PODCAST 12. díl: Děti se speciálními vzdělávacími potřebami v mateřské škole
Děti se speciálními vzdělávacími potřebami v mateřské škole
Mgr. Vladimíra Tomíková působí jako učitelka a speciální pedagožka v Mateřské škole Olomouc, Zeyerova 23, příspěvková organizace, což je předškolní zařízení zaměřené na enviromentální vzdělávání, zážitkovou pedagogiku a inkluzivní vzdělávání. Z celkového počtu 75 dětí zde mají 17 dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, z nichž 9 má 2. až 4. stupeň podpory. Na škole působí v současnosti čtyři asistenti pedagoga. Do její agendy spadá mj. metodické vedení asistentů pedagoga, individuální vzdělávací plány dětí, na starosti má komunikaci s poradenskými zařízeními, a především na škole vede předmět speciálně pedagogická péče.
Metodické vedení asistentů pedagoga
Vzhledem k velkému množství dětí s nejrůznějšími speciálními vzdělávacími potřebami považuje Vladimíra Tomíková za zásadní spolupráci s asistenty pedagoga. Začátkem dobře fungujícího tandemu učitelky MŠ / asistent pedagoga je už samotný výběr budoucího asistenta pedagoga. Ten by měl být ještě před nástupem obeznámen se třídou, individuálním vzdělávacím plánem daného dítěte / dětí, ale v první řadě, což Vladimíra Tomíková považuje za zcela nezbytné, s konkrétní náplní práce a očekáváními, která od vzájemné spolupráce jak učitelky, tak asistent pedagoga mají. Asistent pedagoga by měl vždy zcela přesně vědět, co se od něj v dané situaci očekává (např. že paní učitelka potřebuje, aby při odchodu na venkovní činnost šel poslední a kontroloval za sebou třídu a přilehlé prostory). Proto je potřeba, aby obě strany od začátku spolupráce navzájem otevřeně komunikovaly. V případě mateřských škol je to vždy o to složitější, že se ve třídě střídají v běžném pracovním dni dvě učitelky (dopolední a odpolední výuka).
I z tohoto důvodu v MŠ Zeyerova zavedli u nově přijímaných asistentů pedagoga tzv. ochranné období, aby měl asistent čas sžít se se třídou a zvyknout si na nové prostředí i práci. Po rozkoukání následuje společné zhodnocení, kde si mohou všichni dotčení probrat, jak spolupráce fungovala, jestli byla naplněna oboustranná očekávání apod.
Učitelky dané třídy by měly svého asistenta pedagoga dopředu seznámit s třídním vzdělávacím programem a tématem na následující týden. Také je vždy vítaným obohacením, když se asistent pedagoga do výuky aktivně zapojí (např. přinese vlastní materiály, zpestří činnost novými nápady atd.)
V MŠ Zeyerova se osvědčily záznamy, které si asistent pedagoga v 14denních cyklech vede o aktivitách a práci, kterou s daným dítětem/dětmi během předchozího období udělal. Dále vznikají také měsíční zápisy v kombinaci s krátkými denními zápisy asistenta pedagoga dle potřeb a druhu zdravotního postižení dětí.
Tip:
Ukázky zápisů asistenta pedagoga o dětech se speciálními vzdělávacími potřebami z MŠ Zeyerova najdete v příloze pod textem.
Třebaže mají v MŠ Zeyerova s asistenty pedagoga velice dobrou zkušenost a někteří na jejich škole působí již mnoho let, čas od času dochází k fluktuaci, ve většině případů způsobené přehnanými očekáváními a odlišnými představami, jež daný asistent pedagoga o náplni práce měl.
Vladimíra Tomíková na škole také učí předměty speciálně pedagogická péče. Vždy vychází z podpůrných opatření doporučených u jednotlivých dětí školským poradenským zařízením. V rámci individuální i skupinové práce se věnuje dětem s nejrůznějšími speciálními vzdělávacími potřebami, opožděným psychomotorickým vývojem počínaje a poruchami chování konče. S dětmi pracuje formou her a využívá k tomu nejrůznějších pomůcek, od předmětů denní potřeby, přes nejrůznější asociační karty, smyslová pexesa, logopedické kostky, často vlastní výroby, které se jí osvědčují mj. při práci s dětmi, které neznají významové vztahy mezi předměty a činnostmi.
