PODCAST 23. díl: Nástup žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) do školy
Společnost META, o.p.s. a její služby
Společnost META, o.p.s. již od roku 2006 pracuje s rodinami s migrační zkušeností, a to s dospělými i dětmi. Nabízí jak sociální poradenství, tak jim napomáhá zorientovat se v českém vzdělávacím systému. Na tyto základní služby je navázána další podpora, například ze strany dobrovolníků (doučování), kurzy českého jazyka pro děti jako jsou zdokonalovací kurzy češtiny pro středoškoláky, letní intenzivní kurzy češtiny pro žáky apod. Podpora je určena všem dětem bez rozdílu věku, počínaje jejich nástupem do MŠ a konče vysokoškolským studiem (pomoc s nostrifikací diplomu, s přihlašováním na VŠ apod.)
Jednou z úspěšných iniciativ METY jsou například roční intenzivní kurzy českého jazyka pro žáky s ukončeným základním vzděláním z jiné země, které probíhají již šestým rokem a jsou určeny žákům, kteří mají v České republice zájem studovat dále na střední škole. Žáci se každý den po dobu jednoho roku učí češtině, ale také si osvojují potřebné sociokulturní kompetence. Tento kurz je financován dánskou nadací THE VELUX FOUNDATIONS.
Od roku 2009 byly nabídka služeb METY pro rodiče s migrační zkušeností a jejich děti rozšířeny o služby určené pedagogům mateřských, základních i středních škol, a to v podobě nejrůznějších workshopů, poradenství, např. i prostřednictvím specializovaného portálu www.inkluzivniskola.cz, a advokační činnosti, kdy jsou postřehy a zkušenosti z terénu a praxe využívány při komunikaci s dotčenými institucemi, například MŠMT, Krajskými úřady či NPI. Advokační činnost se týká aktuálně zejména širší podpory jazykové přípravy na základních a středních školách. META rovněž podporuje a nabízí vzdělávání učitelům češtiny jako druhého jazyka ve školách.
Třebaže jsou služby META určeny v první řadě pražským zájemcům, prostřednictvím výše zmíněného portálu je většina služeb volně přístupná všem. META také může zrealizovat vzdělávací semináře v konkrétním kraji nebo městě na základě individuální poptávky školy nebo více škol. META má v mnoha krajích a okresech regionální spolupracovníky, kteří jsou navázáni na místní neziskové organizace, integrační centra, mohou zprostředkovat komunikaci s kraji a zajistit v případě zájmu například metodickou podporu učitelům či zprostředkovat sociální a jinou podporu rodičům a dětem.
Právě portál inkluzivniskola.cz je prvním místem, kde pedagogové i všichni ostatní, jichž se toto téma týká, mohou hledat potřebné informace, kontakty, dokumenty a další potřebné materiály. Že se tento obsah nemíjí účinkem dokazuje meziroční návštěvnost (jen v roce 2020 tyto stránky navštívilo bezmála 200 000 návštěvníků). Pedagogové se na METU také mohou obracet s nejrůznějšími dotazy: ti méně zkušení se žádostmi obecnější povahy (možnost podpory, svýukové materiály nebo metodiky), školám, které již mají s integrací žáků s OMJ více zkušeností, lze pomoci s řešením konkrétních problémů či specifických případů.
Nástup žáků s odlišným mateřským jazykem do školy
Podpora žáků s OMJ před doporučením pedagogicko-psychologické poradny
Dle § 16 školského zákona mají žáci nárok na podpůrná opatření mj. s ohledem na jejich odlišné kulturní prostředí a životní podmínky. Dále dle vyhlášky 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, mohou žáci s neznalostí češtiny či nedostatečnou znalostí češtiny bez rozdílu čerpat podpůrná opatření na základě doporučení pedagogicko-psychologické poradny (PPP), plus mají nároky v ZŠ na 3 vyučovací hodiny češtiny týdně (MŠ 1 hodinu týdně). V případě, že daný žák vůbec neumí česky, může pedagogicko-psychologická poradna doporučit přidělení asistenta pedagoga. Na základě doporučení by takovým dětem mělo být adekvátně upraveno učivo a jejich neznalost češtiny by se měla odrazit i ve školním hodnocení.
