Když technologie dávají šanci

Pravidelná online setkání DigiDay zaměřená na technologie ve vzdělávání připravuje dobrovolné sdružení GUG.CZ ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem (NPI). Na dubnový, v pořadí již 24. DigiDay, organizátoři pozvali zástupce osob se speciálními potřebami, pedagogy, kteří se tomuto tématu ve své práci věnují, a také zástupce technologických společností. Ukázali nám, že:

• technologie mohou být branou k samostatnosti a inkluzi: umožňují lidem s různými hendikepy překonávat bariéry při vzdělávání i zapojení do společnosti. Asistivní technologie a nástroje integrované v operačních systémech jsou pro žáky a žákyně se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) často jediným způsobem, jak se do vzdělávacího procesu efektivně včlenit.
• digitální kompetence vyučujících jsou nesmírně důležité: vyučující musí nejprve technologie sami ovládnout, aby je mohli nabídnou svým žákům a žákyním k samostatnému užívání. Rámec DigCompEdu je v tomto ohledu mnohem širší – netýká se jen tvorby obsahu, ale zahrnuje i bezpečnost, řešení problémů či datovou gramotnost.
• operační systémy myslí na přístupnost: většina moderních operačních systémů (ChromeOS, iOS, macOS, Windows) má vestavěné asistenční funkce podporující uživatele s různými postiženími (zrak, sluch, motorika, kognitivní funkce). Často jsou navrženy s důrazem na inkluzivní design a zpětnou vazbu od uživatelů se speciálními potřebami.
• existují i praktické pomůcky s možností individuálního vyzkoušení: kromě softwarových řešení existuje řada hardwarových a digitálních pomůcek, u nichž je vždy klíčový individuální přístup – pomůcku je třeba vyzkoušet s konkrétním dítětem a ujistit se, že mu skutečně pomáhá dosahovat stanoveného cíle.

• podpora pro vyučující existuje, nejste v tom sami: NPI nabízí metodické materiály, webové portály a pravidelná online i prezenční školení pro vyučující pracující se žáky a žákyněmi se SVP. Studentům/studentkám vysokých škol se specifickými nároky poskytují podporu univerzitní centra, jako je Středisko Teiresiás na MU Brno, které nabízí služby a zdroje také pro širší veřejnost.

DigiDay #24 aneb Co se můžete dozvědět

Moderátorem setkání byl už tradičně brněnský učitel a lektor Pavel Hodál a tentokrát ho doplňovala Milena Tunkerová, která v Kroměříži vede základní školu zřízenou dle §16 odstavce 9 školského zákona.

Seznamte se se stručnou ochutnávkou inspirativního maratonu zkušeností, užitečných informací i praktických tipů pro smysluplné využití digitálních nástrojů přizpůsobených vzdělávacím potřebám osob s nejrůznějšími hendikepy, ať trvalými, nebo dočasnými způsobenými např. vážnými úrazy či onemocněním.

Karel Giebisch — Technologie jako brána do společnosti

O své bohaté zkušenosti se jako první podělil Karel Giebisch, který je od narození nevidomý. Technologie podle něj pomáhají nevidomým překonávat bariéry vzdělávací i společenské a boří předsudky o úzkém okruhu pracovního uplatnění, které je pro lidi s tímto hendikepem vhodné. Místo sledování obrazovky a ovládání počítače myší využívá klávesnici, dotyková gesta nebo hlasový výstup (odečítač obrazovky), který je integrovaný do počítačů i mobilních zařízení. Díky AI se rozšířila paleta podpory i o zvukové popisování obrázků či videí.

Karel Giebisch pracuje v oblasti asistivních technologií a nabízí možnost proškolení i vyučujícím přímo ve školách. Ukáže jim, jak pracovat s dětmi se zrakovým hendikepem, jak společně hledat cesty, které nejlépe odpovídají potřebám konkrétního žáka či žákyně.

