Začleňování žáků a žákyň se znevýhodněním do běžných tříd: 1. díl – Vzdělávání žáků a žákyní s lehkým mentálním postižením v běžné třídě
Začleňování žáka s LMP
Začleňování žáků a žákyň s LMP do běžných škol je jedním ze způsobů, jak podpořit rovné příležitosti ve vzdělávání pro ty, kteří mají speciální vzdělávací potřeby (dále SVP). Tento proces přispívá k rozvoji rozmanitosti a vzájemného respektu v kolektivu. Ačkoliv začleňování osob s LMP přináší specifické výzvy, zároveň nabízí příležitost k úpravě pedagogických metod a přístupů, které mohou být přínosné nejen pro žáky a žákyně se SVP, ale také pro celkové zlepšení klimatu školní třídy (Dewi, Gunarhadi, & Wagimin, 2017).
Co znamená lehké mentální postižení?
LMP se vyznačuje mírným snížením intelektových schopností, přičemž tento deficit je obvykle doprovázen i nižší schopností adaptace na každodenní životní situace. Žáci a žákyně s LMP se potýkají s obtížemi v oblasti kognitivních dovedností (např. pomalejší zpracování informací), komunikačních dovedností (např. omezená slovní zásoba) a sociálních dovedností (např. problémy s navazováním vztahů), což ovlivňuje jejich vzdělávací proces i sociální začlenění v běžné třídě (Simonoff et al., 2006).
Kognitivní a sociální obtíže
Osoby s LMP mají inteligenční kvocient (IQ) v rozmezí 50–70, což znamená sníženou úroveň intelektového vývoje (Kolset, 2020). Snížený inteligenční kvocient se projevuje například obtížemi v učení, v komunikaci a v přizpůsobení se sociálním situacím. Žáci a žákyně s LMP se často potýkají s problémy při řešení abstraktních úloh, s porozuměním složitějším konceptům a s vyjadřováním vlastních myšlenek. Zároveň mohou být citlivější na změny v denním režimu a vyžadují individualizovanou podporu při zapojení do skupinových aktivit (Zaharia, 2023).
Sociální kompetence
Žáci a žákyně s LMP mívají obtíže v rozvoji sociálních dovedností, adaptivního chování a v navazování vrstevnických vztahů. Tyto obtíže mohou vést k problémům v interakci s ostatními dětmi ve třídě a k nižší míře sociální akceptace. V některých případech se u nich mohou objevit také problémy s chováním, což dále ovlivňuje jejich školní adaptaci a celkové fungování v běžném vzdělávacím prostředí (Gresham & Macmillan, 1997). Přestože žáci a žákyně s LMP vyžadují specifickou pedagogickou podporu a individuální přístup, jsou schopni rozvoje a vzdělávání, pokud jim jsou poskytnuty vhodné metody a podmínky pro učení (Lechta, 2016).
Projevy žáků a žákyň s lehkým mentálním postižením
Osoby s LMP se od ostatních liší nejen v kognitivní oblasti, ale mohou být pomalejší v rozvoji motorických dovedností, sociálních interakcí a emocionálních reakcí. V oblasti vzdělávání se u takových dětí očekává, že budou směřovány ke konkrétním a praktickým dovednostem, které lze aplikovat v reálném životě (Malaniiuk, 2019). To zahrnuje např. matematické dovednosti, čtení a psaní na dosažitelné úrovni, ale také dovednosti pro každodenní život, jako je orientace v prostoru, organizace či time management.
Projevy osob s LMP mohou být následující:
- omezené kognitivní schopnosti vedoucí k obtížím v abstraktním myšlení, zpracovávání informací a řešení problémů;
- pomalejší tempo učení, kdy je osvojování nových informací náročnější, ale při vhodném přístupu stále možné;
- sociální a emocionální obtíže spojené s porozuměním složitým sociálním situacím a kontrolou emocí;
- potíže s pracovními návyky a organizací, projevující se problémy s plánováním a splněním úkolů v daném časovém limitu (Simonoff, 2006).
