Když žáci hodnotí učitele (2.část)

V následujícím textu najdete tipy, jak na poskytování zpětné vazby pedagogům u předškolních dětí a dětí mladšího školního věku. Dozvíte se také, jak si učitel může vytvořit vlastní orientační evaluační nástroj, ve kterém mají žáci možnost poskytnout zpětnou vazbu učiteli, a jakým způsobem může učitel průběžně získávat slovní zpětnou vazbu od žáků během výuky.

Ilustrační foto / FOTO: Pixabay

Jak už bylo řečeno v první části tohoto článku, v českých školách není zatím rozšířenou praxí, aby žáci poskytovali učiteli určitou zpětnou vazbu, aby hodnotili jeho přístup, srozumitelnost či strukturu hodin. Předsudky existují i co se týče poskytování zpětné vazby pedagogům u předškolních dětí a dětí mladšího školního věku. Děti a žáci v tomto věku údajně nemají ještě rozvinuté dovednosti hodnotit. Je tomu skutečně tak? Jakým způsobem může učitel sbírat zpětnou vazbu od žáků s použitím jednoduchých nástrojů vytvořených vlastním potřebám na míru? A jak na získávání průběžné slovní zpětné vazby od žáků ve výuce? Odpovědi najdete v článku.

Práce s vlastním orientačním evaluačním nástrojem

Pokud se učitel rozhodně pracovat pravidelně se zpětnou vazbou od žáků, může být dalším řešením samostatná tvorba vlastního orientačního evaluačního dotazníku, který administruje buď žákům ve třídě, kde je třídním učitelem, anebo v té třídě, kde pravidelně vyučuje některý předmět. Obtíž může vyvstat s volbou vhodných tematických okruhů a s vhodnou formulací otázek tak, aby nebyly obsahově nesrozumitelné anebo sugestibilní (návodné).

Co tedy mohou žáci v rámci poskytování zpětné vazby hodnotit? V tabulce naleznete přehled 60 konkrétních položek v rámci sedmi kategorií, které mohou sloužit jako podklad pro sestavení jednoduchého zpětnovazebního dotazníku, jenž poskytuje učiteli orientační přehled. Učitel se může samostatně rozhodnout, na který ze sedmi okruhů se chce při tvorbě dotazníku nejvíce soustředit. Alternativně může dotazník vždy po roce z hlediska obsahu obměňovat. Žák může mít na výběr u každé položky různé varianty odpovědí (tři, pět anebo více). Například často je v dotaznících využívána tzv. Likertova škála, která nabízí výběr mezi pěti odpověďmi: naprosto souhlasím – spíše souhlasím – nevím – spíše nesouhlasím – naprosto nesouhlasím.

Přehled kategorií a otázek pro tvorbu orientačního evaluačního nástroje.

