Podpora rodičů je při volbě profese klíčová, žáci ale také potřebují poznat sami sebe
Vzhledem ke složení žáků na Základní škole Chomutov, Písečná získává role kariérního poradce zvláštní význam. O tom, jak funguje individuální a skupinové poradenství, co je a k čemu slouží kariérové portfolio a dalším byl 1. díl podcastu. Jak uvádí Barbora Mikulka, téměř všichni žáci ve škole čelí riziku sociálního vyloučení. Většina rodičů těchto dětí má jen základní vzdělání a má omezené zkušenosti se školní docházkou, což může vést k negativnímu vnímání školního prostředí spojovaného spíše s neúspěchem a nezdary. Proto je nezbytné těmto rodinám představit širší obraz vzdělávacích možností a motivovat je ke zvýšenému zájmu o vzdělání svých dětí.
Podle Barbory Mikulky je proto klíčové pořádat zejména v posledním ročníku základní školy osobní setkání, která se zakládají na individuálním přístupu k jednotlivým rodinám. Hlavním cílem těchto setkání je zabránit prohlubování negativních zkušeností rodičů. To konkrétně znamená, že se tato individuální jednání nesoustředí na problémy nebo chování žáků. Namísto toho zdůrazňují jejich pozitivní aspekty. Rodiče jsou informováni o tom, v čem jejich dítě vyniká, jaké hodnoty jsou pro ně důležité a jak mohou podpořit jeho rozvoj. (Schůzky zpravidla mají za cíl shrnout práci a výstupy jejich dětí za delší období). Je bohužel častým problémem, že děti ani jejich rodiče neznají vlastní silné stránky a nemají jasnou představu o svých hodnotách. To může vést k pocitu selhání.
Někteří žáci mají výběr střední školy a budoucího povolání již dobře promyšlený, zatímco jiní vůbec nevědí, kterým směrem se ubírat. Kariérová poradkyně se snaží předat žákům i jejich rodičům důležité poselství: je klíčové, aby žáci poznali sami sebe, co je baví a co by chtěli dělat. Je nezbytné, aby měli svobodu vybrat si svou profesní dráhu bez ohledu na to, co volí jejich kamarádi či co si představují jejich rodiče. Každý žák potřebuje věřit v sebe sama a mít pocit, že něčím vyniká. Proto je úkolem kariérního poradce podporovat a rozvíjet jejich kvality, a zároveň jim představit během těchto společných setkání možnosti a směry, které jim mohou otevřít dveře k dalším úspěchům.
Zahajovací rozhovor může trvat i několik hodin, kdy kariérová poradkyně pečlivě diskutuje s žákem a jeho rodiči o různých možnostech. Tato diskuse zahrnuje i jejich vlastní školní zkušenosti, protože se oblast školství stále mění, a současný přechod žáků na střední školu se výrazně liší od doby, kdy byli oni sami vzděláváni. Může se také stát, že rodiče přinášejí do rozhovoru negativní stereotypy z minulosti, jako například obavy, že škola bude na jejich dítě vydávat negativní posudky nebo hodnocení, která budou mít dopad i na přijímací zkoušky na střední školu. Naopak je důležité zdůraznit rodičům, že se je škola snaží co nejvíce podporovat. Existuje řada možností, jak jim pomoci, a konečný úspěch závisí na společném úsilí školy a rodičů.
Díky těmto schůzkám se mnohým rodinám podařilo nalézt cestu k podpoře vzdělávání svých dětí, neboť měly dojem, že jim někdo opravdu naslouchá a věnuje jim svou pozornost. Během těchto setkání se kariérová poradkyně zaměřuje na práci s kariérovým portfoliem žáka. Skrze toto portfolio může poradkyně představit žákovi i jeho rodičům například výsledky testů a nabídnout různé možnosti v oblasti volby budoucího povolání.
Kariérové portfolio: Archiv úspěchů a budoucích cílů každého žáka
Kariérové portfolio je soubor dokumentů, který souvisí s kariérovým poradenstvím a který si žáci postupně shromažďují během svého studia na základní škole. Typicky toto portfolio obsahuje:
Kariérové portfolio slouží k podpoře žáků při rozhodování o své budoucí kariéře a vzdělání tím, že jim poskytuje strukturovaný přehled informací a reflektuje jejich silné stránky a zájmy.
