Pravidelná online setkání DigiDay zaměřená na technologie ve vzdělávání připravuje dobrovolné sdružení GUG.CZ ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem (NPI). Na dubnový, v pořadí již 24. DigiDay, organizátoři pozvali zástupce osob se speciálními potřebami, pedagogy, kteří se tomuto tématu ve své práci věnují, a také zástupce technologických společností. Ukázali nám, že:
Moderátorem setkání byl už tradičně brněnský učitel a lektor Pavel Hodál a tentokrát ho doplňovala Milena Tunkerová, která v Kroměříži vede základní školu zřízenou dle §16 odstavce 9 školského zákona.
Seznamte se se stručnou ochutnávkou inspirativního maratonu zkušeností, užitečných informací i praktických tipů pro smysluplné využití digitálních nástrojů přizpůsobených vzdělávacím potřebám osob s nejrůznějšími hendikepy, ať trvalými, nebo dočasnými způsobenými např. vážnými úrazy či onemocněním.
O své bohaté zkušenosti se jako první podělil Karel Giebisch, který je od narození nevidomý. Technologie podle něj pomáhají nevidomým překonávat bariéry vzdělávací i společenské a boří předsudky o úzkém okruhu pracovního uplatnění, které je pro lidi s tímto hendikepem vhodné. Místo sledování obrazovky a ovládání počítače myší využívá klávesnici, dotyková gesta nebo hlasový výstup (odečítač obrazovky), který je integrovaný do počítačů i mobilních zařízení. Díky AI se rozšířila paleta podpory i o zvukové popisování obrázků či videí.
Karel Giebisch pracuje v oblasti asistivních technologií a nabízí možnost proškolení i vyučujícím přímo ve školách. Ukáže jim, jak pracovat s dětmi se zrakovým hendikepem, jak společně hledat cesty, které nejlépe odpovídají potřebám konkrétního žáka či žákyně.
Michal Černý — Digikompetence vyučujících a dětí se speciálními vzdělávacími potřebami
Autor publikace DigCompEdu (přístupné na portále https://DigCompEdu.npi.cz) upozornil, že jedna ze součástí digitální kompetence vyučujících směřuje k podpoře žáků/žákyní v rozvíjení jejich potenciálu směrem k vlastní digitální kompetenci. Důležitými součástmi této podpory jsou diferenciace a individuální přístup s ohledem na specifické potřeby a také aktivizace žáka nebo žákyně. V této souvislosti zmínil dva psychologické fenomény, tzv. Pygmalion efekt (efekt pozitivního očekávání, který vede ke zlepšení výkonu) a naučenou bezmocnost. Ta nastává v okamžiku, kdy se dítěti nedostává podpory v rozvíjení jeho dovedností a sebedůvěry – např. při problémech se čtením – to opakovaně zažívá neúspěch, a nemůže proto rozvíjet své talenty a silné stránky, které se bez čtení neobejdou. Jako konkrétní nástroj využitelný k řešení čtenářského hendikepu ukázal jednoduché rozšíření v Chromu pro převod textu na hlas, které snižuje kognitivní zátěž.
Zmínil také profil Učitel 21 na https://ucitel21.rvp.cz, který slouží k sebehodnocení digitálních kompetencí vyučujících podle evropského rámce a pomáhá zjistit, v čem se dále rozvíjet.
Josef Dašek — ChromeOS a podpora žáků/žákyní se znevýhodněním
Koordinátor Google for Education v Česku a na Slovensku Josef Dašek popsal různé funkce operačního systému ChromeOS, které pomáhají dětem s rozličnými potřebami učení a kognitivními schopnostmi, jako jsou přizpůsobení klávesnice, podpora psaní (vč. alternativních způsobů zadávání a ovládání), a hlavně podpora porozumění a soustředění. Zmínil funkci režim čtení (reading mode) v Chromebooku, který přizpůsobí čtení obsahu na obrazovce, včetně předčítání textu v češtině s možností zvýrazňování čtených pasáží a nastavení rychlosti či barev. Dále hovořil o podpoře organizace a úkolů (poznámky, bloky v tabulkách) a různých rozšířeních, jako jsou Snap and Read pro čtení webových stránek či PDF nebo font OpenDyslexic či nástroj NotebookLM pro shrnutí textu či obsahu YouTube videí.
