředitel školy s Úřadem práce České republiky – krajskou pobočkou a pobočkou pro hlavní město Prahu.


Zdroje:

[1] BARTOŇOVÁ, M. (2013). Inkluzivní didaktika v základní škole se zřetelem na edukaci žáků s lehkým mentálním postižením. 1. vyd. Brno: MU, s. 224.

[2] ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘÍPRAVNOU TŘÍDU ZÁKLADNÍ ŠKOLY. (2017). Základní škola a základní umělecká škola Líbeznice, příspěvková organizace. [online]. Dostupné z: https://www.zslibeznice.cz/sites/zslibeznice.cz/files/dokumenty/skolni-vzdelavaci-program/vp-pt.pdf

[dat. Cit. 26.3.2022].

[3] KOL. AUTORŮ (2008). Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/wp-content/upload/prilohy/2483/ramcovy_vzdelavaci_program_pro_zakladni_skolu_specialni.pdf

[dat. Cit. 26.3.2022].

[4] BENDOVÁ, P., ZIKL, P. (2012). Možnosti vzdělávání žáků s mentálním postižením. [online]. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/S/16661/DITE-S-MENTALNIM-POSTIZENIM-VE-SKOLE-MOZNOSTI-VZDELAVANI-ZAKU-S-MENTALNIM-POSTIZENIM.html [dat. Cit. 25.3.2022].



vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Dítě se závažnou zdravotní diagnózou
Závažná diagnóza je pro všechny, kterých se týká, bezesporu traumatizující záležitost. Celá rodina vynakládá maximální úsilí k tomu, aby se s nastalou situací vyrovnala, a zaslouží si vaši plnou podporu a empatii. Tady je pár zásad a tipů, jak na to.
Plán pedagogické podpory pro nadaného žáka s nedostatkem odvahy
Máme pro vás plán pedagogické podpory (PLPP). Vzor uplatníte na prvním stupni u nadaného žáka, který s vaší laskavou pomocí zvládne všechny své úzkosti a obavy.
Doporučení rodičům pro rozvoj nadaných předškolních dětí
Nadané děti si žádají aktivnější rodiče. Jaké důsledky má autoritativní, demokratická a liberální výchova na jejich nadání? Máme pro vás sadu praktických doporučení, jak o nadání předškoláků pečovat.
Nabídka poradenství v ukrajinštině
Пропонуємо консультації українською мовою
Potřebujete konzultaci s odborníkem?
Napište nám.