Během výše zmíněných individuálních setkání mají rodiče příležitost nahlédnout do těchto portfolií. Spolu s kariérovou poradkyní procházejí výsledky testů, což jim umožňuje získat přehled o tom, ve které oblasti se jejich dítě osvědčilo a jaké dovednosti a schopnosti dominují. Můžou například zjistit, že jejich dítě má výrazné technické nadání, a na základě toho může kariérová poradkyně doporučit vhodnou střední školu nebo povolání. Důležité je zdůraznit, že rodičům nikdo nenařizuje, kam má jejich dítě studovat nebo kde má pracovat. Jedná se pouze o směrování a konzultaci, protože konečné rozhodnutí vždy zůstává v rukou rodičů.
Žáci na prvním stupni si ještě kariérové portfolio samostatně nevedou, materiály a pracovní listy z kariérového poradenství ale Barbora Mikulka ukládá průběžně do archivu. V 9. ročníku si žáci už samostatně organizují a spravují svá portfolia a vedle aktuálních záznamů zahrnují i práce a materiály z předchozích let. Portfolia jsou uložena ve skříňce kariérové poradkyně a žáci si je mohou kdykoliv vyzvednout. Tuto možnost často využívají, zejména při přípravě na pohovor s potenciálním zaměstnavatelem, při hledání brigády nebo při přijímacích zkouškách na střední školu, kde je pohovor součástí přijímacího procesu. Pomocí kariérového portfolia mohou prezentovat své zájmy a volnočasové aktivity. Když opustí základní školu, berou si portfolio s sebou a mohou s ním pracovat i na střední škole. Mají možnost ukládat do něj další užitečné materiály týkající se povolání, sebepoznání a trhu práce.
Harmonogram aktivit pro žáky devátého ročníku během školního roku
Kariérová poradkyně se zaměřuje na žáky se sociálním znevýhodněním, a to především v devátém ročníku základní školy, kde jim věnuje velmi intenzivní péči. Kromě společných setkání s rodiči a žáky, která již byla zmíněna, se s žáky pravidelně schází na individuálních konzultacích. Během těchto konzultací s nimi probírá řadu důležitých témat:
S ohledem na tato data je možné individuálně projednat s každým žákem konkrétní možnosti a následně také sdělit tyto informace jeho rodičům.
Vzhledem k tomu, že tito žáci často nemají doma přístup k internetu, je součástí takové individuální konzultace společné procházení webových portálů pro žáky zaměřených na volbu profese a školy a také stránek vybraných středních škol. Kariérová poradkyně zejména vzdělává žáky v tom, jak efektivně využívat webové stránky škol. Žák se učí lokalizovat informace o:
Na konci konzultace se poradkyně snaží spolu s žákem dojít k určitému závěru. Každý žák má možnost sdělit, co ho zaujalo nebo naopak odradilo při online průzkumu vybraných středních škol. Žák má také možnost odnést si domů tištěné materiály týkající se vybraných škol, což mu umožňuje diskutovat svou volbu s rodiči a mít dostatek času na zvážení. Klíčové je, aby mohl udělat správné a zodpovědné rozhodnutí ohledně své budoucnosti. Po týdnu následuje další individuální setkání, kde má žák příležitost reflektovat svůj výběr s odstupem a projednat další kroky. Poradkyně vždy bere v úvahu také postoj rodičů k žákově volbě a v případě potřeby pozve rodiče a žáka k další samostatné konzultaci.
Další fáze individuální práce s žákem zahrnuje pravidelná setkání, která jsou plně přizpůsobena potřebám a pokrokům žáka. V případě, že žák vyžaduje další podporu a navigaci, mohou se tyto schůzky v určitém období konat i denně. Žák průběžně přichází s dotazy a novými informacemi, které získal, a poradkyně mu zadává menší úkoly, jako je získání zpětné vazby od staršího spolužáka studujícího na střední škole, týkající se jeho spokojenosti a dojmů z prostředí školy nebo zkušeností s přijímacími zkouškami. Postupem času se frekvence setkání snižuje a žák přichází pouze tehdy, kdy má konkrétní výzvy nebo potřebuje něco blíže vysvětlit.