Pozitivní aspekty začleňování žáků a žákyň s LMP
Začleňování dětí s LMP do běžného školního prostředí přináší řadu pozitivních účinků jak pro ně samotné, tak pro jejich intaktní vrstevníky. Důležité je, že používaný přístup vytváří prostředí podporující vzájemnou toleranci, porozumění a rozvoj sociálních dovedností u všech. Možnost učit se od ostatních, zlepšovat komunikaci a interakci v reálných školních podmínkách hraje klíčovou roli v sociální integraci. Zároveň je nezbytné zapojení do aktivit přizpůsobených specifickým potřebám, včetně pracovních listů, strukturovaných činností a případné individuální asistence během výuky. Tento přístup umožňuje dosahování úspěchů, posilování sebedůvěry a zlepšování vztahu k učení (Sapon-Shevin, 1989).
Role vyučujícího a případná spolupráce s asistentem či asistentkou pedagoga
Vyučující je zodpovědný za vytvoření prostředí, které je flexibilní a dostatečně přizpůsobené potřebám žáků a žákyň s LMP. Například při zadávání úkolů vyučující zohledňuje kognitivní náročnost úkolu, rychlost jejich práce či možnosti jejich zapojení do skupinové práce. Asistent či asistentka pedagoga (dále AP) poskytuje individuální podporu, pomáhá s orientací v učivu, usměrňuje soustředění na konkrétní činnost, pomáhá při vyhledávání informací nebo při samostatném zpracování úkolů. AP hraje důležitou roli při zajištění klidného a bezpečného prostředí, které je pro žáky a žákyně s LMP klíčové, a v případě potřeby jim také umožňuje například řízené relaxační pauzy. Vyučující a AP přizpůsobují výuku především tím, že používají vizuální pomůcky, strukturované pracovní listy nebo přizpůsobují tempo výuky.
Jak vypadá hodina matematiky ve 3. ročníku na ZŠ T. G. Masaryka v Milovicích, kam chodí žáci a žákyně s LMP?
VIDEO:
Téma hodiny | Zopakování malé a velké násobilky, procvičování slovních úloh a spolupráce ve skupinách |
| Přítomní žáci | 21 žáků a žákyň (z celkových 26), 4 integrované děti s LMP |
| Učitelka | 1 |
| Asistentky pedagoga | 2 |
| Organizace hodiny a rozdělení prostoru | Hodina matematiky probíhá v běžné učebně, žáci a žákyně s LMP jsou usazeni v přední části třídy, což jim umožňuje lepší kontakt s učitelkou a podporuje jejich soustředění a udržení pozornosti |
| pecifické rozmístění žáků a žákyň s LMP | Usazeni na pravé a levé straně třídy v první a ve druhé lavici. Vedle nich je volné místo, zde často sedí spolu s nimi AP, pokud se nevěnuje ostatním dle zadání učitelky |
Obrázek č. 1. Rozmístění žáků a žákyň s LMP ve třídě
Zdroj: Canva, vlastní úprava.
Toto uspořádání umožňuje pedagogickému týmu (učitelka, 1. AP, 2. AP) poskytovat žákům a žákyním s LMP adekvátní podporu. AP se mohou soustředit jak na děti s LMP, tak i na další žáky a žákyně ve třídě. Prostřední řadu monitoruje učitelka, AP především své strany ve třídě. AP se pravidelně střídají ve své práci, aby zajistili individuální podporu jak dětem s LMP, tak i ostatním. Důležitým aspektem tohoto přístupu je možnost pružně reagovat na potřeby všech žáků a žákyň v průběhu vyučovací hodiny. Učitelka postupně při samostatné práci prochází uličkami mezi lavicemi, čímž zajistí, že nikdo z přítomných nezůstane bez adekvátní podpory.
Průběh hodiny a metody výuky
Hodina matematiky je zaměřena na procvičování malé a velké násobilky a řešení slovních úloh. Výuka probíhá formou skupinové práce, která umožňuje nejen procvičování matematiky, ale i rozvoj spolupráce a týmového ducha. Tato forma výuky je efektivní také pro děti s LMP, které se mohou učit v interakci s ostatními, což podporuje jejich sociální dovednosti a zlepšuje motivaci k učení.