Další pomůcky, které se ve výuce osvědčily:
Hra Kreativmemo 2, tzv. „pokličkové pexeso“. Jedná se o inovativní výukové pexeso firmy Olifu s možností záměny kartiček. Děti si tak nezapamatují umístění obrázků. Hra obsahuje 20 různých témat ke hře i výuce, sestavených podle školních osnov – např. tvary, čísla, barvy, stíny, protiklady atd. Hra slouží k rozvoji paměti, jemné motoriky, soustředění, soutěživosti, dodržování pravidel, matematických dovedností (sečtení získaných pokliček, porovnávání více x méně, kdo vyhrál...), logiky, představivosti, vytrvalosti a sociálních dovedností. Hra má stejná pravidla jako každé pexeso. Výborná je zvyšující se náročnost 24 sad plastových lišt (je jich 4 x 12, ale jsou oboustranné). Jejich jednoduchou výměnou je možné procvičit barvy, rozdíly, velikosti, názvy předmětů, názvy zeleniny, ovoce, prostorové pojmy – nad, pod, v, před..., ale i další pojmy. Více viz galerie fotografií s popisky.
Hra rozvíjejí matematické dovednosti. Při hře se využívají následující pomůcky: tvořítka na led a nejrůznější přírodniny připravené v nádobách. Pedagožka vždy vyplní samostatně první řádek prázdných tvořítek na led různými přírodninami v různém počtu. Dítě pak samostatně doplňuje druhý řádek tvořítka. Do každého prázdného pole druhého řádku dá tolik předmětů, jako jich je v prvním řádku. Ve třetím řádku se úkol mění: dítě doplní vždy o jeden předmět víc v každém poli, oproti předchozím řádkům. Zadání lze variabilně měnit. Ukázky najdete v galerii fotografií.
Barevné knoflíky pro realizaci hry „Knoflíková házená“. Ta pomáhá rozvíjet početní představy. Každé dítě dostane 5 knoflíků a snaží se postupně ze startovní čáry trefit do misky na zemi. Pak počítá, kolik knoflíků je v misce a kolik je mimo.
Molitanová hrací kostka.
Silikonové mycí houby.
Masážní silikonové míčky ostnaté.
Zábavné hry typu „Hmatej a najdi“.
Pískovničky z jáhel a hrubé mouky.
Tip:
Pokud vás zajímá, co přesně obnáší práce asistenta pedagoga či kde hledat toho správného asistenta pedagoga do vaší školy, doporučujeme podcasty Coby dobrému asistentovi pedagoga nemělo chyběta Nejčastější chyby ve spolupráci asistenta pedagoga a učitele se Zbyňkem Němcem.
Kazuistiky
Dítě s cukrovkou 1. typu
Každé dítě se zdravotním omezením vyžaduje individuální přístup. V případě cukrovky 1. typu to platí dvojnásob, mimo jiné i kvůli chybějícímu legislativnímu rámci a vymezení konkrétních kompetencí (kdo smí a nesmí dítěti podávat inzulin, kdo je za dítě zodpovědný v případě náhlého zhoršení stavu či hypoglykemie). Nadto je péče o takové dítě v běžném provozu MŠ extrémně časově náročná a vyžaduje opakované telefonické konzultace s rodiči. V tomto konkrétním případě musel pedagog mnohdy i 10x denně volat mamince dítěte, aby s ní probral momentální zdravotní stav, nutnost podání dokrmu, maminka musela každý den v době oběda do školky, aby ohlídala hodnoty cukru v krvi, upravila následně velikost či složení oběda, a především aplikovala dítěti inzulin.
Pokud by se maminka takto nezapojovala, jednalo by se o zhruba dvacet speciálních úkonů, které by učitel musel zvládnout nad rámec své práce ve třídě. Situaci nakonec výraznou měrou zlepšila asistentka pedagoga, již si rodina našla sama. Vzhledem k tomu, že se jednalo o osobu blízkou, která pro tento účel absolvovala kurz pro asistenty pedagoga, měla tato absolutní důvěru ze strany rodiny a ta s ní mohla také sepsat písemnou dohodu o možnosti aplikace inzulinu.
Zkušenost: V obdobných případech by školce velice pomohl pevný legislativní rámec a vhodné vybavení dítěte i školky (inzulinová pumpa, automatické měření hladiny cukru v krvi apod.).