Součástí činnosti kariérové poradkyně je rozšiřovat informace o Dnech otevřených dveří na středních školách. V Základní škole Chomutov, Písečná, se žáci devátého ročníku účastní těchto dnů ve skupinkách v doprovodu kariérové poradkyně, a to podle toho, které obory je zajímají. Například na střední průmyslové škole měli žáci příležitost vyzkoušet si sváření a programování robotů během návštěvy spojené s prohlídkou školy. Během těchto návštěv mají žáci také možnost položit konkrétní otázky týkající se vybrané školy přímo na místě. Barbora poznamenává, že střední školy na Chomutovsku jsou ochotné pracovat s menšími skupinami žáků, což má vliv na jejich budoucí rozhodnutí o povolání. Dny otevřených dveří jsou středními školami plánovány individuálně během celého školního roku, což znamená, že tato aktivita v základní škole probíhá průběžně po celý rok.
Žáci pocházející ze sociálně znevýhodněného prostředí často potřebují průběžnou podporu při přihlašování na střední školu a se všemi kroky, které s tím souvisejí. To může zahrnovat porozumění odborným termínům a informacím v pozvánce na přijímací zkoušku, což může být problematické zejména pro žáky a rodiče s jiným mateřským jazykem nebo omezenou gramotností v češtině.
Kariérová poradkyně proto vede žáky i jejich rodiče procesem přijímacího řízení: vysvětluje, kde mají být, jaké konkrétní kroky musí udělat, na kterých dokumentech musí být jejich podpisy, zda se má žák dostavit do školy s rodiči či samostatně, co je přílohou přihlášky k přijímací zkoušce (např. lékařský posudek, diplomy ze žákovských olympiád atd.), kdy jsou termíny přijímacích zkoušek a jak probíhají (zda je čeká například jednotná zkouška z českého jazyka a literatury a matematiky, pokud se hlásí na maturitní obor, nebo zda budou přijati na základě svého prospěchu či budou skládat školní přijímací zkoušku včetně ústního pohovoru, pokud se hlásí na učební obor).
Všechny tyto informace jsou pro žáky v ZŠ Chomutov, Písečná dostupné také na webových stránkách školy.
Kariérová poradkyně pečlivě dokumentuje profesní cestu každého žáka devátého ročníku od září do června. Pokud jde o přijímací řízení, zaznamenává následující údaje:
Každý ředitel střední školy musí podle školského zákona zveřejnit seznam přijatých uchazečů na veřejně přístupném místě ve škole a na webových stránkách školy po dobu minimálně 15 dní. Aby žák mohl ověřit své přijetí na danou školu, je nezbytné, aby znal své registrační číslo. Pokud je žák přijat na střední školu, škola již podle zmíněného zákona neposílá písemné oznámení o přijetí. Takto postupuje pouze v případě, že žáka nepřijme, kde však může nastat časový odstup.
Někdy se však stane nepříjemná situace, že poradkyně nemá předem přístup k registračnímu číslu žáka a žák později ztratí pozvánku. V takovém případě může být obtížné rychle zjistit, zda byl žák přijat na vybranou školu. Kariérová poradkyně však, po dohodě s žákem a jeho rodiči, konzultuje tuto situaci se studijním oddělením dané školy, aby se pokusila zjistit registrační číslo konkrétního žáka.
Někteří uchazeči, kteří byli přijati již v prvním kole přijímací zkoušky, potřebují následně asistenci poradkyně při vyplňování a odevzdání zápisových lístků. Nicméně existují žáci, kteří buď nebyli přijati v prvním kole, nebo byli přijati, ale později si uvědomili, že mají zcela odlišná očekávání ohledně školy a vybraného oboru. V těchto případech poradkyně asistuje při výběru a složení přijímacího řízení ve druhém kole na jiné škole.
Daří se dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí rozvíjet vnitřní motivaci?
Motivaci lze definovat jako proces, kterým je podněcována a udržována, dle Pintricha § Schunka (1996), cílená činnost dětí. [1] Chování zaměřené na cíl může být vnitřně motivované, zevně motivované nebo motivované kombinací obou. Vnitřní motivace odkazuje na touhu účastnit se činnosti pouze pro potěšení z této činnosti. [1] Je to ta radost, kterou žák pociťuje při provádění činnosti, která jej baví nebo naplňuje. Naopak, vnějškově motivovaná činnost by byla taková, která se provádí za účelem dosažení žádoucího výsledku, jako je pochvala nebo odměna. [2] S vnější motivací se pojí činnost, která je nucená – žák něco dělá, protože to někdo chce nebo očekává. Vnitřní motivace je spojena s větším učením a úspěchem u dětí. [1], [3]
Žáci (i ti ze sociálně znevýhodněného prostředí) potřebují takové podmínky a interakce, které jim umožní rozvíjet vnitřní motivaci – potřebují poznat a ujasnit si, které aktivity je baví, těší, v čem vynikají. Pro rozvíjení vnitřní motivace je podstatná i zkušenost setkání s dospělými, kteří dělají úspěšně činnosti, které je baví a naplňují, přestože museli překonávat mnoho překážek nejen při vzdělávání.