Michal Černý — Digikompetence vyučujících a dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Autor publikace DigCompEdu (přístupné na portále https://DigCompEdu.npi.cz) upozornil, že jedna ze součástí digitální kompetence vyučujících směřuje k podpoře žáků/žákyní v rozvíjení jejich potenciálu směrem k vlastní digitální kompetenci. Důležitými součástmi této podpory jsou diferenciace a individuální přístup s ohledem na specifické potřeby a také aktivizace žáka nebo žákyně. V této souvislosti zmínil dva psychologické fenomény, tzv. Pygmalion efekt (efekt pozitivního očekávání, který vede ke zlepšení výkonu) a naučenou bezmocnost. Ta nastává v okamžiku, kdy se dítěti nedostává podpory v rozvíjení jeho dovedností a sebedůvěry – např. při problémech se čtením – to opakovaně zažívá neúspěch, a nemůže proto rozvíjet své talenty a silné stránky, které se bez čtení neobejdou. Jako konkrétní nástroj využitelný k řešení čtenářského hendikepu ukázal jednoduché rozšíření v Chromu pro převod textu na hlas, které snižuje kognitivní zátěž.

Zmínil také profil Učitel 21 na https://ucitel21.rvp.cz, který slouží k sebehodnocení digitálních kompetencí vyučujících podle evropského rámce a pomáhá zjistit, v čem se dále rozvíjet.

Josef Dašek — ChromeOS a podpora žáků/žákyní se znevýhodněním

Koordinátor Google for Education v Česku a na Slovensku Josef Dašek popsal různé funkce operačního systému ChromeOS, které pomáhají dětem s rozličnými potřebami učení a kognitivními schopnostmi, jako jsou přizpůsobení klávesnice, podpora psaní (vč. alternativních způsobů zadávání a ovládání), a hlavně podpora porozumění a soustředění. Zmínil funkci režim čtení (reading mode) v Chromebooku, který přizpůsobí čtení obsahu na obrazovce, včetně předčítání textu v češtině s možností zvýrazňování čtených pasáží a nastavení rychlosti či barev. Dále hovořil o podpoře organizace a úkolů (poznámky, bloky v tabulkách) a různých rozšířeních, jako jsou Snap and Read pro čtení webových stránek či PDF nebo font OpenDyslexic či nástroj NotebookLM pro shrnutí textu či obsahu YouTube videí.

Nástroje přístupnosti v systému ChromeOS pomáhají lidem s různými druhy specifických potřeb (vč. ovládání pohybem hlavy při omezené hybnosti) i díky tomu, že vývojáři spolupracují přímo s lidmi, kteří konkrétní hendikep mají, připomněl Josef Dašek.

Renata Votavová – Vzdělávání a podpora NPI 

Vedoucí oddělení společného vzdělávání Renata Votavová představila metodickou podporu NPI pro vedení škol, vyučující i asistenty pedagogů zaměřenou na práci se žáky/žákyněmi s přiznanými podpůrnými opatřeními nejen ve školách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona, ale i v běžných školách, kde je rovněž mnoho žáků a žákyň se SVP.

Metodické materiály jsou dostupné na třech webových portálech. Prvním je Zapojme všechny (https://zapojmevsechny.cz). Přináší informace o inkluzi a práci se žáky a žákyněmi s různými druhy znevýhodnění, a to včetně teoretických vstupů a inspirace z praxe.

Podporu týkající se oblasti digitálních kompetencí a výuky informatiky žáků a žákyň se SVP shrnuje portál Digitalizace RVP (https://digitalizace.rvp.cz/podpora-zaku-se-svp), který nabízí mj. i seriál k výuce ICT a digitálních kompetencí pro žáky a žákyně s těžkým a středně těžkým mentálním postižením. Třetím zdrojem je Metodický portál RVP (https://rvp.cz/).

Renata Votavová představila i podporu v podobě vzdělávání vyučujících zaměřenou na různé druhy znevýhodnění (specifické poruchy učení, poruchy autistického spektra, tělesná postižení, zrakové postižní, kognitivní znevýhodnění…). Pro témata digitálních kompetencí a nové informatiky je v online formě vzdělávání tradičně vyhrazena středa (od 17 hod.). Součástí vzdělávání je i využití umělé inteligence pro diferenciaci výuky.

Zájemci mohou využít také prezenční Letní školu pro vyučující žáků a žákyň se SVP, která v létě 2025 proběhne již podruhé a je určena pro sdílení zkušeností.