Bohužel současná praxe mnohdy vypadá jinak. Na školách v první řadě chybí odborníci na výuku češtiny jako druhého jazyka, což je klíčempodpory těchto dětí. Vázne také samotná spolupráce s pedagogicko-psychologickými poradnami. Ty často odmítají žáky s OMJ vyšetřit a přiznat jim podpůrná opatření, na něž mají tyto děti ze zákona nárok. Školy jsou proto nuceny improvizovat a postarat se o svého žáka/y samy. Rozhodně by to však neměly vzdávat, a měly by se pokusit přimět poradnu ke spolupráci. I z tohoto důvodu META vytvořila metodické materiály určené právě pedagogicko-psychologickým poradnám (informace pro PPP). Školy také mohou udělat první krok, být aktivní a vyhotovit jazykovou diagnostiku daného žáka, s níž pak mohou PPP oslovit.
Škola může zvážit další možnosti: V prvním stupni podpůrných opatření může být dítěti nastaven tzv. Plán jazykové podpory, v rámci Plánu pedagogické podpory. Děti můžou čerpat pedagogickou intervenci v rámci 1. stupně podpůrných opatření (hradí sama škola). V rámci Národního plánu doučování může ředitel školy také zajistit doučování žáka/žáků. Škola každopádně může kontaktovat krajský úřad kvůli jazykové přípravě, která je nároková pro žáky s cizí státní příslušností. Pokud má totiž škola více než 5 % žáků s cizí státní příslušností, může se stát tzv. určenou školou.
Personální nastavení pozice učitele češtiny jako druhého jazyka ve škole a financování této pozice ve škole se odvíjí právě od toho, zda se jedná o tzv. určenou školu pro poskytování bezplatné jazykové přípravy dle § 20 školského zákona. Pokud kmenová škola není touto určenou školou, žák do jiné určené školy buď dojíždí anebo se připojuje k jazykové přípravě distančně. Podmínky k přijetí žáka s nedostatečnou nebo žádnou znalosti českého jazyka do jazykové přípravy v jiné určené škole jsou do určité míry limitované (více viz kapitola Co je „určená škola“? níže). Upřednostněni jsou žáci s cizí státní příslušností, kteří plní povinnou školní docházku ve škole na území České republiky nejvýše 12 měsíců.
Co je „určená škola“?
Žáci s cizí státní příslušností mají podle § 20 školského zákona nárok na bezplatnou jazykovou přípravu k začlenění do základního vzdělávání. Za zajištění bezplatné přípravy je odpovědný příslušný krajský úřad (podle místa pobytu žáka) ve spolupráci se zřizovatelem školy.
Určená škola je základní škola zařazená krajským úřadem na seznam škol pro poskytování bezplatné jazykové přípravy dle § 20 školského zákona. Jedná se vždy o školu zřízenou obcí, krajem nebo svazkem obcí, která má minimálně 5 % žáků s cizí státní příslušností (dle údaje k 31. březnu bezprostředně předcházejícího školního roku). Krajský úřad může určit určené školy i na základě dalších předem stanovených parametrů. Podrobnější informace k pravidlům zařazování určených škol na seznam škol krajským úřadem naleznete v Metodickém materiálu MŠMT k poskytování bezplatné jazykové přípravy v předškolním a základním vzdělávání.
