Jak přistupovat k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami - dobrá praxe z MŠ Líbeznice

Inkluze se v nemalé míře dotýká nejen základních, ale i mateřských škol. Její zavádění má dopad na chod tříd a klade zvýšené nároky na pedagogický personál, který se navíc rozrůstá o asistenty pedagoga (AP). 

Mateřská škola Líbeznice/FOTO: archiv Martiny Podlipné

Asistent pedagoga pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami 

Mateřská škola v Líbeznicích ve Středočeském kraji se k inkluzi postavila opravdu čelem. Její ředitelka Martina Podlipná se na ni začala připravovat mimo jiné tak, že si doplnila vzdělání a absolvovala kombinované studium speciální pedagogiky. „Bylo mi jasné, že případy dětí se speciálními vzdělávacími potřebami nebudou ojedinělé,” zdůvodňuje Podlipná své rozhodnutí. A měla pravdu. V současné době navštěvuje školku 128 dětí, které jsou rozdělené do pěti tříd. Z toho jsou tři děti s poruchami autistického spektra, jedno dítě s vývojovou dysfázií a jedno dítě, u kterého se dysfázie kombinuje s poruchami autistického spektra. Dalším sedmnácti dětem poskytují podpůrná opatření. 

V mateřské škole v současné době pracuje pět asistentů pedagoga, v každé třídě jeden. 

Sdílení informací mezi učitelem a asistentem pedagoga

Jedna ze základních věcí pro fungující začleňování dětí s různými speciálními vzdělávacími potřebami a zázemím je úzká spolupráce pedagogů, odborné metodické vedení a podpora od vedení školy. 

V Líbeznicích mají velkou výhodu, že mezi sebou mají speciální pedagožku, která je připravená kdykoli poradit a díky své odbornosti i poskytnout metodickou podporu. Děje se tak na pravidelné bázi během porad nebo podle potřeby individuálně. Ředitelka, učitelky a jejich asistenti se setkávají jednou za 3 týdny až měsíc na společných poradách, kde si mimo jiné sdělují své zkušenosti a poznatky a rozebírají nastalé potíže nebo obtížnější situace, které se týkají dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Společně také diskutují diagnostiku dětí v jednotlivých třídách. 

Jednou za 14 dní se navíc setkávají asistenti pedagoga s paní ředitelkou, kdy se věnují výhradně dětem vyžadujícím podporu. Společně se baví o jednotlivých dětech a jaký přístup a metodika se osvědčuje nebo neosvědčuje. Každá asistentka má přehled o dětech s podpůrnými opatřeními ve všech třídách. 

Výhoda sdílení informací spočívá nejen v obohacení všech zúčastněných, ale zajišťuje také zastupitelnost pedagogů. Navíc je v každé třídě uzamykatelná skříňka, kde jsou uloženy notýsky dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, kam učitelky zapisují, na čem s nimi individuálně pracují a co udělaly navíc (asistentky navíc vedou dětem notýsky, které jsou určeny rodičům, viz dále).  Kdokoliv ve třídě supluje nebo vypomáhá, má k dispozici tyto notýsky, kde najde i doporučení, jak k dítěti přistupovat a pracovat s ním. Může se tak rychle zorientovat a navázat na započatou práci s dítětem. 

Načítání obrázků...

Třídy v Mateřské škole Líbeznice mají každá své zaměření – polytechnické, dramatické, tělovýchovné, výtvarné a hudební. Jeden den v týdnu třídy opustí své zaměření a vydají se na návštěvu k učitelce z jedné z vedlejších tříd. Pedagožky tak tráví vždy jeden den v týdnu s dětmi z jiné třídy, než je jejich kmenová. I to přispívá k tomu, že pedagogický personál zná vcelku dobře všechny děti v mateřské škole. 

Komunikace s rodiči 

Školka prosazuje otevřenou a přímou komunikaci s rodiči, dokonce i některé porady jsou otevřené zástupcům rodičů. Zástupkyně Štěpánka Oliveriusová to velmi pozitivně hodnotí: „Než aby rodiče řešili věci mimo školu a vznikala tak nějaká nedorozumění, je lepší je vyslechnout a k debatě přizvat.“ Každá třída má své dva třídní důvěrníky, kteří se jednou začas porad ve školce zúčastní. Přicházejí s dotazy a připomínkami, které získávají od ostatních rodičů, prezentují, co se jim nelíbí a s čím jsou naopak spokojeni. „Dávají nám zpětnou vazbu a často přicházejí i s pochvalou. To je pro nás důležité a motivující,“ říká Oliveriusová.