Nástroje přístupnosti v systému ChromeOS pomáhají lidem s různými druhy specifických potřeb (vč. ovládání pohybem hlavy při omezené hybnosti) i díky tomu, že vývojáři spolupracují přímo s lidmi, kteří konkrétní hendikep mají, připomněl Josef Dašek.
Renata Votavová – Vzdělávání a podpora NPI
Vedoucí oddělení společného vzdělávání Renata Votavová představila metodickou podporu NPI pro vedení škol, vyučující i asistenty pedagogů zaměřenou na práci se žáky/žákyněmi s přiznanými podpůrnými opatřeními nejen ve školách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona, ale i v běžných školách, kde je rovněž mnoho žáků a žákyň se SVP.
Metodické materiály jsou dostupné na třech webových portálech. Prvním je Zapojme všechny (https://zapojmevsechny.cz). Přináší informace o inkluzi a práci se žáky a žákyněmi s různými druhy znevýhodnění, a to včetně teoretických vstupů a inspirace z praxe.
Podporu týkající se oblasti digitálních kompetencí a výuky informatiky žáků a žákyň se SVP shrnuje portál Digitalizace RVP (https://digitalizace.rvp.cz/podpora-zaku-se-svp), který nabízí mj. i seriál k výuce ICT a digitálních kompetencí pro žáky a žákyně s těžkým a středně těžkým mentálním postižením. Třetím zdrojem je Metodický portál RVP (https://rvp.cz/).
Renata Votavová představila i podporu v podobě vzdělávání vyučujících zaměřenou na různé druhy znevýhodnění (specifické poruchy učení, poruchy autistického spektra, tělesná postižení, zrakové postižní, kognitivní znevýhodnění…). Pro témata digitálních kompetencí a nové informatiky je v online formě vzdělávání tradičně vyhrazena středa (od 17 hod.). Součástí vzdělávání je i využití umělé inteligence pro diferenciaci výuky.
Zájemci mohou využít také prezenční Letní školu pro vyučující žáků a žákyň se SVP, která v létě 2025 proběhne již podruhé a je určena pro sdílení zkušeností.
Libor Klubal – iOS a macOS: Technologie bez bariér
Jak operační systémy od Applu usnadňují práci lidem s různými formami handicapu prezentoval Libor Klubal. Ukázal funkce pro uživatele s postižením zraku, sluchu či motoriky. Představil také funkce pro čtení obsahu, jako jsou zvýraznění textu při předčítání a režim čtečky (Reader mode) v Safari, který odstraní rušivé prvky z webové stránky a zobrazí pouze čistý text. Pro mobilitu a motorické problémy nabídl funkci Assistive Touch, což je plovoucí tlačítko na obrazovce, pod které lze nastavit různé akce pro zjednodušení ovládání zařízení.
Pro sluchově postižené zmínil i funkce upozorňující na důležité zvuky v okolí jako zvonek, štěkání psa, klakson, siréna či blikání při vyzvánění telefonu. Dále prezentoval možnost odfiltrování rušivých zvuků na pozadí, které může pomoci dětem s poruchou pozornosti nebo PAS lépe se soustředit. Ukázal funkci Asistovaný přístup (Guided Access) umožňující uzamknout zařízení v jedné aplikaci a zablokovat určité části obrazovky, aby dítě nemohlo vyskočit jinam – tuto funkci využívají zejm. pedagogové ve školách zřízených podle § 16 odst. 9.