Kategorie

Výrok

  1. Vztah učitel-žák

  1. Učitel se o mě zajímá.

  2. Učitel mi naslouchá.

  3. Učitel bere vážně moje názory.

  4. Učitel mi věří.

  5. Učitel mě dokáže motivovat k co nejlepšímu výkonu.

  6. Učitel ví, jak se mi daří ve škole.

  7. Učitel mě přijímá takového, jaký jsem.

  8. S učitelem se společně zasmějeme.

  9. Učitel umí vyslechnout kritiku.

  10. Učitel se ke mně chová přátelsky.

  11. Učitel je ke mně spravedlivý.

  12. Učitel jedná se všemi žáky stejně spravedlivě.

  13. Učitel má zájem poznat každého žáka z naší třídy.

  14. Vím, že se můžu učiteli bez obav svěřit, pokud mám nějaký problém nebo obtíž.

  15. Učitel nikdy nesděluje jiným osobám ve škole důvěrné informace o mně bez mého vědomí/souhlasu.

  16. Vím, kdy/jak můžu přijít za učitelem, pokud řeším nějaký problém.

  1. Výuka

  1. Učitel v hodinách pracuje s nadšením.

  2. Učitel je při výuce trpělivý.

  3. Učitel vysvětluje učivo jasně, srozumitelně.

  4. Učitel vysvětluje učivo zajímavě /předkládá nám novinky.

  5. Učitel mi pomůže, když mám obtíže ve výuce.

  6. Učitel mi dává zpětnou vazbu /reaguje na to, když dělám věci ve výuce správně / postupuji správně.

  7. Učitel nám ve výuce vysvětlí anebo ukáže, jak v určitém úkolu postupovat správně.

  8. Učitel bere ohled na to, když pracuji pomaleji / nestíhám práci / nerozumím látce.

  9. Učitel uzpůsobí / změní výklad látky, pokud jí žáci ve třídě nerozumí.

  10. Učitel bere ohled na to, když potřebuji čas na odpověď.

  11. Náplň hodin je pestrá, děláme hodně různých aktivit.

  12. Vyučovací hodiny mají pro mě jasnou strukturu.

  13. Učitel nás na začátku hodiny seznámí se strukturou hodiny / s aktivitami, které budeme dělat.

  1. Pravidla během vyučování

  1. Vím, jaká pravidla chování platí při výuce / ve škole.

  2. Učitel nám připomíná pravidelně pravidla chování ve výuce.

  3. Učitel důsledně vyžaduje od všech žáků dodržování pravidel.

  4. Vím, jak si mám říct o pomoc během výuky / když něčemu nerozumím.

  1. Vedení výuky

  1. Vždycky vím, co mám ve výuce dělat.

  2. Učitel pravidelně kontroluje moji práci ve výuce.

  3. Učitel umí přimět třídu k práci.

  4. Učitel umí udržet kázeň ve třídě.

  5. Učitel nám vždycky sdělí, co nás v hodině čeká.

  6. Domácí úkoly jsou pro mě srozumitelně zadané.

  7. Zvládám vypracovat domácí úkoly zadané učitelem.

  8. Vím vždy včas, kdy budou probíhat testy a zkoušení.

  9. Učitel chodí vždy do výuky včas.

  1. Hodnocení

  1. Jsem spokojený/á s tím, jak učitel hodnotí moji práci / hodnocení učitele je spravedlivé.

  2. Učitel se mnou předem probere známky, které mám dostat.

  3. Můžu přijít za učitelem a zeptat se ho na známky, které jsem od něj dostal/a.

  4. Pravidla hodnocení jsou pro ně srozumitelná.

  5. Můžu přijít za učitelem a probrat s ním možnosti opravit si známku/hodnocení.

  6. Učitel ocení / pochválí, když se mi něco povede.

  7. Učitel je v hodnocení žáků důsledný (například se nestává, že jednou nedonesený domácí úkol promine, podruhé ne).

  1. Výsledky

  1. V hodinách se toho hodně naučím.

  2. Z hodin si odnáším nové informace.

  3. Znalosti a dovednosti, které ve škole získávám, využiji v praktickém životě / myslím, že jsou pro život podstatné.

  1. Podpora rozvoje dovedností

  1. Učitel nás nechává, abychom si na řešení úkolů přišli samostatně.

  2. Učitel mě vede k tomu, aby se uměl/a samostatně učit.

  3. Učitel mě vede k tomu, abych si uměl/a samostatně najít a zpracovat informace.

  4. Učitel nás nechává, abychom řekli svůj názor na výuku.

  5. Učitel nás nechává, abychom řekli názor na vlastní práci nebo na práci spolužáků. / Ve výuce máme také možnosti diskutovat mezi sebou nebo s učitelem.

  6. Ve výuce máme možnost pracovat ve skupinách.

  7. Ve výuce máme možnost pracovat na projektech.

  8. Ve výuce máme praktické aktivity (např. pokusy).


Dotazníky je optimální využívat jednou, případně dvakrát ročně. Žáci by vždy měli dostat informaci v tom smyslu, že učitel s poskytnutým hodnocením od žáků pracuje, zohledňuje je a uzpůsobuje v rámci získaných informací i další výuku a svůj přístup k žákům. Vyplněné dotazníky by měly být vždy anonymní (bez uvádění jmen nebo jiných osobních dat), starším žákům je možné nabídnout i vyplnění on-line. Rodiče žáků je vhodné na začátku školního roku seznámit se skutečností, že ve třídě proběhne evaluační šetření. Samozřejmostí je i domluva s vedením školy, do jaké míry budou výsledky šetření tvořit součást celkového hodnocení činnosti učitele a jaké konkrétní informace učitel zpřístupní k nahlédnutí vedení školy.