Regionální síť určených škol dle sítě ORP
Krajské úřady mají aktuálně časový prostor pro přípravu dlouhodobé a stabilní regionální sítě škol, které se zaměřují na jazykovou přípravu žáků s cizí státní příslušností, disponují vhodnými prostory, učebními materiály a zkušenými učiteli. Významným faktorem pro tvorbu sítě je dostupnost bezplatné jazykové přípravy v rámci konkrétního regionu pro cílovou skupinu žáků s cizí státní příslušností. Je proto stanoveno, že ve správním obvodu obce s rozšířenou působností vždy bude alespoň 1 určená škola.
V České republice je celkem 205 obcí s rozšířenou působností (dále ORP). Zpravidla na tzv. bývalý okres připadají 2 ORP. Například bývalý okres Jindřichův Hradec dnes zahrnuje 3 ORP (Jindřichův Hradec, Dačice a Třeboň). V Jihočeském kraji je celkem 17 ORP (Blatná, Strakonice, Vimperk, Prachatice, Vodňany, Písek, Milevsko, Týn nad Vltavou, České Budějovice, Český Krumlov, Tábor, Soběslav, Třeboň, Trhové Sviny, Kaplice, Jindřichův Hradec, Dačice). Jak vyplývá z výše uvedeného příkladu, obce s rozšířenou působností jsou města. Obecními úřady obcí s rozšířenou působností jsou tedy jejich městské úřady nebo magistráty.
Výuka v určené škole se realizuje prezenční nebo distanční formou. Ředitel kmenové školy vyrozumí zákonného zástupce žáka, který má nárok na jazykovou přípravu, do 1 týdne po přijetí žáka do školy o možnosti jazykové přípravy a o organizaci tohoto vzdělávání. Také poskytne žákovi informace o jazykové přípravě, o tom, zda je daná škola školou určenou, stručnou informaci o právní úpravě a odkáže na seznam krajského úřadu. Žák má na jazykovou přípravu nárok, není však povinen se jí účastnit. Žák je zařazen do skupiny pro jazykovou přípravu na základě žádosti zákonného zástupce. Součástí této žádosti je sdělení, zda se žák bude účastnit jazykové přípravy osobně, nebo distančním způsobem. Ředitel určené školy zařadí žáka do skupiny pro jazykovou přípravu, a to nejpozději do 30 dnů od podání žádosti.
Seznam určených škol
Jak probíhá výuka v určené škole?
Ředitel určené školy zřizuje jednu nebo i více skupin pro jazykovou přípravu. Skupina má nejméně 1 a nejvýše 10 žáků s cizí státní příslušností, kteří plní povinnou školní docházku ve škole na území České republiky nejvýše 12 měsíců před podáním žádosti. Ředitel určené školy má možnost zařadit do skupiny pro jazykovou přípravu i jiné žáky (s nedostatečnou znalostí českého jazyka), a to i vyššího počtu než 10 žáků. Celková délka jazykové přípravy žáka je nejméně 100 hodin a nejvíce 200 hodin po dobu nejvýše 10 měsíců výuky. Učitelé v pověřených školách učí češtinu jako druhý jazyk v rámci svých úvazků podle nově vzniklého kurikula češtiny jako druhého jazyka.
Délku jazykové přípravy určuje ředitel určené školy, a to podle znalostí žáka ověřených před zahájením jazykové přípravy. Jazyková příprava probíhá v době vyučování. Žák je z vyučování, které se překrývá s jazykovou přípravou, uvolněn. Je-li to pro dané žáky z hlediska jejich vzdělávání vhodnější, může se souhlasem zákonných zástupců jazyková příprava probíhat mimo vyučování. Kmenová škola zajistí žákovi ve škole přístup k informačním technologiím pro účast na online jazykové přípravě.
Pro žáky s cizí státní příslušností, kteří nemohou do určené školy dojíždět, doporučuje META využívat podpůrná opatření podle paragrafu 16 školského zákona (3 hodiny češtiny jako druhého jazyka týdně aj.), případně tuto podporu kombinovat s distanční výukou ČDJ, kterou by měla zajišťovat alespoň jedna škola v kraji.