Iva Jelínková — Nejen technika, ale i pochopení: Jak učím děti se speciálními potřebami
Učitelka Speciální základní školy v Poděbradech a spoluzakladatelka platformy iSen Iva Jelínková se zaměřila na odzkoušené praktické tipy a zkušenosti z práce s žáky a žákyněmi se SVP, včetně těch s těžkým postižením. Zdůraznila přitom klíčové pravidlo: vždy pomůcku s dítětem nejprve vyzkoušet. V praxi se totiž stává, že ne všechno, co vypadá skvěle, konkrétnímu dítěti také tak funguje.
Pomůcky rozdělila do skupin podle toho, s čím dětem pomáhají. Představila font OpenDyslexic vyvinutý pro lepší čtení u dětí s dyslexií s charakteristickými rozestupy a ztluštěním písmen, které pomáhá udržet směr čtení.
Při problémech s komunikací doporučila komunikační tabulky a komunikátory (krabičky s nahranými slovy/větami) s tím, že je třeba začínat s jednoduchými systémy.
Má-li žák nebo žákyně problém se zrakem, lze použít vizualizéry a čtecí lupy, které zvětšují text. Můžeme u nich také nastavit barvy – u čtecích lup je však důležitá dobrá motorika pro držení řádku.
K ovládání technologií existují externí ovladače, jako jsou klávesnice s velkými tlačítky nebo dvoutlačítkový ovladač nahrazující myš, či oční ovládání nebo ovládání hlasem, to vše opět s nutností individuálního vyzkoušení.
Pro tvorbu vizualizovaných materiálů (učebnice, recepty, testy, mapy, hry) existuje program InPrint využívající symboly pro děti s problémy se čtením nebo orientací v textu.
Fyzické pomůcky představují často adaptace běžných pomůcek, např. interaktivní tabule s náklopným stojanem, která je dobře přístupná dětem na vozíku.
Iva Jelínková vyzvedla i potenciál 3D tisku pro tvorbu personalizovaných pomůcek, vytvořených na míru potřebám dítěte, usnadňujících úchop nebo pohyb a zmínila i interaktivní podlahu (promítání obrazů). Upozornila však na rizika používání virtuálních brýlí u dětí s hendikepem, zejména s ohledem na riziko epileptického záchvatu nebo psychického dopadu návratu dítěte z virtuálního světa do reality.
Zdůraznila, že digitální technologie by měly být jedním z nástrojů, které se střídají s tradičními pomůckami, a je důležité vědět, kdy a jak je dávkovat, aby nedocházelo k závislosti. Hlavní nadčasové doporučení pro vyučující je vždy si rozmyslet, čeho chtějí s technologií dosáhnout a zda toto pomůcka splňuje, tedy nepoužívat ji jen proto, že ji mají.
Radek Pavlíček — Podpora studentů/studentek se specifickými nároky na MU Brno
Radek Pavlíček je vedoucí Střediska Teiresiás, pracoviště Masarykovy univerzity v Brně, jehož posláním je zajistit přístupnost všech akreditovaných studijních oborů studentům/studentkám se smyslovým, pohybovým či jiným postižením.
Středisko Teiresiás (čítající zhruba 50 interních a dvojnásobek externích zaměstnanců):
Středisko má vlastní výzkum, vývoj, osvětové aktivity a poskytuje širokou škálu služeb vč. vlastní knihovny a vydavatelství s možností tisku materiálů v Braillově písmu nebo získání digitálních adaptací. Vlastní studijní oddělení řeší specifické úpravy studia a zkoušek, středisko poskytuje tlumočení do znakového jazyka, přepis mluveného slova do textu a jeho vzdělávací portál Pelion nabízí návody, materiály aj.
Radek Pavlíček zdůraznil, že přístupnost by měla v první řadě řešit potřeby uživatelů s trvalým zdravotním postižením, ale pomáhá i lidem s dočasným nebo situačním omezením. Zmínil také možnost nechat si zdarma díky partnerství se Seznam.cz vytisknout haptické mapy jakéhokoliv místa na zeměkouli, což může pomoci žákům se zrakovým postižením v zeměpise nebo na výletech.
