PODCAST Škola pomáhá: Kumar Vishwanathan: Obrovskou radostí je, když se někde podaří desegregovat školu

PODCAST Škola pomáhá: Kumar Vishwanathan: Obrovskou radostí je, když se někde podaří desegregovat školu

04.03.2025
Učitel/učitelka
Ředitel/ředitelka
Školní poradenský pracovník/ce
Zřizovatelé škol
Odborná veřejnost
V pátém díle podcastu ŠKOLA POMÁHÁ je hostem Tomáše Machalíka Kumar Vishwanathan, aktivní pedagog, zakladatel projektu Vzájemné soužití, sociální pracovník a aktivista indického původu, který v České republice působí od roku 1997. Rozhovor přináší jeho pohled na vzdělávací systémy, sociální nerovnosti ve vzdělávání a důležitost role učitele jako průvodce, nikoli držitele jediné pravdy.

Kumar v rozhovoru nabízí srovnání českého, indického a světového vzdělávacího systému. Upozorňuje, že v současnosti u nás chybí moderní vzdělávací přístup založený na principech Komenského. Zdůrazňuje, že učitel by neměl být držitelem pravdy s absolutní kontrolou nad dětmi, ale spíše průvodcem, který pomáhá dětem objevovat pravdu samostatně. „Nechat děti objevovat, neposílat je již projetou cestou," říká.

Významná část rozhovoru se věnuje problematice sociálního znevýhodnění, které Kumar vnímá jako předurčení, jež současný školský systém nedokáže efektivně překonávat. Klíčové je podle něj investovat do včasné péče – a to dokonce ještě před mateřskou školou.

Kumar přibližuje významnou kauzu D. H. a ostatní proti České republice, která se dostala až k Evropskému soudu pro lidská práva. Kauza se týkala diskriminace romských dětí v českém vzdělávacím systému, které byly neúměrně často umisťovány do zvláštních škol (dnes praktických) na základě sporných diagnostických metod. Kumar sdílí osobní zkušenost, kdy rok a půl žil s rodinami zasaženými povodněmi v Moravskoslezském kraji v unimobuňkách a pomáhal jim zvládat následky této katastrofy. Během této doby se setkal s romskou dívkou, která měla diagnostikovanou mentální retardaci, ačkoli byla ve skutečnosti bystrá a inteligentní. Jeho snaha o přijetí dívky do běžné základní školy a následné doučování se staly součástí širšího úsilí, které vyústilo v žalobu proti České republice.

V diskuzi o umělé inteligenci a jejím dopadu na vzdělávání Kumar reaguje na obavy týkající se ztráty vlastního přemýšlení, tvořivosti a iniciativy, které mohou s používáním AI nastat. Považuje tyto obavy za legitimní a zdůrazňuje potřebu obezřetného přijetí této technologie – nestrašit, ale vzdělávat. 

Řešení vidí v rozvoji kritického myšlení a v nastavení pravidel. Opět se vrací ke Komenskému: „Ať si dítě hraje a objevuje, s oporou učitele. Ptejme se ho, co objevilo, a povídejme si s ním o tom."

Kumar se dělí o svůj pohled na vývoj rasismu v České republice. Zatímco po revoluci vnímal rasismus jako výrazný problém, v současnosti jej charakterizuje spíše jako strukturální. Apeluje na společenskou soudržnost. Nemáme se jako společnost štěpit, jsme tu všichni, neměli bychom se snažit z ní vypreparovat jiné skupiny. Svou myšlenku ilustruje legendou o třech prutech Svatoplukových, zdůrazňující, že síla společnosti spočívá v její celistvosti a soudržnosti.

V podcastu Kumar také představuje projekt Vzájemné soužití o.p.s., organizaci, kterou založil a která se zaměřuje na podporu harmonického soužití různých skupin obyvatelstva, především Romů a majority. Organizace poskytuje právní, sociální a vzdělávací služby a bojuje proti diskriminaci a sociálnímu vyloučení.

Na otázku, co by poradil svému mladšímu já, Kumar odpovídá jednoduše a přitom hluboce: „Nebát se světa. Svět je zajímavý." Tato slova vystihují jeho životní filozofii a přístup ke vzdělávání – otevřenost, zvídavost a odvaha objevovat. Poslechněte si celý rozhovor a nechte se inspirovat jeho laskavým pohledem na svět a snahou o porozumění.


Mohlo by Vás zajímat

Přehled všech podcastů Škola pomáhá

V rámci tohoto článku je možné zobrazit si všechny dostupné díly ze série škola pomáhá.

Zobrazit další články