Libor Klubal – iOS a macOS: Technologie bez bariér

Jak operační systémy od Applu usnadňují práci lidem s různými formami handicapu prezentoval Libor Klubal. Ukázal funkce pro uživatele s postižením zraku, sluchu či motoriky. Představil také funkce pro čtení obsahu, jako jsou zvýraznění textu při předčítání a režim čtečky (Reader mode) v Safari, který odstraní rušivé prvky z webové stránky a zobrazí pouze čistý text. Pro mobilitu a motorické problémy nabídl funkci Assistive Touch, což je plovoucí tlačítko na obrazovce, pod které lze nastavit různé akce pro zjednodušení ovládání zařízení.

Pro sluchově postižené zmínil i funkce upozorňující na důležité zvuky v okolí jako zvonek, štěkání psa, klakson, siréna či blikání při vyzvánění telefonu. Dále prezentoval možnost odfiltrování rušivých zvuků na pozadí, které může pomoci dětem s poruchou pozornosti nebo PAS lépe se soustředit. Ukázal funkci Asistovaný přístup (Guided Access) umožňující uzamknout zařízení v jedné aplikaci a zablokovat určité části obrazovky, aby dítě nemohlo vyskočit jinam – tuto funkci využívají zejm. pedagogové ve školách zřízených podle § 16 odst. 9.

Iva Jelínková — Nejen technika, ale i pochopení: Jak učím děti se speciálními potřebami

Učitelka Speciální základní školy v Poděbradech a spoluzakladatelka platformy iSen Iva Jelínková se zaměřila na odzkoušené praktické tipy a zkušenosti z práce s žáky a žákyněmi se SVP, včetně těch s těžkým postižením. Zdůraznila přitom klíčové pravidlo: vždy pomůcku s dítětem nejprve vyzkoušet. V praxi se totiž stává, že ne všechno, co vypadá skvěle, konkrétnímu dítěti také tak funguje.

Pomůcky rozdělila do skupin podle toho, s čím dětem pomáhají. Představila font OpenDyslexic vyvinutý pro lepší čtení u dětí s dyslexií s charakteristickými rozestupy a ztluštěním písmen, které pomáhá udržet směr čtení.

Při problémech s komunikací doporučila komunikační tabulky a komunikátory (krabičky s nahranými slovy/větami) s tím, že je třeba začínat s jednoduchými systémy.

Má-li žák nebo žákyně problém se zrakem, lze použít vizualizéry a čtecí lupy, které zvětšují text. Můžeme u nich také nastavit barvy – u čtecích lup je však důležitá dobrá motorika pro držení řádku.

K ovládání technologií existují externí ovladače, jako jsou klávesnice s velkými tlačítky nebo dvoutlačítkový ovladač nahrazující myš, či oční ovládání nebo ovládání hlasem, to vše opět s nutností individuálního vyzkoušení.

Pro tvorbu vizualizovaných materiálů (učebnice, recepty, testy, mapy, hry) existuje program InPrint využívající symboly pro děti s problémy se čtením nebo orientací v textu.

Fyzické pomůcky představují často adaptace běžných pomůcek, např. interaktivní tabule s náklopným stojanem, která je dobře přístupná dětem na vozíku.

Iva Jelínková vyzvedla i potenciál 3D tisku pro tvorbu personalizovaných pomůcek, vytvořených na míru potřebám dítěte, usnadňujících úchop nebo pohyb a zmínila i interaktivní podlahu (promítání obrazů). Upozornila však na rizika používání virtuálních brýlí u dětí s hendikepem, zejména s ohledem na riziko epileptického záchvatu nebo psychického dopadu návratu dítěte z virtuálního světa do reality.

Zdůraznila, že digitální technologie by měly být jedním z nástrojů, které se střídají s tradičními pomůckami, a je důležité vědět, kdy a jak je dávkovat, aby nedocházelo k závislosti. Hlavní nadčasové doporučení pro vyučující je vždy si rozmyslet, čeho chtějí s technologií dosáhnout a zda toto pomůcka splňuje, tedy nepoužívat ji jen proto, že ji mají.