U dětí mladšího školního věku lze s úspěchem použít při sběru zpětné vazby i různé projektivní metody, jako je dokončování obrázků, volné výtvarné individuální nebo skupinové vyjádření na téma „výuka v naší třídě“, „já ve výuce“ apod. Pracovat je možné také s technikou „Nedokončené věty“. Jedná se o projektivní techniku, kterou může učitel začít používat už od prvního ročníku základní školy, kdy se dítě dokáže vyjadřovat v jednoduchých větách nebo umí doplňovat slova, přičemž samotné vyhodnocení není obtížné. Manuál a pracovní listy jsou on-line ke stažení na webu Zapojmevšechny.cz v textu Když žáci poskytují efektivní zpětnou vazbu pedagogům.

Získávání pravidelné slovní zpětné vazby od žáků

Další variantou, kterou je možné realizovat přímo ve škole, a to bez spolupráce s externími subjekty, je samostatné získávání pravidelné slovní zpětné vazby od žáků, kteří opakovaně hodnotí kratší aspekty výuky učitele. Pokud se učitel rozhodne k tomuto kroku, nezbytné je jeho vlastní úvodní sebevzdělávání.

Existují vzdělávací kurzy, kde si učitel mateřské nebo základní školy může osvojit komunikační techniky např. aktivního naslouchání, vedení dialogu, poskytování zpětné vazby. Učitel, který si osvojí tyto komunikační techniky, může s úspěchem do výuky postupně zavádět prvky poskytování zpětné vazby od žáků směrem k učiteli. Neproškolený učitel nemusí mít přesnou představu, jak žáky naučit efektivně poskytovat slovní zpětnou vazbu.

Vzdělávací kurzy (zaměřené mj. na poskytování zpětné vazby) pro učitele všech stupňů škol:

I děti v předškolním věku mohou dávat slovní zpětnou vazbu k výuce

I u předškolních dětí může učitel začít s nácvikem poskytování jednoduché zpětné vazby.

Děti mohou například ohodnotit:

  • jak je bavila určitá konkrétní aktivita (co se jim líbilo, která aktivita je nejvíce bavila, která nejméně),

  • zda porozuměly zadání (čemu jsem rozuměl/a, anebo naopak nerozuměl/a),

  • zda se něco nového se naučily.

Učitel může děti nejprve seznámit s procesem hodnocení, poskytnout jim konkrétní příklady hodnocení (učitel s dětmi probere, co při konkrétní aktivitě je možné označit jako obsah, který se naučily apod.). Zpočátku je vhodné poskytnout dětem k hodnocení pouze jednu kategorii a postupně přidávat další. Děti také mohou k hodnocení využívat pomocné piktogramy, předměty různých barev či smajlíky (škála na výběr) apod., které si samostatně vyberou. Pokud se učitel rozhodne, že bude se zpětnou vazbou od dětí pracovat, je vhodné takovou aktivitu zařazovat systematicky, denně, buď na konci vybrané aktivity, nebo na konci samotné výuky ve školce, kdy děti zhodnotí den ve školce. Je vhodné nabídnout dětem možnost zpětné vazby dobrovolně.

Vhodnou formou při poskytování zpětné vazby je společný kruh (děti sedí na koberci v kruhu, případně na židličkách). Učitel nikdy nehodnotí samotnou kvalitu poskytnuté zpětné vazby, děti se s touto dovedností teprve seznamují a postupně si ji osvojují. Je vhodné děti jednoduše povzbudit, aby vyjádřily svůj názor, případně položit doplňují dotaz, pokud učitel něčemu ve sdělení dítěte nerozumí.

Společně s hodnocením výuky mohou děti provádět i vrstevnické hodnocení, sdělit například, jak se jim pracovalo ve skupině s ostatními dětmi na určitém úkolu nebo co se konkrétně během určité aktivity/programu dne z jejich pohledu povedlo ostatním dětem. Pokud má tedy nějaké dítě chuť či potřebu doplnit hodnocení jiného dítěte, učitel jej může povzbudit, aby se vyjádřilo.

I v předškolním věku je vhodné zavést jednoduchá pravidla při poskytování zpětné vazby:

  1. neskákání si do řeči,

  2. znamení, pokud chci mluvit - např. zvednutá ruka,

  3. pokud chci hodnotit spolužáka, snažím se ocenit zejména to, co se mi líbilo.

Hodnocení učitelů žáky základní školy

Mohou se objevovat názory, že žáci na prvním stupni základní školy nemají ještě dostatečně rozvinutou dovednost hodnotit, poskytovat zpětnou vazbu, formulovat uceleně svůj názor a že oblast poskytování zpětné vazby u žáků patří až na druhý stupeň základní školy nebo na střední stupeň vzdělávání.