Doporučení:
Dítě, které trpí cukrovkou (vnitřní nemoc) a nemá žádné speciální vzdělávací potřeby, může ve škole čerpat pouze tzv.paramedicínské úkony, kdy péči včetně zdravotní poskytuje proškolený a zacvičený laik.
Pokud je dítěti uznáno podpůrné opatření – podpora ze strany asistenta pedagoga – z důvodu jeho speciálních vzdělávacích potřeb, může takový asistent pedagoga poskytovat i pomoc ve formě paramedicínských úkonů. Potřebné je ale proškolení. To by měl optimálně provést zdravotnický odborník, který zná zdravotní stav dítěte a jeho specifika. Proškolením by měl projít veškerý personál mateřské školy.
Paramedicínské úkony může provádět v rámci svých sociálních služeb i osobní asistent, nicméně odpovědnou za dítě i v přítomnosti osobní asistenky je i nadále škola.
Je vhodné vytvořit o této formě pomoci písemný dokument mezi školou, dítětem a rodiči, který všichni zúčastnění aktéři podepíšou.
Tip:
Více podrobnějších informací můžete získat v textu Asistent pro žáka s diabetem? Lze nebo nelze získat a proč?
Můžete se také podívat na vzorové materiály pro komunikaci mezi školou, dítětem s cukrovkou a rodiči dostupné na portálu www.zdravyzivotscukrovkou.cz vytvořené za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva zdravotnictví České republiky. Najdete zde například Informační leták pro učitele v mateřské škole, Souhlas zákonných zástupců s podáním léků dítěti nebo Smlouvu o zajištění péče dítěti s diabetem.
Děti s odlišným mateřským jazykem
V olomoucké MŠ Zeyerova mají zkušenost s dětmi z celého světa. Každý případ byl diametrálně odlišný, a proto k němu bylo vždy třeba přistupovat s mimořádnou citlivostí. Společným rysem byl vždy velký stres, a to jak u dětí, tak i u rodičů, kteří vzhledem k jazykové bariéře nemohli být takovou oporou, jakou dítě při adaptační fázi potřebuje. Učitelkám se osvědčil jednotný přístup: snaha mluvit na děti pomalu, jednoduchými větami, na samém začátku využívat například obrázků či názorných pomůcek. Prospěšná je také spolupráce s pedagogicko-psychologickou poradnou či speciálně pedagogickým centrem, která mohou doporučit konkrétní podpůrná opatření: výuku češtiny v rámci MŠ, logopedii, případněi individuální vzdělávací plán.
Zásadní je komunikace s rodiči, aby se případně nepřehlédl další skrytý problém, jako u jednoho z dětí v minulosti, které se navzdory nejrůznějším podpůrným opatřením nerozvíjelo, a především v řečové oblasti nedělalo pokroky. Po složité domluvě s rodinou se nakonec ukázalo, že má dítě problémy i v rodném jazyce a že se jedná o těžkou vadu řeči. Po spolupráci se speciálně pedagogickým centrem a logopedií se podařilo problém zvládnout, přesto dítě dále pokračovalo v základní škole logopedické, kde mu byla poskytnuta potřebná podpora.
Zkušenost: Minimálně v počátcích je dobré využívat při komunikaci s rodiči služeb tlumočníka. Školka si také pochvaluje překlady nejrůznějších dokumentů potřebných při jednání s rodiči, které lze nalézt na webových stránkách Národního pedagogického institutu, a to v celé řadě jazyků. Jedná se nejen o evidenční list, nejrůznější žádosti a informace k zápisu, ale také o seznam věcí potřebných při nástupu do MŠ. Rodiče budou v takových případech lépe informováni a komunikace s nimi bude ze strany vedení MŠ i kmenových učitelek snazší.
Národní pedagogický institut také vede portál určený pedagogickým pracovníkům vzdělávajícím děti/žáky cizince. V portálu lze nalézt celou řadu dalších informací a rad ohledně této problematiky: metodické podklady, kontakty na tlumočníky a další odborníky, vzdělávací materiály a videa aj.
Dítě s poruchou chování a poruchami autistického spektra (PAS)
Vladimíra Tomíková v podcastu popisuje případ dítěte s poruchou chování a poruchami autistického spektra (PAS).