Radek Pavlíček — Podpora studentů/studentek se specifickými nároky na MU Brno

Radek Pavlíček je vedoucí Střediska Teiresiás, pracoviště Masarykovy univerzity v Brně, jehož posláním je zajistit přístupnost všech akreditovaných studijních oborů studentům/studentkám se smyslovým, pohybovým či jiným postižením.

Středisko Teiresiás (čítající zhruba 50 interních a dvojnásobek externích zaměstnanců):

• poskytuje metodickou podporu při zajišťování univerzálního designu přístupného prostředí (fyzického i online) a individuálních potřeb studentů/studentek;
• nabízí praktický profesionální servis osobám se SVP (ať se jedná o uchazeče, studenty/studentky, vyučující či přímo zaměstnance školy);
• spravuje metodické centrum pro poskytování služeb na tuzemské i zahraniční úrovni.

Středisko má vlastní výzkum, vývoj, osvětové aktivity a poskytuje širokou škálu služeb vč. vlastní knihovny a vydavatelství s možností tisku materiálů v Braillově písmu nebo získání digitálních adaptací. Vlastní studijní oddělení řeší specifické úpravy studia a zkoušek, středisko poskytuje tlumočení do znakového jazyka, přepis mluveného slova do textu a jeho vzdělávací portál Pelion nabízí návody, materiály aj.

Radek Pavlíček zdůraznil, že přístupnost by měla v první řadě řešit potřeby uživatelů s trvalým zdravotním postižením, ale pomáhá i lidem s dočasným nebo situačním omezením. Zmínil také možnost nechat si zdarma díky partnerství se Seznam.cz vytisknout haptické mapy jakéhokoliv místa na zeměkouli, což může pomoci žákům se zrakovým postižením v zeměpise nebo na výletech.

Jiří Chytil – Windows jako nástroj pro inkluzivní výuku: Jak podpořit žáky/žákyně se SVP

Jiří Chytil představil podporu společnosti Microsoft, například širokou škálu vestavěných funkcí Windows, které usnadňují vzdělávání žáků a žákyň se SVP. Mezi ně patří nástroje pro usnadnění ovládání, jako jsou Lupa, Čtečka obrazovky (Narrator) a hlasové ovládání. Popsal možnosti přizpůsobení vizuálního prostředí a podpory psaní. Seznámil nás s funkci Diktování textu ve Wordu (a dalších aplikacích Windows 11). Jedná se o převod mluveného slova na psaný text, který je praktickou pomocí např. pro ty, jež mají problémy s motorikou. Ukázal, jak lze hlasové ovládání použít i pro navigaci v operačním systému nebo pro zadávání příkazů v Copilotu.

Další užitečnou funkcí je Asistivní čtečka (Immersive Reader) umožňující přizpůsobit vzhled textu (velikost písma, barvy pozadí/textu) a nechat si text přečíst robotickým hlasem, s možností zvýrazňování čtených slov. Zmínil též funkci Živé titulky (Live Captions), která sice zatím nepodporuje češtinu, ale může být užitečná při výuce cizích jazyků. Funkce Lupa umožňuje zvětšovat části obrazovky a ovládat zobrazení. Windows nabízí i možnosti propojení s naslouchátky. Lektor zdůraznil, že funkce usnadnění přístupu jsou dostupné ve Windows stejně jako v jiných systémech a školy by měly žákům/žákyním umožnit vyzkoušet si různé typy zařízení a operačních systémů.

Zapojme všechny – nástroje máme k dispozici

Téměř čtyřhodinové živé vysílání potvrdilo, že máme k dispozici dostatek nástrojů a metod, abychom zajistili skutečně přístupnou výuku, která by žákům a žákyním se SVP otevírala dveře ke vzdělání, samostatnosti i větší sebedůvěře.

Zároveň ale také ukázalo, že nejde jen o zařízení a aplikace – skutečný posun přichází, když se technika spojí s porozuměním, pedagogickým citem, ochotou učit se a hledat cesty šité na míru. Lidský přístup a promyšlené, smysluplné zapojení do výuky dává technologiím skutečný smysl a představuje pro žáky a žákyně (nejen) se SVP významný přínos.

DigiDay: Když technologie dávají šanci: Podívejte se na jednotlivé příspěvky, nechce se inspirovat – a nezapomínejte, že na to nejste sami.