Důvody pro skupinovou práci:
- Skupinová práce podporuje vzájemnou pomoc mezi zúčastněnými, což je přínosné pro všechny.
- Tato metoda umožňuje učitelce a AP soustředit se na individuální potřeby žáků a žákyň a včas intervenovat v případě neporozumění.
- Skupinová práce zajistí vyvážené rozdělení pozornosti, což je klíčové pro efektivní učení žáků a žákyň s různými SVP.
Struktura videa
0:02 Úvodní znělka a představení třídy.
0:50 Úvod do vyučovací hodiny. Vyučovací hodina začíná krátkým úvodem učitelky, která zúčastněné uvádí do tématu hodiny. Tato část je důležitá pro vytvoření jasné struktury hodiny a pro zajištění motivace, což je klíčové pro efektivní učení, zejména pro jedince s LMP. Tento přístup poskytuje všem přehled o nadcházejících činnostech.
1:06 Zopakování probraného učiva. První aktivitou je matematická rozcvička s míčkem, kterou učitelka uplatňuje pro aktivizaci žáků a žákyň, a tím upevňuje již probrané učivo.
2:20 Matematické bingo. Jako druhý úkol učitelka zařadila matematické bingo, což je interaktivní aktivita, v tomto případě zaměřená na procvičování násobení a dělení, která podporuje soustředění a vzájemnou interakci mezi žáky a žákyněmi.
3:06 Samostatná práce s pracovním sešitem. Další činností je samostatná práce v pracovním sešitě. Jedná se o strukturovanou aktivitu, která podporuje soustředění a samostatnost při vyhledávání výsledků a plnění požadovaných úkolů.
6:15 Skupinová práce. Následnou aktivitu nastavila vyučující jako skupinovou práci na slovních úlohách, tato metoda podporuje týmovou spolupráci, komunikaci a rozvoj matematických dovedností.
13:24 Matematický král. Na závěr je zařazena soutěž, v níž žáci a žákyně ve dvojicích odpovídají na zadaný matematický příklad. Vítězem je ten z páru, kdo dříve správně odpoví.
15:36 Reflexe hodiny matematiky z pohledu paní učitelky. Následuje reflexe učitelky k proběhlé vyučovací hodině a zhodnocení pokroku práce u žáků a žákyň s LMP.
16:50 Reflexe hodiny z pohledu asistentek. V reflexi hodnotí AP proběhlou vyučovací hodinu a zdůrazňují modifikovanou podporu, která byla pro žáky a žákyně s LMP z jejich strany uplatněna.
INFOBOX 1
MATEMATICKÁ ROZCVIČKA
Matematická rozcvička je aktivitou, která propojuje pohyb s učením. Díky propojení tělesného pohybu s matematickými úlohami dochází k aktivaci více smyslových kanálů, což podporuje lepší uchování a vybavování učiva. Pohybová složka zároveň pomáhá udržet pozornost, redukuje únavu a umožňuje přirozeněji se soustředit na zadání. Pro žáky a žákyně s LMP je tato metoda zvláště přínosná, protože jim umožňuje učit se prostřednictvím tělesného prožitku, což může výrazně usnadnit porozumění a zapamatování matematických pojmů. Takové aktivity tak nejen oživují výuku, ale také poskytují důležitou podpůrnou strategii pro rozvoj kognitivních a motorických dovedností u všech dětí, zejména těch se SVP.
Jak aktivita probíhá
Učitelka hází míček, po chycení míčku následně žák nebo žákyně odpovídá na zadaný příklad. Pokud odpoví správně, může si sednout. Dětem s LMP je poskytnut delší čas pro nalezení správného výsledku pomocí tabulky násobilky.
Pozitivní aspekty:
- Tento způsob podporuje aktivní zapojení všech, včetně žáků a žákyň s LMP.
- Pochvala a podpora učitelky přispívají k pozitivnímu sebevědomí žáků a žákyň.
