PODCAST 25. díl: Supervize ve školách

Supervize ve školách není kontrola, jak se mnozí mylně domnívají. Je to cílené sdílení vedené odborníkem, zaměřené nikoliv na metodiku či odbornost, ale spíše na vztahové otázky. Na školách může pomáhat řešit konkrétní kauzy jednotlivých žáků, ale také vztahy mezi vedením a zaměstnanci, vztahy v kolektivu i třeba pomáhat jednotlivcům, např. v případě profesního vyhoření. Supervizor funguje jako jakýsi průvodce, který účastníkům umožňuje nahlédnout na jejich práci z jiného úhlu.

Supervize ve školách

V podcastu Zapojme všechny si redaktorka Adéla Pospíchalová povídá s Kamilou Bobysudovou, supervizorkou, lektorkou, psychoterapeutkou a krizovou interventkou, a Vladislavem Günterem, zástupcem manažera projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi při Národním pedagogickém institutu ČR.

Mnohé školy již mají zkušenost s nejrůznějším koučinkem a mentoringem, co však prozatím chybělo, bylo větší zaměření na lidský aspekt, na klima a kulturu školy. V určitých podobách již supervize na školách nějakou dobu probíhá, například prostřednictvím expertních služeb, ale zatím jen opatrně. Ne všichni pedagogové se navíc vyznají přesně v tom, co taková supervize na školách obnáší a co mají od profesionálního supervizora očekávat.

Supervizor je externím zaměstnancem školy, který funguje jako průvodce profesním životem 1) jednotlivce anebo 2) části či 3) celého týmu (pedagogického sboru). Nezaměřuje se ani tak na samotný učební proces či metody, ale na vztahovou stránku, tedy např. na vztah učitele k sobě samému, k žákům, na vztahy ve třídách. Vzhledem k tomu, že jedinec je vždy schopen pokládat sám sobě ty nejlepší otázky, je dobré pomoci lidem reflektovat jejich práci v prostředí, které je pro ně bezpečné. Přítomnost supervizora, který není ve věci osobně zainteresován, může napomáhat změnám zdola, tzn. od zaměstnanců směrem k vedení.

Pro všechny zúčastněné bývá supervize vzácnou příležitostí věnovat se detailně konkrétnímu tématu/problému. Díky ní je možné pružně a efektivně reagovat na dané aktuální potřeby.

Supervize může mít různé podoby:

  • Manažerská supervize pracuje s managementem školy a zaměřuje se zejména na jeho vztah k podřízeným.

  • Individuální supervize pracuje s jednotlivci (ředitel školy, metodik prevence, výchovný poradce, speciální pedagog, třídní učitel, asistent pedagoga apod.) a řeší jejich konkrétní téma.

  • Týmová supervize se zaměřuje na konkrétní tým, které v rámci své pracovní činnosti pracuje dlouhodobě na společném úkolu nebo cíli - může se jednat například o členy školního poradenského pracoviště. Obsahem supervize je potom zejména reflexe jejich vlastní spolupráce a komunikace, dále koordinace práce, další rozvoj, rezervy týmu, komunikace s vedením školy, učiteli apod.

  • Skupinová supervize pak probíhá s týmem, který pojí určité společné téma, například třídnictví. Pokud se v rámci skupinové supervize sejdou například třídní učitelé, mohou řešit témata spojená s rolí třídního učitele, managementem školní třídy apod.

  • Případová supervize se zaměřuje na konkrétního žáka, kterého všichni aktéři skupiny (pedagogičtí pracovníci) vzdělávají. Účelem je jednak podívat se na žáka jiným úhlem pohledu, jednak reflexe přístupů k žákovi.

Příklad z praxe - případová supervize

Supervize se zúčastnili všichni zaměstnanci školy, konkrétně asistentka pedagoga, třídní učitelka, učitel jazyků, vychovatelka z družiny a lektor volnočasového kroužku, kteří vzdělávali určitého žáka prvního stupně. Všichni zúčastnění se mohli podělit o své osobní zkušenosti s daným žákem a přijít s tipy a radami, či se jen svěřit se svými pocity. Podobným způsobem lze řešit pomocí supervize například i konkrétní třídy.

Kamila Bobysudová uvádí, že se nejvíce setkala se zájmem o manažerskou supervizi. Pokud se ve škole osvědčila, doporučilo posléze vedení školy supervizi i vybraným zaměstnancům.