Relevantní část zápisu z porady, které se účastní třídní důvěrníci, rozešle škola e-mailem všem rodičům. Mateřská škola si tak mimo jiné buduje důvěru u rodičů, která je velmi důležitá v případě, kdy dítě má obtíže nebo potřebuje podporu.  

Konzultační hodiny

Záležitosti týkající se chodu školky a jednotlivých tříd jsou tradičně vyvěšeny na nástěnkách a také komunikovány s rodiči e-mailem, někdy ústně při předávání dětí. Co se každopádně v šatně před ostatními rodiči neřeší, jsou záležitosti jednotlivých dětí, které jsou osobního charakteru, obzvláště věci týkající se speciálních vzdělávacích potřeb dítěte. Pokud si chce rodič s učitelem promluvit, může si domluvit schůzku na předem stanovený čas. Stejně tak si učitelé zvou rodiče na individuální konzultaci, například pokud mají pocit, že s dítětem něco není v pořádku (viz diagnostika dětí).

Zástupkyně Oliveriusová vidí roli učitele jako člověka, kterému je možné důvěřovat a na kterého je možné se spolehnout. K tomu patří i to, že si učitel udělá na rodiče čas, aby si společně o dítěti promluvili v důvěrné atmosféře, hledali řešení potíží, nebo aby například učitel mohl rodičům vysvětlit, proč s dítětem pracuje zvoleným způsobem. V případě, že se něco děje, považuje Oliveriusová za důležité řešit to ihned a neodkládat na později. To platí obecně, ale u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami obzvlášť.

Notýsky pro děti s podpůrnými opatřeními

Aby rodiče dětí se speciálními vzdělávacími potřebami dostávali informace pravidelně, zavedla školka těmto dětem notýsky, jejichž cílem je udržovat rodiče v obraze o tom, co se ve školce děje, jak dítě prospívá, jak se učí nebo jak se cítí. Rodiče díky tomu nemají při předávání dítěte potřebu se ptát, jak se mu daří, ani si domlouvat individuální konzultace s učitelkou, pokud nenastane neobvyklá situace. Asistent pedagoga do notýsku denně zapisuje, co dítě dělalo, jeho pocity, jak pracovalo, co se dařilo a co nikoliv, jak se chovalo (viz příloha). Notýsek jednou týdně předá rodičům domů, aby si mohli v klidu přečíst, jak se dítě ve školce rozvíjí. Notýsek poskytuje také prostor pro tolik důležitou pochvalu – smajlík v notýsku je něco, co povzbudí a čím se každý rád pochlubí.

Diagnostika dětí

Jednou z nedílných součástí práce pedagoga v mateřské školce je včasné odhalení různých potíží dítěte. „Všechny učitelky u nás mají školení pedagogické diagnostiky, to je pro nás zásadní,” říká Štěpánka Oliveriusová. Měly by tak být schopné s podporou ředitelky (speciální pedagožky) provést kvalitní diagnostiku a navrhnout, jak dále postupovat. Školení v pedagogické diagnostice se účastní také všichni asistenti pedagoga. Ačkoliv diagnostika nespadá do jejich kompetencí, mohou učitelce přispět svým postřehem. 

Obvykle si během prvních týdnů učitelky vytvoří plán pedagogické podpory (PLPP) pro děti, u kterých je potřebné řešit konkrétní nedostatek. Plán připraví i pro děti s odlišným mateřským jazykem. Přibližně 3 měsíce pak během výuky s dítětem pravidelně individuálně pracují.  Pokud nedojde ke zlepšení, škola rodiče nasměruje na školské poradenské zařízení (ŠPZ). Pokud mají navržená opatření pozitivní výsledky, učitelka pokračuje v nastaveném režimu. 