- AP se soustředí především na děti s LMP a jejich práci s tabulkou, čímž poskytují individuální podporu, aniž by došlo k narušení průběhu hodiny.
INFOBOX 2
MATEMATICKÉ BINGO
Matematické bingo je v tomto případě formou procvičování násobení a dělení. Tato aktivita podporuje soustředění, a zároveň i vzájemnou interakci mezi zúčastněnými. U žáků a žákyň s LMP je opět k dispozici podpora od AP, který opakuje příklady po učitelce pro lepší orientaci, což dětem s LMP umožňuje nalézt v tabulce číslo a nemusejí se doptávat zpětně učitelky v případě potřeby zopakování příkladu.
Pozitivní aspekty:
- Hra bingo podporuje přirozenou soutěživost a motivuje k aktivitě, čímž zvyšuje koncentraci žáků a žákyň s LMP. Zároveň je založena na principu náhody, takže nevzbuzuje pocit prohry z neúspěšné práce, ale spíše vnímání výsledku jako důsledku náhodného výběru čísel na začátku hry.
- Je jim opět umožněno samostatné vyhledávání výsledků, což zlepšuje jejich orientaci v učivu.
INFOBOX 3
SAMOSTATNÁ PRÁCE V PRACOVNÍM SEŠITĚ
Práce v pracovním sešitě je příkladem strukturované činnosti, která vyžaduje soustředění. AP při aktivitě pomáhají žákům a žákyním s LMP správně se orientovat v tabulce a vyplnit požadovaný pracovní list.
Pozitivní aspekty:
- Aktivita podporuje samostatnost žáků a žákyň s LMP, kteří se učí orientovat v tabulce a hledat výsledky.
- Učitelka i AP se soustředí na individuální potřeby všech, což umožňuje efektivní přizpůsobení výuky.
- Relaxační přestávka po dokončení úkolu je pro osoby s LMP obecně velmi prospěšná, protože jim poskytuje čas na regeneraci a znovuobnovení koncentrace.
TIP: SEMAFOR POROZUMĚNÍ – efektivní nástroj pro rychlou zpětnou vazbu během samostatné práce
Semafor porozumění je skvělý způsob, jak vyučující mohou okamžitě zjistit, zda všichni žáci a žákyně rozumějí probíranému učivu a zda potřebují další čas či vysvětlení. Každý má k dispozici sadu tří barevných kartiček v barvách semaforu, které slouží k rychlé vizuální zpětné vazbě: zelená kartička – „Všemu rozumím, můžeme pokračovat dál.“, žlutá kartička – „Nejsem si jistý/á, potřebuji vysvětlení.“, červená kartička – „Nechápu, potřebuji okamžitou pomoc.“ Během výuky mohou všichni jednoduše zvednutím příslušné kartičky signalizovat svůj aktuální stav. Vyučující tak ihned vidí, kdo učivo zvládá, kdo potřebuje další vysvětlení a kdo je zcela ztracený. Na základě této zpětné vazby pak může pružně přizpůsobit výuku – například vytvořit skupinky podle úrovně porozumění nebo individuálně pomoci těm, kteří si nejsou jisti. Tento jednoduchý, ale účinný nástroj pomáhá vyučujícím a případně AP lépe reagovat na potřeby žáků a žákyň a podporuje aktivní zapojení všech do výuky (Wiliam, 2017).
Obrázek č. 2. Semafor porozumění
Zdroj: Canva, vlastní úprava.
INFOBOX 4
SKUPINOVÁ PRÁCE
Skupinová práce zaměřená na slovní úlohy je efektivní metodou pro rozvoj týmové spolupráce mezi žáky a žákyněmi. Tento typ aktivity podporuje nejen rozvoj matematických dovedností, ale i schopnost komunikace a spolupráce mezi zúčastněnými.