Pravidla supervize

  • Aby mohla proběhnout úspěšná supervize pedagogického sboru, mělo by jednat maximálně o deset lidí (např. u malotřídních škol je proto možné provádět úspěšně supervizi celého pedagogického sboru). U větší skupiny již není proveditelná a jedná se pak o určitou formu vzdělávacího semináře, nikoliv o supervizi.

  • Supervize, stejně jako jakékoliv jiné sdílení, musí být dobrovolná, nelze ji nařídit.

  • U týmových supervizí se nedoporučuje, aby bylo vedení přítomno – účastníky to může svazovat, což může být ve finále kontraproduktivní.

  • U případových supervizí záleží na konkrétní situaci, ve výše zmiňovaném příkladu případové supervize ředitelka školy problémového žáka sama učila, proto se supervize účastnila jako rovnocenný člen, nikoliv jako kontrolní orgán.

  • Pokud se vedení školy supervize spolu s pedagogy (v odůvodněných případech, viz výše) účastní, klíčové vždy je, aby se všichni účastníci skupiny cítili rovnocenně. Péči o takové bezpečné klima ve skupině má na starosti supervizor.

Jak vybrat supervizora

Nejvýznamnějším pracovním nástrojem každého supervizora je jeho vlastní osobnost. Proto se doporučuje, aby ředitel školy při výběru supervizora zohlednil během společné komunikace také vlastní pocity. Ředitel by si měl v prvé řadě odpovědět na otázku: „Chci, aby tento člověk vstoupil do naší školy a prováděl supervizi?“ Vždy by měla mezi supervizorem a účastníky supervize zafungovat v prvé řadě především „chemie“, tzn. příznivá atmosféra a naladění se na společnou vlnu.

Vedení školy by mělo také vzít v potaz životní zkušenosti a i osobnostní a profesní kvality supervizora (odbornost, vzdělání, reference, zda má za sebou supervizní výcvik apod.) Ideální je i psychoterapeutická praxe – během supervize se mohou často odkrýt náročná témata, kdy bude nutné jednotlivce nebo i celý tým tzv. „ošetřit“.

Volbu supervizora je také možné konzultovat se zřizovatelem, případně se zeptat na zkušenosti spřízněné školy. Je dobré mít na paměti, že aby měla supervize smysl, měla by být dlouhodobá a pravidelná. O to důležitější je, aby osoba supervizora vyhovovala všem, kterých se supervize týká.

Jaké podmínky by měla škola k supervizi poskytnout?

Ze strany školy je nutná vstřícnost. Na supervizi by měla vyhradit bezpečné prostředí, zajistit pro všechny zúčastněné přívětivý čas a netrvat na co nejvyšším počtu účastníků. Bezpečným prostředím se u supervize míní to, že informace nebude nikdo vynášet ven. Někdy se bohužel stává, že vedení školy, které se supervize neúčastní, tzv. „vyzvídá“. Co se týče diskrétnosti samotných účastníků supervize, tu samozřejmě nikdo zaručit nemůže, ale pro samotného supervizora platí stejné zásady jako například pro psychoterapeuta, tzn. dodržuje vždy mlčenlivost o všem, co se během supervize odehraje.

V případě, že se při supervizi odhalí nějaké mimořádně závažné skutečnosti, měla by se skupina domluvit na dalším postupu. Supervizor může vhodným způsobem posilovat kompetence účastníků tak, aby někdo z nich – po společné domluvě celé skupiny - zapojil vedení školy do řešení problémů.

Supervize – přehled základních informací

Využití supervize

Se supervizí se nejčastěji setkáváme u pomáhajících profesí (zdravotnictví, školství, sociální služby), kde jsou vztahy náročné z hlediska prožívání emocí.

Cíle supervize ve školách

Problémy z praxe jsou řešeny za pomoci nezaujatého odborníka. Škála řešených problémů může být velmi pestrá, od práce s žákem s problémovým anebo náročným chováním, přes spolupráci s kolegy, prostředí a klima ve škole až po komunikaci s vedením nebo s rodiči. Probíhá v bezpečném prostředí, formou rozhovoru, a to buď individuálně, nebo ve skupině. Zásadní je vždy vzájemná důvěra mezi všemi zúčastněnými, ochota o daném problému mluvit a hledat řešení.

Kdo je supervizor?