Někteří pedagogové v Základní škole Chomutov, Písečná se tak mohli stát pro své žáky pozitivními vzory. Tito učitelé rovněž navštěvovali dříve jako žáci zdejší školu, takže žáci mají možnost vidět, kam se reálně dostali. Žáci také mají zájem takové vzory následovat. Jako příklad dobré praxe uvádí Barbora Mikulka žákyni 9. ročníku, která se chce stát pedagožkou a po studiu se vrátit učit na „svou“ základní školu.
Žáci potřebují s kariérovou poradkyní navázat pevnější vztah, aby vzájemná spolupráce probíhala otevřeně a aby poradkyně mohla úspěšně rozvíjet jejich vnitřní motivaci. Proto je vhodné začleňovat do běžného vyučování i další aktivity, jako jsou projektové nebo sportovní dny, kde je možné komunikovat se žáky v jiných podmínkách a lépe je poznat. Pro žáky, které pochází ze sociálně znevýhodněného prostředí, je důležité, že mají někoho, komu mohou důvěřovat. Někoho, kdo je povzbudí a ukáže jim, že v něčem vynikají. Je třeba zmínit, že Barbora Mikulka má ve škole na kariérní poradenství poloviční pracovní úvazek a dle jejích slov má tedy dostatek času věnovat se žákům. Může s nimi vyrazit na exkurzi nebo výlet, kde si mohou popovídat, co jsou jejich cíle a hodnoty. Protože v komunitě žáka má mnohdy významnou hodnotu rodina, je třeba působit i skrz ni na vzdělávání a budoucí profesní dráhu žáka.
Žáci mají mnohdy bohužel tendenci, co se týče volby další školy a profese, rychle následovat vrstevnické nebo sourozenecké vzory. Je na místě jim zdůraznit, že by měl být každý sám sebou a jít studovat jen opravdu to, co sám chce. Je sice podporující mít v nové škole známou tvář, ale nemělo by to být rozhodující při výběru školy. Může se stát i to, že na střední škole si najde žák nové kamarády a přátelství ze základní školy nemusí přetrvat. A profesní volba nejlepšího kamaráda může být žákovi sice sympatická, ale je možné, že pro něj samotného se daný obor vůbec nehodí.
Barbora Mikulka uvádí příklad z praxe, kdy se dva spolužáci hlásili shodně z 9. ročníku na střední policejní školu. Žáci prošli orientačními testy pro volbu povolání, jednomu žákovi byla škola doporučena, druhému nikoliv. S ním bylo potřeba probrat, zda se jedná skutečně o jeho profesní volbu, anebo se hlásí jednoduše na stejnou školu jako jeho dobrý kamarád. Ukázalo se, že i přes odlišné výsledky testů má žák motivaci jít obor studovat a je dokonce ochotný i pro to udělat něco navíc. (Zde Barbora Mikulka mj. zdůrazňuje, že podobné testy jsou pouze orientační a pokud si žák neví rady, může ještě s rodiči navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu, kde získá širší psychodiagnostiku, která podrobně mapuje jeho schopnosti, osobnostní charakteristiky i zájmy).
Občas se stane, že i psychodiagnostika z poradny směřuje žáka jinou cestou, než by si představoval a on se přesto chce vydat za svým snem. Zde Barbora žákům radí, že mohou zkusit praktické aktivity, které jim k ujasnění představy o budoucím vysněném povolání mohou pomoci. Jako příklad uvádí žačku, která se hlásila na střední zdravotnickou školu a výsledky orientačních testů ukazovaly, že by pro ni byly vhodnější jiné profese. Zúčastnila se tedy ve svém volném čase kurzu první pomoci a také dobrovolnických aktivit, kdy pomáhala druhým lidem, na vybranou školu se následně dostala a je v ní velmi spokojená.
Jak motivovat ke vzdělávání žáky, kteří vycházejí ze základní školy v sedmém anebo osmém ročníku?
