Čeští učitelé jsou přátelští, všímá si zahraniční student z Ruska

Ruský student Vladimir nastoupil na českou střední školu s minimální znalostí jazyka. Česky se naučil díky čtení, historii musel dohánět, ale v matematice byl naopak napřed. Jak vnímá české školství zahraniční student?

Ilustrační foto / FOTO: Pixabay

 

Vladimir přijel do Prahy po absolvování přípravného online kurzu češtiny, na kterém se naučil základy gramatiky. Česky tedy téměř nemluvil a nijak slavně na tom nebyl ani s angličtinou. V Praze pak rovnou nastoupil do prvního ročníku střední školy, kde studuje mezinárodní vztahy. 

Do Česka přijel na základě rozhodnutí svých rodičů, kteří měli podle Vladimira pocit, že jejich syn je příliš velký dobrák, který se neustále snaží pomáhat – což nevnímali jako dobrý předpoklad úspěchu v ruském prostředí. Využili tedy služeb agentury, která vše zprostředkovala a se začátkem pobytu v Česku Vladimirovi pomohla. Vyřídila mu potřebné dokumenty, zařídila ubytování a pomohla mu vybrat si ve škole kurzy. Vladimir ani nemusel skládat běžné přijímací zkoušky na střední školu, jen absolvoval jednoduchý test z angličtiny, češtiny a pohovor v češtině s paní ředitelkou, na kterém si spíš povídali o tom, jak funguje studium na škole.

Do prvního ročníku s ním nastoupili další čtyři cizinci, ale do posledního ročníku došel jen on sám. Každý měl trochu jiný důvod, proč se studiem na škole skončil, přešel na jinou školu nebo nastoupil do práce. Pro některé bylo studium na škole v českém jazyce příliš náročné, někdo ho neunesl psychicky, jiný zas nezvládal výuku v době covidu. 

V Česku Vladimir absolvoval kurzy češtiny ve škole, ale jak sám říká, k tomu, aby se naučil česky, mu pomohl hlavně kontakt s Čechy a četba. 

V pololetí prvního ročníku nebyl hodnocený z českého jazyka. Jinak ale musel prokázat stejné znalosti jako ostatní spolužáci. Školní poradenské pracoviště nikdy nenavštívil, ale pamatuje si, že pracovník pracoviště jednou přišel s programem na podporu integrace cizojazyčných spolužáků. Dohánět musel například historii. „Doma jsme se věnovali převážně moderním dějinám Ruska, tady jsme hodně probírali starověk, o kterém jsem nic nevěděl,“ popisuje Vladimir. „Zato v matematice jsem byl napřed,“ směje se. 

Se spolužáky zpočátku moc dobře nevycházel, necítil se mezi nimi dobře. „Ve třídě byli jen tři Češi, kteří se nás (studentů ze zahraničí) nebáli,“ říká. „Ostatní na nás stále koukali jako na cizince, často se i bavili našimi chybami v jazyce,“ popisuje svou zkušenost. Druhý ročník se mu nepovedl, nesložil reparát a musel si ho zopakovat. Dostal se do nového třídního kolektivu, kde se cítí daleko lépe. Našel si tam kamarády, se kterými si má o čem povídat, a je daleko spokojenější. „Hodně záleží na konkrétních lidech,“ myslí si Vladimir.

V české škole ho nejvíc překvapilo, že může přijít v jakémkoli oblečení a že může třeba otevřít okno, aniž by se předem dovolil učitele. „Přístup učitelů ke studentům je jiný, víc přátelský,“ říká. V Rusku trvá střední škola dva roky, po kterých se skládá malá státní zkouška. „Tyto dva roky se tvrdě soustředí zejména na přípravu ke zkoušce, v Česku se učivo naopak podává s důrazem na pochopení souvislostí,“ popisuje Vladimir hlavní rozdíl mezi školami zde a v jeho domovině. 

Nyní se Vladimir připravuje k české maturitě. Nemá z ní velké obavy, i přesto si velmi cení možnosti připravovat se v rámci kurzu pro maturanty s odlišným mateřským jazykem, který organizuje nezisková organizace META. Doporučení na tento kurz dostal od ředitelky školy. „Je to pro mě úplně nová zkušenost. Setkávám se zde s velmi osobním přístupem, hodně pracujeme s chybou, je to asi to nejlepší, co jsem kdy absolvoval,“ říká Vladimir.

Tip:

Zaujal Vás příběh Vladimira? Přečíst si můžete i další příběhy žákyň s odlišným mateřským jazykem Kwin a Aničky.

  

Tipy na závěr: 

Metodické materiály a informace o vzdělávacích kurzech pro pedagogy k tématu vzdělávání dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem najdete na stránkách Národního pedagogického institutu ČR:

Portál podpory pedagogických pracovníků vzdělávajících děti/žáky cizince NPI ČR

Čeština jako druhý jazyk – učebnice, materiály, metodiky (npi.cz)

Online procvičování – zdroje (npi.cz)

Vzdělávací programy (npi.cz)

Jaké kurzy češtiny pro žáky s odlišným mateřským jazykem připravuje obecně prospěšná společnost META? Více informací se dozvíte na stránkách META, o.p.s.:

Kurzy češtiny | META, o.p.s. (meta-ops.eu)

vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Plán pedagogické podpory – špatná znalost češtiny
Máme pro vás plán pedagogické podpory (PLPP). Tento vzor uplatníte na prvním stupni u dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka, když potřebují pomoci s komunikací a rozšiřováním slovní zásoby.
Předsudky a stereotypy vůči cizincům: Jak vést žáky k větší toleranci?
Česko už dávno není uzavřeným státem izolovaným od zbytku světa, ve třídách se tak můžete setkat i s dětmi cizích národností. Jejich začlenění někdy komplikují předsudky a stereotypy, o kterých je s žáky potřeba hovořit. S rozvíjením tolerance mohou třídám pomoci například speciální aktivity a hry.
Plán pedagogické podpory – potíže s komunikací a výslovností
Máme pro vás plán pedagogické podpory (PLPP). Vzor, který uplatníte ve školce u dětí, které s vaší laskavou pomocí zvládnou potíže s komunikací nebo výslovností.
Nabídka poradenství v ukrajinštině
Пропонуємо консультації українською мовою
Potřebujete konzultaci s odborníkem?
Napište nám.