Pečlivá psychodiagnostika dítěte je v takovém případě namístě: U předškolních dětí totiž bývá porucha chování – jedná se o skupinu poruch, které se projevují opakujícím se obrazem agresivního a vzdorovitého chování; typickými projevy mohou být například časté a silné výbuchy zlosti – zaměňována s poruchou aktivity a pozornosti (ADHD – v angličtině: attention-deficit hyperactivity disorder). „Porucha aktivity a pozornosti (ADHD) je diagnostikována tehdy, pokud jsou splněna všechna kritéria pro hyperkinetickou poruchu, ale nejsou přítomny příznaky určující poruchy chování. ADHD zahrnuje stavy dříve označované jako syndrom deficitu pozornosti, syndrom s hyperaktivitou, porucha pozornosti, hyperaktivita.“ [1]
Třebaže každá z výše uvedených diagnóz u popisovaného dítěte (tzn. PAS a porucha chování) vyžaduje odlišný přístup, dle Vladimíry Tomíkové je jim společné jedno: vždy je potřeba dítě zklidnit, vysvětlit pravidla a pomocí nejrůznějších asociačních karet, schémat, piktogramů apod. dítě seznámit s činnostmi a chodem školky.
Role asistenta pedagoga je v tomto případě nezastupitelná: chrání nejen samotné dítě, ale i ostatní děti ve třídě a pedagogy, a především hledá cesty a možnosti práce s daným dítětem, na což učitelka vzhledem k počtu dětí ve třídě nemá čas ani kapacitu. Díky trpělivé práci všech pedagogů i asistenta pedagoga došlo k velkému posunu a chlapec odcházel z MŠ empatický, vstřícný a zklidněný.
Zkušenost: V MŠ Zeyerova doporučují pro práci s dětmi s těmito poruchami program Druhý krok, preventivní program určený pro MŠ a 1. stupeň ZŠ, který vychází z tzv. sociálně emočního učení. Děti se učí, jak být více empatické, vcítit se do druhých, dobře komunikovat s ostatními, jak řešit konflikty a zvládat agresi apod.
Spolupráce s rodiči dětí se speciálními vzdělávacími potřebami
Na samý závěr podcastu dostala slovo i ředitelka MŠ Zeyerova Eva Kroutilová. Dle jejího názoru je u vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami klíčová komunikace s rodiči. Každá situace je však individuální a většinou s sebou chtě nechtě přináší i konfliktní situace. Paní ředitelka doporučuje prvotní uklidnění a trpělivost ze strany MŠ. Nastalé problémy je však třeba řešit co nejdříve, ideálně za účasti další, nestranné osoby, dát najevo pochopení a zájem, a pokud možno se pokusit na daném problému najít i něco pozitivního.
Ke stažení:
Příloha 1: Příloha 1_Ukázka zápisů asistenta pedagoga u dětí se SVP_dobrá praxe z MŠ Zeyerova_1.
Doporučená literatura:
BITTMANNOVÁ, L. A KOL. (2019). Speciálněpedagogické minimum pro učitele: co dělat, když do třídy přijde žák se speciálními vzdělávacími potřebami. Praha: Pasparta.
KENDÍKOVA, J. (2015). Krok za krokem s ADHD: praktická příručka pro rodiče předškoláků a školáků s ADHD. Praha: Raabe.
KENDÍKOVÁ, J. (2016). Předškolák se speciálními vzdělávacími potřebami. Praha: Raabe.
KENDÍKOVÁ, J. (2020). Vademecum asistenta pedagoga. Praha: Pasparta.
MICHALOVÁ, Z. (2012). Předškolák s problémovým chováním: projevy, prevence a možnosti ovlivnění. Praha: Portál.
PACHOLÍK, V., LIPNICKÁ, M., MACHŮ, E., LEIX, A., NEDĚLOVÁ, M. (2015). Specifika edukace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v mateřských školách. Zlín. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.
Zdroje:
[1] HARTL, P. (2004). Stručný psychologický slovník. Vyd. 1. Praha: Portál, s. 189.
Mohlo by Vás zajímat
Začlenění žáků s podpůrnými opatřeními do školní družiny
Do poradny na webu Zapojmevšechny.cz přichází dotazy od rodičů i pedagogů. Některé otázky využíváme a odpovědi na ně zveřejňujeme v sekci Otázky a odpovědi, protože by se mohly hodit také dalším rodičům a kolegům pedagogům. Dnešní otázka se týká začlenění žáků s podpůrnými opatřeními do školní družiny. Platí i pro školní družinu, podobně jako pro školní třídu, odpočet za žáka s podpůrnými opatřeními? Kolik takových žáků může být do družiny přijato celkem? Více v textu.