Předškolní příprava
Co se týče předškolní přípravy, nově probíhá vzdělávání dětí s cizí státní příslušností v posledním ročníku MŠ následujícím způsobem: Jazyková příprava probíhá hodinu týdně, skupina dětí by měla být alespoň čtyřčlenná, nejvíce osmičlenná. Lze zřídit více skupin. Ředitel mateřské školy může na základě posouzení potřebnosti jazykové podpory zařadit do skupiny pro jazykovou přípravu i jiné děti, např. s odlišným mateřským jazykem.
Aktuálně platná legislativa k tématu určených škol
S účinností od 1. září 2021 je nastaveno systémové řešení vzdělávání žáků s cizí státní příslušností ve školách, a to vyhláškou č. 271/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, a č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů (s výjimkou některých ustanovení, která platí až od školního roku 2022/23).
Jednotlivé vyhlášky najdete ke stažení na stránkách MŠMT.
Bezplatná jazyková příprava poskytovaná podle § 20 školského zákona a podpora poskytovaná podle § 16 školského zákona (na základě doporučení pedagogicko-psychologické poradny) se navzájem nevylučují. MŠMT ve svých metodických materiálech doporučuje využívat z hlediska efektivity pro jazykovou přípravu žáků s cizí státní příslušností primárně § 20 školského zákona.
Jak pomoci dětem s OMJ - práce s klimatem
Klíčová je fungující komunikace a vstřícné klima mezi pedagogem a žákem. „Nastavení bezpečného prostředí, aby se děti cítily ve škole přijaté, to je vlastně základní stavební kámen podpory“, říká Kristýna Titěrová. Tito žáci často čelí pocitům vykořenění, přišli o některé blízké rodinné příslušníky nebo o spolužáky. Vhodná je proto podpora nejen od třídního učitele, ale také od všech učitelů a školního psychologa. Na místě je také pracovat s předsudky, a to i ze strany učitelů.
Tipy:
1) Doporučené postupy, jak pracovat s předsudky, lze nalézt například na webových stránkách Vzdělávací program Varianty organizace Člověk v tísni. Objednat a absolvovat je možné například kurz pro učitele Práce s předsudky na českých školách. Účastníci se seznámí s prací s předsudky ve výuce (metody, aktivity, techniky) a při rozvoji klimatu školy.
2) META také organizuje zdarma workshopy pro zlepšení klimatu ve třídách s žáky s OMJ pro základní a střední školy. Prostřednictvím těchto workshopů seznamují ostatní žáky s tím, co to znamená být v jiné zemi jedincem s cizí státní příslušností, a jaké má potřeby žák s žádnou nebo nedostatečnou znalostí českého jazyka ve výuce.
3) Na stránkách Inkluzivníškola.cz. najdete aktuální vzdělávací akce METY na individuální objednávku školy/škol, kde najdete mj. například téma, jak zapojit dítě s OMJ v MŠ do činností pro celou třídu anebo jak úspěšně začlenit dítě/žáka s OMJ v MŠ a ZŠ. Obsah seminářů odpovídá požadavkům stanoveným ve výzvě MŠMT – Šablony III. Pražské školy mohou pro pokrytí nákladů využít výzvu č. 54 Začleňování a podpora žáků s odlišným mateřským jazykem II.
Škola může také samostatně zorganizovat vlastní sebezkušenostní workshop: pozvat rodiče žáka s OMJ, který uspořádá lekci například zeměpisu ve svém rodném jazyce, poté žáci i učitel reflektují svoje pocity, následovat může společná diskuse.
