Zdroj: Autorský tým APIV B
Za nadaného žáka považujeme dítě, které při odpovídající podpoře vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech.
Je důležité vědět, že nadání dítěte není limitováno pouze mimořádně vysokou intelektovou schopností.
Nadané a talentované jsou ty děti, které identifikuje kvalifikovaná osoba a které jsou díky svým výrazným předpokladům schopny podat výjimečný výkon. Jsou to děti, které potřebují diferencované vzdělávací programy a/nebo služby nad rámcem běžných služeb poskytovaných běžnou třídou, aby mohly být přínosem sobě i společnosti. Oblasti, kde se může nadání a/nebo potenciální nadání projevit, jsou následující, ať už jednotlivě, nebo v kombinaci:
-obecná intelektová schopnost,
-specifická akademická schopnost,
-kreativní, produktivní myšlení,
-vůdcovská schopnost,
-umělecké schopnosti,
-psychomotorické schopnosti. [1]
Dobré vědět: Zjišťováním mimořádného nadání, včetně vzdělávacích potřeb dětí, se zabývají školská poradenská zařízení ve spolupráci se školami [2].
Tento přístup se označuje také jako heuristická či problémová metoda. Pro výuku talentovaných dětí se hodí proto, že je staví před problémovou situaci nebo úkol, který mají vyřešit. Učitel žákům nesděluje hotové poznatky, ale vede je k tomu, aby si je odvodili sami nebo s jeho podporou [3].
Díky praktickému řešení problému si žáci osvojují nové postupy, vytvářejí si nové postoje a nová hodnocení. Na úkolech tohoto typu mohou s výhodou pracovat ve skupinách a rozvíjet svou schopnost spolupráce. Velkým plusem objevné metody je skutečnost, že děti mají nový poznatek emocionálně podložený, spojený s pozitivním prožitkem objevování a nalézání [4].
V českém prostředí se heuristické metodě věnuje Projekt Heuréka Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, zaměřený na výuku fyziky na základní škole. Učitelé v projektu předkládají žákům problémy (ve formě otázky, experimentu a podobně) a nechají je diskutovat, navrhovat hypotézy k řešení a hledat cesty k jejich ověření nebo vyvrácení. Děti se učí nahlas vyslovit svoje názory, nestydět se za chybu a současně se neposmívat spolužákům, kterým se něco nepodařilo [5].
Tip:
V Příloze 1 (pod článkem) si stáhnete manuál k metodě Objevného pozorování pro žáky 4. až 6. ročníku.
Tip:
Pro individuální rozhovor s nadaným žákem doporučujeme i techniky kariérového poradenství – obraťte se pro další tipy na některou organizaci věnující se nadaným (kontakty najdete níže).
Uplatněte tyto metody:
Příloha 1: Objevné pozorování
Tip:
Informačně vzdělávací středisko Plzeňského kraje INFO KARIÉRA nabízí pracovní listy k individuálnímu kariérovému poradenství se žáky základních škol – zdarma ke stažení.
[1] PASSOW, A. H. (1993). National/state policies regarding education of the gifted. In K. A. Heller, F. J. Mönks, & A. H. Passow (Eds.), International handbook of research and development of giftedness and talent (pp. 29–46). Oxford, England: Pergamon. Pegnato, C. W., & Birch, J. W. (1959). Locating gifted children in junior high schools – A comparison of methods. Exceptional Children, 25, 30.
[2] Vyhláška 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. [online]. [datum citace 25. 7. 2020]. Dostupné z WWW: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-27
[3] ZORMANOVÁ, L. (2012). Výukové metody v pedagogice: tradiční a inovativní metody, transmisivní a konstruktivistické pojetí výuky, klasifikace výukových metod. Praha: Grada.
[4] KOLÁŘ, Z. Výkladový slovník z pedagogiky: 583 vybraných hesel. Praha: Grada, 2012.
[5] KATEDRA DIDAKTIKY FYZIKY MATEMATICKO-FYZIKÁLNÍ FAKULTY UK. Projekt Heuréka. O projektu. [online]. [datum citace 25. 7. 2020]. Dostupné z WWW: https://kdf.mff.cuni.cz/heureka/o-projektu
Nadané děti a umělá inteligence