„Do aktuální verze jsme zahrnuli 300 největších měst a zatím jsme se soustředili pouze na základní školy. Několik málo měst, zejména těch největších, tyto mapy již v posledních letech používá a z pozice zřizovatele nastavení spádovostí zveřejňuje. My jsme ale chtěli tuto službu zpřístupnit i pro menší obce,“ vysvětluje Tomáš Machalík, hlavní manažer projektu Podpora rovných příležitostí (PROP) realizovaném NPI. „Do budoucna plánujeme rozšíření také na mateřské školy.“
Aktuálně se Mapa spádovosti zaměřuje na obce a města, která zřizují dvě a více základních škol a mají povinnost určit jejich spádovost. Tento nástroj může výrazně usnadnit práci obcím a městům, která díky němu mohou lépe plánovat školní kapacity. Přínosná je také pro vedení škol – ředitelé mohou Mapu snadno přenést na své webové stránky či sociální sítě. Pro odborníky na vzdělávání se navíc chystá detailní analytický panel.
Budeme rádi, pokud si Mapu spádovosti prohlédnete a pomůžete nám ji dále vylepšovat. Narazíte-li na nesrovnalosti, neváhejte nás kontaktovat prostřednictvím formuláře „Nahlásit chybu“, který je součástí Mapy.
Chcete vědět více?
Podrobnosti o tvorbě Mapy spádovosti a dalších plánovaných funkcích a rozšířeních si můžete přečíst v rozhovoru s Tomášek Machalíkem z Národního pedagogického institutu (NPI).
Moravskoslezský kraj vyhlásil dotační program Podpora zahraničního studia, který je určen mimořádně nadaným studentům mířícím na prestižní zahraniční univerzity. Cílem programu je zpřístupnit nákladné zahraniční vzdělávání nadaným studentům z různých sociálních vrstev.
Studentky a studenti Junior univerzity VŠB – Technické univerzity Ostrava mají za sebou slavnostní zakončení dalšího ročníku. V reprezentativním prostředí Univerzitní auly proběhly promoce, při nichž bylo oceněno 68 účastníků programu. Slavnostní událost se konala za přítomnosti vedení univerzity, rodičů a dalších hostů.
Jak romští rodiče vnímají české školy a co ovlivňuje jejich rozhodování o vzdělávání dětí? Nová zpráva přináší výsledky terénního šetření realizovaného v jedenácti městech České republiky a zachycuje zkušenosti šesti desítek rodičů romských dětí. Zaměřuje se na situace, které formují důvěru ve školu – zejména komunikaci, pocit bezpečí, řešení konfliktů a zkušenosti s projevy rasismu.