K rychlejšímu učení se jazyku a integraci žáků s OMJ mohou přispívat i vhodné volnočasové aktivity. META v Praze 3 a 7 organizuje akce v rámci projektu Naše čtvrť, kdy děti s odlišným mateřským jazykem začleňuje do dění komunity kolem školy a buduje jejich sounáležitost s místem bydliště. Pořádá také nejrůznější tvořivé dílny, volnočasový klub pro rodiče a děti s odlišným mateřským jazykem aj. Ve spolupráci s knihovnami META rovněž realizuje v Praze 7 projekt ČTENÁŘSKÉ DÍLNY na Sedmičce určené dětem od 7 do 11 let. Dále nabízí online Konverzační klub pro středoškoláky, kde žáci mohou zlepšovat znalost češtiny.
Učení se češtině jako druhému jazyku
Prvním nezbytným krokem je správná a včasná jazyková diagnostika žáků. Před 3 lety se v METĚ úspěšně zahájil projekt jazykové diagnostiky a jazykové přípravy, k němuž vznikly nové materiály a metodiky. Jazykovou diagnostiku dětí a žáků META přímo neprovádí, ale pedagogové si mohou tyto znalosti na vzdělávacích kurzech a prostřednictvím metodických materiálů a publikací osvojit.
Zájemci z řad pedagogů se, buď z webových stránek nebo na specializovaných seminářích, mohou dále dozvědět, jak vyučovat češtinu jako druhý jazyk, jak zrealizovat jazykovou podporu v mateřské a základní škole, jak zjistit úroveň a cíle češtiny jako druhého jazyka, jaké metody využívat ve výuce žáků s OMJ, jak připravit žáky s OMJ k maturitě z českého jazyka a literatury, o tvorbě výukových materiálů pro žáky s OMJ apod.
Na jazykovou diagnostiku následně navazuje kurikulum výuky češtiny jako druhého jazyka pro předškolní vzdělávání a pro ZŠ, které v roce 2021 zveřejnil Národní pedagogický institut ČR (autorka Alice Kourkzi). Kromě metodických materiálů mohou pedagogové také využít bezplatný vzdělávací seminář – Úvod do výuky češtiny jako druhého jazyka na ZŠ - kde se podrobněji seznámí s obsahem tohoto kurikula.
Při učení se češtině jako druhému jazyku se osvědčilo brát v potaz tzv. teorii ledovce Jimmyho Cumminse. Klíčové je rozlišování základních interpersonálních komunikačních schopností (BICS: Basic Interpersonal Communicative Skills) od kognitivních akademických jazykových dovedností (CALP: Cognitive Academic Language Proficiency). Zjednodušeně řečeno, úspěšná integrace žáka není pouze o běžné komunikaci v jazyce, ale o porozumění akademické slovní zásobě a obsahu z mnoha různých vědních oborů. U češtiny se obecně jedná o běh na dlouhou trať: trvá mezi ½ až 3 lety intenzivního učení se jazyku, než je žák schopen komunikovat o základních věcech (s ohledem na jazykový talent a samozřejmě mateřský jazyk: např. u mongolských nebo vietnamských dětí trvá celý proces podstatně déle a výsledky jsou srovnatelně menší než u dětí ze slovanských zemí). Akademickému jazyku se pak žáci a studenti učí mezi 5– 7! lety. Pro ilustraci, po ročním intenzivním kurzu českého jazyka se mnozí studenti dostanou maximálně na úroveň A1/A2, výjimkou bývají studenti se slovanským mateřským jazykem, kde je možný posun až na B1.
Hodnocení žáků s OMJ
Kromě adekvátní jazykové přípravy a zavedení podpůrných opatření odpovídajícího stupně by se k dětem s OMJ mělo přistupovat vždy individuálně a přihlížet k jejich jazykovému handicapu i v rámci hodnocení. Bohužel se mnohdy setkáváme s případy, kdy učitel nechá dítě s OMJ propadnout již v 1. ročníku základní školy. Jedná se o velmi škodlivý trend, který může sebevědomí dítěte i jeho motivaci ke vzdělávání negativně ovlivnit. Učitelé by měli v takových případech klást jiné cíle než u ostatních dětí. Zde výborně funguje osobní zkušenost: na seminářích META mají učitelé možnost si na vlastní kůži vyzkoušet, jaké to je učit se nějakému předmětu, aniž by dostatečně rozuměli jazyku, v němž se učí. Je také potřebné u žáka s OMJ redukovat obsah a rozsah učiva, tedy vybírat užitečný a potřebný obsah učiva, a to v rámci aktuální jazykové úrovně žáka. „Nehodnotit žáka za to, za co učitel hodnotí celou třídu, ale hodnotit žáky s OMJ za jejich pokrok“, říká Kristýna Titěrová.