V základním školství se ale například už velmi osvědčil vzdělávací program Začít spolu pro 1. stupeň základních škol, v rámci kterého žáci denně praktikují jednak vrstevnické hodnocení, jednak hodnocení aktivit ve výuce i sebehodnocení. Zcela jistě by existovaly rozdíly mezi žáky 3. ročníku v běžné třídě běžné základní školy, kteří žádnou formu hodnocení zatím neměli možnost systematicky praktikovat, a mezi žáky programu Začít spolu, kteří ve 3. ročníku už například dokážou bez obtíží zformulovat ucelenou jednoduchou zpětnou vazbu, jak se jim určitá aktivita líbila, jak se jim také dařila, všimnout si některých aspektů práce spolužáka. Pokud má učitel možnost kultivovat u žáků dovednost dávat zpětnou vazbu, potom žáci bezpochyby budou postupně schopni hodnotit i některé aspekty činnosti učitele.

Jsou to právě žáci základní školy, kteří tráví s třídním učitelem každý den velké množství času (zejména na 1. stupni), mohou tedy zhodnotit určité oblasti, o kterých nemusí mít podrobný přehled například ani vedení školy. A jsou zcela určitě schopni se vyjádřit k některým vybraným tématům týkajícím se například: srozumitelnosti zadání práce od učitele, osvojení si nových znalostí v daném předmětu za určité období, přístupu učitele k žákům, vzájemné komunikace učitel-žák, přehlednosti, co se týče struktury hodiny. Je třeba proto dodat, že k tomu, aby žáci mohli hodnotit výše uvedené vybrané oblasti, skutečně nepotřebují mít a prokazovat široké znalosti či přehled o celém kontextu výuky učitele.

Možnost poskytovat pravidelně zpětnou vazbu spolu s pocitem, že na jejich názoru záleží, umožňuje žákům více se aktivně zapojit do procesu vzdělávání, cítit se více součástí školy a může také zlepšit vztah žáků k učiteli, zlepšit jejich vzájemnou komunikaci a spolupráci. V neposlední řadě se může tímto způsobem zvyšovat studijní motivace a proaktivita žáků. Většina zpětné vazby žáků nabízí učitelům příležitost k sebeuvědomění a vhledu, který jim může pomoci zlepšit svoji práci. Žáci mohou také vyzdvihnout kladné stránky učitele, což může podnítit učitelovo nadšení. [1]

Tipy pro hodnocení výuky:

Učitel může na konci vyučovací hodiny nebo na konci celé výuky pokládat žákům jednoduché návodné otázky:

  1. Co se jim líbilo/nelíbilo?

  2. Co je bavilo/nebavilo?

  3. Jsou spokojení/nespokojení s výsledkem své práce?

  4. Rozuměli zadání (instrukcím), procesu aktivity (hodiny)?

  5. Co si odnesli z aktivity / hodiny / celého dne?

Je možné využít i některé hodnoticí hry. Oblíbená hra je např. „Kufr, pračka, odpadkový koš“. Hru je možné zařadit na konci vyučovací hodiny nebo na konci školního dne. Je vhodné si vyhradit na aktivitu 5–10 minut. Učitel si připraví pro každého žáka list papíru A4, který je rozdělený na 3 části, v nichž jsou postupně za sebou nakreslené: kufr, pračka a odpadkový koš. Žáci se mají vyjádřit k aktivitě / vyučovací hodině / školnímu dni a odpovědět na otázky:

Co si odnášíte? (kufr)

Co by potřebovalo vyprat/vyčistit? (Myšleno zopakovat, znovu projít, probrat.) (pračka)

Co byste zahodili? (odpadkový koš)

Alternativně může učitel namísto vyplňování listů nabídnout žákům poskytnutí slovní zpětné vazby, například 5–10 dobrovolníkům. (Zdroj: http://www.ametyst21.cz/)

Další techniky pro ohlédnutí a hodnocení ze strany žáků lze najít na stránkách Centra pro demokratické učení (https://cedu.cz/hry).

