Učitelé také potřebují vysvědčení

Známkování patří k životu většiny škol. Kdo ale známkuje učitele? Přitom zpětná vazba je pro kvalitní výuku nepostradatelná. Přečtěte si, jak probíhá hodnocení učitelů v praxi – na Základní škole Strossmayerovo náměstí v Praze.

Známkování patří k životu většiny škol. Žáky známkují učitelé, kdo ale hodnotí učitele? Přitom zpětná vazba je pro kvalitní výuku nepostradatelná. Přečtěte si, jak probíhá hodnocení učitelů na pražské Základní škole Strossmayerovo náměstí. 

„Ve školství zpětná vazba chybí,“ tvrdí Jan Juříček, učitel angličtiny a zástupce ředitele pro pedagogiku na ZŠ Strossmayerovo náměstí v Praze. Zatímco jiné profese, které pracují s lidmi, jako třeba terapeuti, psychologové, lékaři nebo sociální pracovníci, dostávají zpětnou vazbu prostřednictvím supervize či týmové spolupráce, většina učitelů takovou možnost nemá. 

Jan Juříček se na téma hodnocení učitelů zaměřil během svých studií a v diplomové práci se věnoval získávání zpětné vazby od žáků. Vypracoval metodu a sadu otázek, které vycházejí ze zahraniční praxe, ale jsou uzpůsobené pro české školy. 

Tip: Metodu Jana Juříčka můžete vyzkoušet i vy. Dotazník, návod a další informace najdete na Unfold.cz

Hodnocení učitelů na ZŠ Strossmayerovo náměstí

Sbírání zpětné vazby od žáků zde poprvé vyzkoušeli před čtyřmi lety. Většina učitelů se napoprvé nezapojila, ale postupně začalo zájemců přibývat. „Obava některých učitelů, že si s nimi žáci budou chtít vyřídit účty, se nevyplnila. Naopak, učitelé viděli, že děti pozitivně oceňují práci kolegů, a k projektu se začali přidávat,“ komentuje začátky Jan Juříček. Po třech letech dobrovolného testování škola zavedla celoplošné využití dotazníků, s tím, že každý učitel (počínaje čtvrtými ročníky) předloží dotazník alespoň v jedné třídě, kde učí. 

Jak dotazník vypadá

Dotazník používaný na ZŠ Strossmayerovo náměstí má dvě části. První část se věnuje metodám výuky. Dotazník obsahuje tvrzení, která žáci hodnotí na pětistupňové škále:  souhlasím, spíše souhlasím, spíše nesouhlasím, nesouhlasím, nevím/nemám názor. Učitelům se například doporučuje dopřát dětem ve třídě delší čas (asi 5 sekund) na promyšlení otázky a až poté někoho vyvolat. Do řešení se tak zapojí více dětí a jejich odpovědi jsou promyšlenější. Funkčnost metod, na které se dotazník zaměřuje, je vždy podložena výzkumy. 

V případě uvedené metody může tvrzení vypadat třeba takto: „Když se učitel na něco zeptá, počká pár vteřin, než někoho vyvolá.“  Žák svou odpověď pouze zaškrtne.

Graf

Zdroj: Unfold. Zpětná vazba pro učitele.

Druhá část dotazníku se zaměřuje na vztah mezi učitelem a žákem. I zde žáci volí odpověď na pětistupňové škále. Cílem je zjistit, zda děti vnímají učitele jako spravedlivého, zda se jim líbí, jak je oslovuje, zda nemají strach se v hodině ptát. Tvrzení může znít například takto: „Učitel je spravedlivý.“ 

Jak sestavit dotazník

Podle Juříčka je pro učitelský sbor důležitý také proces, jak dotazník vzniká. Všichni pedagogové si mohou dotazník předem pročíst a jakoukoliv otázku zpochybnit a komentovat. Mnohé otázky jsou návodné (inspirativní) a ukazují výzkumy podloženou dobrou praxi. Díky tomu může i pouhé připomínkování dotazníku podnítit učitele k sebereflexi. I když se rozhodnou dotazník svým žákům nepředložit. 

Dotazník si můžete upravit podle svých potřeb. Rozhodně by neměl být příliš dlouhý. Ten na Strossmayerově náměstí obsahuje asi 30 výroků. Obsah dotazníku odvíjejte od toho, co se učitelé ve vaší škole potřebují o své práci dozvědět. Pamatujte na to, aby výroky byly relevantní k procesu vzdělávání a ke vztahu mezi učitelem a žákem. 

Vznik dotazníku na ZŠ Strossmayerovo náměstí

V České republice hodnotí žáci práci učitele výjimečně. Někteří pedagogové si od studentů žádají zpětnou vazbu (často mají vytvořené různé vlastní dotazníky), ale na celoškolní úrovni se s hodnocením učitelů téměř nesetkáme. Dotazníky používané v České republice se zaměřují spíš na kulturu a klima školy, méně už na konkrétní učitele. Příkladem je dotazníkové šetření Mapa školy od společnosti Scio.