Jak aktivita probíhá
Aktivita je organizována tak, aby podporovala spolupráci a vzájemnou pomoc. Nejprve jsou všichni rozděleni do čtyřčlenných skupin, přičemž žáci a žákyně s LMP jsou začleněni do skupin s intaktními vrstevníky. Toto uspořádání umožňuje přirozenou integraci a podporu v rámci kolektivu, čímž se posilují jak sociální, tak akademické dovednosti. Po rozdělení skupin učitelka zadává konkrétní úkol, který mají společně vyřešit. Úloha je formulována tak, aby byla srozumitelná pro všechny a umožňovala aktivní zapojení všech členů skupiny. Během práce učitelka pozoruje jednotlivé skupiny, sleduje dynamiku spolupráce a v případě potřeby poskytuje doplňující vysvětlení nebo směřuje zúčastněné k efektivnějším strategiím řešení úkolu. AP v této aktivitě zastávají podpůrnou roli, nikoliv roli aktivních řešitelů. Jejich úkolem je pouze připomínat jednotlivé kroky řešení, aby děti s LMP mohli pracovat co nejvíce samostatně a nebyli na asistenci plně závislí. Tím se podporuje jejich sebevědomí, samostatnost a schopnost logického uvažování.
Pozitivní aspekty:
- Skupinová práce podporuje komunikaci a rozvoj sociálních dovedností.
- Žáci a žákyně s LMP se aktivně podílejí na řešení úkolu, přičemž mají podporu v orientaci v tabulkách a zápisech.
TIP: RELAXAČNÍ KOUTEK
Relaxační koutek může být pro žáky a žákyně s LMP významným podpůrným prvkem ve třídě. Pomáhá jim regulovat emoce, stres a únavu, čímž přispívá k lepší koncentraci a celkové pohodě během vyučování.
- Relaxační prostor umožňuje osobám s LMP krátkou pauzu a zklidnění, často ho využívají ke snížení stresu a úzkosti, protože jsou citlivější na nadměrné podněty nebo na tlak spojený s učením.
- Funguje také jako podpora soustředění, kdy krátký pobyt v koutku může pomoci žákům a žákyním obnovit pozornost a tím se následně lépe zapojit zpět do výuky.
- Může pomáhat při seberegulaci emocí. Žákům a žákyním s LMP poskytuje prostor naučit se rozpoznávat, kdy je potřeba chvilka klidu. Tím je u nich podporována autonomie a schopnost zvládat emoce.
- Působí též jako prevence přetížení. Pokud je žák či žákyně unaven nebo přestimulován, relaxační koutek může zabránit negativním reakcím, jako je frustrace nebo výbuch emocí.
Jak relaxační koutek využívat ve výuce?
Pravidlo | Popis |
Jasná pravidla | Všichni by měli být seznámeni, kdy a jak mohou koutek využít (např. po domluvě s vyučujícím nebo na základě předem stanovených signálů). |
Časové omezení | Pobyt v koutku by měl být krátký a cílený (např. 2 minuty během vyučování), aby žák či žákyně neztratil kontakt s výukou. |
Klidné aktivity | Může obsahovat měkké polštáře, relaxační hračky, omalovánky nebo návody na krátká dechová cvičení pro zklidnění. |
Individuální přístup | Každý může mít jinou potřebu využívání koutku, proto je dobré sledovat jeho efektivitu a přizpůsobovat podmínky. |
Relaxace není známkou slabosti, ale efektivním nástrojem podpory učení a duševní pohody. Pokud je relaxační koutek správně nastaven a řízen, může být užitečným pomocníkem nejen pro žáky a žákyně s LMP, ale i pro celkovou atmosféru ve třídě.
Obrázek č. 3. Relaxační koutek
Zdroj: SOFA (https://www.societyforall.cz/relaxacni-koutek)
INFOBOX 5
Matematický král – soutěživost a její úskalí
Tato aktivita, kdy zúčastnění ve dvojicích odpovídají na příklady a soutěží o to, kdo dříve odpoví správně, podporuje soutěživost. Žáci a žákyně s LMP soutěží spolu, aby měli vyrovnaného partnera pro hru.
Pozitivní aspekty:
- Aktivita je zábavná a dynamická, což podporuje pozitivní klima třídy.