O vypracování plánu pedagogické podpory a způsobu individuální práce jsou rodiče vždy informováni. V Mateřské škole Líbeznice dávají rodičům podepsat dokument, kde je vše shrnuto. Stejně tak i v případě doporučení obrátit se na pedagogicko-psychologickou poradnu žádá školka od rodičů podpis potvrzující, že doporučení dostali. 

U vážnějších obtíží (od 2. stupně podpory výš) podporu určuje školní poradenské zařízení, které doporučí metodiku, jak s dítětem pracovat, a v případě potřeby určí nárok na asistenta pedagoga. „Se změnou legislativy je teď obtížnější asistenta pedagoga pro dítě získat a je to bohužel na úkor dětí. Některým dětem s podporou třetího stupně by asistent mohl výrazně pomoci, bohužel na něj ale nově ztratily nárok. Bez něj se jim nedostane takové individuální péče, jakou by potřebovaly,” říká ředitelka Martina Podlipná.

Dítě jde na vyšetření, školní poradenské zařízení vypracuje dva dokumenty – doporučení je určeno mateřské škole, zpráva je určena rodičům. Školní poradenské zařízení má povinnost zaslat škole doporučení. Rodiče nemají povinnost předat zprávu škole, ačkoliv se to při dobrých vztazích mezi školou a rodinou zpravidla děje.

Pokud do třídy nastupuje dítě, jehož potíže jsou předem známé, svolá vedení školky konzultaci s rodiči ještě před jeho nástupem. „Bavíme se o tom, jaké má dítě návyky z domova, k čemu ho vedou a co specifického potřebuje, abychom věděli, na co je zvyklé a na co můžeme navázat,” říká Oliveriusová.

Někdy se může stát, že potřeby dítěte jsou přes veškerou snahu nad možnosti školky. Ředitelka se zástupkyní se shodují, že jeden z dosud nejtěžších úkolů pro ně bylo přesvědčit rodiče, že jejich dítěti bude lépe ve speciální školce, kde je menší kolektiv a dítě tam může dostat potřebnou individuální péči. Jednalo se o dítě s lehkým mentálním postižením, bez hygienických návyků, jehož přítomnost byla pro chod třídy paralyzující. Podařilo se to až po čtyřech měsících poté, co ředitelka argumentovala tím, že dochází k ohrožení zdraví dětí a pedagogů. S odstupem času matka, která se přechodu do speciální školky bránila, uznala, že to byl správný krok. 

Relaxační a didaktické pomůcky

Mateřská škola v Líbeznicích má také velkou výhodu v tom, že její dostavba probíhala už v době, kdy se s inkluzí počítalo. Nová budova je tudíž zcela bezbariérová. 

Všechny třídy jsou prostorné, světlé a nově vybavené. Poskytují dětem příjemné prostředí, ve kterém se dobře cítí. Vedle stolečků, hracích koutů a prostoru pro cvičení a pohyb má každá třída koutek určený k odpočinku. Nejčastěji ho využívají děti s poruchami autistického spektra, které potřebují místo, kde si mohou odpočinout od okolí, zahrabat se do polštářů, vytvořit si vlastní intimní prostor. 

„Všechny děti zapojujeme do všech aktivit,“ říká zástupkyně ředitelky Štěpánka Oliveriusová. „Ale respektujeme jejich potřeby a možnosti. Když je dítě unavené nebo potřebuje být o samotě, může se z aktivity uvolnit a jít do relaxačního koutku. To se nám hodně osvědčuje.“ Také asistentka pedagoga Sylva koutek považuje za zásadní pomůcku při práci s dětmi s podpůrnými opatřeními. V koutku se také často učitelka nebo asistent v klidu individuálně věnuje dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Relaxační koutky mají umístěné v klidné části třídy. Je to téměř uzavřený prostor s žíněnkou na podlaze, polštáři a sedacími vaky. Když má dítě potřebu, postaví si svůj domeček, kde se může ukrýt. 