Může být velmi obtížné motivovat k dalšímu vzdělávání ty žáky, kteří mají sice splněnou základní školní docházku, ale nezískali základní vzdělání. Jedná se o žáky, kteří již opakovali jeden ročník na prvním nebo na druhém stupni (případně na obou) a ze školy odcházejí po devíti letech studia v 7. nebo 8. ročníku. Další variantou je, že žák neukončil poslední 9. ročník základní školy úspěšně. Tito žáci bohužel často ztrácí motivaci pro další studium a vzdělávání.
Existují, dle aktualizovaných rámcových vzdělávacích oborů středního odborného vzdělávání, dvouleté a tříleté obory vzdělávání E, tzv. „éčkové obory.“ Jedná se o soustavu oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s výučním listem. Ty je možné začít studovat po ukončení 7. nebo 8. ročníku základní školy, ale nabídka těchto oborů je obecně úzká. Jde o vyučení s nižšími nároky v oblasti všeobecného a obecně odborného vzdělání, absolventi jsou připraveni pro výkon jednoduchých prací v rámci dělnických povolání. Například v rámci Chomutovska se tato nabídka pohybuje pro asi deseti oborů, uvádí Barbora Mikulka. Pokud ale žák ukončí 9. ročník, má v této lokalitě možnost vybrat si už ze sta oborů, což je podstatný rozdíl.
Pokud už se žák, který má splněnou základní školní docházku a vychází ze 7. nebo 8. třídy, definitivně rozhodne, že nechce podat žádost o povolení pokračování v základním vzdělávání, kariérová poradkyně se snaží najít pro něj vhodnou střední školu a obor. Prostřednictvím pedagogů z takové vytipované školy se snaží působit na žáky a motivovat je ke studiu. Nabízí se například obor šití oděvů, kdy žáci mohou po ukončení studia pracovat z domova. Poradkyně se snaží vždy ukazovat benefity toho, když žák zvládne dokončit alespoň „éčkový“ obor.
Žáci mají obvykle zkreslenou představu, které obory mohou jít studovat ze 7. nebo 8. ročníku. Pokud mají určité vysněné povolání, například by rádi studovali obor kadeřnice, lze je motivovat, že se jedná o obor, který je možné studovat po ukončení základního vzdělání z 9. ročníku.
S rodiči i žákem probírá poradkyně vyhlídky žáka bez základního vzdělání, který nebude pokračovat ani na „éčkovém“ oboru. Takový žák se bohužel nemá možnost ani rekvalifikovat na úřadě práce, protože rekvalifikace je nabízena uchazečům nebo zájemcům o zaměstnání evidovaným na úřadu práce, kteří splňují vstupní kvalifikační předpoklady pro daný rekvalifikační kurz (např. příslušný stupeň vzdělání, určité dovednosti). [4]
Pro rozhodnutí nepokračovat dále ve studiu na střední škole nebo nepožádat o dokončení základního vzdělání mohou mít žáci i další důvody, než je školní neúspěch. Patří sem zejména vidina vlastního výdělku a možnost opustit rodinu, ve které vyrůstají. U dívek to bývá zakládání rodiny: hodnota rodiny je mnohdy na prvním místě. Pedagogičtí pracovníci se v těchto případech snaží žákům vysvětlit, že tři roky dalšího navazujícího studia jsou krátkým časovým úsekem oproti tomu, jak dlouho budou pracovat. Vysvětlují, jaké jsou jejich možnosti, pokud školu nebudou mít, a jaké budou, když budou mezi uchazeči o zaměstnání s ukončeným středním vzděláním.
Další motivaci žákům ze sociálně znevýhodněného prostředí nabízejí neziskové organizace: Nabízejí tzv. retrostipendia, která poskytují žákům majícím dostatečnou školní docházku a dobré známky, což mnohým rodinám skutečně pomůže.
Barbora Mikulka uvádí, že procento žáků, kteří neodcházejí na střední školu, se daří postupně snižovat: Ve školním roce 2022/2023 neodcházeli na střední školu dva žáci z celkového počtu všech vycházejících žáků.
V Základní škole Chomutov, Písečná mají pedagogové zpětnou vazbu od žáků, kteří začali studovat na střední škole. Ti se pak přijdou pochlubit se svými úspěchy, což je pro zdejší pedagogy zadostiučinění. Mnoho těchto žáků také rádo předává své zkušenosti mladším žákům a pomáhá je tak motivovat. Zapojují se do školních akcí, kdy například moderují školní ples, pomáhají na sportovních dnech a stávají se tak vzory pro mladší žáky. Velkou výhodou zdejších dětí je i to, že se navzájem znají z místa bydliště. Mají tak starší sourozence, kamarády nebo vrstevníky, kteří s úspěchem studují střední školu nebo učební obor a vidí, že i ony mohou jít za svým snem.