- Žáci a žákyně s LMP mají možnost se zapojit do soutěže stejně jako intaktní vrstevníci, čímž je podporována jejich motivace k učení. Zároveň soutěží se spolužákem na obdobné kognitivní úrovni.
Možná rizika soutěživosti mezi žáky
I když soutěživost může být motivující, pro některé může být také frustrující, zvláště pokud často zažívají neúspěch. To může vést ke stresu a demotivaci, zvláště u žáků a žákyň se SVP. Nabízíme možná řešení pro zachování motivačního prvku aktivity a zároveň minimalizace možných negativ:
- týmová spolupráce místo individuální soutěže – žáci a žákyně mohou soutěžit ve dvojicích nebo malých skupinách, což umožňuje vzájemnou podporu a snižuje tlak na jednotlivce;
- diferencovaná obtížnost úloh – pro žáky a žákyně s LMP lze zařadit úlohy odpovídající jejich schopnostem, aby zažívali úspěch;
- oceňování snahy, nejen výsledků – místo rychlosti správné odpovědi lze oceňovat i strategii řešení nebo pokrok jednotlivce;
- alternativní způsoby zapojení – místo klasické soutěže mohou žáci a žákyně například hledat řešení spolu, nebo si pomáhat při obtížnějších úlohách.
INFOBOX 6
Reflexe hodiny matematiky z pohledu učitelky
Po skončení vyučovací hodiny učitelka reflektuje její průběh a hodnotí, že nejvíce ji těší spolupráce mezi žáky a žákyněmi při řešení slovních úloh. Vyzdvihuje aktivitu dětí s LMP, které se zapojili se zaujetím a byly schopny plnit úkoly.
Pozitivní aspekty:
- Učitelka oceňuje vysokou úroveň spolupráce ve třídě, což přispívá k pozitivnímu klimatu.
- Učitelka spatřuje ve spolupráci s AP pomoc při zajištění podpory žáků a žákyň s LMP. Důraz klade na individuální podporu při práci, která umožňuje jejich plné začlenění do výuky.
Reflexe hodina z pohledu asistentů pedagoga
Obě AP hodnotí vyučovací hodinu velmi pozitivně. První AP si navíc vyrábí pomůcky pro žáky a žákyně s LMP a přizpůsobuje je dle individuálních potřeb, což přispívá k lepší orientaci žáků a žákyň ve výuce. Druhá AP doplňuje, že žáci a žákyně s LMP se postupně stávají více samostatnými, což je výsledkem kontinuální podpory.
Pozitivní aspekty:
- AP prokazují vysokou míru adaptability a iniciativy při podpoře žáků a žákyň s LMP, například tvorbou vlastních výukových pomůcek přizpůsobených potřebám vzdělávaných osob.
- Využití relaxačních přestávek je pro osoby s LMP důležitým prvkem, který pomáhá zlepšit jejich koncentraci a snížit úzkost.
- Žáci a žákyně s LMP ukazují pokroky v samostatnosti, což je výsledkem individuálního přístupu a správné podpory.
Závěr
Hodina matematiky ve 3. ročníku na základní škole T. G. Masaryka v Milovicích byla připravena s důrazem na individuální přístup k žákům a žákyním s LMP a zapojení všech zúčastněných do společných aktivit. Na tomto videu je viditelné, že dobře zorganizovaná skupinová práce, interaktivní hry, podpora od AP a jasně definovaná struktura hodiny přispívají k pozitivnímu klimatu třídy. Žáci a žákyně s LMP byli aktivní a plně začlenění do výuky.
Literatura
Dewi, W., Gunarhadi, G., & Wagimin, W. (2017). Self-development Learning in Increasing Activity of Daily Living in Children with Mild Mental Disability. European Journal of Special Education Research, 2(3), 43-54. https://oapub.org/edu/index.php/ejse/article/view/500/1369
Gresham, F., & MacMillan, D. L. (1997). Social Competence and Affective Characteristics of Students with Mild Disabilities. Review of Educational Research, 67(4), 377–415. https://doi.org/10.3102/00346543067004377
Kolset, S. (2020). Intellectual disability and nutrition‐related health. EMBO Molecular Medicine, 12(12), e12899. https://doi.org/10.15252/emmm.202012899
Lechta, V. (2016). Inkluzivní pedagogika. Portál.