V líbeznické školce se myslelo také na vybavení didaktickými pomůckami. V každé třídě mohou pedagogové pro práci využívat:

• Magnetické tabule a tabule s fixami (děti tak mohou kreslit a psát nejen na papír)

• Skládačky

• Puzzle

• Logico

• Různé pomůcky ze dřeva

• Hmatové pytlíky

• Výtvarná skříň s tlustými trojhrannými voskovkami

• Dřevěné korálky

• Masážní míčky

• Dřevěná razítka s motivy emocí pro získání zpětné vazby a práci s pocity

• Kostka se smajlíky pro získání zpětné vazby v kruhu 

• Emušák – plyšová hračka, na kterou děti lepí mouchy v barvě podle nálady 

• Interaktivní televize se speciálními výukovými programy pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami

Prvky a pravidla inkluze

„Základní pravidlo pro úspěšné začlenění do kolektivu je zapojení všech dětí do veškerých aktivit. Je to důležité i proto, aby nikdo nebyl vyčleňován,“ říká Oliveriusová. Je každopádně nutné respektovat možnosti a třeba i momentální rozpoložení dítěte. Když je unavené, má možnost dát si pauzu v relaxačním koutku. Aktivity jsou ale připravené tak, aby se mohly zapojit všechny. „Pro dítě s asistentem zvolíme jinou techniku,“ popisuje Oliveriusová. Dále pomáhá jasné stanovení hranic a pravidel, které děti vedou k vzájemné úctě a respektu a bezpečnému chování. A v neposlední řadě je potřeba si otevřeně o různých věcech a nezvyklých situacích ve třídě povídat. „V komunitním kruhu mluvíme třeba i o tom, že někdo to má jinak, protože mu to nařídil lékař,“ popisuje Oliveriusová. „Nebo si vysvětlujeme, že se do někoho nesmí strkat, protože je hodně impulzivní. Také děti učíme nebát se za námi s čímkoliv přijít,“ dodává. Když se něco děje, je potřeba to řešit ihned – ve třídě, případně s rodiči. 

Příklady častých pravidel ve školkách, některá jsou používána i v mateřské škole Líbeznice:

• Srdíčkové pravidlo – máme se rádi, chováme se k sobě hezky, protože jsme kamarádi.

• Želvičkové/šnečkové pravidlo – po školce se pohybujeme pomalu. Běháme, skáčeme a dovádíme na zahradě nebo na hřišti.

• Pusinkové pravidlo – pusinku máme na hezká slova. Umíme pozdravit, poprosit i poděkovat. Nemluvíme ošklivě, nehádáme se. Nekřičíme, šetříme si hlas.

• Postýlkové pravidlo – nerušíme kamarády při odpočinku. Jsme potichu, když posloucháme pohádku.

• Ouškové pravidlo – když mluví paní učitelka nebo kamarád, já poslouchám.

• Ručkové pravidlo – rukama si pomáháme a usmiřujeme se. Šetrně zacházíme s hračkami a knížkami. Nebereme a nesaháme na nic, co nám nepatří.  

• Kytičkové pravidlo – o přírodu pečujeme, zbytečně ji neničíme. Ke kytičkám a zvířátkům se chováme pěkně. 

• Košťátkové pravidlo – vždy po sobě uklízíme hračky tam, kam patří – ve třídě i na zahradě. 

• Kapičkové pravidlo – šetříme vodou. Ruce si důkladně umyjeme, ocákáme a utřeme. 

• Vítací pravidlo – při příchodu se přivítáme a při odchodu se rozloučíme s paní učitelkou a s kamarády. [1]

V každé třídě jeden asistent pedagoga

V Mateřské škole Líbeznice věnují velké úsilí tomu, aby se všechny děti cítily dobře a dostaly, co potřebují. Za základ úspěchu považují dobrou komunikaci – od školy směrem k rodičům, mezi pedagogy, učitelkami a asistentkami obzvlášť, a také ve třídě s dětmi.

Každoročním oříškem je pro paní ředitelku rozdělení dětí do tříd. Jednak se snaží vyjít vstříc rodičům a jejich požadavkům, a hlavně se vždy snaží děti s podpůrnými opatřeními rozdělit rovnoměrně do tříd. Cílem také je, aby v každé třídě byla, pokud možno, jedna asistentka pedagoga.

Zdroj:

[1] MOTYČÁKOVÁ, Š. (2018). Pravidla ve třídách mateřských škol. Bakalářská práce. Vedoucí práce: PaedDr. Alena Váchová. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, Katedra pedagogiky a psychologie. [online]. Dostupné z: https://wstag.jcu.cz/portal/ (dat. cit. 4. 5. 2021)