Neznalost / nedostatečná znalost českého jazyka se legislativně bere jako objektivní překážka, jež brání řádnému vzdělávání, a je ji proto v hodnocení nutné zohlednit. Jak uvádí vyhláška č. 48/2005 Sb., § 15, odstavec 4 a 6: Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. (…) Při hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje jejich výkon.
„Při hodnocení žáků s cizí státní příslušností se přihlíží k jejich úrovni osvojení vyučovacího jazyka, to znamená, že žáci jsou hodnoceni za svůj výkon, kterého jsou schopni“, říká Kristýna Titěrová. „A co se týče žáků s odlišným mateřským jazykem, jakékoliv objektivní souvislosti, které brání žákům ve stoprocentním výkonu, jsou považovány za něco, co musí učitel brát v úvahu při hodnocení“, dodává.
Jak úspěšně vyučovat žáky s OMJ
Během výuky by se nemělo akcentovat jen mluvení a porozumění psanému textu u žáka, ale je vhodné klást důraz zejména na to, co je klíčové v dané látce (a to u všech předmětů). Pedagog by měl při upevňování klíčových pojmů, informací, postupů apod. v maximální míře používat názorné pomůcky, například si žák může vytvořit slovníček klíčových výrazů v dané látce, kde jsou obrázky doplněny slovními názvy. Žák by měl být také zapojován v co největší míře do činnosti celé třídy, pedagog by měl vždy hledat pro žáka vhodnou roli (například při skupinové práci) a v rámci ní i aktivitu.
Učebnice a učební materiály češtiny jako druhého jazyka
Jedním z výstupů ročních intenzivních kurzů češtiny je i učebnice Levou zadní a pracovní sešit. Primárně je určena žákům druhého stupně, ale lze ji užívat již od 4. třídy, případně i pro středoškoláky. U mladších dětí (cca 1. a 2. třída) se osvědčily učebnice DOMINO.
Na portálu inkluzivniskola.cz lze pak najít zdarma ke stažení (elektronický formát):
metodické materiály a odbornou literaturu pro učitele (například pro předškolní vzdělávání je k dispozici Metodika děti s odlišným mateřským jazykem v mateřských školách);
materiály pro výuku češtiny jako druhého jazyka (doporučit lze publikaci pro všechny zájemce začátečníky Učíme češtinu jako druhý jazyk)
PhDr. Kristýna Titěrová
.jpg)
Programová ředitelka a vedoucí služeb pro pedagogy v rámci obecně prospěšné společnosti META, která nabízí podporu pedagogům a školám, jež se potýkají se specifickými potřebami dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ).
Absolventka Filozofické fakulty UK Praha, obor kulturologie. Podílela se na vzniku portálu www.inkluzivniskola.cz a vývoji vzdělávacích aktivit pro pedagogy v oblasti inkluze žáků s odlišným mateřským jazykem. Vzdělávacím aktivitám, poradenství pedagogům a tvorbě a vývoji metodických materiálů se věnuje i nadále jako metodička a vedoucí služeb pro pedagogy. Dlouhodobě prosazuje inkluzivní opatření v oblasti vzdělávání dětí a žáků s OMJ. Od listopadu 2017 má na starosti i programové směřování organizace, networkové a advokační aktivity.
Kontakt:
Kristýna Titěrová (programová ředitelka) META, o.p.s.
Tel. 00 420 771 153 155, titerova@meta-ops.cz.