MacMillan, D. L., Siperstein, G. N., & Gresham, F. M. (1996). A Challenge to the Viability of Mild Mental Retardation as a Diagnostic Category. Exceptional Children, 62(4), 356–371. https://doi.org/10.1177/001440299606200405
Malaniiuk, M. (2019). Theoretical Background of Intellectual Disability: Possibilities and Limitations. Scientific Journal of Polonia University, 36(3), 103–110. https://doi.org/10.23856/3612
Sapon-Shevin, M. (1989). Mild Disabilities: In and Out of Special Education. Teachers College Record, 90(1), 77–107. https://doi.org/10.1177/016146818909000605
Simonoff, E., Pickles, A., Chadwick, O., Gringras, P., Wood, N., Higgins, S., Maney, J., Karia, N., Iqbal, H., & Moore, A. (2006). The Croydon Assessment of Learning Study: Prevalence and educational identification of mild mental retardation. Journal of Child Psychology and Psychiatry, 47(8), 828–839. https://doi.org/10.1111/j.1469-7610.2006.01630.x
Wiliam, D. (2017). Embedded formative assessment (2nd ed.). Solution Tree Press.
Zaharia, A. M. (2023). Adaptation of the Instructional-educational Process for Students with SER. In Învățământul superior: Tradiţii, valori, perspective: Materialele conferinței științifice internaționale, 29-30 septembrie 2023 (pp. 227–235). https://doi.org/10.46727/c.29-30-09-2023.p227-235
Praktické tipy
Hanák, P. a kol. (2015). Metodika práce asistenta pedagoga při aplikaci podpůrných opatření u žáků s mentálním postižením nebo oslabením kognitivního výkonu. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta. https://spolecnevzdelavani.upol.cz/pdf-portal-vzdelavani/wp-content/uploads/2023/04/metodika-zp-mp.pdf
Petráš, P., & Valenta, M. a kol. (2012). Metodika práce asistenta pedagoga se žákem s mentálním postižením. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta. https://spolecnevzdelavani.upol.cz/pdf-portal-vzdelavani/wp-content/uploads/2023/04/MP_-Metodika_asistent_verze_overeni_-011_2012.pdf
Petráš, P., & Valenta, M. a kol. (2012). Metodika práce se žákem s mentálním postižením. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta. https://spolecnevzdelavani.upol.cz/pdf-portal-vzdelavani/wp-content/uploads/2023/04/MP_Metodika__overovani_web.pdf
Valenta, M. a kol. (2015). Katalog podpůrných opatření. Dílčí část pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu mentálního postižení nebo oslabení kognitivního výkonu. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta. https://spolecnevzdelavani.upol.cz/pdf-portal-vzdelavani/wp-content/uploads/2023/04/katalog-mp.pdf
Mohlo by Vás zajímat
Webinář: Pedagogická podpora žáků s vývojovou dysfázií na základní škole - Podpora při výuce matematiky - 3. díl
Díl III. Podpora při výuce matematiky - Národní pedagogický institut představuje třetí díl webináře zaměřeného na podporu vzdělávání žactva s vývojovou dysfázií na základní škole.
Webinář: Pedagogická podpora žáků s vývojovou dysfázií na základní škole - Podpora při výuce cizích jazyků - 2. díl
Díl II. Podpora při výuce cizích jazyků - Národní pedagogický institut představuje druhý díl webináře zaměřeného na podporu vzdělávání žactva s vývojovou dysfázií na základní škole.
Webinář: Pedagogická podpora žáků s vývojovou dysfázií na základní škole - Podpora výuky čtení - 1. díl
Díl I. Podpora výuky čtení – Národní pedagogický institut představuje první díl webináře zaměřeného na podporu vzdělávání žactva s vývojovou dysfázií na základní škole.