Jiří Chytil – Windows jako nástroj pro inkluzivní výuku: Jak podpořit žáky/žákyně se SVP
Jiří Chytil představil podporu společnosti Microsoft, například širokou škálu vestavěných funkcí Windows, které usnadňují vzdělávání žáků a žákyň se SVP. Mezi ně patří nástroje pro usnadnění ovládání, jako jsou Lupa, Čtečka obrazovky (Narrator) a hlasové ovládání. Popsal možnosti přizpůsobení vizuálního prostředí a podpory psaní. Seznámil nás s funkci Diktování textu ve Wordu (a dalších aplikacích Windows 11). Jedná se o převod mluveného slova na psaný text, který je praktickou pomocí např. pro ty, jež mají problémy s motorikou. Ukázal, jak lze hlasové ovládání použít i pro navigaci v operačním systému nebo pro zadávání příkazů v Copilotu.
Další užitečnou funkcí je Asistivní čtečka (Immersive Reader) umožňující přizpůsobit vzhled textu (velikost písma, barvy pozadí/textu) a nechat si text přečíst robotickým hlasem, s možností zvýrazňování čtených slov. Zmínil též funkci Živé titulky (Live Captions), která sice zatím nepodporuje češtinu, ale může být užitečná při výuce cizích jazyků. Funkce Lupa umožňuje zvětšovat části obrazovky a ovládat zobrazení. Windows nabízí i možnosti propojení s naslouchátky. Lektor zdůraznil, že funkce usnadnění přístupu jsou dostupné ve Windows stejně jako v jiných systémech a školy by měly žákům/žákyním umožnit vyzkoušet si různé typy zařízení a operačních systémů.
Zapojme všechny – nástroje máme k dispozici
Téměř čtyřhodinové živé vysílání potvrdilo, že máme k dispozici dostatek nástrojů a metod, abychom zajistili skutečně přístupnou výuku, která by žákům a žákyním se SVP otevírala dveře ke vzdělání, samostatnosti i větší sebedůvěře.
Zároveň ale také ukázalo, že nejde jen o zařízení a aplikace – skutečný posun přichází, když se technika spojí s porozuměním, pedagogickým citem, ochotou učit se a hledat cesty šité na míru. Lidský přístup a promyšlené, smysluplné zapojení do výuky dává technologiím skutečný smysl a představuje pro žáky a žákyně (nejen) se SVP významný přínos.
DigiDay: Když technologie dávají šanci: Podívejte se na jednotlivé příspěvky, nechce se inspirovat – a nezapomínejte, že na to nejste sami.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví (MZ) představilo nový metodický materiál, který slouží jako praktický a srozumitelný průvodce pro školy. Jeho cílem je zajistit bezpečné, kvalitní a plnohodnotné vzdělávání dětí s diabetem a zároveň posílit metodickou podporu školám při práci s dětmi se zdravotním znevýhodněním. Dokument pomáhá školám vytvářet inkluzivní prostředí, které zohledňuje individuální potřeby těchto dětí.
Dne 22. dubna 2025 vzala porada vedení MŠMT na vědomí nový praktický návod pro školy, jak zajistit bezpečné, spravedlivé a plnohodnotné vzdělávání dětí s epilepsií. Tento dokument navazuje na dřívější doporučení k podpoře dětí s diabetem a rozšiřuje metodickou podporu školám při práci s žáky a žákyněmi se zdravotním znevýhodněním.
Začleňování žáků a žákyň s lehkým mentálním postižením (dále LMP) do běžných tříd podporuje rovné vzdělávací příležitosti a rozvoj inkluzivního prostředí. Osoby s LMP čelí kognitivním a sociálním obtížím, vyžadují individuální podporu a specifické pedagogické přístupy. Studie popisuje efektivní metody výuky, roli vyučujících a asistentů a přínosy skupinové práce. Komentované video ukazuje praktický příklad organizace výuky matematiky s důrazem na adaptaci obsahu pro žáky a žákyně s LMP.