Z nejhorších škol na špičku ve vzdělávání: Jak to Leicester dokázal?

Veřejné školy v anglickém Leicesteru měly ještě na začátku tisíciletí velice špatnou pověst, patřily mezi nejhorší v celé zemi. Dnes je naopak průmyslové město dáváno ve vzdělávání za vzor. Jak se něco takového povedlo? Velkou zásluhu na tom má Agentura na podporu rozvoje škol, místní radnice, komunita, učitelé, rodiče a jejich schopnost spolupráce. V článku si popíšeme tento inspirativní příběh podrobněji.

Leicester (Pozn.: Čti Lestr (či lesterský/á/é, Lestršír) je průmyslové město ve střední Anglii, které má v současné době zhruba 310 tisíc obyvatel.  Více než polovinu z nich tvoří imigranti (pro srovnání, v celé Anglii a Velšsku je to 16 %) a ve městě se tak hovoří více než sto jazyky. Tento poměr má své počátky již v 60.–70. letech 20. století, kdy vlivem úpadku některých tradičních průmyslových odvětví (jako textilní průmysl) započal odliv původního obyvatelstva. Na jeho místě se začali usazovat imigranti. Nejprve z dřívějších britských kolonií, postupně též z východní Evropy, což vygradovalo zejména po roce 2004, kdy došlo ke vstupu Polska, ČR, Maďarska a Slovenska do EU. 

Příběh úspěchu

Ještě na počátku tisíciletí měly leicesterské veřejné školy tu nejhorší pověst, respektive nejhorší výsledky v celobritském srovnání. Proto byla na počátku tisíciletí britskou vládou založena organizace SDSA (School Development Support Agency – Agentura na podporu rozvoje škol), která měla pomoci se zlepšením kvality vzdělávání ve městě.

Již po třech letech jejího působení se úroveň místních škol natolik zlepšila (leicesterské školy dosáhly národního průměru co do srovnání výsledků vzdělávání), že britská vláda usoudila, že agenturu dále nepotřebuje. Místní školy ani radnice ale tento názor nesdílely, proto přešla SDSA do soukromého, respektive neziskového modu. Dnes si na její služby přispívají místní školy samy ze svých rozpočtů. Další zdroje agentura zajišťuje prostřednictvím projektů či hrazenými odbornými službami.

Co dělá Agentura na podporu rozvoje škol?

Činnosti a aktivity SDSA pro školy jsou komplexní. Zahrnují:

  • sběr dat (včetně pravidelných a propracovaných sebeevaluací škol a pedagogů);
  • analýzu sebraných dat;
  • plánování možných zlepšení a pokroků na základě zjištěných faktů, konkrétních výsledků a výstupů;
  • odbornou expertízu v identifikovaných problémových oblastech a implementaci projektů na řešení klíčových otázek (například podporu čtenářské gramotnosti, duševního zdraví a well-beingu, rozvoj komunikačních a prezentačních dovedností, podporu dětí s tělesným postižením, žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí nebo hudebně nadaných žáků, koučink);
  • posouzení a vyhodnocení výsledků a dopadu aktivit.

Díky mnohaletému úsilí SDSA, místní radnice a škol, učitelů, rodičů, komunit a dalších aktérů je dnes Leicester uznáván jako laboratoř dobrých praxí a progresivních přístupů ve vzdělávání nejen v britském, nýbrž v celoevropském kontextu. Leicesterské ústavy se i přes řadu problémů plynoucích ze sociální, ekonomické i národnostní situace ve městě pyšní nejlepšími výsledky žáků veřejných škol v Anglii a v celém Spojeném království. Místní odborníci, ředitelé škol a pedagogové jsou vítanými hosty a spolupracovníky svých kolegů v celé řadě evropských zemí, včetně České republiky.

V SDSA momentálně pracuje šestnáct zaměstnanců, většinou na pozicích projektových manažerů zaměřených na rozvoj v identifikovaných problémových oblastech. Další část projektových manažerů se zaměřuje na sběr a analýzu dat ze škol. SDSA působí po celém hrabství Leicestershire, včetně například města Derby. Je iniciátorem a podporovatelem místních partnerství, konkrétně v samotném Leicesteru s názvem Leicester Primary Partnership (LPP). Více se lze o agentuře dočíst na jejich webových stránkách.  