Závěrem lze tedy říci, že možností, které žákům pomáhají nastartovat jejich budoucí kariéru, je hodně, ale je potřeba jim je ukázat a dodat jim správnou motivaci a sebevědomí.
Infobox
Kariérové portfolio
Kariérové portfolio lze vnímat jako nástroj, který může provázet jednotlivce pro celý jeho profesní život. Je vhodné začít ho používat již na základní škole a postupně ho upravovat a rozvíjet v souladu s profesním růstem a proměňujícími se studijními a pracovními situacemi. [5] Pro žáky základní školy je to nástroj, který jim může pomoci lépe pochopit jejich zájmy a nasměrovat je k dovednostem a cílům vedoucím k úspěšné budoucnosti. V rámci školního kurikula a kariérového vzdělávání je tedy vhodné tento nástroj používat.
Součástí kariérového portfolia může být životopis, seznam dovedností, které žák má nebo které chce získat, školní kresby a projekty související s povoláním, výsledky kariérních testů nebo seznam zájmů a koníčků. Portfolio obsahuje veškeré aktivity, kterým se žák věnuje, ať jsou z oblasti odborné, společenské, kulturní nebo sportovní – zahrnuje tedy formální i neformální vzdělávání. To vše může žákům pomoci při rozhodování o jejich budoucí kariéře. Kromě toho slouží také jako základ pro konverzaci s učiteli a rodiči ohledně výběru střední školy, učebního oboru nebo zaměstnání. [6]
Obory E a H (dle aktualizovaných rámcových vzdělávacích oborů středního odborného vzdělávání vydané Opatřením ministra školství, mládeže a tělovýchovy č.j. MSMT-31622/2020-1 k 1. září 2020 roztříděné podle kategorií soustavy oborů vzdělání):
Obory E mohou studovat i žáci bez dokončeného základního vzdělání nebo ze speciální základní školy. Některé z těchto oborů jsou dvouleté a bez výučního listu, jiné jsou tříleté s výučním listem a s jejich absolventy se počítá víceméně jako s pomocnými silami ve službách a dělnických oborech. Jde tedy o vyučení s nižšími nároky v oblasti všeobecného a obecně odborného vzdělání, kdy jsou absolventi připraveni pro výkon jednoduchých prací. [7]
Obory H jsou tradiční učební obory s tříletou přípravou ve středních odborných učilištích. Absolventi těchto oborů mají po získání výučního listu dále možnost pokračovat navazujícím nástavbovým studiem a získat maturitu. [8]
Retrostipendia
Retrostipendia představují opatření, která mají za cíl zabránit předčasnému ukončení školního vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním. Tento projekt si klade za úkol zajistit, aby tyto děti úspěšně dokončily základní nebo střední školu, což by bez podpory a pomoci mnohdy nedokázaly. Tímto způsobem se také výrazně zvyšuje pravděpodobnost úspěšného uplatnění na trhu práce.
Tato motivující stipendia nejsou určena školám, ale přímo rodinám konkrétních dětí. Díky tomu je zajištěno, že děti docházejí do škol pravidelně a jejich studium nezatěžuje rodinný rozpočet. Tato podpora je samozřejmě poskytována pouze v případě, že rodina splňuje a dodržuje stanovené podmínky. Mezi obvyklé výdaje patří doprava do školy, školní pomůcky nebo stravné. [9]
Doporučené webové odkazy:
Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce | Infoabsolvent.cz
Národní soustava povolání (nsp.cz)
Návod pro vyplnění přihlášky na SŠ | Jednotná přijímací zkouška (cermat.cz)
Jdu do nematuritního oboru | Infoabsolvent.cz
Přihlášky na SŠ | Jednotná přijímací zkouška (cermat.cz)
Podání zápisového lístku řediteli školy │Jednotná přijímací zkouška (cermat.cz)
Co dělat po vyhlášení výsledků přijímacích zkoušek? – To-dáš.cz (to-das.cz)
Portfolia | Krajské centrum vzdělávání a Jazyková škola (infokariera.cz)
Školský zákon ve znění účinném ode dne 1. 7. 2023, MŠMT ČR (msmt.cz)
(§ 59, § 60, 60 a-g, § 62, § 183 obsahují informace týkající se přijímacího řízení na střední školu)
Mgr. Barbora Mikulka
Barbora Mikulka v nahrávacím studiu Panda v Praze | Foto: NPI ČR.
