Dobrovolnictví v doučování dětí se sociálním znevýhodněním není jen tak. Přečtěte si, co to pro dobrovolníky obnáší, co se od nich očekává a jak se jím můžete stát i vy. Text tematicky navazuje na článek o doučování dětí se sociálním znevýhodněním.

Doučování, Ústí nad Labem | FOTO: Archiv Člověka v tísni, o.p.s.

Text tematicky navazuje na článek o doučování dětí se sociálním znevýhodněním.

Zkušenosti a informace v článku vycházejí z programu Podpora vzdělávání v rodinách společnosti Člověk v tísni, o. p. s. Jedná se o jednu ze služeb Programů sociální integrace, která je při sedmi krajských pobočkách Člověka v tísni poskytována dětem ohroženým školním neúspěchem. Program působí od roku 2006, v jeho rámci dobrovolníci podpořili individuálním doučováním v rodinách kolem 3 000 dětí. 

Dobrovolnictví a zapojení rodičů

Zásadní roli v tomto programu pro dítě hraje dobrovolník, který do rodiny přináší jiný vzorec chování a jednání, vědomosti i zájem o školu a vzdělávání dítěte. Často se stává, že dítě s dobrovolníkem poprvé zažívá úspěch při učení. Rodiny a děti, se kterými dobrovolníci z organizace Člověk v tísni pracují, jsou různé. Někdy může být pro dobrovolníka snazší učit se s dítětem a rodiče do doučování příliš nezapojovat. Jedním z cílů ale je, aby rodiče v tom, co zvládnou a na co stačí, byli schopni svému dítěti sami pomoci. U někoho to může znamenat „jen“ přípravu zázemí pro učení, vypnutí televize, zabavení mladších dětí a dohlédnutí, aby si dítě udělalo úkoly. Někteří rodiče mohou oprášit znalosti a pustit se do procvičování učební látky, se kterou si dokážou poradit, a další se možná jen potřebují dozvědět, jak na to. Důležité je nerezignovat na zapojení rodičů do doučování.

Charakteristika dobrovolníka

Dobrovolník je ten, kdo ve svém volném čase a bez nároku na finanční či jinou hmotnou odměnu věnuje své vědomosti, energii a dovednosti ve prospěch ostatních lidí. Předpokládáme, že dobrovolník se rozhodl práci dělat svobodně, vážně a na základě vnitřní motivace. V rámci programu Podpora vzdělávání je žádoucí, když je dobrovolník zapojen dlouhodobě, tzn. alespoň 1/2 roku. Práce dobrovolníka se zaměřuje většinou na vedení individuálního nebo skupinového doučování (je-li na pobočce realizováno). Jeho úkolem má být v první řadě pomoc dítěti v mimoškolní přípravě, zejména v těch předmětech, ve kterých má dítě aktuálně potíže. Zároveň by mělo docházet k rozšíření všeobecného rozhledu, prohloubení zaujetí o vzdělání, rozvoj zvídavosti. Zároveň je dobré, když dobrovolník umí dítě pochválit a co nejvíce podpořit. Postupem času dochází nejen ke zlepšení prospěchu, ale i k lepšímu zvládání zátěžových situací spojených se školou a také k nárůstu sebedůvěry dítěte. 

Dobrovolník není pomáhající profesionál. Jednání jménem organizace, vyřizování úředních záležitostí, konzultace se školou nebo s úřady bez vědomí pracovníka jsou nad rámec pravomocí dobrovolníka. V případě, že se na něj rodina nebo škola obrátí s prosbou o pomoc v řešení složité životní situace, je dobré ujasnit si role. Role dobrovolníka začíná a končí doučováním. Rodina se může obrátit na pracovníka podpory vzdělávání nebo terénního sociálního pracovníka. Jsou to odborníci, kteří mohou být nápomocní.

Nábor dobrovolníků

Dobrovolníci jsou před začátkem spolupráce adekvátně proškoleni, v průběhu doučování jim je pak poskytována veškerá potřebná podpora a pomoc. Dobrovolníci jsou aktivně získáváni formou náborů na středních a vysokých školách (představení služby), pomocí inzerce, webových stránek Člověka v tísni, facebookových stránek, letáků apod. Specifickou, ale nezanedbatelnou skupinou jsou dobrovolníci získaní metodou „snow ball“, tedy nabalováním, doporučením již stávajících dobrovolníků a přirozenými kontakty pracovníků – kamarádi, příbuzní, kolegové. 

Požadavky na dobrovolníka

Skoro každý člověk s vnitřní motivací, chutí pomáhat dětem a s kladným vztahem ke vzdělávání může být nápomocen, ne každý však může doučovat každé dítě, přijít do komplikované rodiny atd. Součástí práce s dobrovolníky je rovněž zkoumání jejich možností, očekávání, schopností. Důležité je vhodné spárování. Dobrovolníci často mají nějakou představu o věku dítěte, předmětu doučování, lokalitě doučování. Může se tedy stát, že dobrovolník nezačíná doučovat ihned, ale na „své“ dítě si počká. 

Význam vzdělání

Dobrovolníci se často setkávají u dětí a rodičů s nedůvěrou ke škole a učitelům a pochybami, zda je vzdělání vůbec důležité. Protože mají pravděpodobně jinou životní zkušenost, můžou se ji snažit citlivě předávat. Jedním z cílů programu je bavit se o tom, proč a jak je právě vzdělání významné a potřebné.  Dobrovolník je parťák, kamarád, důvěrník, ale hlavně učitel. Ve zpětnovazebním dotazníku, který vyplňovaly děti, se nejčastěji objevovalo, že dobrovolník je ten, kdo se snaží pomoci, ale i skutečně pomůže, je trpělivý a naučí, dokáže si promluvit i o citlivých věcech a děti mu mohou důvěřovat, učí je, co ony samy neumí, a je hodný.

Více informací pro začínající dobrovolníky o službě, jejich roli, metodice práce s dětmi, hranicích jejich práce najdete zde.

Metodika práce s dobrovolníky vytvořená pobočkou Praha je zde. 

Víte o někom, kdo by se rád věnoval dobrovolnictví anebo máte vy sami zájem stát se dobrovolníkem?  Informace najdete zde.