Ideálně odborník s mnoholetou praxí v pomáhajících profesích, který absolvoval 1) psychoterapeutický a 2) supervizní výcvik. Pracuje formou rozhovoru, individuálně nebo ve skupině. Není zaměstnancem školy a je vázán mlčenlivostí.

Přínosy supervize

Supervize může být prevencí vyhoření, její pomocí lze hledat vhodná řešení akutních problémů. Napomáhá upevňování pracovních kompetencí, poskytuje kýženou podporu při zvládání konfliktů a náhled na danou situaci. Poskytuje bezpečné prostředí pro zpětnou vazbu a napomáhá profesnímu rozvoji zúčastněných.



Mgr. Kamila Bobysudová

Foto 2

Kamila Bobysudová / FOTO: APIV B

Věnuje se vzdělávání a rozvoji dospělých lidí, blíže www.bobysudova.cz. Dlouhodobě spolupracuje s Národním pedagogickým institutem ČR a dalšími vzdělávacími organizacemi, kde se zaměřuje především na vzdělávání v manažerských a mentorských dovednostech, osobnostně sociálnímu rozvoji, time a stress managementu aj. Dále působí jako supervizor, mentor a kouč. Má vlastní psychoterapeutickou praxi a pracuje také jako krizový intervent.

Mgr. Vladislav Günter

Foto 3

Vladislav Günter / FOTO: APIV B.

Vladislav Günter působí v Národním pedagogickém institutu ČR v Praze jako zástupce hlavního manažera projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi. Vystudoval obecnou antropologii na FHS UK a šest let působil coby doktorand na Fakultě filozofické ZČU. Ještě během magisterského studia (1997–2002) se věnoval výzkumné a humanitární práci na Balkáně (Bulharsko, Albánie, Kosovo), následně integraci cizinců a uprchlíků v ČR. Tři roky také působil jako koordinátor české zahraniční rozvojové spolupráce s Afghánistánem na MZV ČR či působil na různých krátkodobých i dlouhodobých misích v zahraničí (Srbsko, Gruzie, Ukrajina, Rusko). Nejdéle a kontinuálně se však věnuje zejména sociální integraci a vzdělávání. Je spoluzakladatelem a bývalým dlouholetým ředitelem o. p. s. Centra pro integraci cizinců, kde zároveň založil vzdělávací program (čeština pro cizince, vzdělávání lektorů a učitelů v oblasti češtiny jako druhého jazyka) postavený primárně na práci s heterogenními skupinami žáků a účastníků. Program tzv. nízkoprahových kurzů češtiny pro cizince, jehož vznik inicioval a na jehož tvorbě se podílel, získal v roce 2009 Evropskou jazykovou cenu Label.

Užitečné odkazy:

Supervize do školy (webnode.cz)

Supervize ve školství a její vztah ke společnému vzdělávání | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)

Supervize jako jeden z efektivních nástrojů péče o učitele | Časopis Komenský v současnosti | MUNI PED

Supervize pro učitele jako cesta k řešení náročných situací (rvp.cz)

vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Program „Začít spolu“ učí žáky větší samostatnosti a zodpovědnosti
Že se dá učení dělat i trochu „jinak“, dokazuje například vzdělávací program „Začít spolu“, který se objevuje čím dál tím častěji také na českých školách. Orientuje se především na děti, při čemž se snaží individuálně podporovat jejich rozvoj, vést je k aktivitě, samostatnosti i zodpovědnosti. Chybu nepovažuje za konec světa, ale přirozenou součást procesu učení. Inovativní je také uspořádání učeben, které jsou rozděleny podle zaměření do jednotlivých center aktivit.
Mapy učebního pokroku a Bloomova taxonomie cílů
Vnitřní motivace dítěte dokáže ve vzdělávání zázraky, zejména když ji škola vhodně podpoří. Jak vypadá aplikace map učebního pokroku a Bloomovy taxonomie cílů v praxi na ZŠ Lyčkovo nám.?
Mentoring ve školství jako prevence syndromu vyhoření
Mentoringem, koučinkem a supervizí se dá předcházet syndromu vyhoření. Jak si základní škola profesora Švejcara na Praze 12 udržuje kvalitní pedagogy, a tedy kvalitní výuku? O tom vypráví zástupce ředitele a externí mentor.
Nabídka poradenství v ukrajinštině
Пропонуємо консультації українською мовою
Potřebujete konzultaci s odborníkem?
Napište nám.