Vystudovala Univerzitu J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, obor Sociální pedagogika. V rámci programu celoživotního vzdělávání si doplnila kvalifikaci pro výuku na 2. stupni základní školy. Nyní pracuje na Základní škole Chomutov, Písečná jako učitel 2. stupně a poradenský pracovník (výchovný poradce, školní metodik prevence a současně i kariérový poradce).
Barbora Mikulka se v současnosti zabývá problematikou prevence předčasných odchodů žáků ze vzdělávání a prostřednictvím žákovského parlamentu se snaží aktivně zapojovat žáky do chodu školy.
Protože její cílovou skupinou jsou také žáci se sociálním znevýhodněním, snaží se je co nejvíce aktivizovat. Společně s žáky tvoří kariérová portfolia, ve kterých v průběhu školní docházky žáci sbírají informace o sobě, trhu práce a výstupem je pak jejich samotná sebeprezentace.
Úspěšně zrealizovanou a veřejně oceněnou aktivitou pro žáky byl například „Den povolání, aneb bez práce nejsou koláče“.
Kariérovému poradenství se věnuje také na školním Instagramu, kde s žáky komunikuje v rámci celého procesu kariérového vzdělávání. Při tom všem využívá znalosti z oblasti poradenství, ale například i koučování. Barbora Mikulka v současné době čerpá rodičovskou dovolenou.
[1] Pintrich, P. R., & Schunk, D. H., (1996). Motivation in education: Theory, research, and applications. Englewood Cliffs, New Jersey: Prentice-Hall.
[2] Carlton, M. P., & Winsler, A. (1998). Fostering intrinsic motivation in early childhood classrooms. Early Childhood Education Journal, 25, 159–166. [online]. Dostupné z: Fostering_Intrinsic_Motivation_in_Early_20211006-10947-7im4nr.pdf (d1wqtxts1xzle7.cloudfront.net). [dat. cit. 4. 10. 2023].
[3] Gottfried, A. E. (1985). Academic intrinsic motivation in elementary and junior high school students. Journal of Educational Psychology, 77, 631-645.
[4] Úřad práce ČR. (2023). Rekvalifikace. [online]. Dostupné z: Rekvalifikace (uradprace.cz). [dat. cit. 4. 10. 2023].
[5] Chaluš, P. (2020). Online kariérové portfolio jako součást školního kurikula. [online]. Dostupné z: Odborný článek: Online kariérové portfolio jako součást školního kurikula (rvp.cz). [dat. cit. 4. 10. 2023].
[6] Chaluš, P. (2021). Příprava online kariérového portfolia jako výuková aktivita. [online]. Dostupné z: Příprava online kariérového portfolia jako výuková aktivita - Průvodce kariérou (zkola.cz). [dat. cit. 4. 10. 2023].
[7] MŠMT. (2022). Obory E. [online]. Dostupné z: https://www.edu.cz/rvp-ramcove-vzdelavaci-programy/ramcove-vzdelavaci-programy-stredniho-odborneho-vzdelavani-rvp-sov/obory-e/. [dat. cit. 4. 10. 2023].
[8] MŠMT. (2022). Obory H. [online]. Dostupné z: https://www.edu.cz/rvp-ramcove-vzdelavaci-programy/ramcove-vzdelavaci-programy-stredniho-odborneho-vzdelavani-rvp-sov/obory-h/. [dat. cit. 4. 10. 2023].
[9] Člověk v tísni. (2017). Retrostipendia. [online]. Dostupné z: https://www.clovekvtisni.cz/retrostipendia-4182gp. [dat. cit. 4. 10. 2023].
Již podruhé se vydáváme na ZŠ Cimburkova na pražském Žižkově, kde se setkáme se žáky, kteří chodí na doučování, a zjistíme, co se jim na něm líbí. Prozkoumáme, jak se díky doučování změnil jejich vztah k výuce a škole, a uvidíme, jak jejich proměnu vnímají samotní doučující. Tentokrát se zaměřujeme na příběhy samotných žáků, kteří často pocházejí ze sociálně znevýhodněného prostředí.