Systém podpory rozvoje škol v Leicesteru

Podívejme se bodově, co je vlastně zmiňovaný Leicester Primary Partnership (LPP):

  • program na podporu partnerství škol v Leicesteru;
  • vznikl v roce 2007 a za členství v něm místní školy platí poplatek;
  • má neziskový status;
  • ač je členství v něm dobrovolné, účastní se jej všechny státem financované školy ve městě;
  • je realizátorem konkrétních strategických projektů na podporu rozvoje kvality místních škol.

Důležitý je při rozvoji vzdělávání i přístup vedení samotného města. Leicester podporuje:

  • spolupráci a provázanost místních škol;
  • rozvoj výukových metodik;
  • rodiny nově příchozích;
  • tzv. „celebrations“, neboli pravidelné oslavy a propagaci úspěchů místních žáků.

Pro tyto účely město organizuje platformu Leicester Education Strategic Partnership (LESP), kde se potkávají místní klíčoví aktéři a jehož členem je samozřejmě též LPP coby zástupce všech státem řízených škol. 

Příklad spolupráce místních škol v rámci partnerství

Místní školy si v minulosti domluvily vzájemnou metodickou podporu na základě sledování studijních výsledků žáků, a to primárně v rámci tzv. triád. Vzájemně si porovnávají a vyhodnocují studijní úspěchy, a pokud má některá z nich v nějaké oblasti problémy, jsou ředitelé zbylých dvou připraveni pomoci – metodicky, personálně apod. Triády také spolupracují a vyměňují si informace či kapacity mezi sebou. Celý tento systém propojuje koordinátorka, zpravidla zajištěná ze strany SDSA.

V rámci systému mají školy barevné kódy dle stavu: 

  • červená – škola v nouzi („school in need“) – opravdu špatná, 
  • jantarová (amber) – něco mezi, 
  • zelená (green) – dobrá.

Vedle toho fungují i tzv. School Development Groups (rozvojové skupiny škol), kde se sdružují ústavy s potřebou sdílení a spolupráce na svém dalším rozvoji (u nás bychom patrně použili termín „spolupráce na strategii rozvoje škol“). Jedná se o ojedinělou praxi, a to i v rámci Spojeného království. Takto se kooperuje pouze asi v deseti městech v celé zemi.

Je třeba dodat, že leicesterský model spolupráce škol je sice značně unikátní, podobné modely ale lze nalézt i na dalších místech v Anglii a celém Spojeném království. Nicméně nejsou často tak propracované a nezahrnují tolik oblastí. Společné je jim vždy však to, že jsou postaveny:

  1. na zodpovědnosti a dobrovolnosti;
  2. na vzájemné důvěře a spolupráci;
  3. na hledání a využívání vlastních, zejména lidských a odborných zdrojů.

K nim pak směřuje pomoc konkrétních podpůrných organizací typu SDSA. Nejedná se o personálně ani finančně robustní kolos, který by celonárodně či v daném území vykonával práci za školy, resp. zajišťoval jakýsi full-service, jak je někdy očekáváno v českých podmínkách.


Přílohy:

Komunikace a hodnoty leicesterských škol

Leicesterské školy


Podklady pro článek byly získány v rámci projektu o.p.s. Člověka v tísni a Centra pro integraci cizinců „Rovnost a rozdílnost – Komplexní podpora pedagogů při zapojování principů multikulturní výchovy a inkluze do života školy“, financovaného Evropskou unií v rámci Operačního programu Praha – pól růstu v roce 2017.

logolink
vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

VIDEO: Jak zlepšit vztahy ve třídě a vybudovat dobrý kolektiv?
Vztahy mezi dětmi ve třídě výrazně ovlivňují nejen jejich postoj ke škole, celkovou spokojenost, ale i výsledky učení. Fungující kolektivy ovšem nejsou samozřejmostí, je potřeba je cíleně budovat a podporovat. Ředitel základní školy v pražském Karlíně Jan Korda radí, jak stmelovat vztahy ve třídách na prvním i druhém stupni. A jak případně řešit problémy.
Mentoring ve školství jako prevence syndromu vyhoření
Mentoringem, koučinkem a supervizí se dá předcházet syndromu vyhoření. Jak si základní škola profesora Švejcara na Praze 12 udržuje kvalitní pedagogy, a tedy kvalitní výuku? O tom vypráví zástupce ředitele a externí mentor.
Mentoring ve školství jako prevence syndromu vyhoření – konkrétní zakázka
Případy syndromu vyhoření ve školách přibývají, jde o velké téma dnešního školství. Jak se dá mentoringem a koučinkem zažehnat odliv kvalitních pedagogů? Tady je jeden konkrétní příklad.
Potřebujete poradit?
Napište nám.