Snášejí žáci těžce připomínky? Zkuste sebehodnocení a zpětnou vazbu

Vedoucí metodička EDUkační LABoratoře Květa Sulková k této tabulce dodává: 

„Tabulka ukazuje, že jakákoli zpětná vazba nemusí znamenat pomoc žákovi. Dylan Wiliam ve své publikaci představuje několik zásad poskytování zpětné vazby, je ale důležité si uvědomit, že se jedná o doporučení, která platí jen v určitých situacích. Může se tak stát, že dobře míněná zpětná vazba, která splňuje všechna základní kritéria, nebude mít na učení žáka žádný dopad, nebo bude její efekt dokonce negativní. Je tedy zapotřebí, aby si učitel uvědomoval křehkost individuálního hodnocení a průběžně ověřoval, jestli je reakce na zpětnou vazbu taková, jakou očekával. Proto je nutné, aby učitel při plánování své práce počítal i s časem, který bude věnovat zjišťování účinku poskytnuté zpětné vazby. Tato kontinuální sebereflexe pomáhá učiteli vylepšovat postupy jeho vlastní práce a také umožňuje identifikovat techniky, do kterých nemá smysl investovat čas.“

Efektivitě zpětné vazby můžeme napomoci třeba tímto: 

• Bližší poznání žáků – Každý žák potřebuje k vyvinutí většího úsilí jiné podněty. Jen učitel, který své žáky opravdu dobře zná, dokáže tyto podněty individuálně uzpůsobit.
• Budování důvěry u žáků – Pokud žák věří, že mu učitel rozumí a chce pro něj to nejlepší, lze očekávat, že do své práce vloží adekvátní úsilí. V tu chvíli si učitel může dovolit klást na třídu vysoké požadavky, protože může věřit, že jim budou žáci schopni dostát, tedy rozumně zareagují na zpětnou vazbu.
• Produktivní zpětná vazba – Klíčovým parametrem zpětné vazby je její produktivnost, tj. prospěšnost dané konkrétní zpětné vazby.
• Schopnost reagovat na zpětnou vazbu se musí budovat – Někteří žáci si berou jakoukoli zpětnou vazbu příliš osobně, proto je dobré jim ukázat i proces hodnocení. Například mohou ohodnotit anonymní práci žáka z jiné třídy, na které učitel bude moci demonstrovat své způsoby hodnocení, případně nechá žáky vytvořit kritéria pro hodnocení dané práce. Pokud žáci budou schopni bez emocí hodnotit práce jiných, je šance, že toho budou schopni sami u sebe. [5]

Z obsáhlého fondu poznámek, tipů a doporučení ke zpětné vazbě jsme vybrali jen ty, které považujeme za obzvláště důležité. Pro získání ucelenější představy je potřeba nastudovat publikaci „Zavádění formativního hodnocení“. (Publikace najdete pod textem v doporučené literatuře.) 

Sebehodnocení pomáhá žákům přebírat zodpovědnost

Výše zmíněná „tajemství“ Dylana Williama včetně části věnované zpětné vazbě samozřejmě nemají vést k tomu, aby se žáci hodnotili pouze sami. Pojem sebehodnocení v pedagogických i psychologických slovnících bývá primárně omezen na úzký pohled na sebe samého, sekundárně je pak rozšířen na schopnost konstruktivní konfrontace se svým okolím. Reálně je důležitější to druhé – vtip je v tom, že pokud se jakékoli dítě nachází ve smysluplném hodnotícím prostředí, pak je schopno přirozeně přebírat zodpovědnost za své učení, o čemž částečně mimo jiné pojednává již výše zmiňovaný text Jak aktivizovat žáky? Nechte je pořádat třídní schůzky či ohodnotit výuku.