Metoda Jana Juříčka vychází z asi šesti dotazníků používaných převážně na amerických školách. Juříček je porovnával, sledoval jejich strukturu a následně je přizpůsobil českému kontextu. Otázky čerpal z různých zdrojů, nechal se inspirovat i Českou školní inspekcí. 

Dotazník v praxi

Na ZŠ Strossmayerovo náměstí vyplňují žáci dotazník v počítačové učebně nebo na vlastních mobilních zařízeních. Anonymitu jim zajišťuje přihlášení pod heslem třídy. Samotné vyplnění dotazníku trvá přibližně 15 minut. Důležité je zdůraznit, že nejde o test. Cílem je dát zpětnou vazbu svému učiteli. 

Po vyplnění dotazníků prezentuje Juříček kolegům jejich výsledky. Při osobním setkání jim pomáhá s interpretací výstupů z šetření. Učitelé tak získají i přehled, jak si v určitých oblastech vedou ve srovnání se školním průměrem. Navzdory počátečním obavám byli zapojení učitelé příjemně překvapení tím, jak je žáci vidí. To motivovalo další pedagogy, aby se přidali. Navíc se ukázalo, že se děti ve svých hodnoceních vcelku shodují. 

Dotazníkové šetření má přínos i pro žáky, kteří dostávají prostor vyjádřit se k výuce a dát zpětnou vazbu svým učitelům a učitelkám. Podle Jana Juříčka si toho cení. Cítí, že na jejich pohledu záleží a že mají možnost svoje vzdělávání ovlivnit.

 Doporučené čtení: O metodách získávání zpětné vazby se víc dočtete v článku Jana Juříčka Hodnocení práce učitele žáky.

Začínáme s hodnocením učitelů

Pokud je dotazníkové šetření pro vás novinka, držte se doporučení Jana Juříčka. Podle něj ke zdaru celé akce významně přispívá: 

  1. Spoluúčast kolegů na tvorbě dotazníku. Předem seznamte učitele s otázkami, které má dotazník obsahovat, a umožněte jim ovlivnit jejich konečnou podobu. 
  2. Dobrovolnost. Neprezentujte dotazník jako povinnost, hlavně ze začátku. „Není problém, když se v prvním roce zapojí jen pár kantorů, kteří si zároveň vybírají, kterou třídu chtějí do šetření zapojit. Ostatní se postupně přidají,“ říká k tomu Juříček.
  3. Snadné vyplnění. Otázky by měly být uzavřené (odpovědi na škále 1–5) a nemělo by jich být zbytečně mnoho.

Zajistěte dětem pro vyplňování dotazníku bezpečné prostředí, především anonymitu. Ujistěte pedagogický sbor, že se nejedná o kritiku, ale hodnocení jejich práce. Že hlavním cílem je získání zpětné vazby. 

Pokud vás zaujalo, jaké postupy a metody používají na základní škole Strossmayerovo náměstí, inspirací pro vás mohou být i další dobré praxe z této školy. O tématu komunikace školy s rodinou si více můžete přečíst ve článku pod názvem Otevřená komunikace s rodiči na základní škole Strossmayerovo náměstí. O tématu sdílení zkušeností mezi učiteli ve škole si více můžete přečíst ve článku pod názvem Proč mít na škole zástupce pro pedagogiku.


Ke stažení:

Příloha 1: Ukázka části dotazníku Unfold.

Jan Juříček

Zdroj: Archív Jana Juříčka.

JAN JUŘÍČEK vystudoval angličtinu a pedagogiku na Pedagogické fakultě UK. Působí na Základní škole Strossmayerovo náměstí v Praze jako zástupce ředitele pro pedagogiku a učitel angličtiny. Díky své roli ve škole může metodicky podporovat kolegy a věnovat se také revizi vzdělávací koncepce nebo hodnocení práce pedagogů.

Rád ve výuce využívá moderní technologie. Založil portál  Didaktika a technologie, kde mohou učitelé sdílet své zkušenosti. Zájem o technologie jej dovedl až k výuce robotiky, o které píše na blogu Ucimesroboty.cz.

vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Model hodnocení ve Smysluplné škole
Inspirujte se Smysluplnou školou a jejich modelem slovního hodnocení žáků za využití sebehodnocení, formulace obsahu vzdělávání a Bloomovy taxonomie cílů.
Efektivní zpětná vazba a hodnocení dětí
Známkování už dávno není jediným typem hodnocení. Když jsou součástí zpětné vazby procesní pochvaly a konstruktivní kritika a nechybí respekt, děti se nebojí chyb a dělají pokroky.
Formativní hodnocení
Vyzkoušejte různé způsoby formativního hodnocení v kombinaci se sumativním hodnocením a výsledky na sebe nenechají dlouho čekat. Prokazatelné pozitivní dopady překvapí nejen vás, ale hlavně žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP).
Potřebujete poradit?
Napište nám.