META o.p.s.
Pomáháme rodinám s migrační zkušeností zorientovat se v českém školství a začleněním do společnosti. Nabízíme kurzy češtiny jako druhého jazyka pro děti a dospělé. Školám poskytujeme poradenství ve vzdělávání dětí, které mají nulovou nebo jen malou znalost češtiny. Dále pořádáme semináře, poskytujeme metodickou podporu a materiály do výuky. Dlouhodobě navrhujeme a prosazujeme systémové změny, které odrážejí aktuální potřeby škol a dětí s odlišným mateřským jazykem a které rozvíjejí jejich potenciál. Pomocí aktivit pro veřejnost napomáháme porozumění mezi dětmi i dospělými s cizí státní příslušností a většinovou společností. Více na: Společnost pro příležitosti mladých migrantů | META, o.p.s. (meta-ops.eu)
Užitečné zdroje:
Služby pro pedagogy
www.inkluzivniskola.cz
Portál nabízející inspiraci a podporu pro pedagogy při práci s dětmi a žáky s odlišným mateřským jazykem. Je určen pedagogům, ředitelům škol, asistentům pedagoga, sociálním pracovníkům, psychologům a dalším, kteří se podílejí na začleňování dětí s odlišným mateřským jazykem do českých škol. V jednotlivých sekcích rozlišených mj. podle vzdělávacích institucí (MŠ, ZŠ, SŠ) lze nalézt inspiraci a konkrétní rady, metodiky, informace pro pedagogicko-psychologické poradny, publikace a produkty, taktéž aktuální informace o seminářích pro pedagogy a workshopy pro žáky.
FAQ – často kladené dotazy: https://www.meta-ops.cz/faq
Kurzy pro učitele:
https://www.meta-ops.cz/seminare-na-objednavku
https://www.cicops.cz/cz/dalsi-vzdelavani/578-rekvalifikacni-kurz-lektorskych-dovednosti-3
http://www.inbaze.cz/kurz-interkulturni-prace-s-detmi-a-zaky-s-omj-v-ms-a-zs/
http://p-p-i.cz/
https://ujop.cuni.cz/kurzy/vzdelavani-pedagogu
Metodická podpora:
https://www.meta-ops.cz/poradenstvi-metodicka-podpora-vyukove-materialy
https://p-p-i.cz/ke-stazeni/brozury/
Služby pro cizince (poradenství, doučování, kurzy češtiny):
https://www.meta-ops.cz/sluzby-pro-cizince
Další kontakty
https://www.cicops.cz/cz/
http://www.migrace.com/
http://www.novaskolaops.cz/projekty/
http://cizinci.npi.cz/
Mohlo by Vás zajímat
Zvyklosti ve školách na Ukrajině: udělejte si jasno
Text o tom, jak funguje školství na Ukrajině, vznikl na základě rozhovoru s Mgr. Olenou Keronyak. Ukrajinkou, která pracuje jako koordinátorka péče o žáky s odlišným mateřským jazykem na ZŠ Kořenského na pražském Smíchově. Spolu s ní odpovídala její dcera Viktoriya Keronyak, lingvistka, která vystudovala obor ruský jazyk a literatura na Filozofické fakultě MU, a předtím studovala na ukrajinských školách.
NPI ČR podporuje děti/žáky s odlišným mateřským jazykem: e-learning, e-poradenství, překlady a tlumočení
Překlady a tlumočení, poradenství i webinář – to vše poskytuje NPI ČR na podporu dětí / žáků s odlišným mateřským jazykem. Podívejte se na užitečné odkazy na databázi překladů, síť odborníků a další.
Kurikulum češtiny jako druhého jazyka
Kurikulum češtiny jako druhého jazyka stanovuje očekávané výstupy jazykové přípravy v povinném předškolním a základním vzdělávání. Článek poskytuje informace o kurikulu pro předškolní a základní vzdělávání.