Závěr

Učitelé se někdy mohou stavět k hodnocení žáky zpočátku rezervovaně. Pokud se ale rozhodnou, že nějakým způsobem poskytnou žákům prostor k vyjádření zpětné vazby, může takové rozhodnutí přinášet četné benefity – od zvýšení studijní motivace žáků až po zlepšení vztahu mezi učitelem a žáky. Důležitá je také role vedení školy, které by těmto evaluačním aktivitám mělo pomoci nastavit potřebný rámec.

Doporučená literatura pro učitele mateřských a základních škol:

  1. GARDOŠOVÁ, Juliana a kol. Vzdělávací program Začít spolu: metodický průvodce pro předškolní vzdělávání. Vyd. 2. Praha: Portál, 2012. 159 s. ISBN 978-80-262-0106-9.

  2. GORDON, Thomas. Škola bez poražených: praktická příručka efektivní komunikace mezi učitelem a žákem. Překlad Julie Žemlová. Vydání první. Praha: Malvern, 2015. 325 stran. ISBN 978-80-7530-006-5.

  3. HENDRICK, Carl a MACPHERSON, Robin. Co funguje ve třídě?: most mezi výzkumem a praxí. Překlad Pavla Le Roch. Vydání první. Praha: Euromedia Group, 2019. 230 stran. Universum. ISBN 978-80-7617-335-4.

  4. KREJČOVÁ, Věra a POCHE KARGEROVÁ, Jana. Vzdělávací program Začít spolu: metodický průvodce pro I. stupeň základní školy. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2011. 228 s. Step by step. ISBN 978-80-7367-906-4.

  5. NOVÁČKOVÁ, Jana a NEVOLOVÁ, Dobromila. Respektovat a být respektován: cesta k sebeúctě a zodpovědnosti. 2., přepracované vydání. Praha: PeopleComm, 2020. 367 stran. ISBN 978-80-87917-71-8.

  6. REITMAYEROVÁ, Eva a BROUMOVÁ, Věra. Cílená zpětná vazba: metody pro vedoucí skupin a učitele. Vydání třetí. Praha: Portál, 2015. 173 stran. ISBN 978-80-262-0988-1.

  7. ROSENBERG, Marshall B. Nenásilná komunikace. Vydání čtvrté. Praha: Portál, 2016. 221 stran. ISBN 978-80-262-1079-5.

  8. ROSENBERG, Marshall B. Nenásilná komunikace v praxi. Překlad Hana Antonínová. Vydání první. Praha: Portál, 2020. 262 stran. ISBN 978-80-262-1651-3.

  9. ŠEĎOVÁ, Klára, ŠVAŘÍČEK, Roman a ŠALAMOUNOVÁ, Zuzana. Komunikace ve školní třídě. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012. 293 s. ISBN 978-80-262-0085-7.

  10. ŠVEC, Jakub. Umíme druhému sdělit, co se nám v jeho chování líbí a co nelíbí (poskytujeme zpětnou vazbu): tematický okruh osobnostní a sociální výchovy Komunikace: lekce 8.4. Vyd. 1. Praha: Projekt Odyssea, 2007. 43 l. ISBN 978-80-87145-14-2.


Tento text byl s laskavým svolením redakce Učitelských novin převzat z periodika Učitelských novin č. 20/2022, s. 2022. Text prošel editační úpravou.

Zdroje:

[1] KOL. AUTORŮ. (2022). Students Evaluating Teachers: What Educators Need to Know [online]. Dostupné z: https:// resilienteducator.com/classroom-resour- ces/students-evaluating-teachers-what--educators-need-to-know/ [dat. cit. 13. 4. 2022]

vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Model hodnocení ve Smysluplné škole
Inspirujte se Smysluplnou školou a jejich modelem slovního hodnocení žáků za využití sebehodnocení, formulace obsahu vzdělávání a Bloomovy taxonomie cílů.
Efektivní zpětná vazba a hodnocení dětí
Známkování už dávno není jediným typem hodnocení. Když jsou součástí zpětné vazby procesní pochvaly a konstruktivní kritika a nechybí respekt, děti se nebojí chyb a dělají pokroky.
Formativní hodnocení
Vyzkoušejte různé způsoby formativního hodnocení v kombinaci se sumativním hodnocením a výsledky na sebe nenechají dlouho čekat. Prokazatelné pozitivní dopady překvapí nejen vás, ale hlavně žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP).
Nabídka poradenství v ukrajinštině
Пропонуємо консультації українською мовою
Potřebujete konzultaci s odborníkem?
Napište nám.